Vývoj psl. a slovanských souhlásek

   Poznámka: V následujících příkladech používám místo nosovky o [ve stsl. čteme on] znak q



   nejdůl. změnou v systému psl souhlásek - jejich měkčení, tj. palatalizace, o těch 3 zde řeč
   nebude

   

   zvláštní vývoj ve skupinách kv-, gv- (ku-, gu- s obloučkem dole) před ě, i vzniklými z
   dvojhlásek

   - = druh 2. palatalizace (kolem 600), výsledkem c, dz

   - Př.: * kuoit (obloučky pod u a i): čes. květ, pol. kwiat, rus. cvět, sch. cvet

               * guoizd  (obloučky pod u a i): čes. hvězda, pol. gwiazda, rus. zvězda, bulh.
               zvězda

   - tedy změna proběhla jen ve výchslov. a jslov. jazycích, v západoslovanských ne

   

   zvláštní vývoj ve skupinách skv-, sgv- (ku-, gu- s obloučkem dole) před ě, i vzniklými z
   dvojhlásek

   - tedy před kv-, gv- je ještě s

   - výsledkem šč, to později dalo někde šť

   - Př.: ide * sked: čes. štědrý, stč. ščedr, sloven. štědrý, pol. szcódry [ščodry], rus.   
   ščedryj, stsl. štedr"

               ide. * duzgio - čes. déšť, sloven. dážď, pol. deszcz, rus. dožď, bulh. d"žd

   - tedy šč je dnes v pol., ruš., morav. nářečích východních, sloven. nářečích západních

   - jihoslovanské jazyky mají št/ šť

   - v češtině a slovenštině nejprve šč, z něhož později šť

   

   změny souhlásek po následujícím j, i (s obloučkem)

   - obecně slovanské změny sj, zj, lj, rj, nj > š, ž, l´, r´, n´

   - Př.: sj: nosjq (nosovka), stsl. nošq, stč. nošu, rus. nošu

               lj: chvaljq, stsl. chvaljq, stč. chvál´u, rus. chvalju

               zj: razjq, stls. ražq, stč. ražu, rus. ražu

               rj: varjq, stsl. varjq, stč. var´u > vařu, rus. varju

               nj: gonjq: stsl. gonjq, stč. hoňu, rus. goňu

   

   palatalizace retnic před j (i s obloučkem)

   - tedy bj, pj, mj, vj, později fj > b´, p´, m´, v´ - někde ale výsledkem bl´, pĺ, mĺ, vĺ,
               později  i fĺ   = l ependetické (vkladné) - je u vých. a j. Slovanů, ne u
   západních

   - zřejmě i v západoslovan. jaz. l ependet. nějaký čas bylo - viz místní jména Davle,    
   Litovel, Vidovle, Vráble

   - v bulharštině l ependet. později zaniklo

   - Př.: ide. zemja, stsl. zemlja, bulh. zemja, sch. zemlja, rus. zemlja, pol ziemia, čes.
               země, sloven. zeme

               psl.  sypjq (nosovka), stsl. sypljq, bulh. sypja, rus. syplju, pol. sypię, čes.
   sypu

               psl. lovjq (nosovka), stsl. lovljq, bulh. lovja, rus. lovlju, pol. lowię, stč.
   lov´u

   - to je důvod střídání pouhé retnice a tvarů s l : stsl. kupiti - kupljq

   

   vývoj skupin -tl-, -dl-

   - uprostřed a na konci slova jenom

   - Př.: čes. sádlo, pol. sadło, rus. salo, bulh. salo

               čes. kradl, pol. kradł, rus. kral, schr. krao, bulh. kral

               čes. pletl, pol. płótł [plutl], rus. plel, sch. pleo

   - tedy ve výchsl. a jsl. jaz. se skupina zjednodušila na -l-, v zápsl. zůstala zachována

   

   palatalizace skupin tj, dj

   - Př.: psl. * světja: stsl. svěšta, bulh. svešt, slovin. a rus. sveča, pol. swieca, čes.
   svíce,        sloven. svieca

               psl. * medja: stsl. mežda, bulh. mežda, slovin. meja, rus. meža, pol. medza, čes.
         mez, sloven. medza

   - v ruš. někdy místo č, ž střídnice št, žd - vliv csl.: naděžda, chožděnije

   - v češtině původně též střídnice dz , ta se změnila v 9.-11. st. na z, dz zůstalo ve
   slezských nářečích

   

   palatalizace skupiny kt, gt

   - výsledky jako palatalizace tj

   - Př.: psl. pekt': stsl. pešt', bulh. pešt, rus. pěč', pol. piec, čes. a sloven. pec

               psl. mogti: stsl. mošti, rus. moč', pol. móc, čes. moci, sloven. môcť

   

   - podobně u českých infinitivů téci, říci bylo původně před inf. koncovkou k nebo g