Repetitorium sociální geografie Úvod zimní semestr 2009/2010 Obsah přednášky *Organizace kurzu *Obsah přednášek *Základní přehled literatury *Základy geografické disciplíny *Základy geodemografie Organizace kurzu * Přednášky – účast dobrovolná, aktuální pojmy a současné aspekty vědní disciplíny * Podmínky k zápočtu: * 2x test * 1. Obyvatelstvo, sídla, zemědělství, průmysl – 11. 11. * 2. Doprava, služby, cestovní ruch, sociokulturní potenciál – v zápočtovém týdnu * U každého testu max. 50 bodů = 100 bodů * Zápočet => min. 60 bodů Kontaktní koordináty * Ing. Mgr. Libor Lněnička * E-mail: lnenicka@ped.muni.cz * Konzultační hodiny: Úterý 10:00 – 12:00 hod. Jak na studium? * Studium na VŠ: systém nabízí, ale nenutí, způsob a forma, jakou využijete to, co je Vám nabízeno, je čistě Vaší věcí * Pokud máte problém (s učivem): - Přednášky jsou určeny také k diskuzi, není nutné vše podrobně odpřednášet !!! - Využijte konzultací ve stanovených hodinách Obsah a předmět kurzu Přednášky • Úvod do studia sociální geografie. Teoreticko-metodologické základy předmětu • Geografie obyvatelstva a sídel • Geografie zemědělství, vodního a lesního hospodářství • Geografie průmyslu • Geografie služeb Obsah a předmět kurzu Přednášky • Geografie cestovního ruchu • Geografie dopravy • Sociokulturní potenciál, génius loci a image krajiny, prostorové vnímání reality Literatura k studiu Povinná * BAAR, V.: Hospodářský zeměpis - Regionální aspekty světového hospodářství. Učebnice pro obchodní akademie a jiné střední školy, nakl. ČGS, Praha 2005. * BIČÍK, I. a kol.: Hospodářský zeměpis - Globální geografické aspekty světového hospodářství. Učebnice pro obchodní akademie a jiné střední školy, nakl. ČGS, Praha 2003. * HOLEČEK, M. a kol.: Zeměpis České republiky (Učebnice pro střední školy), nakl. ČGS, Praha 2003. * KAŠPAROVSKÝ, K.: Zeměpis I. v kostce pro střední školy, Fragment, Havlíčkův Brod 1999. Literatura k studiu Povinná * KAŠPAROVSKÝ, K.: Zeměpis II. v kostce pro střední školy, Fragment, Havlíčkův Brod 2002. * Šára, P., HERINK, J.: Poznáváme svět v číslech. Příručka pro žáky a učitele všech stupňů a typů škol a všechny milovníky zeměpisu, nakl. ČGS, Praha 2003. * TOUŠEK, Václav; KUNC, Josef; VYSTOUPIL, Jiří a kol. Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008. 411 s. ISBN 978-80-7380-114-4. * VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M. (2005): Geografie cestovního ruchu. Brno: Masarykova univerzita. Webové rozhraní * http://www.zemepis.com * http://www.zemepis.net * http://www.info-svet.net * http://www.geografickelisty.com * http://cs.wikipedia.org Odborné časopisy * Geografické rozhledy * Lidé a země * Země světa * National geographic * Další odborné časopisy (Mezinárodní politika, Demografie, Veřejná správa apod.). Základy geografické disciplíny * 3 základní dělení geografie: • fyzická geografie (geomorfologie, klimatologie, hydrologie, biogeografie, pedogeografie, krajinná ekologie) • humánní (socio-ekonomická) geografie (geografie obyvatelstva a sídel, geografie průmyslu, zemědělství, dopravy služeb, cestovního ruchu a rekreace) • regionální geografie a regionální rozvoj Někdy se zvlášť vyčleňuje: • kartografie, geoinformatika, GIS, DPZ Definice SG * Socioekonomická geografie (= společenskohospodářský zeměpis) se věnuje člověku, jeho společnosti a jeho hospodářské činnosti, tj. socioekonomické sféře krajinné sféry. * Hlavní vědní disciplíny: geografie obyvatelstva, geografie sídel, geografie průmyslu, geografie, zemědělství, kulturní a religiózní geografie, geografie dopravy, geografie cestovního ruchu, a také historická geografie, dějiny zeměpisu, politická geografie rurální geografie a další Vývoj geografie v čase * 1. „mapa“ – rytina na mamutím klu z oblasti Pálavy (tábor lovců mamutů v blízkosti Pavlova) zobrazující meandrující řeku a okolní kopce (před 25 000 lety). * využití geografických znalostí * vojenské, správní (daně), obchodní, náboženské, ekonomické (lokace zemědělství, lokace sídel, těžba surovin). * Vysoká úroveň geografických znalostí u mimoevropských civilizací, např. u Číňanů, Mezopotámců, Egypťanů, Inuitů, Aztéků, Mayů nebo Inků. * Vznik geografie jako vědecké disciplíny * Stojí vysoko na vývojovém žebříčku věd (právě proto, že se etablovala již v antice). * Oddělila se od filosofie jako součást historie asi v 6. stoletím před naším letopočtem v Řecku. * Představitelé * Milétská škola (filosof Anaximandros). * Hérodotos (popis nejrůznějších krajin, zdůvodňování jejich specifik). * Aristoteles: odklon geografie od historie k přírodním vědám (oběh vody na Zemi, vzdušné proudění, vývoj a rozmístění bioty). * Erasthoténes z Kyrény * „otec“ geografie, zavedl pojem geografie: Géos (Země), graphein (psát) * dílo Geografika: popis jednotlivých území známého světa podle nejrůznějších geografických složek, pokus o zdůvodnění řady geografických jevů (3 části: matematická, fyzická a regionálně-zeměpisná) * Dále se zabýval zemětřesením, vulkanismem, slapovými jevy a matematickým zeměpisem * Klaudius Ptolemaios * rozlišuje geografii (v dnešním pojetí obecnou geografii s kartografií) a chorografii (popisnou regionální geografii) * jako první kvantifikoval geografické jevy * Geografie starověkého Řecka a Říma byla převážně popisná (popisy moří a pobřeží pro mořské obchodní plavby) * Jediným kompletně zachovalým antickým geografickým dílem je sedmnácti svazková publikace Geografika, kterou v 1. století napsal římský stoický filosof Strabón. * Úpadek antických znalostí. * Zničení knihoven a knih v souvislosti se stěhováním národů – antické vědomosti přetrvávají v arabském světě. * Křesťanský přístup: vyvrácení „mýtů a pohanských bludů“ o kulatosti světa. * Geografické informace * Od cestovatelů (Marco Polo 1254 – 1324, kniha Milión – Čína, Mongolsko) * Křížové výpravy * Plavby Vikingů (severní Atlantik, S a V Evropa) * kroniky Vznik moderní geografie Počátek novověku * 16. století: přelom v rozvoji geografie * Nové geografické poznatky jako produkt objevných cest (Portugalsko, Španělsko, později Nizozemí, Velká Británie, Francie a Rusko) * Rozvoj matematické geografie a kartografie (astronomové Koperník, Galilei, Bruno) * Vznik rozsáhlých mapových děl – atlasů (Nizozemí, Německo) Popisná geografie • Geografický determinismus: vliv přírody na vlastnosti člověka, určité přírodní složky leží mimo lidskou společnost (Darwin – evoluční teorie, Ratzel – životní prostor). • Deskriptivní geografie: na základě různých vstupních dat se popisuje celý objekt - rozlišujeme dva základní druhy * obecný geografický popis (obecná struktura – geografická poloha, vymezení, povrch, podnebí, vodstvo, půdy, rostlinstvo, živočišstvo, nerostné složení, obyvatelstvo, hospodářství, vnitřní diferenciace regiónu a vnějších svazků); * problémový (účelový) geografický popis (selekce faktů a naznačení způsobů řešení – moderní, velmi používaná varianta). • Pozitivismus: založen filosofem Augustem Comtem (1798 – 1857), představuje 1. skutečně vědeckou metodologii • Geografický indeterminismus: hlavní představitel je francouzský geograf Paul Vidal de La Blache (1845 – 1918) * Klasická německá škola * Alexander von Humboldt (1769-1859): zabýval se především přírodovědou, ale také obecnou fyzickou geografií, klimatogeografií a fytogeografií; autor rozsáhlého díla Kosmos * Karl Ritter (1789-1859): vedoucí první katedry geografie na světě, která byla založena v Berlíně; rozpracoval teorii geografického determinismu * Propagace komparativní (srovnávací) geografické metody: srovnávání několika objektů nebo jevů za účelem získání jejich společných nebo naopak odlišných znaků. * Ritterův žák: Jan Křtitel Kašpar Palacký (syn Františka Palackého), první profesor geografie na české části Univerzity Karlovy. * Berkeleyská škola geografie kultury * USA, první světová válka * rozvoj kultury v regionu na základě vlastních zdrojů a impulsů zvenčí * kultura slouží jako způsob adaptace člověka na okolní přírodní i sociální prostředí * Christallerova škola * Německo, 30. léta * propojení ekonomické geografie a prostorové ekonomie (teorie centrálních míst) * Následovník: August Lösch Moderní geografie po 2. světové válce * Inspirovaná pozitivistickými metodami a přístupy * Proces exaktizace a matematizace geografie, využití statistických analýz * 50. a 60. léta 20. století * Kritika pozitivismu a její důsledky * revize induktivní metody * zmírnění závislosti na datech a empirii * nástup kvalitativních metod * Útok ze dvou směrů Ø Postpozitivismus – strukturalismus, kritické realismu, teorie strukturace (marxistická/strukturalistická kritika) Ø Relativismus – hermeneutika, interpretativní přístupy, poststrukturalismus, postmodernismus (humanistická kritika) * Torsten Hägerstrand (1916 – 2004) a švédská geografická škola – Universita v Lundu * (70. léta 20. století) * Centrum pozornosti – lidská bytost * Klíčové – význam, představivost, zkušenost, tvořivost * Popis lidí, jací jsou. * Studovali konkrétní místa – lokality a krajiny, které nabývají na významu a mají mezi sebou vazby. * Zdůrazňovali význam, hodnoty a interpretaci. * David Ley – sence of space – vztah k místu. * Radikální (70. léta 20. století) * v souvislosti s celospolečenských odporem k vietnamské válce v USA (+hippies, černošská a mírová hnutí). * D. Harvey: geografie jako způsob řešení společenských problémů, například problém hladu, vzdělání, náboženského, národnostního, politického a sociálního útlaku. * Feministická (80. léta 20. století) * muži mají práva, která jsou nespravidlivě upírána ženám. * D. Massey: co znamená být ženou na určitém místě a v určitém čase (v Africe, na vesnici apod.). * Gender – kulturně-společenské rozdíly mezi muži a ženami. Kritika pozitivismu * Škola společenské relevance (70. léta 20. století) * Snaha zapojit geografii rychle a aktivně do řešení společenských problémů. * Výběr řešených témat - problém hladu, vzdělání, náboženského, národnostního, politického a sociálního útlaku, feminismus, zdroje znečištění a dopad kvality ovzduší a vod na zdraví, sociální problémy ve městech. * Kvalitativní metody * Pohled očima „někoho jiného“, popis z perspektivy účastníků. * Pochopení jednání v sociálním kontextu. * Terénní výzkum – pozorování, rozhovory, etnografické metody. * (1970+) * spolupráce se sociologií, sociální psychologií a psychologií. * Zabývá se projevy chování lidí v prostoru a vnímáním prostoru jednotlivci a skupinami lidí. * Příklady řešených témat - „vnímání rizik v území“ (povodně, zemětřesení, ...), „mentální mapy“ (např. různé vnímání lokalit a regionů v území státu, regionu, krajiny), atp. Kritika pozitivismu * Kritický realismus (80. léta 20. století) * neexistuje výzkum bez teorie, nutnost ověřování teoretických formulací a předpokladů v praxi, pochopení struktury a vlastností jevů a věcí. * Teorie strukturace (80. léta 20. století): Giddens * jednotná teorie věd s územním a sociálně ekonomickým aspektem (sociální geografie, regionální a prostorová ekonomie, sociologie). * Od 2. poloviny 80. let 20. století * Nedůvěra k velkým projektům, velkým teoriím. * Hledají se návrhy s lidským měřítkem v návaznosti na historii, tradice, specifiku lokalit a regionů – regionální geografie. * Rozvíjí se především v evropském kulturním prostoru (Velká Británie). * Foucault, Derrid Vývoj geografie v České republice * Ideologické vlivy * Čistě pozitivistický přístup * Důraz na modelování a statistickou analýzu * Rozvoj sociální a regionální geografie * Důraz na prostorovou strukturu jevů Geografie obyvatelstva Základy geodemografie Definice * Geodemografie = společenská věda o obyvatelstvu. X * Demografie = zabývá se reproduckí lidských populací a studiem demo-sociálních systémů. Nezkoumá však jednotlivé události v životě člověka (narození, úmrtí, sňatek…), tyto události jsou seskupovány do statistických jednotek, které jsou analyzovány hromadně. Předmět demografie * Soubor poznávající zákonitosti vývoje demograf. systémů * Sledování podmínek a důsledků celého procesu. * Dělení na: - dem. analýza (jednotlivé složky systému) - dem. populace (země, kontinenty) - teoretická dem. (zákonitosti mezi jevy) - dem. metodologie (suma metod, statistika apod.) Vývoj demografie v ČR * Prvním demografickým dílem v Čechách a na Moravě byla dvanáctidílná publikace statistika Josefa Antonína Rieggera (1742 - 1795) vydaná koncem 18.st., která popisovala obyvatelstvo Čech. * František Palacký, Jan Palacký * Antonín Boháč (1882 - 1950) – zakladatel české * demografie V současné době * – Zdeněk Pavlík (PřF UK) * – Felix Koschin (VŠE) * – Jitka Rychtaříková (PřF UK) Základní pojmy Obyvatelstvo * = soubor lidí žijících na určitém území, který se zpravidla skládá z několika populací, národů nebo etnik. * Mezi základní znaky obyvatelstva patří etnické a národnostní složení, prostorové rozmístění (struktura sídel), hustota osídlení, struktura podle pohlaví, věku, ekonomické aktivity, sociální příslušnosti, profese, zaměstnání, vzdělání, mateřského jazyka, náboženského vyznání, rodinné stavu… Počet obyvatel = stav obyvatelstva * Počáteční stav obyvatelstva: počet obyvatel daného území k počátku sledovaného období, nejčastěji kalendářního roku, ale i pololetí, čtvrtletí, měsíce. * Koncový stav obyvatelstva: počet obyvatel daného území v okamžiku, kterým končí stanovené období. U kalendářního roku koncový stav obyvatelstva vyjadřuje počet obyvatel ve 24:00 hodin 31. prosince stanoveného roku. Populace = soubor jedinců určitého živočišného druhu žijících a reprodukujících se v konkrétním čase v určitém vymezeném území. * Populace se stále vytváří, jedinci v jedné populaci mají společnou řeč, kulturu, mentalitu… * Rozlišujte lidnatost dle: - fyzickogeografických podmínek - socio-ekonomických vztahů - historického vývoje * Hustota zalidnění - počet obyvatel na čtvereční kilometr (/km۶ a lze ho vypočítat jako podíl počtu obyvatel a plochy (rozlohy) daného území. Základní demografické charakteristiky * Utvářejí se na základě významných událostí v lidském životě: – Věková struktura – Porodnost (narození) – Plodnost – Úmrtnost, potratovost (úmrtí) – Sňatečnost – Rozvodovost – Nemocnost – Migrace Struktura obyvatel * Dle pohlaví * Dle věku * (..dle ekonomické aktivity) Dle pohlaví Základní charakteristiky: * Maskulinita udává počet mužů v populaci * Feminita znamená počet žen v populaci Dle věku * Předproduktivní populace (0 - 14 let) * Produktivní populace (většinou omezeno důchodovým * věkem) * Poproduktivní populace (M 65+, Ž 60+) * Dětská populace (0 - 14 let) * Reprodukční populace (15 - 49 let; ze statistických důvodů u obou pohlaví stejné) * Postreprodukční populace Narození * Mezinárodní definice živě narozeného dítěte: Narození živého dítěte je úplné vypuzení nebo vyjmutí plodu z těla matčina bez ohledu na délku těhotenství, jestliže plod po narození dýchá nebo projevuje jiné známky života jako je srdeční činnost, pulsace pupečníku nebo aktivní pohyb kosterního svalstva. Úmrtí * Úmrtí je trvalé vymizení všech známek života bez možnosti jejich opětovného oživení. * Každá zemřelá osoba musí být prohlédnuta lékařem a musí být stanovena příčina úmrtí. * S dodržováním těchto pravidel jsou problémy ve válkách a při epidemiích. Přirozený přírůstek * Přirozený přírůstek obyvatel je rozdílem počtu živě narozených dětí a počtu zemřelých obyvatel za stejné období a území. * Je-li hodnota přirozeného přírůstku záporná, hovoříme o přirozeném úbytku obyvatelstva. * Hrubá míra přirozeného přírůstku je absolutní přirozený přírůstek vztažený k střednímu stavu obyvatelstva. Sňatek a rozvod * Sňatek je zákonný svazek dvou osob opačného pohlaví - tato definice však není obecně (mezinárodně) platná. * Sleduje se počet zákonně uzavřených manželství, za něž obdržel ČSÚ od zpravodajské jednotky (matriky). * Rozvod je zákonný rozpad manželství, který dává oběma stranám právo uzavřít nový sňatek. * Sleduje se počet zániků manželství, o kterých zaslala zpravodajská jednotka (soud) ČSÚ statistické hlášení o rozvodu. Nemocnost * Základní ukazatel zdravotního stavu obyvatelstva. * Statistika nemocnosti je v ČR organizačně zajišťována především Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR), který v rámci Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) shromažďuje nejrůznější údaje z několika zdrojů. * Studium nemocnosti = epidemiologie. Migrace * = Mechanický pohyb obyvatelstva * Za migraci považujeme pohyb obyvatelstva po území, které má trvalejší charakter a při němž se mění bydliště osoby. * Vnější migrace přesahuje hranice daného území (např. zahraniční migrace), zatímco vnitřní migrace (vnitrostátní) znamená pohyb uvnitř státního útvaru. Migrace Rozlišujte: * Vlastní migraci * Pohyb za prací /dojížďka/ - pravidelná * Dojížďka za službami, rekreací apod. – nepravidelná * Mobilita: změna zařazení jedince v nějakém systému určených jednotek Přistěhovalí * osoba, jenž se přistěhovala do určité územní jednotky (obec, město, kraj, ČR) * = imigrace Vystěhovalí * osoba, jenž se vystěhovala z určité územní jednotky (obec, město, kraj, ČR) * = emigrace Významné migrace 20. st. * Přes třicet milionů lidí bylo vysídleno nebo zlikvidováno během druhé světové války * V poválečném období vysídlení asi deseti milionů Němců z východní Evropy * Masová nucená migrace následovala rozdělení Indie a Pákistánu, které si vynutilo přesuny téměř 18 milionů lidí * Vytvoření Izraele = milion palestinských uprchlíků * 600 tisíc lidí po skončení vietnamské války * Sovětská invaze - miliony Afghánců k útěku do Iráku a Pákistánu * V osmdesátých a devadesátých letech - vlny migrace v Somálsku a Etiopii (občanská válka a sucha), v Kurdistánu (z Iráku do Turecka a Iránu), v Jugoslávii Demografická data • Sčítání lidu (Census) • Běžná evidence přirozené měny • Běžná evidence migrací • Zvláštní (výběrová) šetření (Mikrocensus, Agorcensus) • Populační registr (Registr obyvatelstva) Sčítání lidu * V České republice jsou demografická data dostupná na Českém statistickém úřadu (ČSÚ, www.czso.cz). * První sčítání na našem území 13.10.1753 patent Marie Terezie. Bylo stanoveno, že sčítání bude probíhat v tříletých intervalech, po duchovní i světské linii. * Desetileté intervaly byly zavedeny roku 1869. * V současnosti provádí sčítání lidu ČSÚ, přičemž poslední sčítání proběhlo v roce 2001. Evidence přirozené měny * Nejstarší matrika u nás pochází z 1. poloviny 16.století. * Josef II. zavedl roku 1784 matriční patent, který vedením matrik pověřil světské úředníky. * V současnosti se na matrikách měsíčně vypisují Hlášení o narození, o ukončení těhotenství, potratech a o úmrtí. * Na matrikách v místě oddání se evidují sňatky. * Rozvody eviduje Ministerstvo spravedlnosti. * Kromě statistických ročenek lze některá data nalézt i na Ministerstvu zdravotnictví (nemocnost, sebevraždy, potraty) a v Demografické ročence OSN (mezinárodní statistika). * Pro vedení evidencí jsou důležité přesné definice. Běžná evidence migrací * V České republice je evidence vnitřní migrace založena na povinném přihlašování k trvalému pobytu. To s sebou přináší problémy: * Ne každý žije tam, kde je přihlášen. * Kromě Prahy (respektive městských obvodů v Praze) se neeviduje stěhování uvnitř obcí. Zvláštní výběrová šetření * Zvláštní (výběrová) šetření (mikrocensus) se provádí u skutečností, které se nevyplatí zkoumat u celé populace. * Proto se provádí šetření pouze u vybraného vzorku obyvatelstva, jehož výběr musí být reprezentativní (poměr jednotlivých složek obyvatel musí odpovídat skutečným poměrům). Populační registr (registr obyvatelstva) * Soubor demografických, sociálních a ekonomických údajů o obyvatelstvu určitého regionu. Vzniká na základě průběžné evidence nebo jednorázovým šetřením (census, sčítání lidu). * Např. Registr obyvatel ČR (jeden ze základních registrů informačního systému veřejné správy, který obsahuje záznamy o všech občanech ČR a dalších osobách, stanovených zvláštním předpisem). Demografické analýzy ČR (k 30. 6. 2008) Demografický vývoj ČR Demografická revoluce * Demografická revoluce (demografický přechod) znamená přeměnu extenzivních forem lidské reprodukce na formy intenzivní. * Ve skutečnosti demografická revoluce začala v Evropě již v době renesance a pak se postupně šířila do ostatních kontinentů v závislosti na stupni ekonomického vývoje. * Nástup je ovlivněn společenskou a ekonomickou úrovní země. * Pro demografickou revoluci platí pravidlo: Čím později ji stát začne uskutečňovat, tím kratší dobu trvá. * Znaky: klesá porodnost a zvyšuje se úmrtnost. * Demografická revoluce bude pravděpodobně kompletně dokončena v polovině 21. století. Informační zdroje