Vzdělávání v informační společnosti Témata: • Úvod do problematiky, vzdělávání v informační společnosti. • Didaktická technika ve výuce- složka materiální a metodická, • Pedagogické a psychologické aspekty statického didaktického zobrazení. • Pedagogické a psychologické aspekty audiovizuálních didaktických prostředků. • Prostředky vizuální paměti. • Pedagogické a psychologické aspekty multimédií výchovně- vzdělávacího charakteru • Systém distančního vzdělávání (DiV) • Kurikulární reforma v ČR. • Samostatná práce na projektu. Vstupní znalosti: -Práce v OS Windows, MS Word, Excel, Power Point, Internet. Požadavky k zápočtu: -Vypracování projektu k problematice vzdělávání v informační společnosti dle pokynů vyučujícího Vyučující: Mgr. Pavel Pecina, Ph.D. Katedra didaktických technologií. Pedagogická fakulta MU Poříčí 31 Kontakt: ppecina@ped.muni.cz Literatura: KONUPČIK, P. Didaktické technologie pro pedagogické pracovníky. Brno: 2002. KOLEKTIV AUTORU. S počítačem do Evropy. Brno: Computer Press. 2004. ISBN 80-251-0227-0. PRUCHA, J. Moderní vzdělávací technologie.Praha: Vysoká škola J.A. Komenského,2003 ISBN 80-86723-01-1 STOJAN, M. Učebna v řízení výchovně vzdělávacího procesu. Brno:UJEP, 1986. POZNÁMKY Z PŘEDNAŠEK 1.Úvod do problematiky, vzdělávání v informační společnosti. • Jak se mění společnost a vzdělávání. • Co charakterizuje novou dobu. • Jak se mění obsah vzdělání. • Kurikulum, řešení problémů, tvořivě se rozvíjející člověk. • Rozvoj osobnosti. Jak se mění společnost a vzdělávání. Vzdělávání- záměrné osvojování vědomostí, dovedností a návyků, těsně spjaté s rozvojem poznávacích, citových a volních procesů a směřující k společensky žádoucímu chování a jednání člověka. Didaktika- věda o vzdělávání, teorie vzdělávání Jak se mění společnost a vzdělávání • Polovina 15. století- v Evropě vychází ročně 1000 nových titulů. • Kolem roku 1950- v Evropě se vydává 120000 nových titulů. • Dnes - v celém světě 60 milionu tiskových stran ročně! • Na začátku 19. století přesáhlo množství věd. poznatků kapacitní možnost jednotlivce. • Koncem 19.stol. si člověk nedokázal osvojit během celého života výsledky výzkumu dosažené za jeden rok. • Doba použitelnosti poznatků se zkracuje, aktuálnost učiva rychle klesá. • Dnes odhadujeme průměrnou dobu použitelnosti poznatků, získávaných při výkonu povolání, asi 7. let. • Poznatky získané vysokoškolským vzděláním jsou platné asi dvojnásobně dlouho. • Poznatky všeobecně- vzdělávací asi čtyřikrát tolik. • Dnes předpokládáme, že vědecká informace lidstva se zdvojnásobí během osmi let. Co charakterizuje novou dobu • Rychlý vývoj zasahuje všechny oblasti společnosti i školství. • Do škol vstupují nové materiální prvky - moderní pomůcky, počítače, didaktická technika. • V moderní pedagogické můžeme studovat i moderní výukové metody a postupy. Jak se mění obsah vzdělání • Aktualizace učebnic, výukových textů a prostředků. • Jaké poznatky jsou nejdůležitější a jaké měně důležité? Problematika výběru obsahů vzdělání. • Pedagog musí za svůj život průběžně doplňovat a inovovat své poznatky ve svém oboru. • Nejrychlejší vývoj v technických oborech. • Technik za svůj život musí dnes „ještě jednou“ vystudovat svůj obor. Kurikulum, řešení problémů, tvořivě se rozvíjející člověk. • Kurikulum- viz didaktika • Tvořivost- schopnost vytvářet nové a zároveň užitečné věci. • Řešení problémů- překonávání obtíží(překážek). Pedagog je nucen v průběhu učitelské praxe překonávat problémy, které souvisí s inovací výuky. Je třeba hledat nové cesty, jak nejefektivněji předávat nové poznatky žákům a studentů. 2.Didaktická technika ve výuce-složka materiální a metodická. Složka materiální: O/ Školní potřeby. O/ Učební pomůcky (učebnice, modely, nástěnné obrazy…) O/ Zařízení učeben (tabule, nábytek, laboratorní přístroje…) O/ Výukové prostory (odborné učebny, dílny…) O/ Didaktická technika (audiotechnika, prostředky vizuální paměti, projekční technika, videotechnika, technika podporovaná počítačem) Složka metodická O/ Metodický návod, jak používat didaktickou techniku není možně jednoznačně stanovit. O/ Vždy závisí na učiteli, dostupnosti a operativnosti příslušné pomůcky 3. Pedagogické a psychologické aspekty statického didaktického zobrazení Druhy statické projekce: - Zpětná projekce. - Diaprojekce. - Epiprojekce. - Data-projekce. Zpětná projekce- ve škole nejrozšířenější s pomocí zpětných projektorů. Moderní přístroje- dokonalé, vysoký světelný tok, existují přenosné, zkládací. Promítat lze na plátno, bílou tabuli, v nouzi i čistou zeď. Používáme „slaidy“. Vyrobit možné kopírováním papírové předlohy na fólii nebo podle počítačové předlohy. Lze použít speciální tužku nebo fix. Dataprojekce Video/data projekce umožňuje velkoplošný obraz na projekční ploše z těchto zdrojů: • videorekordér; • DVD přehrávač (rekordér); • vizualizér; • videokamera; • počítač. Dnes ve školách běžné. Zatím vysoká pořizovací cena. 4. Pedagogické a psychologické aspekty audiovizuálních didaktických prostředků Audiotechnika- přehled: • Složka přístrojová (auditivní technika) • Složka obsahu (kazety, CD, soubory MP3 apod.) Využití: • Ve výuce jazyků • Poslech hudebních děl v hudební výchově • Cvičení s hudebním doprovodem v tělesné výchově) • Při nácviku vyjadřování žáků Auditivní technika: zařízení, která se podílí na přenosu zvukové informace Didaktické specifikum audiotechniky: • Situace, kdy s ohledem na výukový cíl, učivo (není) možné optimálněji prezentovat. • Slouží k interpretaci tzv. zvukového názoru (rodilý mluvčí , zvuky zvířat apod.) • Přebírá na sebe část učitelovy aktivity 5. Prostředky vizuální paměti Učebny: -kmenové -odborné -speciální (se speciálnímí technickými prostředky) -posluchárny Vybavení učebny: - pracoviště učitele - Pracoviště žáků - Statické prostředky vizuální paměti (tabule) Tabule- základní vybavení učebny. V současné době- nové konstrukce a použité materiály. Mění se vzhled a způsob záznamu na její plochu. Nejfrekventovanější zařízení. Pro záznam lze použít křídy(bílé, barevné), fixy, hotové prvky. Rozdělení tabulí: • Deskové nepohyblivé (jednolistové, dvoulistové, …atd.) • Deskové posuvné (dvoulistové, otočné). Oba typy bývají dřevěné s matným nátěrem (černá, zelená) pro záznam suchou křídou. Dnes se vyrábí i z matného smaltovaného plechu pro záznam speciálními popisovači. Plechové tabule mohou sloužit jako magnetické, k upevnění hotových prvků…atd. • Magnetické pravé (deska plastová, na spodní straně má hustě umístěny feritové magnety).Předměty se na ni přiloží. • Flanelové s povrchem vytvořeným napnutým flanelovým suknem.Na tabuli drží lehké předměty, podlepené kouskem smirkového papíru. • Korkové, polystyrenové z hobry. Slouží jako podklad pro připevnění volných papírových záznamů příšpendlením. • Tabule s adhezním povrchem. Jsou schopny udržet listy papíru přiložením. • Tabule typu Filip Chart. Konstruována jako smaltovaný plech v rámu s univerzálním úchytem pro velké bloky papíru, na které je možné psát fixou, tužkou apod. • Tabule listové. Mají větší pracovní plochu. Učitel si na jednotlivé listy může připravit předlohy pro více vyučovacích jednotek. • Projekční (promítací) plochy. Dnes jsou součástí moderní komplexní tabule. Tvořeny speciálním plátnem,bílým povrchem flanelové tabule nebo bílá smaltovaná plechová tabule. • Interaktivní tabule se snímací jednotkou. • Interaktivní tabule typu Copyboard. Flanelová tabule Korková tabule Tabule typu Flip 6. Pedagogické a psychologické aspekty multimédií výchovně-vzdělávacího charakteru • Multimediální počítač • Periferie: www kamery, aktivní reproduktory, digitální fotoaparáty, videokamery, audio záznamníky, přenosný“Flash“disk, skener, tiskárna, elektronické pero. Multimediální počítač- vylepšený standardní počítač o zvukovou kartu, a další zařízení. Je rychlejší, má větší operační paměť a přes USB vstup(port) můžeme připojovat další komponenty pro multimediální aplikace (WWW kamery, digitální fotoaparáty, videokamery, digitální audio záznamník, vizualizér, přenosný „Flash“ disk., skener, barevná tiskárna, elektronické pero…atd.). Flash disk- nejzajímavější.Relativně malý. Dnes běžně kapacita běžně 500MB. Velká kapacita. Učitel může nosit u sebe všechny informace k předmětu. Počítač ve výuce • Programy na procvičování látky. • Simulační programy a didaktické hry. • Expertní systémy a výukové programy využívající umělé inteligence. • Elektronické učebnice a encyklopedie. • Programy pro řízení laboratorní výuky. • Programy pro výuku programování. S nástupem počítačů se mění role učitele: • Organizátor a manažer VV procesu. • Partner žáka, jeho pomocník a rádce. • Didaktický programátor. • Technolog vyučovacích prostředků. • Výzkumník v oboru didaktiky. 7. Systém distančního vzdělávání (DiV) Distanční vzdělávání- systém multimediálního řízeného studia, v němž jsou vyučující, konzultanti (tutoři), psychologičtí poradci i administrátoři v průběhu vzdělávání trvale nebo převážně fyzicky odděleni od vzdělávaných. • Hlavní objekt procesu je studující. • Hlavní subjekt procesu je vzdělávací instituce. • Termín „studující“ má odlišit označení účastníka DiV od žáků základních i středních škol i od studentů vysokých škol). • Systém DiV je použitelný pro každý druh vzdělávání (krátké kurzy, graduální studijní programy různých oborů, účastníkem může být každý člověk). Předpokladem je schopnost na odpovídající úrovni samostatně studovat a mít vlastní zodpovědnost za vzdělávací postup a cíl, kterého chce dosáhnout. • I přes multimediálnost jsou základním studijním materiálem výukové texty. • Od běžných výukových textů pro prezenční studium se liší svou problémovou orientací, doplněné mnoha otázkami a náměty na cvičení, krátkými testy, shrnutími apod.. • Jsou zpravidla psány zkušenými odborné školenými autory s cílem umožnit plnohodnotné, řízené a zcela samostatné studium. • Lze je použít u prezenčního i kombinovaného studia. Né však naopak! • Jako součást celoživotního vzdělávání vychází DiV maximálně vstříc zájmům a možnostem všech občanů. • Rozdíl DiV mezi dálkovým nebo večerním studiem: - U dálkového a večerního studia se vyžaduje osobní účast studentů. - Vedou je učitelé v přímém kontaktu se studenty. - Používá se učebních textů z denního studia. Průběh distančního vzdělávání • Vlastní studium převážně mimo učebny příslušné vzděl. instituce. • Setkávání studujících možné z vlastní iniciativy. • Typická vysoká úroveň a komplexnost studijního servisu (zahrnuje poradenství při volbě, sestavování a plánování osnov, prodej, výpůjčky a distribuce studijních materiálů, provoz technicky vybavených stud. středisek, konzultace po telefonu, e mailem, po síti apod. Principy distančního studia: • Individualizace studia umožněna dávkováním relativně malého množství učiva, následuje zpětnovazební informace o tom, zda byla příslušná jednotka zvládnuta. • Samostatnost studia, která probíhá bez okolního kontaktu s učitelem a ostatními účastníky studia. • Multimediálnost. • Vysoká úroveň metodické, psychologicko-porademské, ogranizační a adminisrativní podpory studujících. • Významná přednost DiV- individulní tempo při učení. Specifické nároky na účastníky studia a na studijní pomůcky Distančně studují většinou lidé, kteří to skutečně potřebují z hlediska svého osobnostního nebo profesního rozvoje. O úspěšnosti studia mnohdy rozhodují studijní opory. Požadavky na studijní opory: • Musí to být metodicky propracované texty. • Jejich součástí by měly být názorné pomůcky. • Musí to být didakticky a graficky pečlivě uspořádané vybrané učivo. Postup při tvorbě studijních pomůcek • Zjištění co nejvíce údajů o cílové skupině (účastnících, uživatelích). • Formulace vzdělávacích cílů v kontrolované skupině. • Sestavení vstupních vědomostí a dovedností. • Zpracování prozatimní osnovy celého textu (témata a podtémata). • Napsání vlastního obsahu a rozdělení učiva na dávky.Pro každou dávku je třeba připravit ověření správnosti pochopení a reakce textu na správné a nesprávné odpovědi. Přitom je třeba využívat diagnostické funkce chyb, kterých se uživatelé dopouštějí. Při psaní je třeba mít na paměti,že ne nutné neustále aktivizovat uživatele, řídit studium, zajišťovat zpětnou vazbu a v nejvyšší míře využívat zkušenosti uživatelů. • Je třeba uvážit potřebnost multimediálních pomůcek (audio, video). • Navržení ilustrací, doplňků textů, příprava příkladů a cvičení pro osvojování dovedností,navržení témat hlavních úkolů k samostatným řešením, promyšlení stručných shrnutí kapitol i celého modulu, popř. promyšlení názorných přehledů učiva. • Sestavení kontrolních testů(výstupních testů). • Zadání případové studie, jejíž řešení vyžaduje integraci všech podstatných poznatků z celého učiva nebo podstatných částí. • Vypracování přiměřeného množství odkazů na literaturu. Doporučení: • Promyslete grafickou úpravu celého h-textu i každé části (rámečky, vynechávky, druhy písma, podtrhávání, prokládání textu, nadpisy, marginální poznámky, shrnutí, vysvětlivky, odkazy, citace, piktogramy apod.) • Ověřte dvoufázově věcnou a metodickou správnost textu pomocí kritického čtení alespoň dvou odborníků a alespoň tří potenciálních uživatelů textu (účastníků kurzu) a zapracujte připomínky. Vzdělávacím „produktem“ je zde studijní program a zajištění jeho realizace. Úspěch „produktu“ závisí na znalosti potřeb potenciálních studujících. Ty se zjišťují empiricky (průzkumem, anketami, odezvami na nabídky apod.)V některých případech je úspěch zčásti závislý na propagaci, reklamě, udělování stipendií, studijních úlevách, institucionální podpoře a nedostatku příslušných specialistů ve studovaném oboru (a jejich vysokých platech). Vytvořit dobře fungující oporu pro DiV - náročný autorský projekt. Pokud nejsou pro některé moduly DiV vyhovující studijní materiály, lze upustit od distanční formy nebo využít dostupné texty. Ty musí být doplněny: - Podrobným metodickým návodem, které části a v jakém rozsahu mají být osvojeny. - Vhodnými otázkami, úkoly a zadáním ke každé části. - Tématy ucelených samostatných prací (sepsání úvahy, srovnávací či kritické studie apod.) - Kontrolním výstupním testem. • Pro zopakování- hlavní prvky DiV: studující, vzdělávací instituce, informační a studijní materiály. Vzdělávací instituce: • Odborný, technický a administrativní personál(manažeři, tutoři, konzultanti, examinátoři, psychologičtí poradci, technici, údržbáři, ekonomové a administrátoři). • Materiálně technické zázemí (učebny, laboratoře, dílny včetně vybavení). • (Studijní střediska vhodně lokalizovaná na co největším území). • Knihovny. • (Audiovizuální studio). • Vydavatelství a expedice pomůcek. Položky v závorkách- složky, které nemusí každá vzdělávací instituce mít. Mohou být různě sloučeny nebo jejich činnost dočasně či trvale zajišťována např. externisty. Tutor: • Hlavní zprostředkovatel mezi zázemím vzdělávací instituce a studujícím. • Plní mnoho odlišných funkcí než učitel. • Jeho hlavním posláním je udržet studující uvnitř vzdělávacího procesu a dovést je k závěrečným zkouškám. • Jeho úloha je těžká, studující tam jsou dobrovolně a musí plnit vzdělávací cíle. Jeho činnosti: Na začátku studia: • Seznámí studující s pojetím, obsahem,cíli a organizací stud. programu včetně požadavků na závěrečné zkoušky a platebními podmínkami. • Upozorní na úskalí studia a konkretizuje denní, týdenní a celkovou studijní zátěž. • Přiblíží způsoby komunikace, popř. zajistí osvojení. • Seznámí se způsoby zadávání, s požadavky i způsoby vypracování a hodnocení samostatných prací. • Přiblíží obsah i organizaci(nepovinných-povinných tutotriálů). V průběhu studia: • Průběžně motivuje studující k práci a poskytuje jim účinnou pomoc při problémech. • Vyslechne vznášené požadavky studujících a podle možnosti jim vyhoví. • Vede tutotiály, diskuse, workshopy. • Hodnotí individuálně koncepty a definitivní znění samostatných prací, pokroky ve studiu, vede o tom záznamy a předává je administraci. • Shromažduje, třídí, vyhodnocuje a odevzdává náměty studujících, týkající se návrhů změn v obsahu studia, připomínek ke studijním materiálům, testů i zkoušek svých námětů. Jeho hlavní činnost není výuka, ale zprostředkování všestranné pomoci při jinak samostatném učení a vedení tutoriálů. Tutoriály-plánovaná (často nepovinná) setkání se studujícími. Cíle těchto setkání: • Diskuse na předem zadaná odborná témata. • Odstraněn nejasností v již prostudovaném učivu. • Rozbor samostatných prací a jejich hodnocení. • Bližší informace o doporučené literatuře. • Předání stud. materiálů. • Příprava na studium dalších učebních celků a témat. • Příprava na řešení zadaných (zvolených) témat samostatných prací. • Předání samostatných prací tutorovi. • Ve zvláštních případech splnění laboratorních a dílenských prací popř. tréning sociálně interaktivních dovedností (pak bývají tutoriály povinné). V distanční vzděl. instituci je k dispozici i psycholog. Poradenství se může týkat i výběru vhodného kurzu nebo studijního programu, sestavy osobního studijního plánu a jiných problémů. Kontrola hodnocení průběhu i výsledků studia • Jde o kvalifikované posouzení poznatků získaných během studia (jejich správnost, struktura, hloubka, podrobnosti a použitelnost). • Možné formy: samostatná práce, zkoušky, test. • Evidence výkonů studujících- zkoušky, průběžné samostatné práce. • Z hlediska časového a věcného oddělení jednotlivých fází hodnocení výsledků je účelné rozlišit: • Soustavu otázek, námětů k úvahám, příkladů a doplňků textu (např. vynechaných klíčových pojmů nebo výsledků výpočtů) ve studijních materiálech. • Zadání samostatných prací (případové studie, úvahy na dané téma, zpracování výsledků měření, výzkumů, prezentace řešených problémů nebo projektů, zprávy, protokoly laboratorních prací. Výsledkem je písemný elaborát(téma a požadavky jsou voleny tak, aby umožnily posoudit zvládnutí ucelené části učiva.Řešení se zásadně nikde neuvádí. c)Testy a ústní zkoušky z daného předmětu. I u distančního studia jsou zpravidla na konec semestru zařazovány zkoušky, vykonávané prezenčně. Může obsahovat test, písemnou nebo ústní část a praktickou ukázku- tak jak to odpovídá potřebě ověření dovedností i vědomostí z daného předmětu. Hodnocení- u dospělých ožehavá záležitost.K odborné přípravě tutora patří i osvojení citlivého přístupu ke zkoumání dosažených výsledků učení u studujících. Většina prací, odevzdaných tutorovi je hodnocena podle binární stupnice“ uspěl(a) nebo „neuspěl (a)“. Musí být doplněna podrobným komentářem ke kladům a nedostatkům. Nejprve se uvádějí klady práce, které vždy lze v práci najít (včasnost odevzdání, čitelnost, vyhovění formálním požadavkům) a poté nedostatky. Kritika musí být konstruktivní, tj. věcná, oprávněná s konkrétními odkazy na možnosti nápravy nebo zlepšení. 8. Kurikulární reforma v ČR • Nahrazení učebních osnov vzdělávacími programy (Rámcové vzdělávací programy). • Schválen Rámcový vzdělávácí program pro základní vzdělávání(RVPZV). www.msmt.cz • Cíle vzdělávání formulovány v podobě klíčových kompetencí • Posun od orientace na osvojení velkého množství poznatků(materiální vzdělání) k rozvoji formativního vzdělání (myšlení, paměť, představivost,tvůrčí schopnosti a dovednosti apod.)