Buňka buňka : 10 - 30 mikrometrů největší buňka : vajíčko životnost : hodiny: leukocyty, erytrocyty: 110 – 130 dní, hepatocyty: 1 – 2 roky, celý život organismu: neuron počet bb v těle: 30 biliónů pojem buňka : Hook 1665 popis jádra: Purkyně 1825 buňka jako základní jednotka organismu: Purkyně 1837 buněčná teorie: buňka je základní funkční a strukturní jednotka organismu: Schwann a Schleiden 1839 rozvoj poznatků: objev světelného mikroskopu: A.van Leeuwenhock 2000 zvětšení elektronový mikroskop : 180 – 200 000 zvětšení Stavba buňky : 1) jádro - 1 – 2 v buňce, kulovitý až oválný charakter - obsahuje chromosomy = DNA + proteiny – nositelé genetické informace - chromosomy viditelné jen u dělící se b. - v interfázi – dekondenzov.chromosom = chromatin – hetrochromatin, euchromatin - euchromatin - transkripčně aktivní - v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal CHROMOSOMY - ze 2 chromatid - primární konstrikce – 2 raménka: p (kratší) a q (delší) - v oblasti prim. konstrikce: kinetochora (centromera) – připojení tubulů dělícího vřeténka - lidské somatické bb – diploidní sada chromosomů: 46 chromosomů = 23 homologních párů - 1 pár = 1 chromosom otcov.původu + 1 chromosom mateřského původu - 22 párů – oba chromosomy vzhledově totožné – autosomy 1 pár – pohlavní chromosomy : XX, XY - gamety (pohlavní bb) – haploidní (jednoduchá sada) – 1n = 23 chromosomů - interfáze: somatické bb žen: X chromosom je kondensovaný : Barrovo tělísko (sex chromatin, X chromatin) – viditelné, u jaderného obalu, orientační určení pohlaví - karyotyp: seřazení chromosomů od nejdelšího po nejkratší JADÉRKO (nucleolus) - 1- x - stavba: RNA + bílkoviny + DNA - fce.: syntéza a dozrávání preribosomální RNA, RNA se v jadérku spojuje s proteiny – ribosomální podjednotka JADERNÝ OBAL - 2 membrány s póry - fce: transport látek mezi jádrem a cytoplazmou 2)cytoplazma a) buněčné organely – konstantní součást cytoplazmy, specifická struktura, specifické funkce MITOCHONDRIE: - kulovitá, oválná tělíska - částečně autonomní - vlastní DNA a ribosomy, nové mitochondrie – dělením - přeměňují energii chemických sloučenin získanou jejich oxidací v energii makroergických vazeb ATP – oxidativní aerobní fosforylace - stavba: zevní mitochondriální membrána - má kanálky – průnik iontů a metabolitů z cytosolu vnitřní mitochondriální membrána – vybíhá v kristy – zde proteiny zajišťující transport protonů a elektronů (dýchací řetězec) matrix – obsahuje enzymy Krebsova cyklu, ADP, ATP, DNA, RNA, ribosomy a proteiny RIBOSOMY - nejmenší organely - tvořeny dvěma podjednotkami: RNA a proteiny - volně, přichyceny na ER - polysomy – shluky ribosomů - fce: syntéza proteinů pro vlastní potřebu ENDOPLAZMATICKÉ RETIKULUM - systém cisteren, tubulů a váčků - metabolické fce – proteosyntéza, sekrece - hrubé ER (granulační, zrnité) – na povrchu ribosomy: fce: syntéza polypeptidových řetězců a úprava v cisternách ER – odtud do GA - syntéza bílkovin určených na export - v sekrečních bb - hladké ER (agranulární) – bez ribosomů fce: detoxikace, syntéza steroidů, metabolizmus glykogenu, zásoba Ca iontů ve sval.bb GOLDIHO APARÁT - 3 – 10 cisteren, váčků a vakuol - fce: konečná úprava většiny produktů buňky – z nich sekreční granula – dopraveny k využití LYSOSOMY - kulovitá tělíska - obsahují asi 60 enzymů štěpící biomolekuly - nitrobuněčné trávení, štěpení nitrobuň. struktur ENDOSOMY - vznikly pinocytózou - transportní fce b) cytoplazmatické inkluze – intracytoplazmatické komponenty přechodné povahy, vznikají akumulací metabolitů nebo buněčných produktů,často zásobní fce - sekreční zrna (ve žlázových bb), zásobní látky - glykogen – ve sval. a jaterních bb, lipidové kapky - adipocyty, krystaly - proteiny, ve varleti, pigmenty - melanin, hemosiderin, biliverdin, karoteny – corpus luteum, prachové částice – uhelné č., barviva – tetování) c) základní cytoplazma(hyaloplazma, cytosol) – prostředí pro organely a inkluze - složení: voda, molekuly bílkovin, AK, sacharidů, kationy (K, Na, Mg. Ca), aniony (Cl, P) - v ní proteinová síť - cytoskelet - cytoskelet: mikrotubuly - protein tubulin, udržují tvar, pohyb bičíků a řasinek, transport, pohyb, mitóza, vyprazdňování sekrečních granul, fagocytóza mikrofilamenta - protein aktin, ukotvují membr.proteiny, změny tvaru při endo, exocytóze, buň.dělení, součástí myofibril ve svalu, udržuje tvar, inttracelul.pohyb, transport látek uvnitř b.,buň.dělení, pohyb b. v prostředí, opravné děje 3) plazmalema (buněčná membrána) - kontakt buňky s okolím - modifikace: mikroklky (u epitel.bb – př. střevo – enterocyty), flagellum (bičík spermie), řasinky (dýchací s.) - asociace se sacharid.molekulami – glykokalyx - endocytóza – transport makromolekul a větších částic DO buňky (přes buň.m.) → fagocytóza (částice větší a pevné) – buňka obklopí výběžky částici → pinocytóza (vstup makromolekul) – membrána se vchlipuje dovnitř cytoplazmy – vznik pinocytárních váčků - exocytóza - transport makromolekul a větších částic Z buňky - mezibuněčná spojení a kontakty: zvyšují soudržnost bb, utěsňují intercelulární štěrbiny, komunikace mezi bb biomembrány: - polotekutý charakter (fluidní mozaika ), jsou neustále v pohybu a přestavbě - fce: a) rozhraní mezi b . a okolím, mezi jednotlivými částmi buňky b) transport: volně propustná pro vodu a některé prvky výběrově pro prvky a látky c) receptorová :podněty z okolí, buněčná dráždivost, rozlišení vlastních a cizích bb - buněčné struktury s membránou: plazmalema, endoplazmatické retikulum (ER), Golgiho aparát, mitochondrie, lyzosomy, endosomy, peroxisomy buněčné struktury bez membrán: ribosomy, mikrotubuly, ventrikl, filamenta - stavba membrány: tuky (fosfolipidy, cholesterol) + proteiny trojvrstevný vzhled tloušťka : 7 – 10 nm - dvojvrstva lipidových molekul – orientovaných k sobě nepolárními řetězci MK (mast.kys.), polární č. obráceny navenek - proteiny: a) periferní: přemisťují se, princip fluidní mozaiky b) integrální: pumpy (transport iontů a molekul přes membránu, spotřeba E), kanály (selektivně propouštějí molekuly, uzavírají se a otevírají – př. vznik a šíření nerv.vzruchu), receptory (specificky váží molekuly – transport nebo signalizují přítomnost určité molekuly: př. účinek hormonu), strukturní proteiny (udržování struktury, mezibuněčné spoje)