Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, § 15 klasifikace chování se hodnotí na vysvědčení stupni: a) 1 – velmi dobré, b) 2 – uspokojivé, c) 3 – neuspokojivé. Stupeň 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktivně prosazuje ustanovení vnitřního řádu školy. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy Stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka je v podstatě v souladu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Dopouští se závažnějšího přestupku, nebo se opakovaně Výchovná opatření jsou uvedena v § 17 vyhlášky • Výchovná opatření jsou pochvaly a jiná • ocenění a opatření k posílení kázně. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků ve střední škole zákona č. 561/2004 Sb., školského zákona, a vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání, vyhl. č. 48/2005 Sb. o základním vzdělávání Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: a) 1 - výborný, b) 2 - chvalitebný, c) 3 - dobrý, d) 4 - dostatečný, e) 5 - nedostatečný Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: a) prospěl(a) s vyznamenáním, b) prospěl(a), c) neprospěl(a). Má-li zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti zákonným zástupcem nezletilého žáka. Čl. 1 (a) Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen "učitel") uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. (b) Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. (2) Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné klasifikovat ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí neklasifikuje. (3) Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do 15. října . Do té doby žák navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník. Žák, který nemohl být ze závažných objektivních, zejména zdravotních důvodů klasifikován ani v náhradním termínu, opakuje ročník. Individuální vzdělávací plán Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, § 18 Ředitel školy může s písemným doporučením školského poradenského zařízení povolit nezletilému žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na žádost jeho zákonného zástupce a zletilému žákovi nebo studentovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na jeho žádost vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Ve středním vzdělávání nebo vyšším odborném vzdělávání může ředitel školy povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu i z jiných závažných důvodů. VÝCHOVNÁ KOMISE Výchovná komise je neoficiální ( a nepovinný) poradní orgán ředitele školy. Na jednání výchovné komise se zvou rodiče problémových žáků, u kterých přes udělená výchovná opatření nedošlo ke zlepšení a problémoví rodiče. Výchovná komise je obvykle posledním pokusem školy řešit potíže s žáky nebo rodiči, než se obrátí na další orgány - například odbor sociálních věcí a zdravotnictví obecního úřadu. Z jednání výchovné komise se pořizuje zápis, který rodiče podepisují. Slouží jako doklad o jednání s rodiči. Pokud se totiž obrátíte s žádostí o pomoc na sociální odbor nebo podáte návrh na jednání přestupkové komise, budou na Vás vyžadovat doložení toho, jak jste rodiče v posledním půlroce informovali, zvali je na jednání do školy, apod. Na jednání můžete přizvat policisty, pracovníky sociálního odboru. Škola ............................................ V....................................... dne...................... Zápis z jednání výchovné komise dne....................... Přítomni: (jmenovitě uvést - ředitel, výchovný poradce, třídní učitel, pracovník sociálního odboru, policie, rodiče,..) Program: (podstata problému, proč byli rodiče pozváni) Návrh školy na řešení potíží: (psychologické, psychiatrické vyšetření, umístění dítěte v dětském diagnostickém ústavu, odnětí z péče rodičů,...) Vyjádření jednotlivých účastníků jednání: Závěr jednání - doporučení: (návrh na podání přestupkové komisi, policii, návrh na trestní řízení, návrh na odnětí sociálních dávek...) Postoj rodičů: (výslovně zde uvést, zda s navrhovaným opatřením souhlasí, či ne) Podpisy účastníků jednání: (zvláště rodičů, žádost o podpis je velmi silné psychologické působení, které dokáže přivodit zvrat v jednání) VÝBĚR NEJČASTĚJŠÍCH ZNAKŮ PŘI SLOVNÍM HODNOCENÍ ŽÁKA l Intelekt l l Obecné rozumové schopnosti /inteligence/ l Speciální schopnosti /např. matematicko-logické, jazykové aj./ l Organizační schopnosti l Bystrost l Plánovitost l Předvídanost l Formy myšlení l Vyjadřovací schopnosti l l Řeč: vytříbená l stručná l bohatá l výrazná l spisovná l jasná l výstižná l Fantazie l l Bohatost fantazijních představ l Tvůrčí fantazie l Rekonstrukční fantazie l Umělecká fantazie l Paměť l l Rychlost vštípení látky l Délka zapamatování l Rychlost vybavování l Kvalita obsahu zapamatované látky l Objektivní nebo subjektivní typ /zkresluje skutečnost/ Hodnocení a klasifikace – specifické poruchy učení Metodický pokyn MŠMT k vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení nebo chování č.j.: 13 711/2001-24 Čl. V Hodnocení a klasifikace žáka (1) Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka, a na všech stupních vzdělávání. (2) Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků zejména ve věku plnění povinné školní docházky je třeba zvýraznit motivační složku hodnocení, hodnotit jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod. (3) Při klasifikaci žáků ve věku plnění povinné školní docházky se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. (4) Doporučuje se sdělit vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.