Úvod do rodinné pedagogiky 1) Východiska k tématu 2) Specifické rysy a předpoklady výchovy dětí v rodině 3) Základní potřeby dětí 4) Obecné cíle rodinné výchovy dětí 5) Orientace v podmínkách rodinného prostředí Literatura: Matějček, Z. Dítě a rodina v psychologickém poradenství. Praha:SPN 1992. Střelec, S. a kol. Kapitoly z rodinné výchovy. Praha: Fortuna, 1992. Střelec,S.(ed.)Studie z teorie a metodiky výchovy I.,II. Brno: MU, 2004 – 2006. Východiska k tématu: - osobnost dospělého člověka se v podstatné míře utváří na základě zkušeností z dětství a mládí, - ten, kdo dal dětem život, má také povinnost je tak dlouho a tak dobře vychovávat, dokud nejsou schopné samostatně jednat - rodiče jsou nejdůležitějšími vychovateli, všichni ostatní vychovatelé mohou pouze doplňovat to, čeho ve výchově dosáhli rodiče Specifické rysy a předpoklady výchovy dětí v rodině - základem rodinné výchovy je dobrý společný životní způsob rodičů a dětí, - jádrem životního způsobu jsou společné hodnoty, normy života, osobnostní ideály…. - když tyto předpoklady chybí, nepostačuje jen aplikace běžných výchovných prostředků, - děti se učí ze všeho co vnímají, a to bez ohledu na to, jestli je to dobré nebo zlé, hodnotné nebo bezcenné - nejdůležitějším úkolem rodičů je usměrnit svůj vlastní život tak, aby své děti ovlivňovali víc pozitivním než negativním směrem - rozumný způsob života (rozumná výchova) předpokládá, že rozlišujeme, hodnotíme a vybíráme to, co chceme připustit, - v demokratické společnosti jsou přípustné skoro všechny způsoby života a myšlení, přitom ani jeden není výlučně uznávaný a podporovaný - výchovu usnadňuje podpora vyplývající ze společných tradic, ze souhlasu podobně smýšlejících lidí, - dobrá manželství a rodiny, přátelství a společenství podobně smýšlejících lidí mohou poskytnout v hodnotově nestálé společnosti domov, jistotu a smysl, - čím lepší, stabilnější a harmoničtější je kultura rodičů, rodiny a jejího okolí, tím méně je třeba děti přímo vychovávat, - těžištěm rodinné výchovy dětí je jejich nepřímá výchova, - nepřímo vychovávat znamená připravovat dětem hodnotné příležitosti pro jejich kontakty, zážitky a činnosti. Základní potřeby dětí - potřeba bezpečí - spolupříslušnosti a uznání - potřeba rozvíjet se (získávat vědomosti) - být aktivní a výkonný - potřeba být pochopen Obecné cíle rodinné výchovy dětí = rozvíjení vlastností, které člověku umožňují: - důvěru a otevřenost vůči svým blízkým, svému okolí, - připravenost postarat se o sebe vlastními silami, - realistické chápání světa a sebe samého, - vnímat (být citlivý na) dobro a krásu, - soustředit se na podstatné. Orientace v podmínkách rodinného prostředí: Materiálně – ekonomické faktory rodinného prostředí Můžeme rozdělit do několika skupin. Patří sem především: - otázka zařazení rodiny a jejích aktivit do ekonomického makrosystému společnosti, - individuální spotřeba rodiny jako součást životního způsobu rodiny a z toho plynoucí aspekty, - problematika zaměstnanosti rodičů, otců i matek a vliv této skutečnosti na děti, - vliv techniky a technických prostředků na život současné rodiny a některé další otázky, např. materiální podmínky pro zájmovou činnost dětí, pro přípravu dětí do školy a podobně. Demograficko – psychologické podmínky rodinného prostředí zahrnují v našem pojetí především dva okruhy problémů: - přirozenou strukturu rodiny a aspekty vyplývající z působení otcovského, mateřského, sourozeneckého a prarodičovského, - vnitřní stabilitu rodiny jako základnu emocionální atmosféry rodinného prostředí a předpoklad existence a přirozeného rozvíjení všech dimenzí rodinného života. V kulturně – pedagogické stránce rodinného prostředí se kromě některých již zmíněných faktorů odráží především: - hodnotová orientace a vzdělání rodičů, - míra pedagogizace rodinného prostředí- patrná například z připravenosti rodiny na výchovu dětí a z účelného využívání pedagogických prostředků v souladu s privátními a společenskými záměry a některé další podmínky, které mají vliv na vytváření postojů dětí k lidem, ke vzdělání, práci, kultuře, politice a vůbec k životu.