Světová literatura pro mládež I

   

   ZS1MK_LSM1

   

   Cílem předmětu je představit světovou literaturu pro mládež v dílčích vývojových sondách tak,
   aby vyvstaly nejdůležitější kontextové souvislosti a vazby mezi literaturou světovou a českou.
   Výklady zohledňují autorské osobnosti a texty, které bývají často zařazovány do současných
   čítanek pro 1. stupeň ZŠ.

   

   1/ Pojem světová literatura pro mládež, možnosti jejího studia. Mezinárodní instituce a
   organizace, zabývající se literaturou a knihou pro mládež.

   Různé koncepce světové literatury pro mládež (např. aditivní, výběrová), vznik a počátky
   literatury pro mládež v  evropském kontextu. Otázky spjaté s tzv. překladovostí literatury pro
   mládež.

   IBBY, časopis Bookbird, cena Hanse Christiana Andersena, vznik IJB v Mnichově, mezinárodní
   veletrh dětské knihy v Bologni, zahraniční odborné revue.

   

   2/ Přínos anglického a francouzského osvícenství literatuře pro mládež.

   Osvícenství a možnosti, které otevřelo literatuře pro mládež. Daniel Defoe -- Robinson Crusoe,
   adaptační směřování od pedagogického díla k dobrodružnému, varianty, žánr robinsonád. Novodobé
   adaptace a reinterpretace (Michel Tournier).

   Fénélon -- Příběhy Telemachovy, prototyp výchovného románu (-> Jean Jacques Rousseau -- Emil
   čili O výchově). Pedagogizace literatury pro mládež v 18. A 19. století.

   Pohádka jako módní žánr literárních salonů (Mme Leprince de Beaumont, Mme d´Aulnoy, Charles
   Perrault).

   

   3/ Folklorní pohádka v různých národních literaturách, rozvoj umělé pohádky v 19. století.

   Sběratelství folklorní tvorby  a adaptátorská činnost v Evropě, edice evropského folkloru,
   bratří Grimmové, A.N. Afanasjev.

   Autorská pohádka v tvorbě Wilhelma Hauffa, E.T.A. Hoffmanna, H.Ch. Andersena, Oscara Wildea,
   Carla Collodiho, Lewise Carrolla.

   

   4/Vývojové proudy v literatuře pro mládež 19. a 20. století.

   Zrod příběhů z dětského života ve 2. polovině 19. století, neintencionální tvorba Ch. Dickense
   jako vzor pro postavy dětí, Hector Malot, Johanna Spyriová.

   Reakce na vlnu sentimentální a didaktizující literatury -- Mark Twain, moderní próza ze
   školního prostředí -- Edmondo de Amicis.

   Rozvoj prózy s dívčí hrdinkou: Mme de Ségur, Charlotte Brontëová, Lucy Maud Montgomeryová,
   Luisa May Alcottová aj.

   Žánrová diverzifikace dobrodružné literatury: James Fenimore Cooper, Jules Verne, Emilio
   Salgari, Robert Louis Stevenson, Alexandre Dumas, Karel May, Jack London.

   Změna v chápání dětské literatury v meziválečném období, opouštění didaktizujících koncepcí
   (Selma Lagerlöfová, Louis Pergaud, Colette Vivier, Erich Kästner).

   Nástin vývoje literatury pro mládež po roce 1945, tematická naléhavost prózy s dětským
   hrdinou, splývání žánrových oblastí.

   

   5/ Vybraní představitelé světové literatury pro mládež 20. století

   Cesty moderní autorské pohádky pro děti: J.M. Barrie, A.A. Milne, Antoine de Saint- Exupéry.

   Na pomezí pohádky a příběhu s dětským hrdinou: Astrid Lindgrenová, James Krüss, Michael Ende,
   Roald Dahl, Annie Schmidtová.

   Vytváření umělých mýtů a světů: J.R.R. Tolkien, Tove Janssonová, C.S. Lewis.

   

   Seznam základní literatury:

   ŠUBRTOVÁ, Milena. Kapitoly ze světové literatury pro mládež I. Brno: Akademické nakladatelství
   CERM, 1998. ISBN 80-7204-072-3.

   ŠUBRTOVÁ, Milena. Kapitoly ze světové literatury pro mládež II. Brno: Akademické
   nakladatelství CERM, 1998. ISBN 80-7204-093-6.

   HELDOVÁ, Jacqueline. V říši obrazotvornosti. Praha: Albatros, 1984.

   

   Seznam rozšiřující literatury:

   SLABÝ, Z.K. Se jménem Hanse Christiana Andersena... Praha: Albatros, 1989.

   KLÁTIK, Zlatko. Svetová literatúra pre deti a mládež. Bratislava: SPN, 1978 (vybrané
   kapitoly).

   HAZARD, Paul. Knihy, děti a lidé. Praha: Albatros, 1970.

   

   Rozsah a obsahové zaměření individuálních prací studentů:

   Individuální četba literárních děl k jednotlivým tematickým okruhům.

   Průběžná čtenářská reflexe (forma poznámek nebo čten. deníku), zohledňující studované jevy.

   

   Návrh osnovy pro čtenářskou reflexi studovaného literárního díla:

   

   v     Uvedení autora a díla do literárněhistorického kontextu, příp. základní biografické
   informace o autorovi.

   v     Stručné vystižení ideovětematické složky literárního díla, nástin syžetové výstavby,
   základní charakteristika hlavních postav..

   v     Kompoziční principy a postupy, charakteristika vypravěčské situace.

   v     Jazykové prostředky literárního díla.

   v     Celkové hodnocení.