Kapitoly z lexikologie současné češtiny
                               Kapitoly z lexikologie českého jazyka
                                             HOMONYMA





                                         Dagmar Strejčková

Homonyma

*        Stejná výrazová forma se vztahuje ke dvěma nebo k několika donotátům

*        Tento jev může mít dvojí příčinu:

*1. Slovo bylo přeneseno na jinou skutečnost – vzniklo slovo mnohoznačné (polysémní)

•       Př. kobylka (zvíře, součást houslí), temná (barva, rána)

* 2. Formy patří dvěma různým slovům – homonyma

•       Př. čelo (část hlavy, hudební nástroj)





Definice

*         Homonyma jsou slova se stejnou formou, ale zcela různým významem. Shoda ve formě je u
nich náhodná. Poznávacím znakem je to, že se významy u nich nedají odvodit jeden z druhého jako při
polysémii.

*         Homonyma třídíme podle několika hledisek:

*1. Homonyma podle původu,

*2. homonyma podle rozsahu,

*3. nepravá homonyma.

1. Homonyma podle původu

*         1. Homonyma čistě lexikální

*         Představují je slova zcela různá s náhodnou shodou formální. Různost je zjištěna
etymologicky.

*A) dvě slova domácí (př. vlna, travička, topiti),

*B) slovo domácí a přejaté (př. kolej, pas, čelo, role)

*C) dvě slova přejatá z různých jazyků (př. raketa)

*D) dvě slova přejatá z téhož jazyka (př. hyperbola, lokálka)





*        2. Homonyma slovotvorná



*        Homonymitu způsobuje:

*A) slovotvorný prostředek (přípona – vařič, pračka, vinice; předpona – př. přeteče)

*B) paralelní tvoření slov stejného slovotvorného typu (př. červenka)



*        3. Homonyma slovnědruhová

*        Tato homonymita vznikla přenesením slova do jiné slovnědruhové kategorie (tzv. konverzí)

*        Slovo nabude nového významu i nové mluvnické charakteristiky

*        Př. večer, ráno, mžikem



*         4. Homonyma z rozpadlé polysémie

*         V průběhu času se původní významy slova vzdálí natolik, že se ztratí znak, který je
spojoval – vzniknou samostatná slova

*         Významové oddálení – základním znakem pro rozpad polysémie a přechod  v homonymitu

*         Hranice mezi polysémií a homonymitou jsou plynulé, případy na pomezí – př. kohoutek

*         Hlavní rozlišení – rozdíl významový

2. Homonyma podle rozsahu

*        Homonyma úplná a částečná



*        1. Úplná homonyma:

*Shodují se ve všech mluvnických tvarech

*Př. stopka, zámek, stav, prapor aj.

*Úplnost není někdy úplná v tom, že některé ze slov nemá všechny tvary (př. brnění, spoušť, puch
aj.)



*         2. Částečná homonyma:

*         Liší se v některých mluvnických tvarech

*         Př. los, rys

*         Homonymie několikanásobná (př. jeřáb)

*         Případ shody jen v jednom nebo několika málo tvarech – homoformy (př. hádky, let, žíti
aj.)

*         Homonyma - plná i částečná – shoda ve zvukové i grafické podobě = homonyma pravá x
homonyma nepravá

3. Nepravá homonyma

*        Nepravá homonyma rozdělujeme na:

*A) Homofony (shodné ve zvukové, odlišné v grafické podobě)

*Př. být – bít, bydlo – bidlo, vézt – vést, zpráva – správa, led – let, dub – dup, písek – Písek,
most – Most

*B) Homografy (shodné v grafické, odlišné ve zvukové podobě)

*Př. panic, pouček



*         C) Mezislovní homonyma (tvoří je slovo a spojení slov, příp. předložková vazba)

*         Př. zapět – za pět, seskokem – se skokem, dohry – do hry, máti – má ti, jeti – je ti aj.

*         D) Mezijazyková homonyma (případy homonym mezi různými jazyky)

*         Př. chudý, tlačit, pivnice, sprostý (sl.), mir, palec, čas, rano (rus.), les, kraj,
samec, kruh (slov.)

Paronyma



*        Blízká homonymům

*        Paronyma – slova ne zcela shodná, liší se některým rysem, např. délkou (líska – lyska,
vina – vína, píle – pile, soli – solí …)

                                        Děkuji za pozornost