Eukarya monofyletická skupina jak to víme? je to zjištěno na základě analýze sekvencí genu přepisovaného do 16SrRNA prokaryotických organismů a18S-rRNA eukaryotických organismů tato sekvence je spjata s evolucí translace a jako taková patří mezi nejstarší biologické makromolekuly. Je funkčně konstantní a vyskytuje se ve všech organismech vznik endosymbiozou s protomitochondrií prokaryotický typ buněk -prokaryotické jádro, cytoplazma a plazmatická membrána -jádro (nukleoid) není ohraničeno membránou, nedělí se mitoticky je tvořeno jedinou molekulou dvouřetězcové DNA u většiny prokaryot je kružnicová -většina prokaryot má buněčnou stěnu -protoplast není rozdělen na prostorově vymezená oddělení (kompartmenty, zahrnující vždy nějakou specifickou část metabolických pochodů), které by byly ohraničeny membránami -prokaryotické buňky neobsahují ani mitochondrie, ani plastidy -ribozomy se vyskytují jen v cytoplazmě a jejich sedimentační koeficient je 70S eukaryotický typ buněk -jádro, cytoplazma a plazmatická membrána -jádro je tvořeno chromatinem, což je komplex DNA, histonů a proteinů nehistonové povahy je ohraničeno membránou (jaderná membrána) dělení jádra je mitotické a zajišťuje se jím rozdělení chromozomů do dceřinných buněk chromozomy obsahují lineární DNA -protoplast je rozdělen na prostorově vymezená oddělení (kompartmenty) např. lyzozomy, Golgiho systém, endoplazmatické retikulum -všechny eukaryotické buňky obsahují mitochondrie, rostlinné buňky kromě mitochondrií obsahují plastidy -mitochondrie a plastidy obsahují alespoň jednu molekulu DNA; u mitochondrií je většinou kružnicová, u chloroplastů vždy -ribozomy jsou trojího typu cytoplazmatické 80S ribozomy mitochondrií 70-80S ribozomy chloroplastů 70S eukarya rozmnožování eukaryí je jednak nepohlavní (převážně u jednobuněčných eukaryí) a jednak pohlavní (převážně u mnohobuněčných) buňky mnohobuněčných eukaryí jsou zřetelně diferencovány co do struktury, morfologie a fyziologické funkce k této diferenciaci dochází během ontogenetického vývoje mnohobuněčného organismu výživa a metabolismus eukaryí je buď obligátně chemoheterotrofní nebo obligátně fotoautotrofní doména Eukarya je členěna do pěti říší: -prvoci (Protozoa) -chromista (Chromista) -rostliny (Plantae) -houby (Fungi) -živočichové (Animalia) hypotetická eukarya jádro mitóza syngamie meioza cytoskelet endomembránové systémy, fagotrofie prvoci Protozoa jednobuněční, převážně heterotrofní fagotrofie pokud chloroplasty pak se 3-4 membránami na povrchu eukaryotické bičíky nálevníci krásnoočka obrněnky hlenky Chromista nově navržená a popsaná říše heterotrofie, mixotrofie chloroplasty uvnitř váčků endoplazmatického retikula získané sekundární endosymbiozou, někdy obsahují pozůstatek jádra původního symbionta bičíky s trubicovitým vlášením buněčná stěna polysacharidová jednobuněční i mnohobuněční opalinky oomycety hnědé řasy (chaluhy) rostliny (Plantae) jednobuněčné i mnohobuněčné fotoautotrofní organismy chloroplasty pokryté dvěma membránami, (původně snad symbiotická sinice, tj. před 2 miliardami let) buněčná stěna polysacharidová, převažuje celulóza dvě vývojové linie ­ ruduchy (chlorofyl A, D) a zelené rostliny (chlorofyl A,B) ruduchy zelené řasy mechy cévnaté rostliny houby (Fungi) jednobuněčné i mnohobuněčné hemoheterotrofní organismy rozmnožování různými typy spor, střídání haploidní a dikaryotické fáze hladký bičík buněčná stěna polysacharidová, převažuje chitin vřeckovýtrusné houby stopkovýtrusné houby kvasinky živočichové (Animalia) většinou mnohobuněčné chemoheterotrofní organismy bez chloroplastů bez buněčné stěny