Kapitoly z lexikologie současné češtiny Kapitoly z lexikologie českého jazyka Slovo jako jednotka slovní zásoby Dagmar Strejčková d.strejckova@gmail.com Forma slova - v naprosté většině případů vytváří slovo skupina hlásek, např. úl, oko, šest, letět Obsah slova - význam slova - Význam je poukazem slova k určitému úseku skutečnosti zprostředkovanému našim vědomím, př. stůl označuje druh nábytku, pes označuje domácí zvíře Základní charakteristiky slova 1. Formálně-významová jednota - slovo má stránku formální a stránku významovou 2. Fonetická a fonologická utvářenost - slovo se projevuje jako zvukově ucelená řada fonémů, která je vydělitelná potenciálními pauzami 3. Grafická podoba - v grafické realizaci je slovo utvářeno řadou grafémů, která je ohraničená mezerami 4. Významová stránka - slova jsou zpravidla nositeli významu lexikálního a významu gramatického (i význam pragmatický) + mluvnická utvářenost (slovo součástí mluvnického systému) a samostatnost slova Definice slova: Slovo je základní pojmenovávací jednotka tvořená skupinou hlásek (zřídka hláskou jedinou) s jednotným významem zřejmým a srozumitelným pro uživatele jazyka. Má svou gramatickou stavbu a odlišuje se od jednotek jiných jazykových plánů významovou samostatností. Jiná definice: Slovo lze definovat jako ustálenou jednotku jazyka, která je tvořena řadou fonémů ve větě přemístitelnou (výjimečně fonémem jediným) a nese lexikální a/nebo gramatický (případně též pragmatický) význam. Varianty slova n 1. Hláskové varianty n a) samohlásky různé kvantity: déšť – dešť, dvéře – dveře, slévač – slevač, brankář – brankař, rozstříhat – rozstřihat, umývadlo – umyvadlo n b) samohlásky různé kvality: polévka – polívka, řepa – řípa, okénko – okýnko, hřmět – hřmít, kůžka – kožka, hejl – hýl, strouha – struha n c) samohláska a nula (prázdné místo): více – víc, dále – dál, jako – jak, ihned – hned n d) souhlásky: kovoryjec – kovorytec, čistění – čištění 2. Tvaroslovné varianty a) rod mužský i ženský: čepel, hřídel, rez, prestiž, výstroj, obrouček – obroučka, řádek – řádka, pásek – páska, brambor – brambora, fazol – fazole aj. b) rod mužský a střední: břich – břicho, barok – barok, pondělek – pondělí. c) rod ženský a střední: náruč – náručí, líc – líce, snítka - snítko (snídaně – snídaní) d) tvary rodu mužského životného i neživotného: bacil, mikrob, činitel, ukazatel. 1. Slovotvorné varianty - Odvozeniny od stejného základu stejného slovotvorného typu se shodným významem: kytice – kytka, strniště – strnisko, účin – účinek, skladební – skladebný, tamní – tamější, raději – radši apod. Motivovanost slova, slova značková a popisná n arbitrárnost (libovolnost) slovní formy n Mimojazyková motivovanost n Vnitrojazyková motivovanost – slovotvorná nebo sémantická (významová) n Slovotvorná motivovanost – hasič (hasit) n Sémantická motivovanost - čočka n Slova značková - arbitrárnost (libovolnost) formy slova ve vztahu k pojmenovávané realitě (les, syn, pes, žít, pít, dělat, chudý, nos, voda, dům) n Slova popisná - slova, u nichž lze na základě formy a jejího vztahu k jiným slovním jednotkám usuzovat na lexikální význam Děkuji za pozornost