predlogi 1. Perevedite slovosochetaniya s prostranstvennym znacheniem: Studovat na střední škole, na pedagogické fakultě, na univerzitě, chodit do deváté třídy, pracovat na poli, pracovat v továrně, doprovodit až na nádraží, dojít až k turistické chatě, sedět u nemocného, bydlet u nádraží, bydlet u Václavského náměstí, bitva u Leningradu, bitva u Moskvy, hřiště je u školy, cesta mezi domy a mezi stromy, soutěž mezi školami, pracovat mezi mládeží, přijít mezi mladé lidi, projít kolem divadla, kolem kamaráda, nasázet stromy kolem školy, kolem Brna jsou lesy, sednout si kolem ohně, jít přes náměstí, po silnici, podél řeky, dívat se oknem, klíčovou dírkou, být mimo Prahu, plavat uprostřed řeky, sedět vedle známého, škola stojí naproti pošty, stalo se to tři kilometry před městem, bydlet 20 kilometrů od města, vylézt z pod stolu, byt ve druhém poschodí, letět ve výšce 3000 m. 2. Perevedite predlozheniya: 1. Po návratu z Moskvy zůstali členové výpravy několik dnů v Praze a potom odjeli do Anglie. 2. Je nutné, abyste se chovali podle pokynů svých vedoucích. 3. Na louce hráli chlapci kopanou. 4. Položte všechny věci na stůl. 5. Se stromů padá žluté listí. 6. S námi můžete mluvit vždy otevřeně. 7. Šli jsme pěšky asi kilometr. 8. O nových politických událostech se dovídáme z novin a z rozhlasu. 9. Za dnešní den jsme udělali hodně práce. 10. Mezi některými podniky se rozvinulo nedobré soutěžení. 11. Nezahazujte papíry pod lavice! 12. Práce pod zemí není lehká. 13. Pověs obraz nad stůl! 14. Matka se sklonila nad dítě. 15. Dívka se dívala přímo před sebe. 16. Před domem zastavilo auto. 17. Postavte stůl mezi okno a dveře! 18. Přijďte před sborovnu! 19. Dlouho žil na venkově. 20. Proč jsi stále proti mně? 3. Perevedite. Obratite vnimanie na raznoe upotreblenie predloghov v cheshskomi russkom yazykah: 1. Před válkou byl učitelem, za války válečným dopisovatelem a po válce se z něho stal spisovatel. 2. Pavel se vrátil k večeru, Jana až k ránu. 3. Za šest let jsme si na něho zvykli. 4. Sál byl plný už hodinu před zahájením. 5. Odjel několik dní před stanoveným datem. 6. To se stalo před dvěma dny. 7. Po dvou letech práce v podniku se stal jeho ředitelem. 8. Přijď za týden! 9. On se to chce naučit za hodinu. 10. Příští týden budu mít víc času. 11. Loni bylo špatné léto. 12. Lékař ordinuje každý den od 9 do 11 hodin, odpoledne jen v pondělí a ve čtvrtek od 2 do 5. 13. Noc z neděle na pondělí byla veselá. 14. Odpovězte na dopis z 5. srpna! 15. Za soumraku a za svítání bývá ještě chladno. 16. Hodinky se mi zpožďují o minutu za den. 17. O tom nebudeme hovořit při obědě, ale při lahvi vína. 18. Stalo se to uprostřed noci. 19. O vánocích a o prázdninách Helena bývá u rodičů. 20. Jazykový kurz máme ob den. 4. Perevedite slyudushtie slovosochetaniya: Řekl to z nevědomosti, chybět pro nemoc, vynechat něco pro nedostatek místa, stalo se to jeho vinou, dosáhli úspěchu díky dobré organizaci práce, nemohl pracovat pro stáří, přišel jsem pozdě kvůli vám, třást se zimou, oženit se z lásky, vzrušením nemohla mluvit, zlobit se pro výtku, plakat z hoře, mnoho lidí zemřelo na tyfus, zčervenal zlostí, pro velký úspěch se hra opakuje, nepřihlásil se ze skromnosti, probudit se zimou, zlobit se pro maličkosti, blahopřát k narozeninám, odtrhnout se od televize, pochybovat o správnosti výsledku, přesvědčit se o jejich úspěších, připojit se k obecnému mínění, dát se do práce, pracovat na novém projektu, s dotazy se obraťte na učitele, zeptat se na cestu, pečovat o zdraví, starat se o stromy, smilovat se nad zločincem, zapomenout na své povinnosti, zůstat pozadu za splněním plánu, zvyknout si na nové podmínky, děti jsou závislé na rodičích, bojovat za pravdu, zachránit se před smrtí, doufáme ve vaši pomoc, hrát hokej, tenis, fotbal, šachy, hrát si s míčem. 5. Perevedite sledushschie sochetaniya. Obratite vninanie na vokalizaciyu predlogov. Sravnite otlichiya vokalizacii cheshskih i russkih predlogov: Bez jakékoliv příčiny, v mlze, ve dvoře, ve snu, ve dveřích, v ústech, podruhé, v žitě, v úterý, ve všech novinách, v čele delegace, ve jménu přátelství, na věky věků, ve vagóně, ve vodě, ze vší síly, ke dveřím k pokoji, ke mně, ke dvoru, k ústům, nade mnou, nad čelem, nad příkopem, o všech, od ledu, pod ledem, pod mechem, pode mnou, pode vším, přede mnou, se sestrou, s modrými skvrnami, se svíčkou, od včerejšího večera, o mně, o žácích. 6. Perevedite: 1. Nechtěl, aby kvůli němu měnili rozvrh. 2. Kupte si učebnici pro vysoké školy! 3. Nemocný byl připraven k operaci. 4. Každý si umí najít čas na čtení. 5. Pro nemocného je kouření zvlášť škodlivé. 6. Pošlete hned pro lékaře! 7. Jděte do lékárny pro léky! 8. V létě chodíme do lesa na jahody, na borůvky a na houby. 9. Stavím se ještě v knihovně pro nějaké zábavné knihy. 10. Stav se pro mne! 11. Koupil jsem tu knihu pro tebe. 12. Pro tebe udělám vše, to přece víš. 13. Najděte místo na odpočinek! Klíč 2) 1. Posle vozvrascheniya iz Moskvy chleny `ekspedicii ostalis' na neskol'ko dnej v Prage, a potom uehali v Angliyu. 2. Neobhodimo, chtoby vy veli sebya po ukazaniyam svoih rukovoditelej. 3. Na lugu igrali mal'chiki v futbol. 4. Polozhite vse veschi na stol. 5. S derev'ev nadayut zhëltye list'ya. 6. S nami vy mozhete govorit' vsegda otkrovenno. 7. My shli peshkom s kilometr (priblizitel'no kilometr). 8. O novyh politicheskih sobytiyah my uznaëm po gazetam i po radioperedache. 9. Za segodnyashnij den' my sdelali mnogo raboty. 10. Mezhdu nekotorymi predpriyatiyami razvernulos' nehoroshee sorevnovanie. 11. Ne brosajte bumagi pod skam'i! 12. Rabota pod zemlëj nelegka. 13. Poves' kartinu nad stolom! 14. Mat' sklonilas' nad rebënkom. 15. Devushka smotrela pryamo pered soboj. 16. Pered domom ostanovilsya avtomobil'. 17. Postav'te stol mezhdu oknom i dver'yu! 18. Podojdite k uchitel'skoj. 19. On dolgo zhil v derevne. 20. Pochemu ty vsë vremya protiv menya? 3) 1. Do vojny on rabotal uchitelem, vo vremya vojny voennym korrespondentom, a posle vojny stal pisatelem. 2. Pavel vernulsya k vecheru (pod vecher), YAna tol'ko k utru (pod utro). 3. Za shest' let my k nemu privykli. 4. Zal byl polon uzhe za chas do otkrytiya. 5. On uehal za neskol'ko dnej do naznachennoj daty. 6. `Eto sluchilos' dva dnya tomu nazad. 7. Posle dvuh let raboty na predpriyatii on stal ego direktorom. 8. Prihodi cherez nedelyu! 9. On hochet `eto vyuchit' za chas. 10. Na sleduyuschej nedele u menya budet bol'she vremeni. 11. V proshlom godu bylo plohoe leto. 12. Vrach prinimaet kazhdyj den' s devyati do odinnadcati chasov, vo vtoroj polovine dnya tol'ko po ponedel'nikam i chetvergam s dvuh do pyati. 13. Noch' s voskresen'ya na ponedel'nik byla vesëloj. 14. Otvet'te na pis'mo ot 5-ogo avgusta! 15. V sumerki n na rassvete byvaet eschë prohladno. 16. Moi chasy otstayut na odnu minutu v sutki. 17. Ob `etom my ne budem govorit' za obedom, a pogovorim za butylkoj vina. 18. `Eto sluchilos' sredi nochi. 19. Na Rozhdestvo i na kanikulah (vo vremya kanikul) Gelena byvaet u roditelej. 20. YAzykovoj kurs u nas cherez den'. 4) On skazal `eto iz neznaniya, otsutstvovat' iz-za (po) bolezni, propustit' chto-nibud' za nedostatkom mesta, `eto sluchilos' po ego vine, oni dostigli uspehov blagodarya horoshej organizacii truda, on ne mog rabotat' ot (po) starosti, ya opozdal iz-za vas, drozhat' ot holoda, zhenit'sya po lyubvi, ot volneniya ona ne mogla govorit', serdit'sya za uprëk, plakat' ot (s) gorya, mnogo lyudej umerlo ot tifa, on pokrasnel ot dosady, iz-za bol'shogo uspeha spektakl' povtoryaetsya, on ne podnyal ruki po skromnosti, prosnut'sya ot holoda, serdit'sya iz-za pustyakov, pozdravlyat' s dnëm rozhdeniya, otorvat'sya ot televizora, somnevat'sya v pravil'nosti rezul'tata, ubedit'sya v ih uspehah, prisoedinit'sya k obschemu mneniyu, vzyat'sya (prinyat'sya) za rabotu, rabotat' nad novym proektom, s voprosami obratites' k uchitelyu, sprosit' o doroge, zabotit'sya o zdorov'e, uhazhivat' za derev'yami, szhalit'sya nad prestupnikom, zabyt' o svoih obyazannostyah, otstat' ot vypolenniya plana, privyknut' k novym usloviyam, deti zavisyat ot roditelej, borot'sya za pravdu, spastis' ot smerti, my nadeemsya na vashu pomosch', igrat' v hokkej, v tennis, v futbol, v shahmaty, igrat' v myach. 5) Bezo vsyakoj prichiny, vo mgle, vo dvore, vo sne, v (dveri) dveryah, vo rtu, v drugoj raz (vo vtoroj raz), vo rzhi, vo vtornik, vo vseh gazetah, vo glave delegacii, vo imya druzhby, vo veki vechnye, v vagone, v vode, izo vseh sil, k dveri k komnate, ko mne, ko dvoru, ko rtu, nado mnoj, nado lbom, nado rvom, obo vseh, oto l'da, podo l'dom, podo mhom, podo mnoj, podo vsem, poredo mnoj, s sestroj, s sinimi pyatnami, so svechoj, so vcherashnego dnya, obo mne, ob uchenikah. 6) 1. On ne hotel, chtoby iz-za nego menyali raspisanie urokov. 2. Kupite uchebnik dlya vuzov! 3. Bol'noj byl podgotovlen k (dlya) operacii. 4. Kazhdyj umeet najti vremya dlya chteniya. 5. Bol'nomu kurit' osobenno vredno. 6. Poshlite sejchas za vrachom! 7. Idite v apteku za lekarstvami! 8. Letom my hodim v les za zemlyanikoj, za chernikoj i za gribami (po zemlyaniku, po cherniku i po griby). 9. YA zajdu eschë v biblioteku za kakimi-nibud' knigami dlya razvlecheniya. 10. Zahodi za mnoj! 11. YA kupil `etu knigu dlya tebya. 12. Dlya tebya ya sdelayu vse, ty ved' znaesh'. 13. Najdite mesto dlya otdyha!