1. 5. Kuře bloudí mezi poli, A ticho, jež se valí šerem pípá, pípá, nožky bolí. bzuk much a vrbky rozhoupané a rosa, která v listy kane, Pověz, milý ječmínku, i měsíc bílý před večerem. jak mám najít maminku? 2. 6. Byly jedny sandálky, Jsi útlejší než hlas, ty šly samy do dálky. ach, ještě víc jej ztlum a jeho otisk zas Z Prahy, jak se vypráví, tma sejme našim rtům do Moravské Ostravy. (...) 3. 7. Maloval malíř na dvoře Když z nebe spadnou bílé vločky všecko, co kolem krákoře, a blízko kamen léhají všecko, co kolem cvrliká psi s bílou srstí, bílé kočky a hraje jako muzika. A sněžné sovy létají, tu vezme malíř čtvrtku bílou - 4. a má hned půli obrázku. Jak je ti Praho? Co udělá však s druhou, zbylou? Stověžatě! Odpověz na tu otázku! A mně zas jako na jaře. Nechceš se projít? Namaluje tam stopy -- důlky, Počkám na tě -- domy a lidi spící v nich, ať třeba prší trakaře. A tu se mu i z bílé půlky stane sníh, ano -- samý sníh.