Autismus Poruchy autistického spektra Poruchy autistického spektra Etiologie: nPředpokládá se, že jde o neurologickou poruchu, která ovlivňuje fungování mozku nAž 4 x častěji se vyskytuje u chlapců nVětšinou se projeví do tří let věku dítěte Existují však další teorie příčin, např. nedostatečný citový přístup rodičů, vliv jiných onemocnění, metabolické poruchy organismu, špatné životní prostředí, atd. V současné době nNeexistuje objektivní diagnostický nástroj pro zjiětění autismu nDiagnóza autismu je založena pouze na pozorovaném chování jedince nV raném dětství je velmi obtížné autismus diagnostikovat (children may exhibit lack of verbal communication and eye contact, failure to respond to his name, obsessive atachment to certain objects) Dítě s Autismem nSe může vyvíjet zcela normálně a až následně v období kolem 18 měsíce věku začít vykazovat znaky autismu (v těchto případech je snazší autismus rozpoznat) nČím dříve je dítě diagnostikováno, tím dříve může započít intervence a zlepšit tak budoucí prognózu dítěte nNěkteří jedinci s poruchami autistického spektra nejsou nikdy diagnostikováni Triáda příznaků nNeschopnost společenské interakce Brání postiženým se adaptovat na prostředí, ve kterém žijí. Život je pro ně chaos bez pravidel, a tak si sami vytvářejí pravidla, jejichž logice rozumí jen oni. nNeschopnost komunikace Kvalita komunikace je silně narušena, dítě často vůbec nemluví. Chybí přátelské emoční reakce, pohledy do očí. Absentuje spontaneita a tvořivost při hře. Dítě neprojevuje zájem o okolí, děti ani dospělé, nemazlí se. nOmezený, stereotypně se opakující repertoár zájmů a aktivit Dítě nesnáší změny, mívá specifickou příchylnost k neobvyklým předmětům, trvá na vykonávání zvláštních rutin při činnostech nefunkčního charakteru. Diagnostická kritéria MKN - 10 Autismus se projevuje před třemi roky věku dítěte 1. Kvalitativní narušení sociální interakce nnepřiměřené hodnocení společenských emočních situací nnedostačující odpověď na emoce jiných lidí nnedostatečné přizpůsobení sociálnímu kontextu nšpatné používání sociálních signálů nchybí sociálně - emoční vzájemnost nslabá integrace sociálního, komunikačního a emočního chování 2. Kvalitativní narušení sociální interakce nnedostatečné sociální užívání řeči bez ohledu na úroveň jazykových schopností nporucha imaginační a společenské napodobivé hry nnedostatečná synchronizace a reciprocita v konverzačním rozhovoru nsnížená přizpůsobivost v jazykovém vyjadřování nrelativní nedostatek tvořivosti a fantazie v myšlení nchybí emoční reakce na přátelské přiblížení jiných lidí (verbální i neverbální) nnarušená kadence a důraz komunikace, které jsou odrazem modulace komunikace nnedostatečná gestikulace užívaná k zvýraznění komunikace 3. Omezené, opakující se stereotypní způsoby chování, zájmy a aktivity nrigidita a rutinní chování v široké škále aspektů každodenního života (všední zvyky, hry) nspecifická příchylnost k předmětům, které jsou pro daný věk netypické (jiné než např. plyšové hračky) nlpění na rutině, vykonávání speciálních rituálů nstereotypní zájmy - např. data, jízdní řády npohybové stereotypie nzájem o nefunkční prvky předmětů (například omak, vůně) nodpor ke změnám v běžném průběhu činností nebo v detailech osobního prostředí (například přesunutí dekorací nebo nábytku v rodinném domě) Nespecifické rysy nstrach (fobie) nporuchy spánku a příjmu potravy nzáchvaty vzteku a agrese (zvláště pokud je přítomna těžká mentální retardace) nvětšinou chybí spontaneita, iniciativa a tvořivost při organizování volného času npotíže s koncepčností při rozhodování v práci i přesto, že schopnostmi na samotné úkoly stačí Diagnostická kritéria pro autistickou poruchu (autistic disorder, 299.0) dle DSM - IV K diagnóze je zapotřebí minimálně šest níže uvedených symptomů z kategorie I, a to nejméně dva symptomy z odstavce A, nejméně jeden symptom z odstavce B a nejméně jeden symptom z odstavce C. A. Kvalitativní narušení sociální interakce (nejméně dva symptomy) nVýrazně narušená schopnost přiměřeně užívat neverbální chování (oční kontakt, výraz obličeje, postoj těla a gesta) v různých sociálních situacích. nNeschopnost vytvářet vztahy s vrstevníky s přihlédnutím na dosaženou vývojovou úroveň. nMalá schopnost spontánně sdílet s ostatními radost a zájmy, mít potěšení ze společné činnosti (například dítě neukazuje věci, které ho zajímají; nepřináší ostatním věci, aby se podívali apod.). nNedostatečná schopnost sociální a emocionální empatie (neúčastní se jednoduchých sociálních hříček, preferuje činnost o samotě, ostatní lidi může využívat jako pomocníky nebo "mechanické" pomůcky). B. Kvalitativní narušení komunikace (nejméně jeden symptom) nOpožděný vývoj řeči nebo se řeč vůbec nevyvine (dítě se nesnaží nedostatek kompenzovat jiným alternativním způsobem komunikace jako jsou například mimika a gesta). nU dětí, které mají vyvinutou řeč, je výrazně postižená schopnost iniciovat nebo udržet konverzaci s ostatními. nStereotypní a opakující se používání řeči nebo idiosynkratický jazyk. nChybí různorodá, spontánní, symbolická a sociálně napodobivá hra odpovídající vývojové úrovni. C. Omezené, opakující se nebo stereotypní vzorce chování, zájmů nebo aktivit (nejméně jeden symptom) nNápadně výrazné zaujetí pro jednu nebo více činností, které je abnormální buď intenzitou nebo předmětem zájmu (např. meteorologie, statistika). nZjevné ulpívání na specifických, nefunkčních rituálech a rutinní činnosti, odpor ke změnám (mladší děti mohou mít katastrofální reakce na drobné změny jako je změna záclon, nebo změna polohy jídelního stolu, vyžadování stejné cesty). nStereotypní a opakující se motorické manýrování (třepání či kroutivé pohyby rukama a prsty nebo komplexní specifické pohyby celým tělem). nNepřiměřeně dlouho trvající zaujetí částmi předmětů (knoflíky, části těla) Kategorie II nOpožděný vývoj či abnormální chování alespoň v jedné z následujících kategorií se projeví před třetím rokem věku dítěte. nsociální interakce njazyk ve vztahu k sociální komunikaci nsymbolická a fantazijní hra Nespecifické rysy nnerovnoměrný profil kognitivních schopností (např. hyperlexie) nproblémy s užíváním jazyka a jeho gramatickou strukturou, užívání 3. osoby singuláru namísto 1. osoby ("já"), mnoho dětí s vysocefunkčním autismem má úroveň receptivního jazyka na nižší úrovni než expresivního. nupřednostňování periferního zrakového vnímání (koutkem oka) před přímým pohledem nsnížená schopnost imitace pohybů, nachýlená chůze či chůze po špičkách, tleskání, luskání prsty nfascinace pohybem (roztáčení hraček, otvírání a zavírání dveří, fén či jiné otáčející se předměty) nneobvyklé reakce na smyslové podněty (hypersenzitivita na zvuky, světla nebo doteky, nepřiměřená reakce na vůně a pachy nnepřiměřené emocionální reakce (bezdůvodný pláč nebo smích, střídání nálad, afekty, úzkost, absence strachu v nebezpečných situacích) nproblémy s chováním (dyskoncentrace, agresivita, sebezraňování, impulzivita, záchvaty vzteku) nproblémy se spánkem, jídle