Slovesné vazby 1) Poslouchej své rodiče (maminku, učitele). Vyhýbá se potížím. To na mně nezáleží. Odmítl peníze (mou pomoc). Schovali jsme se před deštěm. Požádal mne o radu. Učíme se od našich přátel. Bratr hledá knihu. Nemocný hledá pomoc. Čekáme na sestru. Všichni lidé chtějí mír. Popros (požádej) ji o tu knihu. O mír neprosíme, my jej žádáme. 2) Doufám, že neodmítneš naše pozvání. Odmítl jsem lístek do divadla. Velice si přeji nové kolo. Hledám svůj sešit. Hledáme pomoc. Proč ho nepožádáš o tu knihu? Požádám o radu. Čekám na vlak. Počkám na Ivana. 3) Radujeme se z jeho úspěchů. Starý pán se usmíval na chlapce. To nepomáhá ke zvýšeni produktivity práce. Tato báseň patří mezi jeho nejlepší díla. Žák se připravoval na zkoušku (ke zkoušce). Obracíme se na vás se žádostí. Ještě jsem si nezvykl na takový ruch. 4) radovat se z výletu usmívat se na všechny napomáhat pokroku zvyknout si na čerstvý vzduch připravovat se na cestu patřit mezi dobré filmy obrátit se na inženýra Nováka připravovat se k vystoupení přispívat k zlepšení pracovních podmínek přivyknout jeho povaze patřit k známým odborníkům 5) Myslel jsem na svého bratra. Pamatuji se na ten slib. Vzpomeň si na mne! Připomeň mi tu schůzi! Nezapomněli jsem na něj. Rodiče se starají o děti. Zeptej se ho nato. Dej nám vědět, kdy přijedeš. Účastnili jsme se té práce. Přesvědčil jsem se o tom, že je to pravda. Soustřeď se na čtení. Naše vláda se stará o děti a mládež. Stále myslela na Aljošu. Vzpomínám si na naše setkání s J. Gagarinem. 6) Nemohli jsme se soustředit na hru. Jsme přesvědčeni o vítězství našeho mužstva. Ptali jste se již Vládi na ten film? Stále na tebe myslím. Přesvědčili jsme se o správnosti tohoto rozhodnutí. Vzpomněl jsem si na Petra Ivanoviče. Připomeň mi to. Pavel se stará o králíky a holuby. Zeptej se na rozvrh hodin (na jízdní řád). 7) Šofér řídí auto. Petr vede kroužek. Důstojník velí pluku. Stroj má výborné vlastnosti. Bratr se velmi zajímá o astronomii. Pěstuji sport. Sestra se velmi zajímá o hudbu (má velkou zálibu v hudbě). Jsme hrdí na svůj úspěch. Žák používá slovníku. Má chřipku. Zlepšovatelé si vyměňují zkušenosti. Otec šel pro lékaře. Stav se pro mne, až půjdeš do kina. Rodiče poslali pro lékaře. Sestra dohlíží na děti. Inženýři sledují novinky v technice. Spisovatel pracuje na románu. Chlapci se smáli kamarádovi. Omluvil jsem se mamince. Pozdravili jsme učitele. 8) řídit orchestr vést pěvecký kroužek zajímat se o vážnou hudbu. stavit se pro kamaráda poslat pro pivo vyměnit si známky omluvit se učitelce mít angínu být hrdý na vysokou úroveň výroby pracovat na článku velet oddílu užívat dobrého nářadí mít zálibu v kreslení vést sportovní kroužek řídit nákladní auto užívat učebnic a časopisů pěstovat lyžování (zabývat se lehkou atletikou, plaváním, turistikou) dbát o pořádek ve třídě smát se Péťovi poslat Mirka pro mléko pracovat na konstrukci nového stroje dohlížet na malou sestru nesměj se mi omluv se učiteli zajdi tatínkovi pro noviny 9) Děkuji příteli za pomoc. Dávám přednost opeře před baletem. 1. června blahopřejeme dětem k jejich svátku. Přesvědčila jsem všechny o nutnosti udělat to. Ráno jsem se zeptala sestry na včerejší představení. Petr se omluvil matce za tato slova. Pavel připomněl otci jeho slib. 10) Mluvil se mnou o novém českém filmu. Říkal nám to. Myslel jsem na rodiče. O té věci je třeba hodně přemýšlet. Zeptal se mě na sestru. Požádali jsme ho o dovolení. Neumíme zacházet s tím novým přístrojem. Obrátili jsem se na něho o pomoc. Dívá se na mne. Prohlédl jsem si výstavu. Dohlédni na děti. Orchestr hrál valčík. Hráli jsme volejbal. Věra hraje na housle. Měl jsem chřipku. Kterému mužstvu fandíš?