Repetitorium sociální geografie Geografie sídel Obsah přednášky *Lokace disciplíny - vývoj, základní myšlenky *Vymezení základních pojmů *Klasifikace sídel *Geografie sídel *Geografie města *Geografie venkova Vývoj geografie sídel – hlavní směry * 3 hlavní směry (proudy): * A) geografie osídlení (settlement geography) – sídelní systémy, sídla - brány jako vnitřně stejnorodá, vztahy mezi sídly * B) geografie města (urban geography) – vnitřní struktura měst, morfologické, genetické a sociodemografické znaky, vývoj, problémy měst * C) geografie venkova (rural geography) – venkovské osídlení a jeho problémy * Relativně autonomní disciplíny GS Vývoj disciplíny – historie * Počátky: starověk – Řecko, Řím (Ceasar – „Zápisy z války galské“) * Vyčlenila se koncem 19. stol. (co brát za počátky: monografie a popisy měst, cestopisy a náčrty sídel…) * Původně součást ANTROPHOGEOGRAPHIE (F. Ratzel) Německá škola * W. Christaller (1933): „Teorie centrálních míst“ – výzkum centrality a hierarchie sídel podle různých funkcí * pojmy: centrální místo, spádové území, centralita (hierarchie, hexagonalita) * vyšší spád. místo překrývá území nižšího spád. místa Vývoj v ČR * do 2. sv. války - venkovské osídlení a jeho problémy, po ní spíše města a sídelní systémy * od 60. let doposud: sociálně-geografický směr: poloha sídel, sféry působnosti města, systém osídlení, vnitřní sociální struktura měst * jména: Korčák, Hampl, Kühnl, Musil, Illner, Sýkora – „Albertovská škola) Základní pojmy Sídlo * Sídlo = seskupení sídelních jednotek (domů) včetně hospodářských objektů a dopravních zařízení na určitém vymezeném území * Základní diferenciace: A. Venkovská sídla (sídla venkovského typu) - Rozptýlená (samoty) – Amerika, Austrálie, horské oblasti, subpolární oblasti - Skupinová – Evropa, Afrika, Asie, V pobřeží USA B. Městská sídla (sídla městského typu) Základní pojmy Osídlení * Osídlení se skládá ze dvou základních složek: – materiálních (stabilní složka, např. vzhled sídel) – sociálních (dynamická složka, např. obyvatelstvo, včetně jeho veškerých aktivit) Sídelní systém ČR * Hlavní město (1) * Krajská města (14 = počet krajů, včetně Prahy) * Statutární města (22, včetně Prahy) * Okresní města (91= počet okresů) * Obce s rozšířenou působností (205) * Obce s pověřeným obecním úřadem (393) * Obce a vojenské újezdy (6 248) * Základní sídelní jednotky (21 704) Klasifikace NUTS * NUTS (La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques) * Dnem 1. ledna 2000 vstoupila v České republice v platnost Klasifikace územních statistických jednotek CZ-NUTS, která nahradila do té doby platný číselník krajů a okresů (ČKO) a zavedla systém klasifikace územních statistických jednotek používaný v zemích Evropské unie. * Klasifikace CZ-NUTS popisuje území České republiky, je součástí evropské klasifikace NUTS. NUTS v ČR * NUTS 5 – obce * NUTS 4 - okresy * NUTS 3 - kraje (VÚSC) * NUTS 2 - sdružené kraje (VÚSC) * NUTS 1 - je tvořena územím celé ČR. Vývoj počtu obcí na území ČR Faktory vzniku sídel * Přírodní podmínky - reliéf, klima, vegetace, geologické podloží atd. * Socioekonomické podmínky – doprava, služby, výroba apod. * Činitelé obecného charakteru – administrativní a politické uspořádání Typy sídel * 1. přechodná /dočasná/- Mongolové; primitivní- jurta- kočovníci ve stepích; indiáni- kmeny v Amazonii, polopouště; moderní - houseboaty, karavany, meteorolog. stanice, polární stanice * 2. trvalá- vesnické osídlení => samota => osada => vesnice • rozptýlené /samoty/- USA, Skand, Austrálie, J Afrika /farmy se zeměď. využitím/ + Bretaň • skupinové - původ obyv- Asie, Evropa, SV USA; menší rozloha zeměď. půdy na 1 usedlost • vesnické osídlení – rozptýlené - farmy, ranče s obrovskými polnostmi; čas od času centrum s obchodem, poštou školou, benzínkou /do školy děti autobusem/ • rozptýlené - osídlení na Šumavě – bývalé Sudety Geografie města G sídel x G města * Geografie sídel (geography of settlement) se spíše zaměřuje na prostorové uspořádání a prostorové vztahy jednotlivých sídelních útvarů – systém osídlení. * Geografie města se zabývá konkrétním sídlem, jeho vnitřní strukturou a vnějšími vazbami – město jako systém. * V poslední době sílí trend zařazovat geografii sídel a geografii města do jedné disciplíny, tzv. urbánní geografie (urbangeography). Vývoj měst předindustriální období * Neolitická revoluce (10 - 8 st. p. n. l.; oblast Předního Východu; přechod od společnosti lovců a sběračů k společnosti usedlé) * V sídlech se koncentrovaly nezemědělské funkce – obchod, správa, vzdělání, řemesla. . . * První města (vznikla z opevněných osad) – Jericho, Jarmo, Khirotikia na Kypru nebo Çatal Hüyük v Anatolii * Později - Řím 1 mil., Paříž 200 tis., severoitalská a španělská města do 100 tis., Praha 40 až 60 tis. Vývoj měst industriální období * Prudký nárůst měst * Aspekty: – Politické (zrušení nevolnictví) – Ekonomické (velkovýroba) – Technologické (rozvoj dopravy a výrobních technologií) – Demografické (demografická revoluce) Geografie města - pojmy * Urbanizace - proces, při kterém dochází k růstu počtu a velikosti městských sídel v souvislosti s rozvojem jejich výrobních a obslužných funkcí, vyvolaný nástupem industrializace. Zjednodušeně je urbanizace chápána jako zvyšování podílu obyvatelstva žijícího ve městech (tzv. stupeň urbanizace). * Aglomerace - seskupení sídel s jedním či více velkoměstskými jádry. Vzniká postupným územním srůstem měst v procesu suburbanizace. Jednotlivá sídla v urbanizovaném prostoru jsou propojena intenzivními hospodářskými a obslužnými vztahy. Geografie města - pojmy * Konurbace - územní seskupení aglomerací a měst s vysokou hustotou zalidnění. Podobně jako u aglomerací je urbanizovaný prostor konurbace propojen intenzivními vazbami, na rozdíl od aglomerace však nemá jednoznační centrum. Konurbace představují socioekonomicky nejdůležitější jádrové oblasti států či kontinentů (např. Porúří v SRN). * Megalopolis - vysoce urbanizované rozsáhlé území tvořené řadou aglomerací. Jsou zde soustředěny aktivity celosvětového významu. Např. území na SV ASA mezi Bostonem a Washingtonem s 60 mil. obyvatel. Vymezení pojmu město ve světě * statisticko-velikostní kritérium * administrativně-správní kritérium (Pec pod Sněžkou – 800 ob.) * podle mezinárodní definice OSN jsou to sídla s více než 10 000 obyvatel Města v ČR * V roce 2000 byl vydán zákon 128/2000 Sb. jenž v § 3 uvádí, že „obec, která má alespoň 3000 obyvatel, je městem, pokud tak stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády“. * Zákon tak jednoznačně určuje hranici 3 000 obyvatel jako podmínku a tím se stal prvním zákonem, který demografickou podmínku – 3 000 obyvatel – stanoví přímo v textu zákona. Geografická poloha měst * kartografická (zem. souřadnice) * fyzickogeografická (kotlinový princip, řeky, rozvodí, sedlo, strategické polohy) * socioekonomická (obranná, dopravní, na nerost. surovinách, umělá…) * mikro-, mezo- a makropoloha – hlavně vzhledem k existující sídelní síti Funkce měst * městotvorné (pro obyvatele mimo město) * městoobslužné (pro vlastní obyvatele města) * důležitých je jejich poměr * jiný způsob vyjádření (Hampl) – podíl města na funkcích celého sídelního systému: - obytná (počet trvale bydl. ob), - pracovní (celkový počet prac. příležitostí), - obslužná (počet prac. příležitostí v terciéru) * převis pracovní a obslužné funkce jako výraz významu města v sídelním systému Funkční typy měst * města s vlastní a bez vlastní ekonomické základny (obytné satelity) * obvykle základní a ostatní funkce * obranná * zemědělská a rybářská * průmyslová * dopravní * obchodní * kulturní (religiozní střediska, univerzitní (vědecká), města-muzea) * léčebná a rekreační funkce * administrativně-politická funkce Vztah města a oblasti * každé místo má svoji sféru vlivu * velký růst role měst pro zázemí v období prům. revoluce (role mobility obyvatelstva) * hierarchická povaha regionálních procesů * jejich relativní uzavřenost v rámci územních celků * a) mikroregionální procesy – nejintenzivnější a nejdůležitější vazby mezi městem a zázemím, nositelé: dojížďka za prací a službami * otázka stanovení kritické velikosti střediska vymezení sfér vlivu (5 000 ob. má centrum, 14 000 celý mikroregion) * Např. Praha – Pacov = největší a nejmenší mikroregiony v ČR Vztah města a oblasti * b) mezoregionální procesy – uzavírají se na vyšší prostorové úrovni, zhruba na úrovni krajů * nedenní dojížďka, migrace, doj. za speciálními střed. školami * c) makroregionální procesy – celostátní úroveň, federální státy, spolkové země… * kulturní, jazyková, politická a ekonomická uzavřenost celků * d) kontinentální úroveň – ekonomické a politické integrace * e) globální úroveň – globální města – řídící funkce ekonomické, politické (burzy, mezinár. instituce…) Vnitřní struktura města * A) morfologická struktura (půdorys města) • nepravidelný • šachovnicovitý • radiálně koncentrický • lineární • ve skutečnosti pro různá časová období ve vývoji města převažují různé půdorysné typy Vnitřní struktura města * B) funkční členění města * neoklasická land-use teorie: lokalizace jednotlivých funkcí ve městě podle schopnosti platit rentu Geografie venkova Vývoj venkovských sídel * Raný středověk – Na základě starších sídel – Centrum kostel (zpravidla vyvýšený) – Domy u vodních zdrojů * Vrcholný středověk * 18. a 19. století – většinou geometrický půdorys Vrcholný středověk * Kolonizace (horské oblasti) * Vznikla současná struktura osídlení * Semknuté obce – Návesní – Ulicová * Rozptýlené obce (zpravidla bezjasně vymezeného ústředního prostoru) – Údolní lánová – Seskupení volně stojících usedlostí Typologie českého venkova a perspektivy jeho vývoje * Chudé Sudety * Bohaté Sudety * Oblasti bohatého zemědělství * Vnitřní periferie * Oblast metropolitního venkova * PERSPEKTIVY vývoje podle jednotl. typů * nejdůležitější problémy venkova dneška