ČLENOVCI
                                             ARTHROPODA

                                     Živá a neživá příroda III.

                                            3. přednáška





|>  Jedná se o nejpočetnější živočišný kmen

|>  Žijí ve vodě, na souši i ve vzduchu

|>  Tělo je složeno z nestejných článků (nestejných jak tvarem, tak i funkcí)

|>  Končetiny jsou ze článků spojených klouby

|>  Tělo kryje KUTIKULA  z chitinu a někdy je přítomen i uhličitan vápenatý

|>  Dýchají podle prostředí, ve kterém žijí žábrami (korýši), plicními vaky (pavouci), vzdušnicemi
(hmyz), velmi malí i celým povrchem těla

|>  Podle rozmnožování jsou převážně gonochoristé

   (vyskytuje se u nich partenogeneze -- po určitou dobu se mohou rozmnožovat bez oplodnění -- k tomu
dochází jednou za několik generací)

                                       Podkmen TROJLALOČNATCI

|>  Patří sem vyhynulí trilobiti

                                        Podkmen KLEPÍTKATCI

|>  Třída HROTNATCI

|>     Starobylá skupina

|>     Žijí v teplých mořích

|>     Dlouhý trn na zadečku

|>     Dýchají žábrami

|>     Živí se drobnými živočichy ze dna













                        ostrorep







|>  Třída PAVOUKOVCI

|>  Tělo z hlavohrudi a zadečku

|>  Stálý počet končetin (chelicery (kusadla),  

                                    makadla, 4 páry nohou)

|>  Dýchání plicními vaky a vzdušnicemi

|>  Vývoj většinou přímý

|>  Většina predátoři (lovci)

                        ŠTÍŘI

                        ŠTÍRCI

                        PAVOUCI

                        SEKÁČI

                        ROZTOČI

                                               ŠTÍŘI

|>  Zadeček rozdělen na dvě části -- zadní ocáskovitá část nese jedovou žlázu -- může paralyzovat i
velké zvíře

|>  Makadla přeměněna na velká klepeta -- loví jimi menší kořist

|>  Dýchání plicními vaky

|>  Obývají teplé oblasti

                                               ŠTÍRCI

|>  Velmi malí -- do 7 mm

|>  Mají makadla přeměněná

   na klepítka

|>  Nemají dělený zadeček, jedová žláza je v v makadlech

|>  Snovací žlázy jsou v chelicerách - kusadlech

|>  Dýchají trachejemi

|>  Žijí v hrabance, hnízdech savců a ptáků i sídlech člověka

                                              PAVOUCI

|>  Hlavohruď se zadečkem je spojen stopkou

|>  Zadeček není článkovaný

|>  Klepítky se dopravuje jed do kořisti (některé druhy jedovaté i pro člověka)

|>  Dýchají plicními vaky i trachejemi

|>  Na zadečku mají snovací bradavky



                                           Křižák obecný









|>   Samci bývají menší, samice větší -- vajíčka v zadečku

|>   Zimu přežívají ve stádiu vajíček zabalených v kokonu

|>   Živá se převážně hmyzem -- trávení vnější

|>   Pro lov si staví pavučinu





                                               SEKÁČI

|>  Připomínají pavouky, ale hlavohruď široce přisedá k zadečku

|>  Nemají jedové žlázy

|>  Netvoří pavučiny

|>  Jsou draví, loví převážně v noci

|>  Při ohrožení odhazují končetiny

                                              ROZTOČI

|>  Velmi redukované členění těla

|>  Patří sem predátoři i paraziti

|>  Někteří přenášejí choroby -- klíště (encefalitida, borelióza), nebo je přímo působí -- zákožka
svrabová (svrab)

                                           Podkmen KORÝŠI

|>  Většina korýšů žije ve vodě

|>  Dýchají žábrami

|>  Mají tvrdou vnější kostru zpevněnou uhličitanem vápenatým

|>  Tělo tvoří hlavohruď a článkovaný zadeček, dva páry tykadel a různý počet končetin

|>  Většina jsou gonochoristé, vývoj přes několik larválních stádií

                                 Zástupci od mikroskopických                              rozměrů po
půlmetrové.



                                      Korýši malých velikostí











                                 Korýši velkých velikostí - RAKOVCI