ZS1BP_VVUS Úvod do studia výtvarné výchovy – přednáška Vyučující: Pavla Novotná Anotace předmětu: Teoretická východiska předmětu výtvarná výchova, současné proudy ve výtvarné výchově, RVP ZV – oblast Umění a kultura Osnova • Úvod (podmínky k zápočtu a další obecné informace) • Přehled předmětů z oblasti VV v rámci studia • Obecné představy o předmětu VV, principy, východiska a cíle VV • K čemu je tento předmět (v životě, v systému vzdělávání) – jaký je smysl (tvůrčí řešení problému, možnosti abreakce) • Potencionální možnosti výtvarných aktivit a jejich výsledků v dalších oblastech (emoční, hodnotící, poznávací, přetvářecí procesy) • Osobnost učitele VV • Cíl, zkušenost, představa, flexibilita a intuice, tvořivost • Výtvarné činnosti jako základní prostředek formativního působení ve VV • První setkání učitele se žáky ve VV – Jak dobře začít - co všechno může učitel využít pro přípravu na první setkání • Historické proměny cílů výtvarné výchovy a možné přístupy • Výtvarný jazyk a jeho vyjadřovací prostředky – vizuálně obrazné elementy • Dobré odkazy a literatura • Rámcový vzdělávací program základního vzdělávání v oblasti Umění a kultura • Školní vzdělávací programy teoreticky a v praxi • Galerijní animace, muzeopedagogika, dětské ateliéry + další nabídky výtvarných akcí pro školy • Hodnocení a hodnotící procesy ve VV (kritéria, způsoby, praktická cvičení) • Výtvarná výchova a školní praxe • Školní praxe očima studentů – hodnocení esejí Podmínky k udělení zápočtu: * Vypracovaná esej pojednávající o výtvarné výchově na škole, ve které budete uvažovat, přemýšlet, hodnotit a naznačovat vlastní řešení min. 3 hodin VV, které jste viděli v rámci asistentské praxe na školách. Co je to esej? Esej (řeckého původu, latinsky exagium – vážení, francouzsky essai – pokus, zkouška) = úvaha na určité téma, spočívající v přemýšlení o faktech a jejich hodnocení. Autor eseje posuzuje problém v širším kontextu, komentuje současná řešení a naznačuje nová, často klade otázky a společně se čtenářem na ně hledá odpověď. Esej je tedy jakýsi dialog autora se sebou samým i se čtenářem. Je často psána živým, obrazným jazykem. Esej se vyznačuje vybroušenou jazykovou formou, pregnantním vyjadřováním, působí kultivovaně, duchaplně. Příznačná je pro esej je záměrná a programová subjektivita podání — měly by být znát pisatelovy postoje a jeho zaujetí, autorova osobnost by měla vystupovat do popředí. Tato skutečnost činí z esejistiky protiklad vážné vědy.