Pěstitelství Živá neživá příroda IV Charakteristika jednotlivých užitkových skupin organismů Okrasné rostliny Letničky, dvouletky, trvalky, cibuloviny Ing. Helena Jedličková Mgr. Hiklová Ivana Úvod: • Obsah • Základní charakteristika užitkové skupiny • Význam a využití ekologických faktorů v květinářství • Množení květin • Třídění květin uživatelské: • Letničky – charakteristika a zástupci • Dvouletky - charakteristika a zástupci • Trvalky (pereny) - charakteristika a zástupci • Cibuloviny - charakteristika a zástupci Okrasné rostliny – květiny: letničky, dvouletky, trvalky • Pěstování květin=květinářství je významným odvětvím zahradnické výroby. • Květiny jsou důležitou složkou životního prostředí jako rostliny. Současně působí příznivě na psychický stav člověka a ovlivňují jeho vztah k přírodě. • Specifickým oborem květinářství je aranžování a vazačství. Pěstování a využití rostlin ve školách Pěstování květin může být zaměřeno na: 1.Venkovní květiny a) letničky b) dvouletky c) trvalky 2. Skleníkové květiny (pokojové rostliny) a) pěstované pro řez b) hrnkové okrasné květem c) hrnkové okrasné listem Význam a využití ekologických faktorů v květinářství: • Hlavní vegetační činitelé jsou světlo, teplo, voda, vzduch a půda. SVĚTLO - Je zdroj energie při fotosyntéze a uplatňuje se jako vývojový činitel při tvorbě květů. (rostliny světlomilné, stínomilné, neutrální) - Podle nároků na délku dne (ozáření), které ovlivní tvorbu květů, dělíme rostliny na: - krátkodenní (délka dne pod 12 hod.: podzimní trvalky - astry, chryzantémy, aj.) - dlouhodenní (nad 12 hod.: letničky) - neutrální (primule aj.) Teplo • Teplo v rostlinách ovlivňuje fyziologické procesy. • Podle nároků na teplo dělíme rostliny na: - teplomilné - neutrální - chladnomilné • Nejvyšší teploty potřebují rostliny při klíčení a zakořeňování později jejich nároky klesají a zvyšují se opět v době květu. • Specifické nároky pak mají cibuloviny. Vzduch (kyslík) Kyslík, který potřebují rostliny k dýchání a oxid uhličitý, který je potřebný pro fotosyntézu. Voda Voda je základní životní podmínkou života rostlin. Umožňuje příjem minerálních látek. Podle nároků na vodu rozdělujeme rostliny na: - vodní - vlhkomilné - neutrální - suchomilné Půda • Pro pěstování rostlin se připravují specifické substráty ze zahradnických zemin. • Podle fyzikálních vlastností rozlišujeme půdy na: - lehké - střední - těžké Důležitý je obsah humusu a reakce pH půdního roztoku. Výživa květin • Základní hnojení zahrnuje obohacení půdy o humusovou složku a o základní dávku živin. • Venkovní rostliny nemají vysoké nároky na živiny. Množení květin 1. Generativní množení (semeny) Ø Používá se u těch květin, které vytvářejí dostatek klíčivých semen(především letničky a dvouletky). Ø Květiny se vysévají přímo na stanoviště nebo se předpěstují. Ø Předpěstovávání rostlin Ø U rostlin s dlouhou vegetační dobou a u choulostivých rostlin provádíme výsevy do truhlíků ve skleníku. Ø Dbáme na velikost semen a dobu výsevu. Ø Pravidlo 1, 3, 5 cm pro hloubku výsevu! Ø Mladé rostliny vzešlé z výsevu přepichujeme -pikýrujeme a následně přesazujeme na požadované místo. 2.Vegetativní množení • Používáme vegetativní části rostlin, které jsou schopny zakořenit a vytvořit novou rostlinu. a) Dělením trsu - nejjednodušší způsob (trvalky- denivky, pivoňky) b) Dělení dceřinými cibulemi (tulipány, narcisy, mečíky) c) Oddenky (konvalinka) d) Řízkování – stonků, listů a kořenů Letničky • Letničky- v roce výsevu vykvetou, vytvoří semeno a odumírají. Vytvoří vegetativní i generativní orgány. Červeně jsou označeny nebezpečné rody! • Vyznačují se široko škálou barev a tvarů květů. • Používají se k osazování květinových záhonů a truhlíků. • Převážná část vyžaduje světlé a slunné stanoviště, nejlépe se jim daří v písčitohlinitých půdách. • Vysévají se přímo na záhony nebo se předpěstovávají ve sklenících. • Během vegetace ošetřujeme kypřením, pletím, zaléváním. • Kvetení můžeme prodloužit odstraňováním odkvetlých květů a květenství. Rozdělení letniček podle délky vegetace: • Rychle rostoucí – přesazování většinou nesnášejí – výsev přímo na záhon (slunečnice, měsíček aj.). • Pomalu rostoucí – předpěstovávají se, přesazují se v květnu na záhony (astra, aksamitník, hledík aj.). • Velice pomalu rostoucí – vysévají se v lednu do skleníku, pikýrují se, v květnu- přesazení na záhony. (petúnie, šalvěj aj.). Rozdělení letniček podle vzrůstu: 1. Nízké: 15 – 40 cm (lobelka, petúnie) 2. Polovysoké: 40 – 80 cm (měsíček, astra) 3. Vysoké: 80 a více (slunečnice, sléz) Letničky na sušení- slaměnka, statice, smilek aj. Popínavé – lichořeřišnice, hrachor aj. Letničky vysévané přímo na záhon Vlčí bob (Lupinus) Předpěstovávané letničky Aksamitník (Tagetes) Popínavé letničky Letničky k sušení Dvouletky • Okrasné rostliny, které v roce výsevu vytvoří přízemní růžici listů, přezimují v přírodních podmínkách a v dalším roce vykvetou, vytvoří semena a odumírají (k tvorbě generativních orgánů potřebují chladno). • V prvním roce vytvoří vegetativní orgány, v druhém roce vytvoří generativní orgány a zahynou. • Vyžadují většinou slunná stanoviště • Často vznikly šlechtěním trvalek nebo letniček. Trvalky = pereny • Vytrvalé rostliny, které na venkovním stanovišti vydrží po několik roků. • Nepříznivé životní podmínky přečkávají ve stavu vegetačního klidu, nadzemní část zasychá, podzemní část - kořeny s pupeny, oddenky přetrvává v půdě. • Zůstávají na jednou stanovišti několik let, je důležité při výsadbě pečlivě připravit půdu, zásobu živin. • Druhy kvetoucí na jaře se vysazují na podzim. Druhy kvetoucí v létě a na podzim vysazujeme na jaře. Orlíček (Aquilegia) Cibuloviny (cibulnaté a hlíznaté rostliny) • Rostliny vytvářející podzemní zásobní a rozmnožovací orgán – cibuli nebo hlízu. • Cibuli tvoří dužnaté listy – přeměněné listy, na zkráceném stonku. • Chladnomilné cibuloviny – vysazují se na podzim a kvetou na jaře (narcis atd.) • Teplomilné cibuloviny- vysazujeme na jaře, kvetou v létě, na zimu se musí z půdy vyrýt a uskladnit (jiřina). • Vysazují se na slunné stanoviště. Chladnomilné cibuloviny Teplomilné cibuloviny Děkuji za pozornost • Jedličková Helena