DIAGNOSTIKOVÁNÍ AFEKTIVNÍCH VLASTNOSTÍ ŽÁKA

   

   Afektivní vlastnosti – zájmy, hodnoty, motivace

   (preference, přesvědčení, sebepojetí a temperament)

   

   Afektivní vlastnosti žáka – vliv na úspěšnost učení

   

   Afektivní vlastnosti žáka a afektivní výukové cíle ( vnímavost podnětů – reagování - oceňování
   hodnoty – integrování hodnot (organizace, systematizování) - integrování hodnot v charakteru –
   srv.- Niemierkova a Kratwohlova taxonomie).

   

   Afektivní doména – pozornost, zájem, estetické cítění, morální aj. postoje, názory, pocity a
   hodnoty. Např. naslouchat, ocenit důležitost, citově na něco reagovat, vnímat estetickou
   hodnotu. Vidět morální dilema ….

   

        Afektivní vlastnosti a reproduktivní osvojování učiva

   

                                                 pozitivní   ç  POSTOJ e   negativní

                                     silný   ç  ZÁJEM e   slabý

                                  vysoká    ç  MOTIVACE e   nízká

                                   důležité     ç  HODNOTYe   nedůležité





           POSTOJ    ZÁJEM    MOTIVACE    VNITŘNÍ MOTIVACE   VNĚJŚÍ MOTIVACE      HODNOTA

   

   

   

   METODY DIAGNOSTIKOVÁNÍ  AFEKTIVNÍCH VLASTNOSTÍ ŽÁKŮ

   

POZOROVÁNÍ ČINNOSTI  ŽÁKA

   

   Zájem o vyučovací předmět - ukazatele chování žáka ve škole:

   ·        žák pozorně sleduje učitele, upřeně se dívá

   ·        často se hlásí

   ·        navrhuje témata

   ·        klade učiteli otázky k probíranému učivu

   ·        přináší zajímavé informace, příklady, ukázky, knihy,časopisy

   ·        hovoří o vlastních zkušenostech a zážitcích s učivem

   ·        iniciativně se hlásí, když učitel potřebuje asistenci nebo pomoc

   

   

   Zájem o určitou oblast, např. o přírodovědnou tématiku -  žák

   

   ·        navštěvuje přírodovědná muzea

   ·        dělá doma chemické pokusy

   ·        sbírá hmyz

   ·        pěstuje rostliny

   ·        chová doma zvířata

   ·        vlastní knihy s přírodovědnou tématikou

   

   

    Zájem nebo nezájem  žáka o četbu signalizují tyto prvky:

   

   Ukazatele zájmu o četbu

   ·        mluví o přečteném

   ·        často používá slovníky, příručky a jiné textové materiály

   ·        často chodí do prodejen knih a do knihoven

   ·        často jej lze přistihnout s knihou v ruce

   

   Ukazatele nezájmu o četbu:

   ·        stěžuje si, že dostává mnoho úloh ke čtení

   ·        neví-li si rady, volí raději pomoc druhých než hledání informací v textech

   ·        mále navštěvuje knihovny a knihkupectví

   ·        ve volných chvílích (např. během volné hodiny) nečte

   

   Ukazatele výkonové motivace žáka

   

   Žák s vysokou výkonovou motivací

   ·        hlásí se i když se nehlásí nikdo jiný

   ·        vybírá si složitější příklady než ostatní

   ·        specializuje se na řešení tzv. „chytáků“

   ·        nelákají jej lehčí úlohy

   ·        neodradí jej neúspěch

   

   Žák s nízkou výkonovou motivací

   ·        hlásí se jen, když se hlásí i většina ostatních

   ·        hlásí se jen když si je vědom správnosti svého řešení

   ·        k řešení si vybírá lehčí úlohy

   ·        někdy se paradoxně hlásí tehdy, když nikdo nezná správné řešení (nemůže tedy být
   horší než ostatní)

   ·        opisuje, používá taháky

   

   

                                       DIAGNOSTICKÝ ROZHOVOR

   Strukturovaný = předem připravené otázky

   

   Polostrukturovaný = připravené jen jádro otázky, další vyplyne z linie rozhovoru

   

   Nestrukturovaný = otázky vznikají v průběhu rozhovoru

   

  Raport – vytvoření přátelské a důvěryhodné atmosféry mezi tazatelem a odpovídajícím /žákem/

   

   

   Skupinový rozhovor – často v průběhu třídnické hodiny

   

   POSOUZENÍ ŽÁKOVSKÝCH PRODUKTŮ

   

   Produkty: verbální , výtvarné ..

   

   Dotazník – písemné kladení otázek (výhody a nevýhody)

                       otevřené a uzavřené otázky

   

   Příklad  otázek:

   Která z následujících odpovědí nejlépe odráží tvůj vztah k přírodovědě:

   a)       líbí se mi

   b)       dost se mi líbí

   c)       považuji ji za podnětnou

   d)       mám ji rád

   e)       neumím odpovědět

   

   

   Můj nejoblíbenější autor je………………………………………………….

   Ve volném čase se většinou věnuji………………………………

   Kdybych měla 1 000 Kč ……………………………

   

   

   INVENTÁŘ ZÁJMŮ

   

   

   Ve volném čase                čtu                                             ano- ne

                                             sleduji TV                                 ano-ne

                                             sportuji                                     ano-ne

   

                                           pomáhám rodičům                    ano-ne

   

                                           pracuji s počítačem                   ano-ne

   

   

   

   POSUZOVACÍ ŠKÁLA  - ke zjištění míry vlastností a jejich intenzity  (obvykle 3, 5, 7, 9
   stupňů)

   

   

   Příklady:

   

      Matematika a já

    J   K    L

   

   Oblíbenost předmětů (pro starší žáky)

   

   

   Český jazyk                                                    1 2 3 4 5 6 7   A

   Matematika

   Přírodověda

   Výtvarná výchova

   Tělesná výchova

   Pracovní výchova

   Cizí jazyk

   …..

   

   Rád si hraji doma sám(sama)

   

   Stále – velmi často-často- občas-nikdy –

   

   

   

        Likertova škála

   

   Matematiku mám ráda

   +--------------------------------------------------------------------------------------------+
   |zcela             |           |    nemám vyhraněný    |                  |      zcela       |
   |                  | souhlasím |                       |   nesouhlasím    |                  |
   |    souhlasím     |           |         názor         |                  |   nesouhlasím    |
   +--------------------------------------------------------------------------------------------+

   

   

   

                                DIAGNOSTIKA HODNOTOVÉ ORIENTACE ŽÁKŮ

   

   

   TEST HIERARCHIE HODNOT (H. Rokeach)

   -         soubor cílových hodnot (žádaný stav existence) : pohodlný život (život v dostatku) –
   prospěšný život (pocit trvalého přínosu) –potěšení (život plný radosti a volna) - svoboda
   (osobní nezávislost, svobodná volba)

   -         hodnoty instrumentální (žádaný způsob chování) : např. ctižádostivý (velmi pilný,
   usilující o úspěch) – rozumový (důsledný) – veselý – (bezstarostný, radostný) – tvůrčí (smělý,
   tvořivý)  - (seřazení hodnot, přeškrtnutí 3 nejméně významných)

   

   ZJIŠŤOVÁNÍ HODNOTOVÉ ORIENTACE

   -         představ si nejlepšího kamaráda a napiš, co se ti na něm nejvíce líbí, čeho si
   vážíš,proč je tvůj kamarád? Neuváděj jméno. Pokud nemáš kamaráda, napiš, jakého by sis přál.

   -         Představ si chlapec (  dívku), s kterou bys kamarádit nechtěl(a). Co ti nejvíce vadí
   a co se ti nelíbí.

   

   TEST HODNOTY

   Co je zapotřebí k tomu, aby člověk byl šťastný? Zamysli se a pak napiš. Co považuješ za
   nejdůležitější, napiš na první místo.

   Interpretace výsledků - hodnoty zaměřené na sebe, směrované k nejbližším a známým lidem
   ,hodnoty týkající se věcí obecně lidských. Řazení podle četnosti.

   

   TEST TŘÍ PŘÁNÍ

   Napiš 3 svá největší přání (podle důležitosti), pak uveď důvody.

   

   

   

                                       DIAGNOSTIKA ZÁJMŮ ŽÁKŮ

   

   Pro rozvoj zájmů je třeba:

   ·        Poskytovat vhodné příležitosti

   ·        Ukázat, k čemu je takový zájem užitečný

   ·        Nehodnotit žákovy dovednosti související se zájmem dříve, než dostane dostatek
   prostoru a příležitostí k jejich vytvoření

   ·        Dávat najevo vlastní zaujetí o předmět žákova zájmu

   ·        Klidně snést, když žák nebude mít k předmětu zájmu stejný citový vztah jako učitel

   

   Možnosti diagnostiky zájmu žáků:

   

   1.     zaměřené systematické pozorování

   2.     volný rozhovor na dané téma

   3.     slohová práce na dané téma

   4.     původní nebo různě upravené dotazníky

   5.     autodiagnostika vlastních zájmů žáka

   

   

METODY DIAGNOSTIKY ŽÁKOVA VZTAHU K PŘEDMĚTU

   

   1.   Pozorování činnosti žáka v průběhu vyučovací hodiny

      

   ·        pozornost, s jakou žák sleduje výklad

   ·        žákovy reakce na učitelovy požadavky

   ·        způsob komunikace s učitelem

   ·        žákovy reakce na neúspěchy ve sledovaném předmětu

   ·        úroveň domácí přípravy

   ·        soustředěnost při samostatné práci

   

   2. Rozbor výsledků činnosti žáka (cenné je porovnání výsledků činnosti ve dvou či více
   předmětech)

   

   

   3. Dotazník pro žáky (vztah k vyučovacímu předmětu)