Metoda bazální stimulace Osnova tématu l Pedagogicko-psychologická aktivita určena jedincům s těžkým postižením, zajištění vývoje osobnosti l Základní podpora, nejjednodušší podoba l Stimulace -- nabízení podnětů, které si sám těžce postižený nemůže zajistit (chybí dostatečné množství podnětů potřebných pro život l Základem je holistický přístup, celistvost, nedělitelnost těla a duše -- toto dělení je nepřípustné l Koncept rané podpory, interdisciplinární přístup l Koncepce byla vyvinuta koncem 70. let l Principem BS je zjištění, že jedinec může být pomocí těla přenesen do reality na základě zprostředkování zkušenosti a vjemů. l Každý člověk má "naprogramovaný" vývoj, který může být při diferenciovaní vhodným způsobem podpořen l Všechny složky jsou stejně důležité (tělesné a emocionální složky jsou rovnocenné) l Všechny složky působí společně l Prostřednictvím pohybu a vnímání se vytváří tělesné zkušenosti, neoddělitelné od osoby, spojené s interakcí l Vychází z dětského vnímání, pokouší se umožnit interakci mezi jedincem a jeho prostředím l Zajišťuje příjemné tělesné pocity l Zprostředkovává zážitky těla, tělo těžce postiženého je první a nejdůležitější oblastí pro učení l Uskutečňuje se na základě pozitivně pociťovaného emocionálního vztahu, obsahuje základní interakční a komunikační podporu l Je realizována opakovaně v průběhu denních aktivit l Usiluje o vybudování dalšího rozšířeného kontaktu těžce postiženého s okolím l Somatické podněty l Poznat a využívat povrch těla jako orgán vnímání l Umět motoricky reagovat na podněty těla l Učit se lokalizovat podněty na vlastním těle l Vytvářet předpoklady pro základní poznatky o vlastním těle a jeho zkušenostním potenciálu l Obraz těla vnímáme na základě zkušenosti l Pomocí somatických podnětů lze docílit pozitivní zkušenost s vlastním tělem l Primární tělesná zkušenost se vyvíjí dotykem l Vibrační podněty l Vibrace po ploše těla navozují intenzivní pocit v nosných částech těla a kloubech l Pomocí malých vibrátoru lze docílit procítění (tyto zkušenosti běžně získává zdravý člověk při stání, chůzi...) l Vibrace se může stát přechodem k vnímání chvění a směru odkud přichází l Těžké postižení neumožňuje získání povědomí o pozici těla, monotónní pozice vede často k návyku na tuto polohu (vleže nebo vsedě) Vestibulární podněty l Podněty zprostředkovávají těžce postiženému informace o poloze v prostoru, pohybu celého těla v prostoru l Spojení se zpracováním informací z vizuálních vjemů l Přiměřený vestibulární podnět působí na stabilitu držení těla, normalizaci tonusu l Pomalé kolébavé pohyby kolem a napříč osy těla l Využívají se pohyby na terapeutickém válci nebo velkém míči l Navázání na časné, prenatální zkušenosti l Čichové a chuťové podněty l Tyto podněty jsou důležité v prvních měsících života, představují možnost komunikace mezi matkou a dítětem l Děti s těžkým postižením často přijímají čichové podněty s radostí a zájmem l Krmení sondou omezuje citlivost ústní dutiny, není tak využita velmi vnímavá zóna lidského těla l Dětské zkoumání objektů, vytváření pojmů -- aktivity ruka-ústa l Je třeba využívat jednoznačných pachových a chuťových nabídek, které se liší od pachů běžného dne l Děti s TP nejsou zpočátku schopné postihnout rychle se měnící vůně okolí, splývají s ostatními vjemy l Jasné vnímání kontur a kontrastů -- později přijímání a zpracování nabízených aktivit l Zrakové a sluchové podněty l Pomocí zraku a sluchu vnímáme okolí těla l Pro osoby s TP jsou často zřetelné jen kontrastní obrazy, výrazné zvuky a rytmy l Podněty musí odpovídat dosaženému stupni vývoje l Pro vývoj sluchu je trvalá kulisa nevhodná l Je vhodné zvuky diferenciovat, kombinovat s dotekem nebo pohybem (rytmické hry, tanec) l Zrakové podněty je vhodné nabízet na základě kontrastu