ZS1MP_DIVZ Didaktika pro IVZ a ZS1MK_PD1 Praktikum k didaktice IVZ 1 Cíle výuky předmětů didaktiky IVZ: Studenti se orientují: - v dokumentech závazných pro učení o přírodě a společnosti (RVP pro ZV) Studenti ve svých přípravách využívají: - diagnostiku žákovských prekonceptů (žákova vnímání světa) - konstruktivistický přístup ve výuce - metody a formy výuky specifické pro učení o přírodě a společnosti - didaktické prostředky přiměřené schopnostem a vědomostem žáků Studenti aplikují své teoretické znalosti znalosti odborných i didaktických předmětů: - při přípravě na výuku a vlastní výuce předmětů vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět (+ svět práce) - při reflexi výuky své i svého kolegy Didaktika pro IVZ - 3 kredity Seminární práce: - PŘÍPRAVA jedné vyučovací hodiny vybraného tématické okruhu vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět (nebo Člověk a svět práce – Pěstitelské práce) – na konzultaci 26.9.2008 - odevzdání práce v POVINNÉ ŠABLONĚ elektronicky do Odevzdávárny předmětu v ISu + tištěné verze u zkoušky - REFLEXE výuky připravené hodiny kolegy studenta z pedagogické praxe – předání této reflexe autorovi přípravy + odevzdání elektronicky do Odevzdávárny předmětu na Isu. Zkouška: - písemná část – test vědomostí – viz. konzultace a materiály v ISu - rozprava nad seminární prací Seminární práce – příprava na hodinu Praktikum k didaktice IVZ1 - 2 kredity Seminární práce: Vybrat si a metodicky zpracovat 3 různé dílčí úkoly pro žáky pro výuku předmětů učení o přírodě a společnosti •- didaktická hra •- dramatizace •- měření veličin •- pokus •- pozorování přírodnin •- práce s přírodninami •- praktické činnosti s rostlinami •- práce s textem •- práce s mapou •- výuková power-pointová prezentace •- aktivita pro interaktivní tabuli •Seminární práci odevzdat do Odevzdávárny předmětu na Isu Učení o přírodě a společnosti • Vyučováno vždy na školách v různém rozsahu, plnilo především cíle kognitivní a psychomotorické • Názorné učení, věcné učení • Prvouka • Prvouka, Vlastivěda, Přírodověda • Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět, Člověk a svět práce (Pěstitelské práce) vzdělávací obor: … Pojetí výuky vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět a Člověk a svět práce • Co (výběr, obsah a rozsah učiva), kdy (ve kterém ročníku) a jak (metody, formy) žáky učit • Co učit a kdy učit – dnes dáno RVP pro ZV - důraz kladen především na rozvoj klíčových kompetencí (k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální a personání, občanské, pracovní) - problematice učení o přírodě a společnosti se věnuje vzdělávací oblast Člověk a jeho svět a také částečně Člověk a svět práce. - Vzdělávací oblast je dále rozčleněna na tématické okruhy: – Místo, kde žijeme (Člověk a jeho svět) - Lidé kolem nás (Člověk a jeho svět) - Lidé a čas (Člověk a jeho svět) - Rozmanitost přírody (Člověk a jeho svět) - Člověk a jeho zdraví (Člověk a jeho svět) - Pěstitelské práce (Člověk a svět práce) - součástí každé tématické oblasti jsou očekávané výstupy pro 1. a 2. období a stručná charakteristika učiva. • Co učit a kdy učit je na každé konkrétní škole – součástí ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU – závazné pro všechny učitele školy. Učivo o přírodě a společnosti a KLÍČOVÉ KOMPETENCE • Výuka by měla rozvíjet nejen vědomosti, dovednosti a postoje žáků, ale především KLÍČOVÉ KOMPETENCE - kompetence k učení - kompetence k řešení problémů - kompetence komunikativní - kompetence sociální a personální - kompetence občanské - kompetence pracovní • Rozvíjení kompetencí souvisí se zvolenými METODAMI a FORMAMI výuky, ale také některá konkrétní TÉMATA přímo souvisejí s jednotlivými kompetencemi. • NENÍ NUTNÉ rozvíjet všechny kompetence ve všech hodinách o přírodě a společnosti (měly by být rozvíjeny komplexně v průběhu celého roku, školní docházky a napříč všemi předměty. Cílové zaměření vzdělávací oblasti • utváření pracovních návyků v jednoduché samostatné i týmové činnosti • rozšiřování slovní zásoby v osvojovaných tématech, k pojmenovávání pozorovaných skutečností a k jejich zachycení ve vlastních projevech, názorech a výtvorech • utváření ohleduplného vztahu k přírodě i kulturním výtvorům a k hledání možností aktivního uplatnění při jejich ochraně • přirozenému vyjadřování pozitivních citů ve vztahu k sobě i okolnímu prostředí • objevování a poznávání všeho, co jej zajímá, co se mu líbí a v čem by v budoucnu mohl uspět • poznávání podstaty zdraví i příčin nemocí, k upevňování preventivního chování, účelného rozhodování a jednání v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti i zdraví a bezpečnosti druhých Očekávané výstupy – 1. období tématického okruhu Rozmanitost přírody Žák • pozoruje, popíše a porovná viditelné proměny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích • roztřídí některé přírodniny podle nápadných určujících znaků, uvede příklady výskytu organismů ve známé lokalitě • provádí jednoduché pokusy u skupiny známých látek, určuje jejich společné a rozdílné vlastnosti a změří základní veličiny pomocí jednoduchých nástrojů Očekávané výstupy – 2. období tématického okruhu Rozmanitost přírody Žák • objevuje a zjišťuje propojenost prvků živé a neživé přírody, princip rovnováhy přírody a nachází souvislosti mezi konečným vzhledem přírody a činností člověka • vysvětlí na základě elementárních poznatků o Zemi jako součástí vesmíru souvislost s rozdělením času a střídáním ročních období • zkoumá základní společenstva ve vybraných lokalitách regionů, zdůvodní podstatné vzájemné vztahy mezi organismy a nachází shody a rozdíly v přizpůsobení organismů prostředí • porovnává na základě pozorování základní projevy života na konkrétních organismech, prakticky třídí organismy do známých skupin, využívá k tomu i jednoduché klíče a atlasy • zhodnotí některé konkrétní činnosti člověka v přírodě a rozlišuje aktivity, které mohou prostředí i zdraví člověka podporovat nebo poškozovat • založí jednoduchý pokus, naplánuje a zdůvodní postup, vyhodnotí a vysvětlí výsledky pokusu Učivo tématického okruhu Rozmanitost přírody • látky a jejich vlastnosti – třídění látek, změny látek a skupenství, vlastnosti, porovnávání látek a měření veličin s praktickým užíváním základních jednotek • voda a vzduch – výskyt, vlastnosti a formy vody, oběh vody v přírodě, vlastnosti, složení, proudění vzduchu, význam pro život • nerosty a horniny, půda – některé hospodářsky významné horniny a nerosty, zvětrávání, vznik půdy a její význam • Vesmír a Země – sluneční soustava, den a noc, roční období • rostliny, houby, živočichové – znaky života, životní potřeby a projevy, průběh a způsob života, výživa, stavba těla u některých nejznámějších druhů, význam v přírodě a pro člověka • životní podmínky – rozmanitost podmínek života na Zemi; význam ovzduší, vodstva, půd, rostlinstva a živočišstva na Zemi; podnebí a počasí • rovnováha v přírodě – význam, vzájemné vztahy mezi organismy, základní společenstva • ohleduplné chování k přírodě a ochrana přírody – odpovědnost lidí, ochrana a tvorba životního prostředí, ochrana rostlin a živočichů, likvidace odpadů, živelné pohromy a ekologické katastrofy Průřezová témata Co tedy žáky učit?: 1. Období O přírodě a společnosti, které je obklopují a které je zajímají - BLÍZKOST O věcech,které jsou pro ně užitečné a smysluplné - SMYSLUPLNOST O přírodě a výtvorech lidí v místě svého bydliště – NÁZORNOST O souvislostech dějů kolem nás – MEZIOBOROVOST (INTEGARCE) + 2. Období O přírodě jako fungujícím celku (abiotických a biotických podmínkách, vlivu člověka) O společnosti – jak funguje, jak se měnila, vyvíjela a jak se může vyvíjet do budoucnosti O věcech, které využíváme pro svůj život (potraviny, věci denní potřeby, přístroje, energie apod.) O fungování lidského těla, mysli a chování lidí v různých situacích O vlivu přírody na člověka a vlivu člověka na přírodu. O světě jako celku, kde děje na jednom místě mohou ovlivnit i život na jiném místě planety. - konkrétní cíle jsou formulovány v každém ŠKOLNÍM VZDĚLÁVACÍM PROGRAMU. - určitým návodem mohou být UČEBNICE, je však nutné je přizpůsobit regionu svého bydliště Jak učit (výběr metod a forem) – je na každém učiteli, volba metod a forem se odvíjí od prostorových a časových možností výuky, vybavení školy didaktickými prostředky a charakteru žákovského kolektivu. - pro výuku témat učení o přírodě a společnosti je prokázána účinnost KONSTRUKTIVISTICKÉHO PŘÍSTUPU ve výuce. Tradiční přístup - Nové poznatky jsou cílem, kterého je třeba dosáhnout – učitel je předkládá již v hotové podobě prostřednictvím učebnic. - Učitel je ve třídě ten, kdo určuje pravidla, kontroluje a hodnotí práci žáků. - Učitel vyučuje celou třídu stejným způsobem – především hromadně. - Žák je považován za pasivního příjemce, nepočítá se s jeho předchozí znalostí a zkušeností. - Rodiče jsou pouze informováni o výsledcích výuky, případně kázeňských problémech. Konstruktivistický přístup - Nové poznatky jsou nástrojem porozumění světu a sobě. Žáci sami objevují, poznávají, experimentují, ověřují. - Učitel je ve třídě ten, kdo usměrňuje učení žáků, společně se žáky kontroluje a hodnotí jejich individuální pokroky - Učitel koordinuje učení žáků - žáci pracují individuálně, ve dvojicích, skupinách, hromadně, žáci mohou spolupracovat. - Žák se aktivně konstruuje vlastní poznání na základě svých zkušeností vlastním způsobem. - Rodiče jsou pro učitelem partnerem při vzdělávání svých dětí. Žákovo pojetí učiva - prekoncepty q Jaká je představa žáka o určitém ději, jevu a podobně. PREKONCEPTY jsou založeny na předchozích zkušenostech žáků – ze školy, televize, internetu, sociokultúrním prostředí v rodině, zájmových aktivitách žáků a dalších – tedy různí žáci mohou mít různé prekoncepty. q Jak lze zjišťovat prekoncepty žáků: - Rozhovor se žáky – skupinový nebo individuální - Výtvarný, případně dramatický, projev - Dvouúrovňový didaktický test - Grafické strukturování učiva (pojmová mapa) - Projektivní techniky (nedokončené věty, záměrně neurčitá zadání,…) - Interakční analýza – analýza záznamu hodiny jak učitele, tak žáků q Proč zjišťovat prekoncepty žáků? Vstupní – východisko pro přípravu výuky, motivace pro žáky. Průběžné – kontrola pochopení probíraného učiva žáky, odhalení případných miskoncepcí v průběhu výuky tématu. Výstupní - kontrola pochopení probíraného učiva žáky, odhalení případných miskoncepcí po probrání tématu.