Studijní literatura:


HUBÁČEK, J, JANDOVÁ, E, SVOBODOVÁ, J. Čeština pro učitele. 3. vyd. Opava: VADE MECUM BOHEMIAE,
2002.

Pravidla českého pravopisu. Academia: Praha 1993.

HŮRKOVÁ, J. Česká výslovnostní norma. Praha 1995.

ONDRÁŠKOVÁ, K. Pravopis nejen pro školu. MU: Brno 2004.


Doporučená literatura:


ČECHOVÁ, Marie a kol. Čeština – řeč a jazyk. 2. vyd. Praha: ISV, 2000.

Příruční mluvnice češtiny. Praha: NLN, 1995.

Encyklopedický slovník češtiny. NLN: Praha 2002.

ČERNÝ, Jiří. Úvod do studia jazyka. Rubico: Olomouc 1998.

HAUSER, Přemysl a kol. Slovník jazykovědné terminologie. Nová škola: Brno 2001.

Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Academia: Praha 2000.

HAUSER, P. a kol. Čeština hravě. Pansofia: Praha.


Současné české mluvnice:








Současné slovníky českého jazyka:







Vysvětlení pojmů:

langue

parole

langage

lingvistika

fonetika

fonologie

gramatika

morfologie

lexikologie

syntax

stylistika

jazykový úzus

jazyková norma

jazyková kodifikace

jazyková kultura

útvary českého národního jazyka

fonetická transkripce

fón

mluvní orgány

vokály

vokalický trojúhelník

konsonanty

souhlásky závěrové, polozávěrové, úžinové

souhlásky ražené a třené

souhlásky znělé a neznělé

asimilace znělosti

sonory

slabikotvorné souhlásky

ráz

foném

fonologický protiklad

korelační příznak, korelační pár, korelační řada

fonologická korelace

hiát

slabika

rytmus

mluvní takt

větný úsek (kolón)

slovní přízvuk

větný přízvuk

důraz

intonace (kadence, polokadence)

ortoepie

ortofonie

grafémika

ortografie

principy českého pravopisu

složky českého pravopisu


Latinské ekvivalenty českých termínů:

jazykověda

nauka o zvukové stránce jazyka

tvarosloví

skladba

nauka o slovní zásobě

nauka o slohu

mluvnice

nářečí

ústrojí dýchací

ústrojí hlasové

ústrojí hláskovací

tvrdé patro

měkké patro

samohláska

souhláska

jedinečná souhláska

větný úsek

spisovná výslovnost

pravopis