Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně
Teorie a didaktika výchovy ke zdraví 2
Projekt
Den jódu
Monika Janošcová, Hana Tomšíková
Učitelství pro 1. st. ZŠ
5. ročník, skupina B2, KS
Návrh projektu
Název: Den jódu
Autoři: Monika Janošcová, Hana Tomšíková
Realizace: 3. - 5. ročník
Typ projektu:  Podle délky: střednědobý (2 ­ 3 dny max.)
 Podle prostředí: školní
 Podle počtu zúčastněných: společný ­ třídní, školní
 Podle organizace: vícepředmětový
 Podle navrhovatele: uměle připravený
 Podle informačních zdrojů: volný i vázaný ­ kombinace obou
typů
 Podle účelu: směřující k výchově ke zdraví
Smysl
projektu:
Seznámení se základními podněty pro ovlivňování zdraví, využívání a
aplikování ve svém životě. Aktivní rozvíjení ochrany zdraví a
zodpovědnosti. Upevňení hygienických, stravovacích, pracovních,
zdravotně preventivních návyků.
Výstup:  Prezentace pro ostatní žáky.
 Leporelo z fotografií.
Předpokládané
cíle:
Kognitivní: aktivní seznámení s vyhledáváním informací na internetu,
aplikace dovedností z oblasti výtvarné, dramatické, pracovní výchovy,
seznámení se základními prvky přípravy projektu
Afektivní: rozvoj organizačních schopností a týmové spolupráce, podpora
samostatnosti a kreativity žáků, vysvětlení spolužákům potřeby jódu pro
zdraví, hodnocení snahy, přístupu k práci
Psychomotorické: příprava zdravých pokrmů, nástěnky, informací,
prezentace
Sociální: rozvoj individuálních dovedností pro kooperaci
Předpokládané
činnosti:
 Motivace
 Motivační rozhovor
 Záznam informací
 Rozdělení činností
 Brainstorming
 Příprava pokrmů
 Vyhledávání informací na internetu
 Výtvarné činnosti
 Dramatické činnosti
Organizace
výuky:
 Práce ve skupinách
 Individuální práce
Předpokládané
výukové
metody:
 Metody slovní ­ rozhovor, diskuze, brainstorming, práce s textem
 Metody názorně demonstrační ­ předvádění činností
 Metody praktické ­ výtvarné činnosti, nácvik pracovních
dovedností
 Metody řešení problémů
 Brainstorming
Předpokládané
pomůcky:
 Papíry, psací potřeby, potraviny, výtvarné pomůcky, knihy, počítače
se zavedeným internetem apod.
Způsob
prezentace
projektu:
Ve vyzdobené jídelně k tématu ­ prezentace získaných vědomostí,
dovedností.
Způsob
hodnocení:
Učitelé hodnotí ústně průběžně při práci a na závěr zhodnotí výstup a
prezentaci dětí.
Žáci si sami také zhodnotí výstup a prezentaci pro spolužáky.
Možnost realizace projektu
1.1. Průběh projektuPrůběh projektu
1. setkání1. setkání
Motivace:Motivace:
 Do třídy bychom přinesly zvětšenou část fotografie těla rozstříhanouDo třídy bychom přinesly zvětšenou část fotografie těla rozstříhanou
jako puzzle a poprosila jsem děti, aby mi ji pomohly poskládat.jako puzzle a poprosila jsem děti, aby mi ji pomohly poskládat.
Motivační rozhovor:Motivační rozhovor:
 Kdo ví, co je na fotografii? Proč vám fotografii ukazuji? Rozhovor.Kdo ví, co je na fotografii? Proč vám fotografii ukazuji? Rozhovor.
Diskuze. (O zdraví, navození tématu JÓD.)Diskuze. (O zdraví, navození tématu JÓD.)
2. setkání2. setkání
Záznam informací:Záznam informací:
 Pojmová mapa: děti zapisují své návrhy pro realizaci projektu.Pojmová mapa: děti zapisují své návrhy pro realizaci projektu.
Možné podané návrhy:Možné podané návrhy:
3. setkání3. setkání
JÓD
Potraviny, pití ­ zdravé
vaření.
Základní informace
Kdy? Proč?
Vyhledávání informací
na internetu.
Tělo a jód ­ nástěnka k
tématu.
Brainstorming:Brainstorming:
 Děti dávají dohromady své nápady.Děti dávají dohromady své nápady.
 Zapisují, co všechno musí zajistit, připravit, co nesmí chybět, jak všeZapisují, co všechno musí zajistit, připravit, co nesmí chybět, jak vše
udělají, jak se rozdělí.udělají, jak se rozdělí.
4.setkání4.setkání
 Rozdělení činnostíRozdělení činností
3.3. ročník ­ příprava jídelny ­ nástěnkaročník ­ příprava jídelny ­ nástěnka
4.4. ročník ­ zdravá svačinaročník ­ zdravá svačina
5.5. ročník ­ příprava prezentace pro ostatní děti, vyhledávání informacíročník ­ příprava prezentace pro ostatní děti, vyhledávání informací
na internetuna internetu
5. setkání5. setkání
 Vlastní práce dětíVlastní práce dětí
6. setkání6. setkání
 HodnoceníHodnocení
2.2. Texty kTexty k projektuprojektu
Řešení jodového deficitu a jeho následků je jednou z celosvětových aktivit UNICEF v oblasti
péče o zdraví, podporovanou v zemích s nedostatkem jódu v přirozené stravě, tedy i v ČR.
Spolupracuje při ní zejména se Světovou zdravotnickou organizací (SZO, WHO ­ World
Health Organization) a s Mezinárodní radou pro kontrolu poruch způsobených jodovou
nedostatečností (ICCIDD - International Council for Control of Iodine Deficiency Disorders).
Nedostatek jódu v organismu, jemuž je celosvětově vystaveno přibližně 30 % populace (1,6
miliardy lidí), minimálně způsobuje u stovek milionů dětí menší opožďování jejich tělesného
a duševního vývoje, desítky milionů dětí jsou odsouzeny k mentální retardaci a každoročně se
dosud narodí 100 000 dětí, postižených endemickým kretenismem (z uvedené 1,6 miliardy
lidí je 655 milionů postiženo strumou z nedostatku jódu, 26 milionů má již poškozené funkce
mozku a 5,6 milionů lidí je postiženo kretenismem). Nejvíce je postiženo obyvatelstvo
vnitrozemských a horských oblastí - zejména v Jižní Americe, centrální Africe a Asii.
Také Česká republika se z důvodu své geografické polohy vyznačuje nízkým přívodem jódu z
přirozené stravy, který v minulosti vedl k velmi těžkým poruchám vývoje (až ke kretenismu).
Jodací jedlé soli v padesátých letech 20. století se situace výrazně zlepšila, avšak v průběhu
osmdesátých let začala incidence strumy znovu stoupat, a to i u dětí. Řešení bylo třeba hledat
v interdisciplinární spolupráci řady resortů: od roku 1995 v České republice působí pod
záštitou Státního zdravotního ústavu Meziresortní skupina pro řešení jodového deficitu, která
se problematikou nedostatku jódu v potravě soustavně zabývá a jejímiž členy jsou přední
odborníci v oblasti endokrinologie, pediatrie, výživy, hygieny, farmacie, veterinárního
lékařství, zástupci výrobních, obchodních i dalších společností, firem a organizací, včetně
Českého výboru pro UNICEF.
Koncem roku 2002 se Česká republika přiřadila k zemím, v nichž byl podle kritérií
ICCIDD/WHO problém jodového deficitu eliminován.
Mezi nejvýznamnější aktivity, jimiž se Český výbor pro UNICEF od poloviny devadesátých
let 20. století podílel na odstraňování jodové nedostatečnosti v ČR, patří:
 informování široké odborné i laické veřejnosti o důležitosti a konkrétních formách přívodu
jódu do organismu (formou pořádání sympozií a odborných seminářů, vydáváním a distribucí
informačních letáků o důležitosti jódu, spoluprací s médii, atd.),
 soustavná spolupráce s organizacemi a institucemi, které mohou stav přívodu jódu ovlivnit,
 podpora soustavného sledování stavu přívodu jódu do organismu, nebo? vyřešení jodové
nedostatečnosti nemusí být v ČR z důvodu geografické polohy stavem trvalým,
 Český výbor pro UNICEF stál u zrodu Dne jódu v ČR, když jej v roce 1999 poprvé
vyhlásil. Jako Den jódu je v ČR každoročně vyhlašován 6. březen.
JÓD ­ NEPOSTRADATELNÁ SLOŽKA VÝŽIVY
(Informační leták pro širokou veřejnost)
Jód je stopovým prvkem naprosto nezbytným pro tvorbu hormonů štítné žlázy, a tím i pro
normální vývoj mozku, zejména v období nitroděložního vývoje plodu a prvního roku života
dítěte. Při závažnějším nedostatku jódu u plodu a kojence dochází k poškození vývoje
centrální nervové soustavy a k významnému celoživotnímu postižení duševních schopností
člověka. Ale i mírnější stupeň jodového nedostatku u lidského plodu může nepříznivě ovlivnit
kvalitu duševního a tělesného vývoje člověka. U dospívajících dětí a u dospělých se
nedostatek jódu projevuje např. zvětšením štítné žlázy (strumou), zvýšenou únavností, ale i
poruchami sexuálního vývoje, poruchou plodnosti a vyšší potratovostí u žen. Nedostatek jódu
u žen také může být příčinou vzniku nádorového bujení prsu a štítné žlázy.
Rizikovými skupinami populace, které jsou nedostatkem jódu nejvíce ohroženy, jsou
těhotné ženy a nenarozené lidské plody, kojící ženy a kojenci do jednoho roku života,
dospívající mládež, zejména dívky.
Přirozeným zdrojem jódu je potrava. Přirozená strava v našich geografických podmínkách se
však vyznačuje nedostatkem jódu. Nejvíce jódu je obsaženo v mořských rybách a jiných
produktech moře. Potřebnou dávku jódu pro organismus by měly zajistit dva pokrmy z
mořských produktů týdně. Výše uvedené rizikové skupiny populace však potřebují ještě
další přísun jódu. Jedním ze způsobů, jak nedostatku jódu v našich geografických
podmínkách čelit, je jodidace kuchyňské soli.
Mělo by být samozřejmostí používat při přípravě potravy výlučně jodidovanou sůl
(každé balení kuchyňské soli by mělo udávat množství jódu 20 ­ 34 mg v 1 kg ve formě
jodidu nebo jodičnanu). Kuchyňská sůl se však dětem do jednoho roku nemá podávat a
nadměrné solení se nedoporučuje ani ostatním věkovým kategoriím. Proto těhotným a kojícím
ženám a dospívající mládeži můžeme zvýšený přísun jódu zajistit podáváním jodidových
tablet. Tablety se podávají denně a jejich užívání a dávkování určí vždy lékař, protože
nadměrné množství jódu v organismu také není zdravé. Zvýšenou dodávku jódu můžeme
zajistit i obohacenými multivitaminovými přípravky. Jódem jsou dnes již obohaceny ovocné
přesnídávky pro děti a některé nápoje, ale také mléčné, moučné a masné výrobky.
Shrnutí: Prevence nedostatku jódu v organismu je velice jednoduchá, a proto není v podstatě
důvod, aby obyvatelé ČR trpěli poruchami štítné žlázy z důvodu jodové nedostatečnosti. Stačí
zařazovat do jídelníčku alespoň 2x týdně mořské ryby a jiné produkty moře a solit
jodidovanou solí.
 Český výbor pro UNICEF - MUDr. Josef Nováček a kol.
3.3. Práce dětí, fotografie - ilustrativníPráce dětí, fotografie - ilustrativní