PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA III. Eliška Vencálková 2009 III. Metody pedagogické diagnostiky; diagnostika sociálních vztahů ve skupině předškolních dětí v Definice a požadavky na používání diagnostických metod a postupů Definice: – Diagnostické metody – „tj. určité postupy či způsoby pomocí nichž získáváme informace o daném předmětu zkoumání” (V. Mertin, 2003) – „Technika je způsob realizace metody” – „Procedura je souborem jednotlivých operací, které je potřeba vykonat při realizaci určité metody” (P. Kompolt,1992) v Definice a požadavky na používání diagnostických metod a postupů Požadavky: – zvládnutí diagnostických metod, technik a procedur (teoreticky i prakticky) – použití metod - vzhledem k věku dětí – získávání diagnostických údajů pomocí více metod (baterií metod, jejich kombinací) – splnění nároků na: (odvozeno z psychometrie) - věcnost a nezaujatost (objektivita) - přesnost a účelnost zjišťování (validita) - spolehlivost (reliabilita) - použitelnost (praktičnost) v Definice a požadavky na používání diagnostických metod a postupů Zásady pro pozorování: – odlišovat pozorované skutečnosti od domněnek (výkladů, uvádění příčin) – nejprve zaznamenávat skutečné jevy a projevy dítěte bez jakéhokoliv hodnocení – rozčlenit pozorování na části - dílčí úkoly – sledovat projevy dítěte po delší dobu – výsledky pozorování jasně písemně zformulovat v Přehled dostupných metod pro učitele – Pozorování – Rozhovor – Didaktické testy – Metody analýzy výkonů a výtvoru (ústní, písemné, grafické) – Anamnestické a retrospektivní metody – Analýza pedagogické dokumentace – Sociometrické metody v Metody používané v MŠ – Pozorování – Anamnéza – Rozbor dětských výtvorů a prací – Rozhovor – Dotazník v Metody používané v MŠ – pozorování „Pozorování ..... je proces systematického sledování a zaznamenávání projevů dítěte (i učitele) s cílem rozhodnout o optimálním vedení dítěte. Není omezeno na školní třídu, probíhá všude, kde dochází k interakci mezi dětmi, dětmi a dospělými, kde se dítě nějakým způsobem projevuje.” (Zelinková, 2001) – základní a nezastupitelná metoda – zaměřuje se na viditelné projevy, obtížně odhaluje vnitřní a skryté jevy, riziko velké míry subjektivity v Metody používané v MŠ – pozorování Druhy pozorování z různých hledisek: – Standardizované x nestandardizované (podle principů konstrukce) – Introspekce x extrospekce (podle toho kdo je pozorován) – Individuální x skupinové (podle počtu) – Dílčí x celkové (podle vymezení předmětu pozorování) – Skryté x zjevné (podle realizace - pozorovaný o něm ví či neví) v Metody používané v MŠ – pozorování Druhy pozorování z různých hledisek: – Volné, přirozené x navozené, řízené (podle zásahů pozorovatele) – Vlastní, přímé x nevlastní, nepřímé (podle toho, kým jsou informace získávány) – Zúčastněné x nezúčastněné (podle účasti pozorovatele) – Krátkodobé x dlouhodobé (podle času) – Náhodné x systematické (podle situace) – Strukturované x nestrukturované (podle přípravy pozorovatele) v Metody používané v MŠ – pozorování Výhody: – bezprostřednost získaných údajů – komplexnost, celistvost sledování – možnost dlouhodobého a soustavného sledování, ve vývoji – probíhá v přirozených podmínkách – důvěryhodné chování dětí Nevýhody: – vysoká míra subjektivity – zatížení percepční zkresleními a chybami – neúplnost údajů – časová náročnost vzhledem k výsledkům v Metody používané v MŠ – pozorování Snížení negativních vlivů na pozorování: – výcvik pozorovatele – autodiagnostika, sebehodnocení, příp. korekce přístupu učitelky k dítěti – účast dalších pozorovatelů – využití techniky (např. videozáznam) – použití dalších diagnostických metod – vypracování a zpřesnění nástrojů pro pozorování (schémata, škály, kategorie) v Metody používané v MŠ – pozorování Předpoklady žádoucího pozorování a závěrů: – jasný předmět a cíl pozorování (co chceme sledovat a zjistit) – volba způsobu a postupu pozorování – příprava vhodného záznamu z pozorování – určení zpracování a využití výsledků pozorování – „častost” cílených pozorování (přispívá k přesnosti závěrů) v Metody používané v MŠ – pozorování Strukturované pozorování: – zvyšuje validitu pozorování – pracná příprava metodických materiálů – náročné čas – jednodušší varianty záznamů jsou v MŠ použitelné – „snazší” zaznamenávání a vyhodnocení v Metody používané v MŠ – pozorování Nestrukturované pozorování: (nejčastěji používané) – snadnost a šíře použití (malá náročnost na přípravu, prostředí, tvorbu nástrojů) – přirozenost prostředí – pružnost použití – obtížnější na zachycení a vyhodnocení záznamů – různé přístupy a varianty v uplatnění a zaznamenávání pozorování v Metody používané v MŠ – pozorování Zaznamenávání událostí – věrný a podrobný přepis událostí a jevů – uplatnění celkového pozorování – použitelný jen v určitých situacích – bez hodnocení a závěrů – časově náročný – často výchozí materiál pro další diagnostickou činnost v Metody používané v MŠ – pozorování Zaznamenávání jednotlivých jevů – použití dílčího pozorování – určení sledovaných jevů (jejich důležitosti) dle potřeby – pozorování doplněno o vlastní poznámky, subjektivní názory, atp. – snadnější pořizování zápisků v Metody používané v MŠ – pozorování Soustavné sledování a zaznamenávání – uplatnění dlouhodobého pozorování – zaměření na určitý jev (problém) – doplnění o výsledky dalších metod diagnostiky – hlubší a komplexnější poznání reality – formulování závěrů a opatření na základě řady dalších dílčích zjištění v Metody používané v MŠ – pozorování Záznamy z pozorování – „lístečky” (příležitostné, připravené) – záznamové archy a schémata - dílčí - doplňkové - orientační - komplexní – využití techniky škálování v Metody používané v MŠ – pozorování Údaje v záznamech by měly obsahovat tyto informace: – o místě a času pozorování – o předmětu pozorování – o situaci v níž pozorování probíhalo – kdo pozorování prováděl a zaznamenal – metodické poznámky – informace o výsledku pozorování v Metody používané v MŠ – pozorování v Metody používané v MŠ – pozorování Situace a činnosti vhodné k pozorování v MŠ: – Spontánní činnosti – Řízené činnosti – Pohybové činnosti – Činnosti související s organizací dne v MŠ – Zvláštní a mimořádné situace v Metody používané v MŠ – pozorování Oblasti pozorování – vzdělávací pokroky dětí – úroveň poznávacích procesů – chování a prožívání jednotlivých dětí (charakteristické rysy osobnosti) v Metody používané v MŠ – pozorování Oblasti pozorování – vztahy rodičů a dětí, výchovný styl – vztahy dětí ve skupině (ve třídě) – vlastní činnost učitelky – hry dětí v Metody používané v MŠ – pozorování Pozorování hry – základ diagnostické činnosti v MŠ – sledování her z obsahového i formálního hlediska – vypovídá o vývojové úrovni dítěte – umožňuje diagnostiku úrovně schopností v různých druzích her v Metody používané v MŠ – pozorování Pozorování je podmínkou individuálního přístupu k dítěti Předpokládá: – opakované pozorování – průběžné chronologické záznamy – analýzu zaznamenaných údajů – vysvětlení pozorovaného jevu – formulaci diagnostického závěru a opatření – stanovení postupů a opatření v Metody používané v MŠ – anamnéza „Anamnéza je jednou z metod, jejíž pomocí získáváme takové informace z uplynulého života žáka, které mohou přispět k objasnění současného stavu” (O. Zelinková, 2003) Anamnéza (podle zaměření): - osobní (vývojová) - rodinná (výchovná) - sociální (příp. školní) v Metody používané v MŠ – anamnéza Anamnéza osobní (vývojová) : – zvažovat, které informace zjišťovat vzhledem k případným problémům dítěte – průběh těhotenství, porod, poporodní vývoj (hlavně těsně po porodu) – průběh vývoje v prvních letech života (psychomotorika, řeč, nemoci, úrazy, hospitalizace, smyslová postižení, atp.) v Metody používané v MŠ – anamnéza Anamnéza rodinná: – základní údaje (o rodině, rodičích, širší rodině, atp.) – vztahy v rodině (mezi rodiči, k dítěti, k dalším členům rodiny) – výchova (způsob a výchovný styl) – sourozenci – výchovné obtíže v Metody používané v MŠ – anamnéza Anamnéza sociální: – vztah k sociokulturní úrovni rodiny – socioekonomická úroveň rodiny – jazykové prostředí – kulturní zájmy rodiny – širší sociální souvislosti (vzhledem k MŠ) v Metody používané v MŠ – rozbor dětských výtvorů a prací Průběh a výsledky činnosti – odráží vnitřní život a prožitky dítěte – při rozboru je nutné mít na zřeteli věkové a individuální zvláštnosti dětí – diagnostická hodnota rozboru se zvyšuje s použitím dalších metod Rozbor: – výsledků pracovních listů (význam chyby) – výsledků herních a pracovních činností – výtvarného projevu v Metody používané v MŠ – rozbor dětských výtvorů a prací Výtvarné výtvory – vhodné spojit s pozorováním průběhu tvorby – nezasahovat a nehodnotit průběh tvorby – doplnit rozhovorem o výtvarném díle – velmi opatrná interpretace (výsledek vzbuzuje spíše otázky než k odpovědi) v Metody používané v MŠ – rozbor dětských výtvorů a prací Výtvarné výtvory (zejména kresba) přispívají k orientačnímu poznání – vývojové úrovně dítěte – úrovně rozumových schopností (dílčích schopností a funkcí, školní zralosti) – osobnostních a vztahových charakteristik dítěte (emoce, temperament, vztahy k sobě, ostatním a světu) v Metody používané v MŠ – rozbor dětských výtvorů a prací Vývojová úroveň dítěte – ukazuje na stav (zkušeností dítěte, myšlení, představivosti, fantazie, tvořivosti a dalších psychických funkcí, školní zralosti) – znázornění lidské postavy (analytické zobrazení, přibývá detailů, přechod k dvojdimenzionálnímu zobrazení) – rozdíly mezi chlapci a děvčaty (v tématech i způsobech zobrazení) v Metody používané v MŠ – rozbor dětských výtvorů a prací Vývojová úroveň dítěte Tabulka používaná při posuzování vývoje dětí předškolního věku, viz: Z. Třesohlavá,M.Černá, M. Kňourková Dříve než půjde do školy, Praha, Avicenum, 1990 v Metody používané v MŠ – rozbor dětských výtvorů a prací Úroveň rozumových schopností (i dílčích) – čím vyšší celková úroveň, tím obsažnější kresba a kvalitněji pojatá témata – informace o úrovni dílčích funkcí z oblasti: - zrakového vnímání - grafomotoriky - jemné motoriky - zrakové představivosti - zrakové paměti v Metody používané v MŠ – rozbor dětských výtvorů a prací Osobnostní a vztahové charakteristiky dítěte (emoce, temperament, vztahy k sobě, ostatním a světu) v kresbě – odráží pohled na sebe – promítá zkušenosti s osobami ze svého okolí – vztahy v rodině, v MŠ – emoční vyjádření barvou v Metody používané v MŠ – rozbor dětských výtvorů a prací Co v kresbě dětí sledovat: – sklon papíru – způsob řešení v daném prostoru – úchop a držení tužky – vedení čar – plynulost či přerušování tahu – volbu tématu a zpracování v Metody používané v MŠ – rozbor dětských výtvorů a prací Co v kresbě dětí sledovat: – způsob dokončení, přerušení kresebné činnosti – množství základních prvků kresby – volbu detailů – harmoničnost kresby – výstižnost kresby podle zvoleného tématu – případné disproporce – nápadnosti v kresbě (podle M. Kňourkové, 1990) v Metody používané v MŠ – rozbor dětských výtvorů a prací Nezájem o kreslení může poukázat na – vady motorické, smyslové, intelektu) – problémy percepčně motorické (signály budoucích poruch učení, dysgrafie, dyspraxie, aj.) – nevyhraněná lateralita – nedostatek podpory v kreslení – znevážení kresby – nepřikládání důležitosti kresbě v Metody používané v MŠ – rozhovor v Metody používané v MŠ – rozhovor v Metody používané v MŠ – rozhovor v Metody používané v MŠ – rozhovor v Metody používané v MŠ – rozhovor v Metody používané v MŠ – rozhovor v Metody používané v MŠ – rozhovor v Metody používané v MŠ – rozhovor v Metody používané v MŠ – rozhovor v Metody používané v MŠ – rozhovor v Metody používané v MŠ – rozhovor Rozhovor s rodiči: v Metody používané v MŠ – dotazník v Metody používané v MŠ – dotazník Výhody dotazníku: – malá náročnost na čas – možnost získání údajů od velkého počtu osob současně – snadná administrace – kvantitativní zpracování Nevýhody dotazníku: – subjektivita výpovědí – zkreslení – přizpůsobení odpovědí očekávání v Metody používané v MŠ – dotazník Použití dotazníku (pro rodiče) v MŠ: – před nástupem dítěte do MŠ – v průběhu docházky k hodnocení pokroku dětí – při odchodu dítěte z MŠ k závěrečnému hodnocení – názory rodičů na činnost MŠ – vyplňování dotazníku učitelkou pro jiná odborná pracoviště, atp. v Metody používané v MŠ – dotazník Druhy otázek (podle stupně otevřenosti): – otevřené, nestrukturované – ponechávají volnost ve vyjádřeních (umožňují hlubší proniknutí ke sledovaným jevům, obtížnější pro vyhodnocování) – uzavřené, strukturované - výběr z určitého počtu připravených odpovědí (omezující hotovými odpověďmi, jednodušší pro vyplnění i zpracování) – polouzavřené – nabízí varianty odpovědí + možnost doplnění vlastního vyjádření (jiné,.) v Metody používané v MŠ – dotazník Uzavřené otázky: (podle počtu předkládaných odpovědí) – dichotomické (ano – ne) – polynomické (více jak dvě odpovědi) - výběrové (z více variant výběr jedné) - výčtové (možnost volby více odpovědí) - stupnicovité (upořádání podle určitého kriteria) - škálové (výběr určitého bodu na škále) v Metody používané v MŠ – dotazník Příprava dotazníku: – přesná formulace cíle (podmínka účelnosti) – struktura a formulace otázek vychází z cíle – vstupní část – cíle + pokyny k vyplnění – následující část – vlastní otázky – závěrečná část – poděkování – vhodné ověření na menší skupině – vysvětlení k čemu budou odpovědi použity – zachovat anonymitu, pokud nejsou potřeba názory konkrétních osob v Metody používané v MŠ – dotazník Při konstrukci dotazníku dbáme na: – srozumitelnost, jednoznačnost a jasnost otázek – vyhýbáme se otázkám sugestivním a typu „proč” – řazení otázek spíše z psychologického hlediska než logického – zajímavost a jednoduchost (zajištění spolupráce respondentů) – jasné pokyny k vyplňování – nezasahování do intimity respondentů – snadnost třídění,vyhodnocení – zajištění proti zneužití – možnost společného vyplnění či zaslaní poštou v Další diagnostické metody Didaktické testy „nástroj systematického zjišťování (měření) výsledků výuky” (P. Byčkovský, 1982) – test – zkouška, na kterou jsou kladeny určité nároky – v MŠ se nepoužívá – třídění testů podle nejrůznějších hledisek – standardizované (tvoří profesionálové) – nestandardizované (tvoří učitelé pro svoji potřebu) v Další dostupné metody pro učitele Analýza pedagogické dokumentace – je zdrojem dalších informací – charakterizuje práci školy (ŠVP, TVP, zápisy z pedagogických rad, přípravy, metodické a jiné materiály, atd.) i práci s dítětem (záznamy o dětech, osobní dokumentaci, portfólio, atd.) – je nezbytným podkladem pro diagnostickou činnost v Další dostupné metody pro učitele Analýza pedagogické dokumentace Portfólio „Portfolio je uspořádaný soubor prací žáka sebraných za určitou dobu výuky, který poskytuje rozmanité informace o zkušenostech a pracovních výsledcích žáka” (Archbald, Newmann, 1988) – zachovává množství informací, které dokládají vývoj a pokroky dítěte – poskytuje reálný, různorodý materiál v autentické podobě – vlastní díla dětí – přispívá k hlubšímu poznání dítěte v Další dostupné metody pro učitele Analýza pedagogické dokumentace Portfólio je velmi vhodné pro použití v MŠ za předpokladu, že: – jsou vymezeny cíle portfólia – je určeno co, kdo, kdy bude dokumentováno a diagnostikováno – je zajištěn přístup i rodičům – je použito v kombinaci s dalšími metodami diagnostiky v Další dostupné metody pro učitele Sociometrické metody – umožňují proniknout do neformálních vztahů mezi žáky ve třídě – základní a nejznámější technikou je sociometrický test „sociometrie …..slouží ke zjišťování, popisu a analýze směru a intenzity mezilidských preferencí, jak se projevují v malých sociálních skupinách” (M. Chrástka, 1988) v Další dostupné metody pro učitele Sociometrický test – umožňuje prostřednictvím otázek zjistit (např. ve třídě) vzájemný výběr společníků pro společnou činnost či situaci – většinou má písemnou formu – u malých dětí lze použít názorné pomůcky (např. fotografie, značky, „dárky”, apod.) – použití sociometrického testu je limitováno věkem (dosažení školní zralosti) – jeho konstrukce se řídí určitými pravidly v Další dostupné metody pro učitele Zpracování výsledků sociometrického testu: – sociometrická matice – různé druhy sociogramu (kruhový individuální, strukturální, atd.) – sociometrické indexy sociogram v Diagnostika sociálních vztahů ve skupině předškolních dětí Důležitost diagnostiky sociálních vztahů je dána jejich významností pro rozvoj jedince. Vztahy mezi vrstevníky jsou závislé na: – postojích a působení učitelky – počtu dětí ve třídě – věku dětí – složení třídy z hlediska pohlaví – složení dětí z hlediska jejich individuálních charakteristik – rodinném prostředí dětí v Diagnostika sociálních vztahů ve skupině předškolních dětí Pro diagnostiku sociálních vztahů je potřebné získání údajů o: – jednotlivých dětech (jejich sociálně osobnostních rysech) – vnitřních a vnějších podmínkách, které mají vliv na utváření vztahů mezi dětmi (složení třídy, rodinné zázemí,…) – třídě jako sociální skupině (pozice jednotlivých dětí ve skupině, vzájemnost jejich vztahů, atp.) v Diagnostika sociálních vztahů ve skupině předškolních dětí Metody pro získávání potřebných údajů: (s cílem zjistit vztahy ve skupině) – pozorování vztahů dětí při hře a dalších činnostech – studium portfólií (např. kresby na dané téma) – rozhovory a aktivity s dětmi s využitím (zaznamenáním) sociometrických voleb v Diagnostika sociálních vztahů ve skupině předškolních dětí Využití zjištěných údajů: – s vědomím, že jsou vzhledem k věku dětí pouze orientační, nestálé – obezřetnost při interpretaci a závěrech – ovlivňování vztahů ve skupině žádoucím směrem (začleňování dětí do skupiny, citlivá podpora „outsidrů”, zdravých vztahů, apod.) v Autodiagnostika učitele „součástí diagnostiky žáka je autodiagnostika učitele, hledání jeho vlastního podílu na činnosti, dispozicích a osobnosti žáka” (V. Hrabal,1989) Východiska autodiagnosticky: – Posuzování výsledků vlastního pedagogického působení – Reflexe úrovně komunikace se žáky – Rozbor výsledků (a důsledků) vlastního hodnocení a posuzování žáků v Autodiagnostika učitele v Autodiagnostika učitele Metody a zdroje informací pro získání autodiagnostických údajů: – sebepozorování - srovnání s pozorováním jiné přítomné osoby (např. kolegyně, odborník, atp.) – pozorování chování dětí v průběhu pedagogického procesu (odraz ve hře) – analýza záznamu pedagogického procesu (magnetofonový, videozáznam, VTI) – rozhovory s kolegyněmi, odborníky – využití modelových situací v Autodiagnostika učitele Zaměření autodiagnostiky (např.) na: – vlastní přístup – vytváření podmínek pro efektivní učení – volba a účinnost zvolených postupů a metod – vhodnost pomůcek – didaktická úroveň – způsob - motivace - komunikace - hodnocení