PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA IV. Eliška Vencálková 2009 • Diagnostika školní zralosti a připravenosti pro vstup do ZŠ v Definice, vývoj pojetí školní zralosti v Funkce a přístupy k diagnostice školní připravenosti v Systémový přístup k diagnostice školní zralosti a připravenosti v Složky a oblasti při posuzování školní zralosti Školní zralost je „Stav dítěte, který zahrnuje jeho zdravotní, psychickou i sociální způsobilost začít školní docházku a zvládnout požadavky školní výuky” Pedagogický slovník, 1995 „Školní zralostí rozumíme takovou fyzickou a psychickou připravenost dítěte na školu, která mu umožňuje optimální zapojení do vyučovacího procesu bez nebezpečí ohrožení fyzického a duševního zdraví při školní zátěži. Je výsledkem biologického procesu zrání nervového systému a celé dosavadní zkušenosti jedince.” (P. Dittrich. 1993) Školní zralost (z vývojové psychologie): Původně (počátek 60. let 20. st.) – zdůrazňována úloha zrání ve smyslu fyziologickém (opomíjena úloha rodiny, školy, zralost se týká pouze dítěte, škola je neměnná, dítě se musí přizpůsobit škole) Později (počátek 70. let 20. st.) – důraz na zrání, ovšem v kontextu komplexního pojetí psychického vývoje s akceptováním výchovných vlivů (rodiny, MŠ) v Definice a vývoj pojetí školní zralosti (sedmdesátá léta 20. st.) – rozšíření pojetí školní zralosti o pedagogický rozměr, posílena úloha učení - školní připravenost Dnes – oba pojmy se používají ve stejném významu – obsah obou pojmů je širší – systémový přístup; komplexní charakteristika zahrnuje aspekt biologický a psychický, vlivy sociální a výchovné (učení) i požadavky školy, škola se má přizpůsobit dítěti „V současnosti tedy můžeme pojímat školní zralost/připravenost (způsobilost vstoupit do školy) jako výslednici charakteristik dítěte, přání a očekávání rodičů, kvality domácího prostředí, kvality působení mateřské školy a charakteristik a požadavků školy. Stejný vzdělávací výsledek lze totiž dosáhnout změnou kterékoli z uvedených charakteristik”. (V. Mertin, 2003) v Funkce a přístupy k diagnostice školní připravenosti Funkce diagnostiky v připravenosti dítěte na základní školu: – vyhledat předpokládané školsky neúspěšné či nezralé děti – najít méně rozvinuté a dobře rozvinuté dispozice dítěte k učení pro možnou kompenzaci nedostatečných předpokladů – zvolit odpovídající nápravné postupy v Funkce a přístupy k diagnostice školní připravenosti Zjišťování předpokladů dítěte pro vstup do ZŠ: (s využitím různých druhů zkoušek) – přístup globální – sleduje výkon, který je výslednicí rozvoje předpokladů pro učení (viz orientační test školní zralosti) – přístup specificky diferencovaný (viz ukázka pozorovacího schématu) v Funkce a přístupy k diagnostice školní připravenosti Specifické problémy ve vývoji percepčních a kognitivních funkcích – nezralost pro čtení a psaní – nezralost pro matematiku Rizika lze diagnostikovat již v předškolním věku s pomocí testových metod (možná prevence) v Systémový přístup k diagnostice školní zralosti a připravenosti Systémy ovlivňující vývoj dítěte Rodina • rodiče • sourozenci • prarodiče • další příbuzní • styly rodinné výchovy Škola • klima školy • vedení školy • vztah mezi vedením školy a učiteli • vztahy mezi učiteli • vztahy učitelé - žáci • vzdělávací program • učební pomůcky v Systémový přístup k diagnostice školní zralosti a připravenosti Mateřská škola její úloha v diagnostice školní připravenosti: – poskytuje kompetentní a vhodné informace rodičům – plně respektuje rozhodnutí rodičů a ZŠ o odkladu školní docházky – informuje další odborníky o údajích, které má k dispozici – její informace se stávají součástí rozhodnutí o odkladu školní docházky – podílí se na (nápravě) optimálním rozvoji dítěte v Systémový přístup k diagnostice školní zralosti a připravenosti v Systémový přístup k diagnostice školní zralosti a připravenosti v Systémový přístup k diagnostice školní zralosti a připravenosti v Systémový přístup k diagnostice školní zralosti a připravenosti v Složky a oblasti při posuzování školní zralosti Oblasti diagnostiky při posuzování dítěte Podle (O. Zelinkové: Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program) zdravotní obtíže v minulosti současný zdravotní stav • motivace • rozumové schopnosti • temperament • úroveň koncentrace • vnímání sebe samého • prožitky a zkušenosti • paměť • řeč • zájmy • sebepojetí • sebehodnocení • zraková percepce • sluchová percepce • pravolevá a prostorová orientace • kinestetické vnímání • hmat • jemná a hrubá motorika • grafomotorika vrozené a zděděné vlastnosti v Složky a oblasti při posuzování školní zralosti