ČLENOVCI
                                            ARTHROPODA

                                    Živá a neživá příroda III.

                                           3. přednáška





►  Jedná se o nejpočetnější živočišný kmen

►  Žijí ve vodě, na souši i ve vzduchu

►  Tělo je složeno z nestejných článků (nestejných jak tvarem, tak i funkcí)

►  Končetiny jsou ze článků spojených klouby

►  Tělo kryje KUTIKULA  z chitinu a někdy je přítomen i uhličitan vápenatý

►  Dýchají podle prostředí, ve kterém žijí žábrami (korýši), plicními vaky (pavouci), vzdušnicemi
(hmyz), velmi malí i celým povrchem těla

►  Podle rozmnožování jsou převážně gonochoristé

   (vyskytuje se u nich partenogeneze – po určitou dobu se mohou rozmnožovat bez oplodnění – k tomu
dochází jednou za několik generací)

                                      Podkmen TROJLALOČNATCI

► Patří sem vyhynulí trilobiti

                                        Podkmen KLEPÍTKATCI

► Třída HROTNATCI

►      Starobylá skupina

►      Žijí v teplých mořích

►      Dlouhý trn na zadečku

►      Dýchají žábrami

►      Živí se drobnými živočichy ze dna













                        ostrorep







► Třída PAVOUKOVCI

►  Tělo z hlavohrudi a zadečku

►  Stálý počet končetin (chelicery (kusadla),

                                    makadla, 4 páry nohou)

►  Dýchání plicními vaky a vzdušnicemi

►  Vývoj většinou přímý

►  Většina predátoři (lovci)

                    ŠTÍŘI

             ŠTÍRCI

             PAVOUCI

             SEKÁČI

             ROZTOČI

                                               ŠTÍŘI

► Zadeček rozdělen na dvě části – zadní ocáskovitá část nese jedovou žlázu – může paralyzovat i
velké zvíře

► Makadla přeměněna na velká klepeta – loví jimi menší kořist

► Dýchání plicními vaky

► Obývají teplé oblasti

                                              ŠTÍRCI

► Velmi malí – do 7 mm

► Mají makadla přeměněná

   na klepítka

► Nemají dělený zadeček, jedová žláza je v v makadlech

► Snovací žlázy jsou v chelicerách - kusadlech

► Dýchají trachejemi

► Žijí v hrabance, hnízdech savců a ptáků i sídlech člověka

                                              PAVOUCI

►  Hlavohruď se zadečkem je spojen stopkou

►  Zadeček není článkovaný

►  Klepítky se dopravuje jed do kořisti (některé druhy jedovaté i pro člověka)

►  Dýchají plicními vaky i trachejemi

►  Na zadečku mají snovací bradavky



                                           Křižák obecný









►    Samci bývají menší, samice větší – vajíčka v zadečku

►    Zimu přežívají ve stádiu vajíček zabalených v kokonu

►    Živá se převážně hmyzem – trávení vnější

►    Pro lov si staví pavučinu





                                              SEKÁČI

►  Připomínají pavouky, ale hlavohruď široce přisedá k zadečku

►  Nemají jedové žlázy

►  Netvoří pavučiny

►  Jsou draví, loví převážně v noci

►  Při ohrožení odhazují končetiny

                                              ROZTOČI

►  Velmi redukované členění těla

►  Patří sem predátoři i paraziti

►  Někteří přenášejí choroby – klíště (encefalitida, borelióza), nebo je přímo působí – zákožka
svrabová (svrab)

                                          Podkmen KORÝŠI

►  Většina korýšů žije ve vodě

►  Dýchají žábrami

►  Mají tvrdou vnější kostru zpevněnou uhličitanem vápenatým

►  Tělo tvoří hlavohruď a článkovaný zadeček, dva páry tykadel a různý počet končetin

►  Většina jsou gonochoristé, vývoj přes několik larválních stádií

                                 Zástupci od mikroskopických               rozměrů po půlmetrové.



                                      Korýši malých velikostí











                                Korýši velkých velikostí - RAKOVCI