Seminář
,,Psychologie ve školní praxi"
Učitelovy postoje k žákům
Učitelovo očekávání
(součást okruhu 14. ,,Osobnost učitele" a 15. ,,Vztahy mezi učitelem a žákem")
Učitelovy postoje k žákům
 postoj ­ hodnotící vztah
 viz sociální psychologie
(témata postoje a atribuce)
 složka rozumová i citová
 projevuje se jako chování
 t.j. tendence reagovat na určité
pedagogické situace, skupiny žáků i
jednotlivce ustáleným způsobem
Charakteristiky učitelových postojů
(Mareš, 1995)
 výběrovost
 (k různým ,,objektům" různé)
 orientovanost
 (postoj kladný, záporný a neutrální)
 intenzita
 (různá ,,síla" ­ od málo vyhraněného vztahu po nekritickou
zaujatost)
 obecnost
 (postoj je souhrnem mnoha odpovědí stejného typu)
 přenositelnost
 (postoj je přenášen i do jiných situací vnímaných učitelem jako
podobné, i když objektivně mohou být zcela jiné)
 relativní stálost
 (obtížně se mění)
Vznik učitelových postojů
 na základě bezprostřední interakce
 ,,ten-co-mne-trefil-houbou-do-obličeje"
 ,,ta-jejíž-matka-na-mne-řvala"
 ovlivněny i osobností učitele
 temperament, UPV, vývoj profesní role učitele;
 syndrom vyhoření atd.
 informacemi od jiných učitelů
 pověst třídy, žáka
 na základě učitelova postoje k celé třídě
Vliv na výuku
(např. Pelikán, Helus, 1983 atd.)
 učitelé mají vyhraněný postoj (+/-) k
více než 2/3 svých žáků
 distribuce pozornosti (+/-)
 hodnocení ­ nadhodnocování žáků ke
kterým má učitel kladný vztah (hodnocení
příčin ­ atribuce)
 třídní učitelé znají své žáky lépe (menší
míra atribuční chyby)
 kladný postoj učitel snáze zaujímá k
žákům blížícím se jeho ,,ideálu", nebo jemu
samému podobným ;)
Žákovy charakteristiky ovlivňující
postoj učitele
 nebezpečí heuristik a ,,psychologizování"
 např. píle jako znak nadání; sečtělost,
přizpůsobivost atd.
 komunikativní dovednosti žáka
 důležitější je ,,jak" a ne ,,co" žák říká;
 dívky bývají verbálně zdatnější atp.
 kontext pedagogické situace a školní třídy
 výkon nebo chování v porovnání se spolužáky
Typy vyhraněných postojů učitele
ve vztahu k žákům
 výrazně kladný postoj učitele k určitým
žákům
 mírně kladný postoj učitele k určitým žákům
 neutrální postoj učitele k určitým žákům
 záporný postoj učitele k určitým žákům
 většina učitelů ovšem žáky vnímá
diferencovaně (např. Štech, Viktorová, 1994)
 (např. rozdíl v hodnocení méně než 5%)
Negativní dopady
 převažuje-li v učitelových postojích
neobjektivita, zaujetí a
nespravedlnost
 narušuje to celkovou atmosféru výuky
 zvyšuje napětí mezi učitelem a třídou
 narušuje vztahy mezi žáky ve třídě
 zhoršuje možnosti pedagogické práce
ostatních učitelů (není to tedy PNJ ;)
Učitelovo očekávání
 vychází z postoje k žákovi (třídě)
 ,,soukromá diagnostická nálepka"
 kladný i záporný pól
 sebenaplňující se předpovědi (viz sociální psych.)
 Pygmalion (Galatea) efekt
 (Rosenthal, Jacobsonová; Helus)
 Golem efekt
 (častější ­ Mertin)
 (1) snaha (2) rezignace (3) negativní aktivita
Negativní působení očekávání
 u většiny učitelů malý efekt
 (cca 5% ve výkonu žáků)
 závažné u učitelů, kteří:
 mají nepřiměřená očekávání u některých žáků
 neberou v potaz zpětnou vazbu o nereálnosti
svých očekávání
 přeceňují nebo podceňují žáka dlouhou dobu
 své očekávání systematicky prosazují ve
vyučování a dlohodobě se k žákovi chovají velmi
specifickým způsobem
 mají výrazné a vyhraněné názory na vlastní
činnost a činnost žáků
Dopady zejména na žáky, kteří:
 jsou citliví na učitelovo jednání
 zejména u mladších žáků (Ericson)
 mají tendenci se poddat nebo
přijmout učitelovo očekávání
 svými charakteristikami vybočují z
průměru
 liší se od ostatních žáků v míře
kontaktu s učitelem (vyhledávají jej
nebo se mu vyhýbají)
Nutnost reflexe ze strany učitele
 učitelova subjektivní odpovědnost
 ,,kdo může za neúspěch"
(Mareš, Kantorková, Skalská, 1994)
 brát v potaz reálné možnosti žáka a
individuální normu
 formativní hodnocení
 pedagogický takt, UPV