APLIKOVANÁ EKOLOGIE A PĚSTITELSTVÍ (Přednáška - konzultace č. 1-6) Obsah: - Úvod: Program "Biologie pro život a zdraví" pro základní vzdělávání dle RVP ZV Terénní cvičné středisko "Kejbaly" PdF MU v Brně -- výchova a vzdělávání pro trvale udržitelný rozvoj - život (TUR - TUŽ) povinné a volitelné předměty,specializace, podmínky studia, literatura - Život a podmínky života - Soustava biologických věd (viz. cvičení:PAEK, doplnit) - Třídění organismů (doplnit viz. cvičení: PAEK) - Legenda k psanému textu: - text základní, povinné znalosti -- nezbytné pro pochopení dějů v přírodě - text vysvětlující základní text - text rozšiřující pro přehled -- nebude zkoušen - text, kterému je nutno rozumět - text informační pro porozumění , vysvětlující-rozšiřující ÚVOD: Program "Biologie pro život a zdraví" pro základní vzdělávání dle RVP ZV (tabulka) Terénní cvičné středisko "Kejbaly" PdF MU v Brně -- výchova a vzdělávání pro trvale udržitelný rozvoj - život (TUR - TUŽ) povinné a volitelné předměty,specializace, podmínky studia, literatura pouze UČITELSTVÍ PRO PRIMÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ: IVZ-přednášky= 4 semestry: 1., 2., 3. semestr zakončen testem, 4.semestr zakončen zkouškou. IVZ - část biologická -- podmínky absolvování Na přednášky IVZ navazují povinná a volitelná cvičení. Informace, obsah, podmínky studia a literatura viz. IS PedF MU) Povinné předměty navazující na přednášky IVZ: 1. semestr - Terénní cvičení z pěstitelství a aplikované ekologie - zápočet 3. semestr - Základy biologie -- kolokvium 4. semestr -- Praktikum z biologie, geologie a pěstitelství -- kolokvium 5.semestr -- Aplikovaná biologie -zápočet Cvičení z volitelných předmětů Učení o přírodě (1.-10. semestr) mají studentům umožnit: - snadnější proniknutí do problematiky, pokud nemají dostatečné středoškolské znalosti z některé části učení o přírodě, požadované v povinných předmětech (znalosti z mineralogie, geologie, botaniky, zoologie, taxonomie, fyziologie, genetiky, ekologie, aplikované biologie) - zajímavou formou prohlubovat a rozšiřovat znalosti, praktické činnosti a dovednosti, požadované v povinných předmětech = alternativní formy a metody vzdělávání o přírodě - profilaci studentů =specializace na učení o přírodě a environventální vzdělávání ( = povinné absolvování předepsaných volitelných předmětů- viz. IS) Cíl , literatura pro všechny studenty předmětu: Pochopení základních principů existence života (podmínky, projevy, biologické zákonitosti) tak, aby je absolventi předmětu nejen chápali, ale byli schopni na příkladech vysvětlit tyto principy žákům na ZŠ ! _______________________________________________________________________ Literatura : Ke studiu je nutno přistupovat metodou vyhledávání klíčových slov a pochopení jejich provázanosti v oblasti určitého tématu. V biologické části není cílem znát definice ale schopnost vysvětlit základní principy pomocí klíčových slov a umět je vysvětlit žákům ZŠ!! Literatura : Pracovní postupy, klíčová slova-viz. tématické okruhy-lze vyhledat v následujících publikacích: (pozn. doporučený studijní materiál je podtržen, ostatní publikace jsou alternativní) Základní literatura: JEDLIČKOVÁ, Helena.: (2005)Přednášky z pěstitelství a aplikované ekologie.Brno: PdF MU, e-learning předmětu Bi2MP_PESP JEDLIČKOVÁ, Helena.: (2005)Seznam rostlin, Nebezpečné rostliny.Brno: PdF MU, e-learning předmětu Bi2MP_PESP JEDLIČKOVÁ, Helena.: (2005)Výukový program "Barevný podzim", Názvosloví.Brno: PdF MU, e-learning předmětu Bi2MP_PESP VODÁKOVÁ, Jitka, a kol.:Pěstitelské práce. Praha: SPN, 1990.238 s. ISBN 80-04-23976-5 Knih. K. ZIMOLKA, Josef, a kol.:Speciální produkce rostlinná. Brno: Mendlova ZU, 2000.245 s. ISBN 80-7157-451-1 DYTRTOVÁ, Radmila, a kol.: Praktické činnosti - pěstitelství.Praha: Fortuna, 1997. 111s. ISBN 80-7168-448-1 DOSTÁLEK, Petr, a kol. :Česká biozahrada. Olomouc: Fontána: 2000.185 s.ISBN 80-86179-46-X Knihovna Kejbaly GREINEROVÁ, Karin, a kol.:Zahrada po celý rok. Bratislava: Nezávislosť, 1993.319 s. ISBN 80-8521-734-1 Knihovna Kejbaly HEITZOVÁ, Halina:Pokojové rostliny. Praha: Svojtka a Vašut, 1995.239 s. ISBN 80-7180-012-0 Knihovna Kejbaly STEINBACH, Gunter.:Lexikon užitkových rostlin. Praha: 1996.198 s. ISBN 80-7176-432-9 Knihovna Kejbaly NOVÁK, J. (2004): Jedovaté rostliny v bytě a na zahradě. Praha: Grada, 81s, ISBN 80-247-0716-0 Knihovna Kejbaly TOMÁŠEK,Milan., (2000): Půdy České republiky, Praha: Český geologický ústav, 67s., ISBN 80-7075-403-6 Knihovna Kejbaly Vavroušek, Josef.,: Hledání lidských hodnot slučitelných s trvale udržitelným způsobem života.Praha: EKO č.2, 1994, s.2-3 Mollison, Bill Introduction to Permaculture, Australia: Tagari Publications, 1994, 216s., ISBN 0 -908228 -- 08 - 2 Knihovna Kejbaly Bílá kniha a Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání http://www.vuppraha.c Další literatura :viz. zadání na cvičení+seznamy rostlin Rozšiřující literatura: JELÍNEK, Jan, ZICHÁČEK, Vladimír. Biologie pro gymnázia. Olomouc: Olomouc, 1999. 551 s. ISBN 80-7182-070-9. Knihovna Kejbaly PARKER, Stave.: O přírodě trochu jinak. Bratislava: Mladá léta, 1996. 231 s. ISBN 80-06-00728-4 Knihovna Kejbaly OPLETAL, Lubomír, a kol.:Rostliny pro zdraví. Praha: Aventinum, 1999.175 s. ISBN 80-7151-074-2 Knihovna Kejbaly VALÍČEK, Pavel., a kol.: Léčivé rostliny třetího tisíciletí. Benešov: Start, 2001. 175 s. ISBN 80-86231-14-3 Knihovna Kejbaly HESSAYON, D., G.: Aranžování květin. Praha-Plzeň: Beta-Dobrovský,Ševčík, 2000. 128 s. ISBN 80-7291-015-9. Knihovna Kejbaly WORNEROVÁ, C.,: Adventní a vánoční výzdoba. Zlín: Bawa Print, 1997. 71 s. ISBN 80-902387-2-6 Knihovna Kejbaly JEDLIČKOVÁ, H. : Alternativní formy pedagogické praxe a tématika podpory zdraví v přípravě učitelů. in.Didaktika biologie a geologie v přípravě a dalším vzdělávání učitelů v České a Slovenské republice. Praha: UK, 2004. ISBN 80-86561-14-3 VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Představy člověka o tom, co je život (odkud se vzal, jak vznikla příroda a rozmanité tvary organismů, proč jsou takové a jak se mění), jsou poznamenány úrovní společenského vědomí určité doby. Když vznikala Země, neexistoval na ni žádný život. Země byla ozařována ultrafialovými paprsky, neustále nastávaly výbuchy sopek a mohutné bouře. Životu nepříznivé ovzduší bylo složeno z vodíku, metanu, amoniaku a vodních par. Co způsobilo, že se ve světovém praoceánu přibližně před 4 miliardami let objevily první počátky úkazu, kterému říkáme život? Asi právě uvedené procesy se staly zdrojem energie potřebné k vývoji života. První jednoduché buňky vznikly asi před 3 a půl miliardami let, patrně jako výsledek spontánního seskupování molekul. Charakteristickou vlastností živých organismů je jejich složení z organických molekul obsahujících uhlík a schopnost dále se rozmnožovat. Vznik a vývoj života je, byl a bude jeden z dlouhodobých problémů BIOLOGIE NEŽIVÁ A ŽIVÁ PŘÍRODA - rozdíly, život, živé soustavy, jedinec, biologický druh - Živé soustavy jsou tvořeny stejnou hmotou jako je hmota neživých předmětů. - V živých organismech platí všechny zákony fyziky a chemie stejně jako v neživé přírodě. Rozdíl spočívá v tom, jak je hmota organizována v prostoru a v čase - hmota živých soustav je organizována velmi složitě. V živé přírodě (v organismu, buňce...) probíhají chemické přeměny, které jsou nutné pro zachování její existence. Tyto procesy směřují k uchování soustavy a k její reprodukci, tj. k uchování existence jedince a druhu. Kdyby tomu tak nebylo, soustava by se rozpadla, přestala by být živou. Život je zvláštní forma neživé hmoty: život jedince(vznik-smrt), život-přírodní děj Živé soustavy se od neživých předmětů liší složitostí organizace. Jedinec a druh Živá příroda se skládá z jednotlivých živých bytostí = jedinec, individum, popř. organismus = soustava ohraničená od okolí, časově omezená a schopná vykonávat všechny životní funkce. Mezi ní a okolím probíhá výměna látek a energií v prostoru a čase. Biologický druh = soubor organismů podobných vlastností, schopných se navzájem rozmnožovat a mít plodné potomstvo. I druh je ohraničenou soustavou. TŘÍDĚNÍ A PŘEDMĚT ZKOUMÁNÍ BIOLOGICKÝCH VĚD BIOLOGIE je soubor věd o živých soustavách - organismech. Zkoumá tvar, vnitřní uspořádání a jejich funkce, které zajišťují život. Studuje i vztahy mezi organismy a jejich prostředím. Třídění biologických věd a předmět zkoumání-dostudovat samostatně! +--------------------------------------------------------------------------------------------+ | ŽIVOT A PODMÍNKY ŽIVOTA | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ Prostředí je jednotou abiotických a biotických faktorů, které umožňují organismům život a které přímo či nepřímo na živé soustavy působí. Každý organismus je na své životní prostředí vázán především nezbytnou podmínkou své existence -- metabolismem. Na změněné podmínky života se organismy adaptují. V různorodém prostředí se vyvíjejí různé formy organismů. Prostředí pro organismus (pro život) se vytváří působením ekologických podmínek. PODMÍNKY ŽIVOTA -- faktory: Neživotné (neživá příroda)= ABIOTICKÉ (světlo teplo, voda, vzduch, živiny) Životné (živá příroda) = BIOTICKÉ (organismy a vztahy mezi nimi) Společně vytvářejí MAKROKLIMA (velké území např. makroklima mírného klim.pásu), A MIKROKLIMA(např. mikroklima posluchárny) PŘÍRODA --BIOSFÉRA je množina všech ekosystémů na Zemi. Je tvořena Biocenózou /živou přírodou/ a neživým prostředím /neživou přírodou/, které se vzájemně ovlivňují a tvoří jednotný celek = PŘÍRODA. Každý organismus žije v takovém prostředí, které mu umožňuje jeho základní životní funkce = životní prostředí. Změny v přírodě nazýváme přírodní jevy. V neživé přírodě probíhají chemické a fyzikální pochody. V živé přírodě probíhá přírodní děj = ŽIVOT. Je mnohem složitější, ale jeho podstatou jsou také fyzikální a chemické pochody.(zabývá se BIOCHEMIE a BIOFYZIKA) ŽIVOT: A, Každý ORGANISMUS je vždy prostorově ohraničená soustava o níž říkáme že ŽIJE, má-li všechny charakteristické projevy života: (chemické složení, buněčnou stavbu, metabolismus, růst a vývin, rozmnožování-dědičnost i proměnlivost, dráždivost, autoregulaci, pohyb, vývoj) B, Avšak ŽIVOT jako přírodní děj po smrti organismu nezaniká, pokračuje dále životem potomků. Soubor živých soustav v biosféře je označován termínem BIOTA. Ekosystémy v přírodě dělíme na přirozené a umělé. -Přirozené = přírodní: Př: dubohabrový les, rašeliniště, jezero, pařez stromu.... - fungují i bez zásahu člověka. -Umělé = vytvořené člověkem: Př: pole, ovocný sad, akvárium..... -- je nutné je udržovat pomocí dodatkové energie-hnojiva, postřiky..... TŘÍDĚNÍ ORGANISMŮ: (viz. cvičení PAEK - přehled!) - EKOLOGICKÉ --př. producent, konzument, destruent - BIOLOGICKÉ -- základní taxonometrická jednotka je biologický druh - UŽIVATELSKÉ- různé, dle podmínek života, užití, specializace(viz. cvičení PAEK) +--------------------------------------------------------------------------------------------+ | | | | | PODMÍNKY ŽIVOTA a třídění organismů (doplnit viz. cv. PAEK!) | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ FAKTORY ABIOTICKÉ: -KLIMATICKÉ ( energetické=teplo, světlo, atmosférické=chemické a fyzikální=voda-srážky, vlhkost a proudění vzduchu, živiny) = klimatologie, meteorologie -TOPOGRAFICKÉ (vegetační zóny-místo k žití ) = geografie -PEDOLOGICKÉ (živiny, místo k žití =půda) = pedologie - FAKTORY BIOTICKÉ: organismy a vztahy mezi nimi= systém biologických věd Soubor podmínek, vytvářejících prostředí se nazývá BIOTOP = STANOVIŠTĚ +--------------------------------------------------------------------------------------------+ | ABIOTICKÉ FAKTORY KLIMATICKÉ | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ -ENERGETICKÉ: Veškeré organismy na Zemi jsou pod vlivem slunečního záření a tepelného záření, které vytváří na daném stanovišti charakteristické klimatické poměry. Intenzita a délka ozáření je závislá na zeměpisné šířce, ročním období a denní době. SVĚTLO: a, podle intenzity ozáření: rostliny světlomilné - slunobytné (heliofyty) př. Sukulentní rostliny neutrální - světlomilné,ale nesnáší dlouhodobě přímé slunce stínomilné -- stínobytné (sciofyty)-snáší zastínění v různé míře b, podle délky ozáření:počet hodin slunečního ozáření rostliny dlouhého dne - kvetou je-li den delší než 12 hod.(jarní,letní) krátkého dne - -"- kratší -"- (podzimní, zimní) neutrální --nejsou závislé, často kvetou několikrát v roce- sedmikráska U pokojových rostlin nároky na světlo odpovídají původním životním podmínkám nebo jsou šlechtěním cultvarů (cv.= odrůda) změněny TEPLO: rostliny v mírném klimatickém pásu mrazuvzdorné (stálozelené- probíhá fotosyntéza, přítomnost fotosyntetizujících barviv-hlavně chlorofylu) 0ˇC rostliny chladnomilné -- chladnobytné ( psychrofyty) min.0-5 ˇC, neutrální -- jsou poškozovány při t min.5-10-začínají růst, opt.15ˇC teplomilné --teplobytné (termofyty)-min.10-15-začínají růst, opt.20ˇC Teplota vedle prodlužující se délky dne především rozhoduje o jarním nástupu vegetace a generativním rozmnožování u pokojových rostlin (rostliny subtrop. a trop. klim pásu platí toto uživatelské třídění také, hranice minima je však posunuta cca o 5ˇC u všech skupin, mrazuvzdorné nejsou umístění pokojových rostlin - vzdálenost od okna - závisí na ročním období a světové straně: J: 0-3 m (více jak 3m = hluboký stín). Rostliny je možno přisvětlovat uměle! -ATMOSFÉRICKÉ: Čistota vzduchu: organismy náročné (indikátory- př.lišejníky) a nenáročné Vlhkost vzduchu : organismy náročné (př. epifyty) a nenáročné Proudění vzduchu: (vítr, průvan) organismy náročné (př. rostliny pralesa) a nenáročné (př. rostliny sukulentní) VODA: vodní, (hydrofyty),bahenní-vlhkomilné (hygrofyty),neutrální-r.středně vlhkých stanovišť (mezofyly),suchomilné --suchobytné (xerofyty) zalévání závisí na genetické adaptaci, ročním období, teplotě, vlhkosti vzduchu a půdy Kyslík je v nadzemním prostoru vždycky v dostatečném množství. V půdním vzduchu však může snížené množství být limitujícím faktorem pro růst kořenů a rozvoj půdní mikroflóry. Koloběh kyslíku: Kyslík je základním produktem fotosyntézy a jeho koloběh je v ekosystémech ovlivňován také dýcháním a rozkladem odumřelých organismů-spotřebovává se. Z atmosféry proniká i do vody a půdy. Významným činitelem v tomto koloběhu je i člověk, který snižuje obsah kyslíku ve vzduchu spalováním látek a mýcením lesů, v půdě a ve vodním prostředí také odpadními látkami. Koloběh uhlíku: Koloběh dusíku +--------------------------------------------------------------------------------------------+ | ABIOTICKÉ FAKTORY PEDOFICKÉ | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ PEDOFICKÉ-PŮDNÍ -- zabývá se jimi pedologie (vysvětlen vývoj devastace půd --důvody, význam humusu-zadržování vody-půdní roztoky) Půda: -definice + nákres Povrchová vrstva zemské kůry, která vzniká zvětráváním hornin a nerostů (mateční horniny) a současně tlením organismů (vzniká humus) -složení: -neústrojné l.=anorganické =kamení, štěrk-nežádoucí písčité, prašné a jílovité částice-skelet půdy = 50% -ústrojné l.= humus, půdní edafon = 2-5% -póry -- voda, vzduch = 45-48% -půdotvorní činitelé -- sluneční záření, voda-déšť, tekoucí, vítr, organismy - vlastnosti půd a třídění půd: 1, struktura : půdy-strukturní - hrudkovitá podle hrudek-půdních agregátů (2-20 mm): -nestrukturní: hroudovitá, prašná, -význam pro vzlínání a vsakování vody-kapilarita = podle obsahu = půdní druhy: písčitá, hlinitopísčitá, písčitohlinitá, hlinitá, jílovitohlinitá, jílovitá, jíl --charakteristika: složení, zpracovatelnost, vodní režim, úrodnost 2, pórovitost 3,sorbční schopnost-schopnost půd. Částic vázat na svém povrchu vodu. Zvyšuje ji obsah humusu. 4,vlhkost půd-vsakování+ vzlínání 5,Chemické složení -- pH, obsah živinLstupnice, využití v praxi): 1-4(silně kyselé roztoky, rašelina=pH3) 4 - 4,5 = extrémně kyselé půdy 4,6 - 5,5 = silně kyselé -lesní 5,6 - 6,5 = slabě kyselé -ovocné sady, louky 6,6 -- 7,2 = neutrální - zahrady, pole 7,3 -- 7,7 = alkalické nad 7,7 silně alkalické 6,Půdní profil-průřez půdou -půdní horizonty: ornice IIIIIIIIIIIIIIIIIIIII IIIIIIIIIIIIIIIIIIIIII PODORNIČNÍ HORYZONTY MATEČNÍ HORNINA OOOOOOOOOOO OOOOOOOOOOO GENETICKÉ PŮDNÍ TYPY:charakteristiky: ČERNOZEM --vznik: nížiny, hluboká ornice, mnoho humusu,úrodná, zelinářská a kukuřičná oblast HNĚDOZEM- roviny -- řepařská výrobní oblast HNĚDÁ PŮDA --pahorkatiny-bramborářská PODZOLY-hory-lesy, pastviny GLEJOVÁ P.-vysoká spodní voda NIVNÍ P.podél řek RENDZINY-VÁPENATKY MATEČNÍ HORNINA, PODORNIČNÍ VRSTVA, ORNICE-charakteristika,nákres 7,Uživatelské třídění půd podle zpracovatelnosti:(charakteristika na cvičení!!) lehké středně těžké těžké 8,Úrodnost půd-schopnost půdy produkovat živou hmotu -přirozená je dána genetickým půdním typem, minerálním složením a vodním režimem lze ji těžko měnit -umělá = lze ji správnými agrotechnickými zásahy zvyšovat: správné zpracování půdy, zavlažování, hnojení, osevní postupy KLÍČOVÁ SLOVA: Živá a neživá příroda -- základní pojmy z ekologie a pěstitelství (doplnit z PAEK) Život a jeho zkoumání, limity života Život. Biologické vědy - třídění, předmět zkoumání. Limity života. Biotické faktory - vliv na život a vývoj organismů Abiotické faktory - vliv na život a vývoj organismů Základní pojmy z meteorologie a klimatologie - geografické a klimatické faktory: /Meteorologické prvky a jejich značení, meteorologie, klimatologie, fenologie, výrobní typy. Geografické a klimatické faktory - vliv na počasí , klima, roční období, život organismů-adaptace. Třídění rostlin podle nároků na světlo, teplo, vodu, vlhkost, proudění a čistotu vzduchu -aplikace na podmínky pro pěstování pokojových rostlin v mírném klimatickém pásmu v jednotlivých ročních obdobích. Kalendář meteorologický, fenologický, pěstitelský a kalendář přírody na ZŠ./ Půda- pedofické faktory, výživa rostlin-hnojení /Vznik a složení půdy, půdotvorní činitelé, fyzikální a chemické vlastnosti půd, třídění půd, půdní profil a horizonty, půdní druhy a typy, úrodnost půdy, zpracování (technologie,stroje a nářadí) a ochrana půd. Třídění rostlin podle nároků na půdu- aplikace na přípravu půdy pro pokojové rostliny