Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity Katedra německého jazyka a literatury Přehled látky předmětu lexikologie němčiny Tomáš Káňa Brno, 2002 Úvodní poznámka Přehled látky předmětu lexikologie němčiny je určen pro posluchače katedry německého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Opírá se o nejnovější literaturu dané oblasti. Heslovitě shrnuje nejdůležitější body přednášek a seminářů. Posluchačům by měl sloužit jako kostra k samostatnému studiu, popř. jako vodítko k opakování získaných znalostí. Přehled je strukturován do jednotlivých kapitol, tak, jak se probírají na přednášce a v seminářích. Nejedná se však o přepis (skript) přednášek, nýbrž pouze o jádro problematiky. K základním pojmům jsou v "Přehledu" orientačně uvedeny německé termíny (až na výjimky pouze ve tvaru nom. sg.). Pro stručnost jsou zde uváděny příklady pouze tam, kde zkušenosti praví, že je názornost k pochopení jevu téměř nezbytná. V bibliografii jsou uvedeny publikace v Brně dostupné a doporučené jako studijní literatura. Samostatný přístup k disciplině bude však vždy vítán. Zájemcům o disciplinu jsou určeny doplňkové semináře "Frazeologie" a "Sémantika", jejichž náplně zde neuvádím. Chybí taktéž nedílná součást lexikologie -- slovotvorba, která byla pro svoji důležitost zavedena jako jeden ze samostatných základních předmětů. (Viz též skripta: Káňa, T.: Wortbildung. Umriss der Theorie mit Übungen. PdF MU Brno, 2005.) 1. Lexikologie (e Lexikologie) řec.: "lexis" -- slovo a "logos"- promlouvání, tedy věda ˙ Jazykovědná disciplina ˙ nauka o slovní zásobě (lexikonu) jazyka, její struktuře a jejím vývoji ˙ věda popisující: - vztahy ve slovní zásobě - strukturu jednotek slovní zásoby - význam a původ jednotek slovní zásoby - změny ve slovní zásobě ˙ teoretická disciplina lexikografie 2. Lexikon (s Lexikon, r Wortbestand) ˙ slovník, čili slovní zásoba, slovní inventář jazyka ˙ nejbohatší rovina systému jazyka ˙ otevřený systém ˙ seznam pojmenování v jazyce ˙ předpoklad: teoreticky lze pojmenovat všechno 3. Jednotky lexikonu: (Lexikonenheiten) ˙ hledisko konvenční slovo: (s Wort) Tradiční formální a do značné míry intuitivní jednotka (srov. "slabika"), psaná dohromady; v lingvistice patří k nejstarším a nejproblematičtějším, proto dosud neexistuje přesná definice, pouze vymezení: -- slovo je minimální distinktivní sémantická jednotka (nositel významu) -- slovo je přemístitelné a substituovatelné (nahraditelné jinou jednotkou) -- má určitou fonetickou nebo grafickou podobu -- tato podoba je lineární, t.zn. pevně daný sled fonémů (grafémů) -- slovo je izolovatelné (možná pauza na obou koncích) -- slovo může být nositelem přízvuku (srov. Čermák, 1994) ˙ hledisko lingvistické (lexikologické) lexém: (s Lexem) - lexém = slovníkový vstup (r Lexikoneintrag) - samostatná jednotka abstraktní povahy - může být jednoslovný i víceslovný - má buď význam a funkci, nebo jen funkci (gramatickou resp. kombinatorickou) - může mít i význam pragmatický - zahrnuje celé flektivní paradigma - má všeobecnou platnost lex: (s Lex) - realizace lexému v textu (konkrétní promluvě) - parolová jednotka Poznámka: V běžné praxi se stírá rozdíl mezi "slovem" a "lexémem". Upozorňujeme však na skutečnost, že "lexém" může mít v jazykovědě poněkud širší význam než slovo. (srov. Schippan, 1992) ˙ hledisko strukturně-sémantické nominace (pojmenování): (e Bezeichnung) - forma přiřazená obsahu - slovo nebo kombinace slov - pojmenování ustálená (uzální) - neustálená (aktuální) 4. Lexikologie, její poddisciplíny a příbuzné vědy: ˙ lexematika (e Lexematik) -- popis vztahů mezi lexémy v lexikonu ˙ onomasiologie (e Onomasioplogie) -- popis možností pojmenování jevu ˙ sémasiologie (e Semasiologie) -- popis významu/významů lexémů ˙ etymologie (e Ethymologie) -- nauka o původu a vývoji lexémů ˙ onomastika (e Onomastik, e Namenkunde) -- nauka o vlastních jménech ˙ frazeologie (idiomatika) (e Phraseologie o.e Idiomatik) -- věda o nepravidelných kombinacích lexémů ˙ sémantika (e Semantik) -- nauka o významu ˙ lexikografie (e Lexikographie) -- nauka o tvorbě slovníků; praktický dopad lexikologie 5. Způsoby zkoumání lexikonu: ˙ podle denotátu: apelativa (s Appellativum) = jména obecná: Mensch, Leben, Nebenfluss, Computer... propria (s Nomen Proprium, r Eigenname) = jména vlastní - toponyma (s Toponymum) = zeměpisné názvy: Donau, Kosovo, Marchfeld, Brigittenau, Steiermark... - antroponyma (s Anhtroponym) = jména živých bytostí: István, Klaus, Goethe, Rex, Maria Theresia,... ˙ podle uplatnění: podle centra: (němčina = jazyk pluricentrický) výrazy univerzální = používané běžně ve všech variantách němčiny (gasamtdeutsche Ausdrücke) výrazy specifické = používané běžně jen v jedné z variant němčiny: SRN, Rakousko, Švýcarsko (= Bundesdeutsche-, Österreichische-, Schweizerischevariante) podle vrstev: spisovná němčina (e Hochsprache, e Schriftsprache) hovorová němčina (e Umgangsprache) dialekty (r Dialekt) argot (s/r Argot, s Rotwelsch) podle stylu: výrazy obecné (allgemeine Ausdrücke) knižní (poetische Ausdrücke) odborné (slangové) (Fachasusdrücke) atd. (viz předmět stylistika) podle stupně kodifikace: standardní (standard) substandardní (substandard) ˙ podle frekvence jádro slovní zásoby (r Wortschatzkern): obecně nejužívanější slovní fond (cca. do 5 tis. slov) centrum slovní zásoby (s Wortschatzzentrum): výrazy obecné a užívané ve všech varietách němčiny (do 70 tis.) periferie slovní zásoby (e Wortschatzperipherie, r Wortschatzrand): výrazy slangové, odborné, dialektismy aj. (několik desítek tisíc výrazů) Poznámka: Celkový odhad německé slovní zásoby: 300.000 -- 500. 000 slov. Centrum slovní zásoby němčiny představuje kolem 70. 000 slov (zhruba obsah slovníku DUDEN Deutsches Univeraswörrebuch). Běžný rodilý mluvčí němčiny aktivně užívá 8 -- 15 tis. slov (v závislosti na vzdělání, věku apd.) ˙ podle historického hlediska synchronně (synchron) diachronně (diachron) etymologicky (ethymologisch) (u jednotlivých slov) ˙ podle kombinací pravidelné kombinace (např. valence slova, aktuální zapojování do běžných syntagmat) anomální kombinace (frazeologie a idiomatika) ˙ podle vztahu označujícího k označovanému (podle typu znaku) ikon (s Ikon) index (r Index) symbol (s Symbol) ˙ podle sémantické funkce autosémantikon (s Autosemantikon) synsémantikon (s Synsemantikon) deixe (e Deixis) ˙ podle morfologického hlediska (podle slovních druhů) - ohebné a neohebné lexémy (flektierbare u. unflektierbare Lexeme) - substantiva, adjektiva, numeralia, pronomina...(viz předmět morfologie) ˙ podle tvaru simplex (s Simplex) kompositum (s Kompositum) derivát (s Derivat) konverze (konvertiertes Wort, s Konvertat) kontrakce (e Kontraktion, e Abkürzung...) idiom (s Idiom) 6. Slovo Slovo je znak. (viz dále předmět sémantika) Základní vlastnosti jazykového znaku: o arbitrární, konvenční (arbiträr, konvetionell) -- zpravidla není přímý vztah mezi slovem a tím co označuje o diskrétní (diskret) -- oddělitelný od jiných znaků o lineární (linear) -- pevná forma v rovině časové (fonetické) nebo místní (grafické) o sémantický (semantisch sinnvoll) -- je nositel nějakého významu o přenosný časově, místně i kulturně (übertargbar) o stabilní (stabil) -- neměnný pro danou jazykovou komunitu o prevarikační, úskočný (tückisch) -- může být zdrojem nedorozumění; může nést význam doslovný nebo přenesený (srov. Čermák: 1994, 29) Funkce lexikálního znaku: Každý jazykový znak nabývá svůj konkrétní význam teprve v daném kontextu. Vedle svého základního významu (denotativní funkce) může být i nositelem dalších významů, v kontextu tedy může plnit i jiné funkce: 1. denotativní (denotative) -- odkaz na entitu ("objekt") mimo jazyk; základní funkce jazykového znaku 2. konotativní (konotative) -- odkaz na asociaci, která se "nabalila" na denotativní význam; nemusí mít všeobecnou platnost "Lehrer" -- streng, nervös, inkompetent..., popř. mild, nett, kompetent... 3. afektivní (affektive) -- odkaz na postoj mluvčího/pisatele "Liebe Ingrid!" -- náklonnost k adresátovi "Lieber Mann!" -- ironie 4. reflektovaná (reflektierte) -- odkaz na význam jiného lexému "Unser Herr" -- Bůh, "Herr" odkazuje na "Herrscher" 5. kolokační (kollokative) -- schopnost kombinovatelnosti s jinými lexémy "Kind: lustig, wachsen, unser" (nikoliv např.: *"wässrig, emporragen, hundertstel") 6. tematická (thematische.) -- možnost zesílení nebo oslabení významu lexému podle jeho postavení ve větě, důrazu nebo zvýraznění "Und der Sieger ist: Harry Potter!" x "Harry Potter ist der Sieger." 7. stylistická (stilistische) -- odkaz na styl, jímž se promluva realizuje "Das ... Wörterbuch.... behandelt den Standardwortschatz (...) und einen angemessenen Teil der peripheren Wörter." (Kluge, 2002) -- lexy odkazující na odborný styl (srov. Leech: 1974) Struktura jazykového znaku: Jazykový znak, tedy i slovo/lexém, mají dvě složky: složku formální a významovou: o Formativ (s Formativ) -- formální, "hmotná" složka lexému realizace: mluvená x psaná dělení podle: počtu slabik zastoupených morfémů tvaru (simplex, kompozitum, derivát...) o Sémém (Semantem) (s Semem, s Semantem) -- významová složka lexému dělení významu na podsložky: nonciální (denotativní) pragmatické (konotativní, afektivní, reflektované) -- viz také výše strukturalizace sémému na sémy: - integrační (klasifikační) (Integrations-, Klasofikationssem) - identifikační (Identifikationssem) - specifikační (Spezifikationssem) Vztahy mezi formativem a sémémem: Formativ Sémém 1 : 1 monosémantické výrazy (termíny) (monosemantische Ausdrücke, Fachausdrücke) "Stirnwandschiebetür" 1 : x polysémie (e Polysemie) "gehen" (významy viz DUDEN) x : 1 synonymie (e Synonymie) "Herr, Mann, Gatte" (Uhrová, 1996) Vznik jazykového znaku: prenominační fáze (e Pränominationsetappe) -- vznik jevu, který je nutné pojmenovat nominační fáze (e Nominationetappe) -- hledání vhodného výrazu pro daný jev postnominační fáze (e Postnominationsetappe) -- výraz má všeobecnou platnost (např. kodifgikace) (srov. Uhrová 1996) Základní možnosti nominace: ˙ nová ražba (e Neuprägung) ˙ onomatopoie (e Onomatopöie, e Lautmalerei) ˙ rozšíření významu (e Bedutungserweiterung) ˙ přenesení významu (e Bedeutungsübertragung) ˙ slovotvorba (e Wortbildung) ˙ výpůjčka (e Wortentlehnung) 7. Slovní pole (s Wortfeld, sinnverwandte Wörter) - teorie Josta Triera (1894 -- 1970) opírající se o de Saussurovu teorii hodnoty slova (valeur) a tzv. asociačních řetězců (rapport asociativs) - slova významově spolu související - odráží paradigmaticko-syntagmatickou povahu lexikonu - slovník organizován do tematických, resp. významových oblastí - tyto oblasti vnitřně strukturovány: sémantická struktura slovního pole: archisém (s Archisem): společným znak lexémů v jednom slovním poli distinktivní znak (distinktives Merkmal): rozlišující znak (identifikační a specifikační sémy) 8. Sémantická analýza (Komponentenanalyse, Merkmalanalyse) - rozbor významové stránky lexému na jednotlivé komponenty ("Bub" -- živá bytost, člověk, pohlaví mužské, věk mladý, výraz jihoněmecký) - slouží především k popisu významových rozdílů jednotlivých lexémů +--------------------------------------------------------------------------------------------+ | |jednotlivé komponenty (sémy)|analyzované lexémy| |Junge |Bub |Mädchen |Mädel |Magd | | | | | | | | | | | | e | | |e | | | | | | |-------------------------------------------------------+-------+-----+---------+------+-----| |člověk | + | + | + | + | + | |-------------------------------------------------------+-------+-----+---------+------+-----| |pohlaví mužské | + | + | - | - | - | |-------------------------------------------------------+-------+-----+---------+------+-----| |věk mladý | + | + | + | + | - | |-------------------------------------------------------+-------+-----+---------+------+-----| |výraz jihoněmecký | - | + | - | + | - | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ 9 Paradigmatické vztahy v lexikonu (paradigmatische Beziehungen im Lexikon) - paradigmatika = princip podobnosti - vztahy "vertikální" - uvádění lexikálních jevů do vzájemných vztahů - vztahy založené na vzájemné nahraditelnosti nebo podobnosti lexémů - vztahuje se k oběma složkám lexému (k formativu i sémému) - k formativu se vztahuje homonymie (a paronymie jako nepravý vztah podobnosti) - paradigmatické vzahy v lexikonu: synonymie (e Synonymie) opozice (e Opposition) homonymie (e Homonymie) hyponymie či hyperonymie, též lexikální hierarchie (e Hyponymie, lexikalische Hierarchie) - paradigmatický vztah pouze sémémů jednoho formativu: polysemie (e Polysemie) - Mimo systém, avšak taktéž patřící do paradigmatických vztahů, je problematika paronymie. 9.1. Synonymie (e Synonymie) - stejný archisémém, jiný formativ - stejný/podobný denotát - stejná distribuce - konotace resp. pragmatické složky mohou být (velmi) různé - v textu často navzájem zastupitelné - hlavní zdroj jazykové stylistiky - synonymie = synonymie jazykových prostředků obecně (nikoliv jen slov) - absolutní shoda synonym je v jazyce nezvyklá Rozdělení synonym: ˙ kontextová (kontextuelle, textgebundene Synonyme) ˙ nekontextová (nicht kontextuelle Synonyme) o podle míry shody sémémů úplná (volle) -- "Ausgang -- Exit" (často konkurence původně německého a cizího slova/výpůjčky) částečná (partielle) -- "lieb -- nett; Perücke -- falsche Haare; Mitmensch -- Zeitgenosse" o podle stylu např.: gehoben: Antlitz - neutral: Gesicht Geld Fachsprache/Jargon/Slang: Zahlungsmittel salopp: Visage, Geschau Kies, Zaster, Kohle derb: Fresse - (Styl. hodnoty viz DUDEN Die Sinn- und sachverwandten Wörter.) podle variety/regionu (Tautonyma) SRN Rakousko Švýcarsko Abitur Matura Maturität Bürgersteig Gehweg Trottoir Überweisungsschein Erlagschein Einzahlungsschein 9.2. Homonymie (e Homonymie) - náhodná podobnost formy - spodoba formativů slov - ze synchronního hlediska náhodná spodoba grafická, akustická nebo obojí Rozdělení homonym: - homonyma - homografa - homofona - celoněmecká - regionální (nesystémová) Homonymie (e Homonymie) - spodoba grafická i zvuková "r Kater x r Kater; e Fuge x Fuge" - častý jev ve všech jazycích (např. č.: "pastička x pastička; jí x jí") - Z diachronního pohledu se za homonyma považují slova mající stejnou grafickou i výslovnostní podobu, avšak rozdílný etymologický základ - Ze synchronního pohledu jsou homonyma ta slova, mezi nimiž existuje zvuková i grafická shoda, avšak mezi jejich významy neexistuje žádný významový vztah. (Mohou však vycházet ze společného etymologického základu.) - Každé homonymum má vlastní lemma (slovníkové heslo). Homografie (e Homographie) - spodoba pouze grafická ("r Band [band] x e Band [baend]; r Star ["inttar] x r Star [star]) - v němčině i češtině méně běžný jev - Lze sem počítat i poměrně častý jev týkající se odlišného přízvuku (ve slovníku však zpravidla pod jedním lemmatem) ("umgehen x umgehen;übersetzen x übersetzen") Homofonie (e Homophonie) - spodoba pouze akustická, nikoliv grafická o Celoněmecká homofona: systémová, pevně zařazena do systému něm. lexika a mající platnost ve všech varietách němčiny. (ist x ißt; Rat x Rad) o Regionální homofona: nesystémová, více či méně aktuální i v daném regionu. (Záleží na uživateli, jaký kód použije: Hochdeutsch nebo regionální varietu, popř. dialekt) (rak.: backen x packen; sas.: Kirche x Kirsche) 9.3. Opozice (e Opposition) - vztah lexémů založený na jejich odlišné polaritě - protikladné (protichůdné) výrazy - Opozita mají zpravidla stejné kolokační partnery a stejnou distribuci. Typy opozice: - kontradiktní (kontardiktorische Opposition, Antonymie) - komplementární (komplementäre Opposition) - konverzní (konversive Opposition) - kontrastní páry (Kontrastpaare) Kontradiktní opozice (kontardiktorische Opposition, Antonymie) - většinou "přesný" opak významu ("Liebe x Hass; jung x alt; oben x unten") - stejná absolutní hodnota "od nuly" ("winzig x riesig; superclever x saublöd" (nikoliv "winzig x groß; superclever x dumm")) - většinou gradovatelná - často mohou vytvářet mezistupně ("odstíny") ("bettelarm x arm x bedürftig x wohlhabend x reich x steinreich") Komplementární opozice (komplementäre Opposition) - opozita vytvářejí celek ("Tag x Nacht" = 24 hodin) - negace jednoho často implikuje opozitum ("männlich x weiblich; digital x analog") - negradovatelná a většinou bez mezistupňů ("schwanger x *schwangerer,* ein bischen schwanger) Konverzní opozice (konversive Opposition) - více antipólů ("lesen x schreiben; sprechen; ins Buch starren") - negace neimplikuje opozitum ("nicht fahren != stehen bleiben, sitzen") - negradovatelná - obrácení děje za přítomnosti stejných aktérů (účastníků) ("kaufen x verkaufen; geben x bekommen") (Fakultativní) kontrastní páry (fakultative Gegenwortpaare, Kontrastpaare) - většinou dvě opozita (pár) (číslice: "römisch x arabisch") - vyplývají z kognitivního vnímání jazyka - dány vnímáním světa a jazykovým územ (např. ORF: "Fernsehen x Hörfunk) - nejedná se o negaci jedné složky páru, spíš o její doplnění (vládnoucí politické strany: "rot x grün") Druhy opozit podle formativů - stejný formativ (netypické): (půjčit (si)): "leihen x leihen" - různé formativy (typické): "weit x nah; rund x eckig; ledig x verheiratet" - stejný kmen, různé afixy: "lustig x unlustig; real x ireal; Erfolg x Misserfolg; hinschauen x herschauen; anziehen x ausziehen; kinderreich x kinderlos" Poznámka: V systému jazyka existují i tzv. zdánlivá opozita - některé formativy "opozit" v jazyce neexistují: "Ungeheuer x *Geheuer; Ungustel x *Gustel" Jiná nelze považovat za opozita k výchozím (neafigovaným) lexémům: "Missmut x!= Mut" 9.4. Lexikální hierarchie (lexikalische Hierarchie) - sémantická hierarchie - vztah logické nadřazenosti a podřazenosti pojmů - základ v taxonomickém dělení rostlinné a živočišné říše do tříd - univerzální vztah, podléhají mu všechny lexémy Druhy hierarchických vztahů: - hyperonymie (e Hyperonymie) - hyponymie (e Hyponymie) - kohyponymie (e Kohyponymie) Hyperonymie logická nadřazenost lexému jinému lexému/jiným lexémům "Universität" -- hyperonym k "Fakultät, Institut..." "Junktion" -- hyperonym ke "Konjunktion, Disjunktion, Kontrajunktion..." "Interjektion" -- hyperonym k "Ach, Eh, Pfuj, Hoppla" Hyponymie logická podřazenost lexému jinému lexému "hinken, gehen, laufen, fahren..." -- hyponyma k "Bewegungsverben" "ich, du, sie, mir, dort, damals..." -- hyponyma k "Deixis" "Rose, Tulpe, Nelke..." -- hyponyma k "Blume" Kohyponymie vztah lexémů, které jsou na stejné hierarchické úrovni a mají společná hyperonymum "Apfelbaum -- Birnbaum -- Marillenbaum" -- kohyponyma (společné hyperonymum: "Obstbaum") "Sehr gut -- Gut --Befriedigend -- Genügend -- Nicht genügend" -- kohyponyma (společné hyperonymum: "Beurteilungsstufen" (rakouský úzus)) 9.5. Polysémie (e Polysemie, Mehrdeutigkeit) - neoznačuje vztahy mezi lexémy, nýbrž uvnitř jednoho lexému (viz např. významy slova "e Linse"- a) luštěnina; b) část oka; c) část optického přístroje) - paradigma uvnitř slova - mnohovýznamovost lexému nebo i morfému (ze synchronního hlediska) - významy mají logickou souvislost (pokud se vytrácí, hodnotí se jako homonymum) - vzniká rozšiřováním významu ("Flieger" -- a) zvíře, které létá; b) pilot; c) voják -- letec; d) letadlo) - rozšíření významu je nějak motivováno ("Linse" -- metafora podle tvaru) - motivace je průkazná - zakládá se na metaforice nebo metonymičnosti - důkaz ekonomičnosti jazyka - pouze jedno lemma Poznámka: Hranice mezi polysémií a homonymií není zřetelná. Za polysémní lze považovat i všechna homonyma, která mají společný etymon (původ). 9.6. Paronymie (e Paronymie) - slova s podobným formativem - nepatří do systému - blízká homonymii - paronyma mohou vycházet ze společného základu - význam především pro výuku jazyka (jako cizího) ("nutzen x nützen; drucken x drücken; Ziege x Züge") - jeden z typických prostředků jazykových hříček 10. Syntagmatické vztahy v lexikonu (syntagmatische Beziehungen im Lexikon) - založeny na možnosti lexémů vytvářet syntagmata (vyšší celky) - vztahy "horizontální" - (ne)kombinovatelnost s jinými lexémy - syntagmatické vztahy v lexikonu: - významové implikatury (wesenhafte Bedeutungsbeziehungen) - asociace (e Assoziation) - kolokace (e Kollokation) 10.1. Významové implikatury (Wesenhafte Bedeutungsbeziehungen) - vztahy významů slov na úrovni sémému - význam slova implikuje jiné slovo či slovní spojení (např. gehen -> Füsse; Mund -> Lebewesen) - schopnost výrazu vyvolat z paměti valenci (např. Geschenk -> von jmd., für jmd.) 10.2. Asociace (e Assoziation) - pravděpodobně základní důkaz syntagmatických vztahů ve slovníku - záležitost mentálního slovníku každého uživatele - předpoklad: vztahy mezi podnětem a odpovědí (asociací) není náhodný - princip spočívá na asociačním spojování lexémů do jednoduchých sytnagmat (např.: rot -> Rotwein; Rotkäpchen; Rote Armee) 10.3. Kolokace (e Kollokation) - kombinovatelnost s jinými lexémy - opírá se syntaktické struktury - na rozdíl od syntaxe (gramatická kombinovatelnost) je kolokace sémantická (logická) kombinovatelnost - Syntax jako povrchová struktura připustí nesprávné/nesmyslné kolokace (*Der Blumentopf tanzt schwarz über die Schublade.) - I gramaticky nesprávná kolokace může být srozumitelná: (*Die Sperrung des Autobahnes stattfinden am Donnerstag.) - rozdělení kolokací: - běžné - sémanticky akceptovatelná spojení - pevné - ustálená spojení 11. Pohyby ve slovní zásobě - rozšiřování významu (Bedeutungserweiterung) -- polysémie (viz také "Paradigmatické vztahy v lexikonu") "Kanal" -- pův. jen "roura", později rozšíř. na "umělý vodní tok", dále metaforicky na "přenosový tok" (Fernsehkanal, Informationskanal) - zužování významu (Beduetungsverengung) "Dirne" -- dříve: a) mladá dívka, b) prostitutka; dnes jen b) - přenášení významu (Bedeutungsübertragung) -- motivace (viz př. "Kanal") - přenos lexikálních jednotek z jiných jazyků (Wortentlehnung) -- výpůjčky 11.1. Motivace (e Motivation) - motivace = pohnutka k označení (nominaci) určité události, jevu atd. - základní část slovníku (r Basiswortschatz) ze současného pohledu arbitrární (bez přímého vztahu k označovanému) - vznik každého nového označení je nějak motivováno - většinou povahy sémantické - nemusí být ve všech jazycích stejná - nelze ani vždy určit, na čem záleží - druhy motivace: - fonetická přímý otisk zvuku - tzv. ikon/ikona (viz sémantika) (Kukuk, Uhu, knurren, schnurren, heiss,...) - morfematická na základě morfologických analogií při tvorbě nových slov (avšak i zde má sémantickou povahu) (např. konatelský derivační sufix --er, skládání do kompozit...) -- dále viz předmět slovotvorba - sémantická přenášení významu (na základě metafor a metonymií) nejsou zcela jednoznačně strukturovatelné většinou se zakládají na aktuálním užití, které se lexikalizuje (uzalizuje -- tzv. "lexikalizované tropy") nezřídka i citáty, které vejdou do všeobecného povědomí jeden z důvodů, proč dochází mezi jazyky k "neekvivalnetnosti" výrazů 11.2. Lexikalizované tropy ( r lexikalisierte Tropus, pl. Tropen) - nejběžnější důvod vzniku polysemie - motivované označení - formativ označuje denotát, který má jistou sémantickou souvislost s původním denotátem - vztah motivovaného a motivujícího: - metaforický - metonymický - synekdochický - existují ve všeobecném povědomí - lexikalizovány 11.2.1. Metafora (e Metapher) - vztah podobnosti (e Vergleichsbeziehung) - (v lexikologii) lexikalizované přenosy, tj. uzální (aktuálními metaforami se zabývá poetika) - klasifikace metafor podle - stupně lexikalizace - lexikalizované (uzální) -- starší - nelexikalizované (aktuální) -- novější (mohou se z nich stát lexikalizované) - slovních druhů (nejběžnější) - substantivní metafory ("Bein" (končetina) -> "Tischbein") - adjektivní ("alt" (věk živé bytosti) -> "alter Mantel" (obnošený, použitý)) - verbální ("gehen" (pohybovat se po nohou) -> "Die Uhr geht." (být v činnosti) - tertia comparationis (tertium comparationis = znak, podle kterého k přenosu dochází) např.: - forma: Ball -> Erdball, Wanze (parazit) -> Wanze (odposlouchávací zařízení) - množství: Haufen -> Haufen Geld; Almosen (drobný (finanční) dar) -> Almosen (nedůstojná výplata) - velikost: Spatz (vrabec) -> Spatz (člověk malého vzrůstu; dítě) - funkce: Kopf (část těla) -> Kopf (vůdčí osobnost týmu) aj. (srov. také Uhrová, 1996) 11.2.2. Metonymie (e Metonymie) - vztah souvislosti místní, časové, příčinné aj. - klasifikace metonymií podle: - stupně lexikalizace - lexikalizované (uzální) -- starší - nelexikalizované (aktuální) -- novější (mohou se z nich stát lexikalizované) - slovních druhů - substantivní metonymie: Telemark (starší technika lyžování pocházející z norské oblasti "Telemark"); Champagner; Pils... - adjektivní: arm (bez hmotných prostředků) -> arm (bez životní síly) - verbální: schmieren (mazat) -> podplácet (aby se úkony "rozjely") - způsobu přenosu např.: - rod -> individuum: Frau -> Frau (manželka) - materiál -> výrobek: Glass -> Glass (sklenice na pití) - instrument -> výsledek: Stil z lat. stilus (rydlo) -> Stil (způsob psaní) - produkt -> druh: Limonade (voda s citr. šťávou) -> Limonade (jakákoliv ochucená voda) - apelativizace - původce -> dílo: Roentgen -> röntgen (= tzv. Eponymum) - obchodní název výrobku -> druh Rex -> Rexglas (zavařovací sklenice); (= tzv. Chrématonymum) 11.2.2.1. Synekdocha (e Synekdoche) - zvláštní druhy metonymií - přenášení významu z části na celek nebo naopak - pars pro toto - část označuje celek: Geizhals; Dummkopf - totum pro parte - celek označuje část: Das ganze Wien demonstriert. 11.3. Cizí slova v německém lexiku Důvody přejímání cizích slov do fondu němčiny (i obecně) je nutno hledat v kulturně-historických a geografických vazbách jazykových komunit. Způsob přejímání cizích slov ˙ přímé: z výchozího jazyka přímo do cílového slovního fondu (němčiny) brainstorming (angl.) -> s Brainstorming ˙ nepřímé: z výchozího jazyka prostřednictvím jiného jazyka/jiných jazyků do slovního fondu němčiny logos, logiké (řec.) -> logica (lat.) -> e Logik locus (lat.) -> local (franc.) -> lokal Poznámka: Zvláštní druh nepřímého přejímání je tzv. zpětná výpůjčka (Rückentlehnung). Původní slovo přejme jiný jazyk a vrátí se (v pozměněné podobě a odlišným významem) zpět do slovního fondu: bord (germ.) -> bordello (it.); bordell (fr.) -> bordeel (nizoz.) -> s Bordell Stupně asimilace cizích slov cizí slovo (sFremdwort): zvuková, grafickou anebo obojí stránka podle jazyka, z něhož pochází; zachována zůstává i morfologie slova Café, Accessoire, Newsroom... výpůjčka (s Lehnwort): zvuková i grafická stránka přizpůsobena německému systému Kaffee, Likör, TV [te:fau]; kalk (e Lehnübertragung, -übersetzung): doslovný překlad cizího výrazu week-end -> s Wochenende; world-wide -> weltweit nebo s motivačním posunem sky-scraper -> r Wolkenkratzer (srov. pravý kalk z němč. do č.: "mrakodrap") vliv jazyků románských (latina, francouzština, italština) Vlivy cizích jazyků na slovní fond němčiny - vliv jazyků germánských o Keltština o skandinávské jazyky o Nizozemština o Angličtina - vliv jazyků románských o Latina o italština o francouzština o španělština o portugalština - vliv jazyků slovanských o čeština o ruština o jihoslovanské jazyky - vlivy jiných jazyků o hebrejština a jidiš - vliv orientálních jazyků 10. Lexikografie - aplikace lexikologie - slovníkářství typy slovníků: 1. encyklopedické 2. jazykové 1. diachronní: a) historické b) etymologické Kluge Etymologisches Wörterbuch. Walter de Gruyter Berlin -- New York, 2002 2. synchronní 1. překladové (vícejazyčné) a) dvoujazyčné b) vícejazyčné 2. jednojazyčné a) normativní (školní) b) deskriptivní (vědecké) deskriptivní: a) alfabetické b) retrográdní c) frekvenční d) věcné (tezaurové) alfabetické: a) celonárodní věcné (rThesaurus (gr., lat.): Schatzhaus) synonymické hyponymické antonymické b) dílčí tematické (např. slovník spisovatelů) dialektické (podle geografie) sociolektické (argotické, mládež, atd.) termionologické (slangové) malé střední velké Bibliografie Použitá a doporučená literatura: Peter Rolf Lutzeier: Lexikologie. Stauffenburg Verlg., Tübingen 1995. Thea Schippan: Lexikologie der deutschen Gegenwartssprache. Niemeyer, Tübingen 1992. Eva Uhrová: Grundlagen der deutschen Lexikologie. MU Brno, 1994 František Čermák: Jazyk a jazykověda. Praha 1997. Čermák, Blatná (ed.): Manuál lexikografie. Nakladatelství H&H, Praha 1995 DUDEN: Bd. 4 - Die Grammatik. Duden Verlg. dtv-Atlas zur deutschen Sprache. dtv, München 1978 Österreichisches Wörterbuch. Wien 2001 Glück, H. (ed.): :Metzler-Lexikon Sprache. Verlag J.B. Metzler, Stuttgart -- Weimar 2000. 3-476-01519-X Eggers -- Wehrle: Deutscher Wortschatz. Ernst Klett Verlag, Stuttgart 1961.