3 Sluch

   

   Význam sluchu:

   ·        základ pro komunikaci (sociální vztahy)

   ·        pramen informací o věcech a dějích v okolí

   ·        základ pro vytvoření vnitřní řeči (rozvoj abstraktního myšlení)

   ·        citová vazba na okolí svět - duševní zdraví

   ·        pomoc při orientaci v prostoru

   ·        plastičnost vnímání (povrch, hloubka)

   ·        jistota v pohybu (nositel varovných signálů)

   

   Anatomická stavba sluchového analyzátoru:

   ·        zevní ucho

   boltec a zevní zvukovod    

   *atrézie – zúžení zvukovodu, vrozená vada

   ·        střední ucho

   bubínek, sluchové kůstky (kladívko, kovadlinka, třmínek) Eustachova trubice - zajišťuje
   propojení středního ucha a nosohltanu, které slouží k vyrovnání tlaku mezi dutinou bubínku a
   zevním   

   ·        vnitřní ucho

   hlemýžď, vestibulum a polokruhovité kanálky

   ·        nervové dráhy (VII. a VIII. hlavový nerv)

   

   

   Etiologie sluchového postižení:

   ·        vnitřní příčiny (endogenní) - dědičnost (hluchota)-

   ·        vnější příčiny (exogenní)

   

   ·        prenatální - nemoc v těhotenství (rubeola,toxoplazmóza, spalničky), RTG v těhot., RH
   inkompabilita rodičů

   ·        perinatální - vlásečnicové krvácení do labyrintu, protrahovaný porod, klešťový porod,
   NPH (nízká porodní hmotnost)

   ·        enviromentální faktory (získané, postnatální) - infekce (zánět mozkových blan –
   percepční nedoslýchavost, příušnice, spála, spalničky, černý kašel, meningoencefalitida,
   příušnice, spálový zánět středouší), léčba ototoxickými léky - opakované záněty středního ucha
   (Streptomycin, Canamycin, Gentamycin), mechanická závada - ucpání zevního zvukovodu (převodní
   vady), úraz - ucha (perforace bubínku), hlavy či mozku, cévní krvácení, dále např. akustické
   trauma - zalehnutí uší, šum/hluk v uších

   

   

   Typy sluchových vad:

   Periferní nedoslýchavost či hluchota

   ·        převodní (důvodem např. překážka ve zvukovodu, perforace bubínku) - „slyší méně, ale
   rozumí“

   ·        percepční (porušena funkce vnitřního ucha, sluchového nervu nebo mozkové kůry) -
   „slyší hodně, ale nerozumí“

   ·        smíšená (kombinace převodní a percepční)

   

   Centrální nedoslýchavost či hluchota - postižen korový a podkorový systém sluchových drah

   

   

   Stupně sluchových vad:

   nedoslýchavost

   lehká (ztráta 20-40 dB)

   střední (40-70 dB)

   těžká (70-90 dB)

   

   hluchota

   úplná (totální)

   praktická (zbytky sluchu)

   

   ohluchlost

   

   

   Důsledky sluchových vad:

   oblast poznávání - orientace v prostoru, narušení pocitu sebejistoty a osobní bezpečnosti,
   ztráta zvukového pozadí, vytváření představ

   oblast vztahu k okolí (soc. kontakty) - zhoršená komunikace s intaktní populací až společenská
   izolace

   oblast osobnosti - citová nevyrovnanost, labilita, citová oploštělost, neadekvátní reakce,
   vztek, agresivita

   

   

   Psychologické zvláštnosti SP:

   ·        řeč - nedostatečná sluchová kontrola, méně srozumitelná, nižší úroveň řeči

   ·        myšlení - statické, nepohotové, založené na konkrétních pojmech, vzniká nezávisle na
   řeči

   ·        pojetí sebe sama - cítí se méněcenní, když nerozumí, nebo jim není porozuměno,
   stáhnou se, mohou se snadno vzdávat

   ·        výkonnost - snadno se unaví, opožděná motorika (neotáčí se za zvuky)

   ·        vůle – slabá, nutná velká motivace

   ·        nesamostatnost - závislost na rodičích, tlumočníkovi, mnohdy snadná ovlivnitelnost

   

   

   Zdravotnická péče: depistáž - screening (7-9 měsíců, 3.-5. rok)

     o po prodělání onemocnění (meningitidy)
     o pozorování předřečových hlasových projevů a počátků řeči
     o všichni žvatlají do 6. měsíce, pak experimenty s hlasem, 1. rok (první slova), 2. rok (20
       slov), 3. rok (1000 slov a věty)
     o orientační vyšetření
     o v prvních dnech života (audiologicky rizikoví, u dětí s nepříznivou anamnézou – u dětí ob
       jednu generaci)
     o v sedmém měsíci (všichni kojenci)

   

   

   

   Odborná diagnostická vyšetření:

   – metody objektivní

   BERA (elektrické odezvy v mozkovém kmeni)

   CERA (korové sluchové evokované odpovědi)

   SSEP – vyšetření ustálených evokovaných potenciálů, není potřeba spolupráce dítěte, provádí se
   především u kandidátů na kochleární implantát.

   Tympanometrie – vyšetření bubínku

   OAE (bez spolupráce dítěte) - měří sílu zvuku při tření vláskových buněk za zvukového signálu
   různé intenzity

   

   – metody subjektivní

   Slovní audiometrie

   nslovní sestavy o 10 slovech, sestavy informačně rovnocenné (častost výskytu, počet slabik,
   výška frekvence atd.)

   nvýsledkem slovní audiometrie je slovní audiogram

   ncelek - 100 % (určování vady)

   Tónová audiometrie

   nvyšetřovaný sám signalizuje okamžik, kdy zaslechne tónový podnět

   nzáznam tónové audiometrie se zpracovává do audiogramu

   

   

   Doporučená literatura:

   LEJSKA, M. Poruchy verbální komunikace a foniatrie. Brno: Paido, 2003.