Onemocnění všech orgánových systémů se zaměřením na zvláštnosti dětského věku - dýchací soustava, vyšetřovací metody v pediatrii • Nejčastějším onemocněním dětského věku jsou respirační infekce. Většina infekcí postihuje horní dýchací cesty a má lehký průběh. Jen asi 5% respiračních infekcí postihuje dolní cesty dýchací a plíce. • Původci respiračních infekcí u dětí jsou viry, bakterie, plísně a houby. ZÁNĚT HORNÍCH DÝCHACÍCH CEST • Je nejčastějším nakažlivým onemocněním. I když se nejvíce vyskytuje v podzimních a zimních měsících, mohou děti onemocnět během celého roku. • Většinou jde o virové infekce, které mohou batolata a malé děti pěkně potrápit. Zprvu zdánlivě banální onemocnění se často šíří dál do dolních partií dýchacích cest, a tak se častou komplikací stávají záněty průdušek, někdy i zápal plic. • Z nosohltanu se infekce může rozšířit do středouší a vést k bolestivému zánětu středního ucha. • U starších batolat a školních dětí může dlouho trvající rýma vést k zánětu vedlejších nosních dutin, který se pak projeví bolestmi hlavy, přetrvávajícími zvýšenými teplotami a nápadnou únavností dítěte. KAŠEL • Kašel je v podstatě přirozený obranný mechanizmus, který slouží k očištění dýchacích cest buď při zvýšené produkci hlenu nebo při vdechnutí nějakého cizího tělíska. • Akutně vzniklý kašel provází celou řadu onemocnění dýchacích cest a odeznívá-li stejně s ostatními příznaky onemocnění, není třeba se znepokojovat. Jiná je situace, objevuje-li se kašel bez příznaků onemocnění dýchacích cest - přetrvává delší dobu, objevuje se v záchvatech, v určitou denní či noční dobu, po zvýšené námaze, v určitém ročním období apod. V tom případě je potřeba konzultovat svého dětského lékaře, který rozhodne o dalším postupu. Suchý kašel • Kašel provázející onemocnění dýchacích cest bývá zpočátku suchý a dráždivý v důsledku překrvení sliznice dýchacích cest, zhoršuje se v suchém a teplém prostředí. Co dělat u suchého kašle? • zpočátku tlumit léky (bez přídavku kodeinu!) • často podávat tekutiny v menších dávkách • dát Priessnitzův obklad na krk • zvlhčovat vzduch v místnosti Vlhký kašel • Sliznice dýchacích cest začne ve větší míře produkovat hlen. Ten se v dýchacích cestách hromadí a kašel usnadňuje jeho odstranění. Proto v této fázi se už nesmí kašel potlačovat - naopak se musí odkašlávání podporovat vhodně volenými léky. Co dělat u vlhkého kašle? • dostatek tekutin • podávat léky usnadňující odkašlání (bylinné sirupy, Mucosolvan, Bromhexin) • inhalace Vincentkou RÝMA – RHINITIS • Virové onemocnění nosní dutiny. Objevuje se vodnatý hlenovitý nebo hnisavý výtok někdy je doprovázena teplotou a kašlem. • Může probíhat akutně - do 4 týdnů, nebo chronicky - příznaky přetrvávají déle než 8 týdnů. • Rýma u kojence je nebezpečná. Kojenec, na rozdíl od starších dětí, dýchá především nosem. Proto každé ztížení průchodnosti nosu okamžitě vyvolá zvýšené dechové úsilí. ZVĚTŠENÁ NOSNÍ MANDLE • Nosní mandle za normálních okolností u relativně zdravého dítěte působí spolu s krčními mandlemi první linii obrany organismu před infekcí, kterou dítě vdechuje. • V raném dětském věku je obrannou hrází proti virům a bakteriím. U předškoláků a školních dětí se zmenšuje, až zanikne zcela. Problém je v tom, že opakované „nájezdy“ infekce na tuto obrannou linii vedou k zánětlivým změnám tkáně, a ta se pak stává místem, kde se infekce na delší dobu usadí a způsobuje dítěti trvalé problémy. Dítě obtížně dýchá, má stále rýmu, neustále musí mít otevřenou pusu a huhňá, v noci chrápe, občas i nedoslýchá, a to vede k vadám výslovnosti. Infekce zahnízděná v mízní tkáni nosohltanu se může opakovaně šířit do středouší a vést ušním zánětům. • Léčba onemocnění se provádí endoskopicky v celkovém znecitlivění. ZÁNĚT NOSOHLTANU – NAZOFARYNGITIDA • Zánět nosohltanu je onemocnění, se kterým se u dětí setkáme nejčastěji v podzimních a zimních měsících. 80% tohoto onemocnění způsobují viry. Inkubační doba je kolem 4 dnů. Příznaky: • mírná teplota, ale u kojenců může dosáhnout vyšších hodnot • dítě nemá chuť k jídlu, je unavené, může si stěžovat na bolesti hlavičky • bolest při polykání, krk je zarudlý, rýma • postupně dochází ke zvětšení nosohltanové mandle, kdy při jejím zvětšení dítě chrápe a mluví huhňavým hlasem Léčba: • Vzhledem k tomu, že většinu nazofaryngitid způsobují viry, je léčba antibiotiky zbytečná. • Dítěti snižujeme vysokou teplotu (nad 38°C). Pomocí nosních sprejů pomáháme dítěti lépe dýchat. • Vzhledem k tomu, že dítě má bolesti v krku a špatně se mu polyká, podáváme v těchto dnech pouze mixované jídlo, aby se mu lépe polykalo. • Zajistíme rovněž dostatek tekutin, aby nedošlo u dítěte k dehydrataci organismu. • V pravidelných intervalech kontrolujeme tělesnou teplotu. Zajistíme také zvlhčení vzduchu, často větráme. ZÁNĚT HRTANU – LARYNGITIDA • Laryngitida je zánětlivé onemocnění části dýchací trubice, je virového původu a nejčastěji se vyskytuje v zimních měsících. Nejvíce ohroženou skupinou jsou děti od 6 měsíců do 3 let. V důsledku virové infekce zduří sliznice horních dýchacích cest, následuje tvorba hlenu a stejně zduří i sliznice hrtanu včetně hlasových vazů a hrtanové příklopky. Následkem je zúžení průměru hrtanové části dýchací trubice, která je u kojence široká cca 1 cm. • Toto onemocnění vyžaduje okamžité vyšetření lékařem a nezřídka nemocniční ošetřování. Čím je dítě mladší, tím závažnější může být průběh onemocnění a může vést k ohrožení života dítěte - dochází k otoku a k omezení průchodu vzduchu, dítě se může udusit! Příznaky lyringitidy • první příznaky onemocnění odpovídají příznakům infekce horních dýchacích cest • suchý kašel, chrapot • vysoká tělesná teplota do 39° C • namáhavé dýchání Co musíte udělat, když dojde k záchvatu akutní laryngitidy? • dítě vezmete z postýlky, jen přes něj přehodíme přikrývku a ihned s ním musíme na čerstvý studený vzduch (otevřete okno, jděte na balkon či terasu) - studený vzduch během namáhavého dýchání pomalu zklidní otok sliznic • zklidnění dítěte • připravit studený zábal na krk • nemáme-li s touto situací zkušenosti a nejsme-li vybaveni léky, musíme ihned volat lékaře ZÁNĚT PRŮDUŠEK – BRONCHITIDA • Časté onemocnění dětského věku, které vzniká následným rozšířením respirační infekce z horních úseků dýchacích cest. Zánět působí na sliznici průdušek, v průduškách se hromadí hlen, který dráždí ke kašli. Záchvaty kašle a zvýšená produkce hlenu, který děti polykají, může vést ke zvracení. • Bronchitida může mít dvě formy: akutní nebo chronickou. Akutní bronchitida • Rozvine se náhle, třeba po nachlazení. Projevuje se horečkou a suchým kašlem, který přetrvává několik týdnů. Ne vždy je bakteriálního původu. Akutní forma nezabírá na antibiotika. Chronická bronchitida • Vzniká dlouhodobým drážděním dýchacích cest (prach, tabákový kouř, znečištěné ovzduší). Probíhá dlouhodobě nebo se pravidelně po celé roky vrací. Chronická bronchitida může způsobit poškození plic a průdušek. ANGÍNA • Angína je zánětlivé zduření krčních mandlí a jejich okolí. Nejčastějším původcem je bakterie zvaná streptokokus. Šíří se formou kapénkové infekce. Je to běžné onemocnění a je dobře léčitelná antibiotiky. Její inkubační doba je 1-3 dny. • Na počátku choroby se objevují nepříjemné pocity v krku – škrábání, řezání. Obtíže se stupňují při polykání. Někdy se objeví zvýšená teplota i horečka, onemocnění může však proběhnout i při normální teplotě. Typické je zarudnutí měkkého patra a zadní stěny hltanu. Nápadné jsou však především zduřelé a překrvené mandle. Při dalším průběhu nemoci se mohou na mandlích objevit charakteristické hnisavé čepy – drobné bílé flíčky. • Neléčená angína může mít závažné následky na zdraví dítěte! – zánět ledvin, postižení kloubů, srdce. ZÁPAL PLIC – PNEUMONIE • Pneumonie je akutní zánětlivé onemocnění, které postihuje zejména plicní alveoly a respirační bronchioly. Nebezpečí představuje zejména pro malé děti a pacienty důchodového věku, osoby s oslabenou imunitou a ty, kteří zároveň trpí dalšími vážnými nemocemi. • Zápal plic je nejzávažnější respirační infekcí. Nejčastějšími vyvolavateli obecně jsou viry. • U novorozenců jsou časté bakteriální pneumonie. • V kojeneckém období se setkáváme zejména s pneumoniemi virovými, z bakteriálních pak s hemofilovými a stafylokokovými. • Pro starší děti jsou typické mykoplazmové a pneumokokové pneumonie. Příznaky • Typická pro zápal plic je bolest na hrudníku a zkrácený a mělký dech. • Bakteriální zápal plic se projevuje vysokými horečkami, která může být provázena zimnicí a třesavkou. Objevuje se kašel, který má v počátcích onemocnění dráždivý charakter a následně přechází v kašel produktivní s vykašláváním hlenu (někdy s příměsí krve). • Virový zápal plic se může projevovat obdobnými příznaky, zpravidla ovšem není přítomna tak vysoká teplota, u kašle přetrvává dráždivý charakter a připojují se projevy typické pro virové infekce, tj. bolesti hlavy, kloubů a svalů. Léčba • diagnostika probíhá pomocí rentgenového vyšetření a lze jej rozeznat poklepem a poslechem na plicích • je-li nález na RTG snímku, je nutná hospitalizace na dětském oddělení • lehčí případy – domácí léčení s pravidelnými kontrolami • kontrola tělesné teploty • dostatek tekutin • podložit dítěti matraci pod hlavou • většinou předepíše lékař antibiotika Zdroje • Pediatrie, O. Hrodek, J. Vavřinec • http://www.pharmanews.cz/2005_06/detske_nemoci.htm • http://www.vitejdoma.cz/zdravi/alergie.8/bronchitida-zanet-prudusek.7404.html • http://webnet.wz.cz/nem_priz/index.html