Bratři Lu (na motivy pohádky Bratři Lu z knihy Čínské národní pohádky) Postavy Vypravěč (může být Číňan - starý děda s fajfkou) 5 Bratří Lu ( v příběhu vůbec nemluví, měli by být téměř stejní - typický čínský klobouk, prostěradlo jako šat, uprostřed svázán stuhou - různé barvy, podle schopností (modrá-voda,červená-oheň, šedá-železo, hnědá-zvířata, černá-nohy???) Vladař ( honosný oděv, trochu do vojenského, knír, luk a šíp) Pomocník vladaře = popravčí ( použití podobných materiálů jako u vladaře, avšak chudobnější oděv) Živly - nevím jak to nazvat ( pohybově nadané dívky, neomezen počet - ztvárňují vlastnosti bratří Lu, dále zvířata, které tady nejsou jmenovány) Poznámky Představovala bych si, že scény, budou téměř prázdné, možná jen nějaká židle, nic víc, také nechci téměř žádné rekvizity - ty by měly být ztvárněny pantomimou, každá scéna bude začínat a končit štronzem, když vypráví vypravěč, ostatní herci se připravují na další scénu a staví se do štronza, jediná první scéna je jinak, hodně hudby, poetiky, obrazů. 1.scéna Uvnitř domu bratří Lu - jedna židle Vypravěč - Povím vám příběh, který se odehrál již velmi dávno ve staré Číně, ale lidé si jej tam vyprávějí doposud... Na břehu jednoho moře žilo spolu v skromné chýši pět bratří Lu. Lu - první (cink, nějaká hudba - nacupitá Lu-první, Lu-druhý (cink, nějaká hudba - nacupitá Lu-druhý, Lu-třetí (cink, nějaká hudba - nacupitá Lu-třetí), Lu-čtvrtý (cink, nějaká hudba - nacupitá Lu-čtvrtý a Lu-pátý (cink, nějaká hudba - nacupitá Lu-pátý). ( bratři Lu stojí vedle sebe v řadě) Byli si tak podobní, že jednoho od druhého nemohl nikdo rozeznat. ( teď společně všech pět bratrů předvede něc stejného, nějaký pohyb) Ale i přesto byli jiní. (bratři se rozestaví po místnosti Lu-první se postaví na kraj scény a předvádí, že zašívá síť, Lu-druhý přikládá do ohně, Lu-třetí a Lu-čtvrtý sedí na turka a hrají spolu starou čínskou hru go, Lu-pátý sedí na židli a čte si v knize- vše se ztvárňuje pantomimou, mezitím vypravuje vypravěč, když hovoří o některém z bratrů, může na sebe nějakým způsobem bratr upozornit, ale není to nutné) Každý z těch bratrů měl nějakou zvláštnost. Nejstarší z bratrů, Lu-první, vládl moři a všem vodám. Lu-druhý mohl projít ohněm a nespálil se. Lu-třetí mohl natáhnout nohy, jak chtěl daleko. Lu-čtvrtý měl tělo pevnější než nejpevnější železo. A nejmladší, Lu-pátý, rozuměl řeči všech zvířat a ptáků. (bratři Lu štronzo, pozornost na vypravěče, bratři odchází ze scény a připravují se na další) Žili šťastně a co je bída, nevěděli. Lu-první lovil ryby. Lu-druhý se staral doma o oheň. Lu-třetí a Lu-čtvrtý pracovali na poli. A Lu-pátý pásl husy a ovce. 2. scéna Scéna se odehrává na kraji lesa, Lu-pátý sedí u stromu a píská si na píšťalu, vedle něho spí nějaké zvíře - laň (jedna ze živlů) Vypravěč - Stalo se jednou, že do těch končin, kde žili bratři Lu, přišel lovit bohatý a zlý vladař. Na kraji lesa uviděl malého chlapce, jak pase stádo. Byl to Lu-pátý. Vedle něj pokojně spala krásná laň. (pozornost na Lu-pátého, probuzení ze štronza, začíná pískat na píšťalu, po chvíli přichází vladař se svým pomocníkem) Vladař - Dnes je opravdu krásný den. Cítím, že dnes ulovím něco výjimečného. Pomocník - V těchto končinách se prý prohání mnoho zvěře můj pane, určitě budeme mít štěstí. Hle pane! (ukazuje na laň, která spí vedle Lu-pátého) Vladař - Podívejme se jaké máme štěstí. (napíná luk a chystá se vystřelit po lani) Lu-pátý - (všimne si vladaře, probudí laň a pantomimou jí naznačí, aby rychle utekla) Laň - (probudí se, začne utíkat) Ó děkuji ti Lu-pátý, zachránil jsi mi život. Vladař - Cos to provedl ty ničemo, vyplašil jsi mou kořist a tím jsi mě rozzlobil. Lu-pátý - (pokorně poslouchá vladaře) Vladař - Dovolil sis hodně. Trest tě nemine. Ještě dnes budeš vhozen k hladovému tygrovi do klece. Svaž ho a odvez do mého paláce (ke svému pomocníkovi) (štronzo, pozornost na vypravěče) 3.scéna Na dvoře u vladaře, na velkém křesle sedí vladař, pomocník stojí vpředu na scéně, uprostřed stojí dva živly a drží mříž (na tyčce navázané provazy, chtělo by nad tím ještě popřemýšlet), za mříží stojí Lu-pátý Vypravěč - Dobrota a láska ke zvířatům se Lu-pátému opravdu nevyplatila. Pojďme se podívat, jak to s Lu-pátým dopadlo. (světlo na scénu, postavy se probouzí ze štronza) Pomocník - (stojí uprostřed scény, rozmotá nějaký svitek) Zato, že se vysmíval našemu vladaři a odehnal laň, kterou chtěl vladař ulovit, bude rozsápán hladovým tygrem. (jde a posadí se k vladaři) Vladař - (k pomocníkovi) Docela se těším na tu podívanou. (rozkáže, pokyne) Vpusťte tygra do klece! Tygr - (tygr vchází zpoza scény do klece k Lu-pátému, houpavé pohyby, zlý a hladový pohled, doprovod hudba) Lu-pátý - (postaví se čelem k tygru, napodobuje tygra) (následuje chvíle, kdy spolu tygr a Lu-pátý rozmlouvají pomocí těl, tance, pohybů, doprovází hudba, klidný začátek, napínavá prostřední část, vše končí tím, že se spřátelí a tygr se lísá k Lu-pátému, Lu-pátý se usmívá) Vladař - (je rozčílený) Cože? To se mi snad zdá? Ten tygr měl být hladový. No uvidíme. Zítra hned za brzkého svítání přijdeš o hlavu! (štronzo, pozornost na vypravěče) 4.scéna Na náměstí, uprostřed špalek o něj opřený meč, vladař sedí na kraji na židli Vypravěč - Když vladař viděl, že tygr Lu-pátého nesežral, rozzlobil se ještě více. Rozkázal tedy, aby Lu-pátému sťali hlavu. A tu proklouzl do vězení Lu-čtvrý, ten, který měl tělo pevnější než nejpevnější železo. Zůstal ve vězení místo bratra a Lu-pátý si klidně odešel domů. Byli si tak podobní, že si té záměny nikdo nevšiml. Druhého dne ráno vyvedli Lu-čtvrtého na náměstí... (na scénu vchází vladařův pomocník a vede Lu-čtvrtého) Pomocník - Tak pojď a nebraň se. (dovede ho před vladaře a shodí na zem) Vladař - Teď budeš pykat za svou opovážlivost. Pomocník - (vede Lu-pátého ke špalku a položí mu hlavu na špalek, bere meč a napřahuje se - štronzo) Živly - (přibíhají dva živly v šedém kostýmu, nějaký tanec, hudba, klekají k Lu-čtvrtému a zakrývají mu šíji svými těly) Pomocník - (konec štronza - chce stít hlavu, živly odrážejí meč, několikrát se opakuje, doprovod hudby) Můj pane ten ničemník má tvrdou šíji jako železo, ještě jednou bych do něj udeřil a meč by se rozletěl na kusy. Lu-čtvrtý - (pokorně sleduje) Vladař - (rozzuřený, nadává svému pomocníkovi) Ty budižkničemu, všechno abych si dělal sám! (jde k Lu-čtvrtému, bere pomocníkovi meč, chce ho stít, živly brání, v naštvání odhazuje meč - štronzo, živly odbíhají - hudba, tanec) Tak dobrá, když ty takhle. Tak… Zítra budeš shozen z vysoké skály do propasti a to už ti nikdo nepomůže. Hahaha. (štronzo, pozornost na vypravěče) 5. scéna Tato scéna je docela komplikovaná, jedná se o Lu-třetího, který má natahovací nohy. Nevěděla jsem, jak to ztvárnit, nakonec mě napadlo využití chůd, ale nevím. Je tu ještě ta možnost, že by Lu-pátý ovládal vítr, je to vlastně taky živel a uskutečnění by bylo poměrně jednodušší. Zkusím tedy variantu s natahovacíma nohama. U propasti, ztvárňuje okraj pódia, uprostřed na okraji propasti klečí Lu-třetí (tou dobou má už na sobě chůdy a dlouhé chůdařské kalhoty), vedle něj stojí pomocník, vladař stojí opodál. Vypravěč - Vladař byl opravdu velmi rozzloben. Propast, do které má být Lu-čtvrtý shozen, je opravdu hluboká, na její dno nikdo nedohlédne. Když do ní někoho shodili, na kusy se rozbil. Avšak té noci přišel do vězení Lu-třetí, ten, který mohl natáhnout nohy, jak chtěl daleko. Vpustili ho tam a on tam zůstal místo svého bratra. A zase nikdo nic nepoznal. Sotva se rozednilo, odvedli Lu-třetího k propasti... Vladař - Tak už to neprodlužuj a shoď ho! Pomocník - (připravuje se shodit Lu-třetího - štronzo, přibíhají živly v kostýmech, tanec, hudba, jdou k Lu-třetímu a pomohou mu vstát na chůdy, přidržují ho - konec štronza) Ale pane, podívejte se, to snad ne, vždyť je z něho obr, tak by mu propast sahala sotva po pás. Vladař - (rozčílen, pobíhá sem a tam, gestikuluje) Tak ty takhle ty drzoune, ale to si mě nežádej, stráže, stráže ihned ho svažte, zaveďte do vězení. Budeš upálen na hranici a to už ti nikdo nepomůže! (štronzo, pozornost na vypravěče) 6.scéna Na náměstí, uprostřed náznak hranice uprostřed ní stojí Lu-druhý, vladař sedí někde na kraji na židli, po jeho boku pomocník. Vypravěč - Zlostí celý bez rozjel se ukrutný vladař do svého paláce a hned ten den rozkázal, aby toho nepokořitelného Lu upálili na hranici. Narovnali tedy kati na náměstí před vladařovým palácem ohromnou hranici. Stráže, ozbrojené luky a kopími, obstoupily celé prostranství. Ze všech stran se sešly davy lidí. Zatím se však dostal do vězení Lu-druhý, ten, který se nebál ohně, vyměnil si místo s Lu-třetím a nikdo nic nepoznal. Vladař - Teď už ti nic nepomůže, ty prokletý Lu. Vykonejte trest a zapalte hranici! Pomocník - (jde k hranici, v ruce drží pochodeň a zapalujev hranici, hovoří k Lu-druhému) Vybral sis ten nejhorší trest. (štronzo - hudba, přibíhají živly v kostýmu znázorňující oheň, následuje ohňivý tanec, víří bubny, posedají si kolem Lu-druhého - konec štronza, začnou jemně plápolat kolem Lu-druhého až ho celého obklopí) Vladař - Hahaha. Nadešla tvá chvíle, teď už neunikneš. Živly - (chvíli obklopují Lu-druhého, po chvíli odstoupí, lehají si k jeho nohám, vše doprovází hudba) Lu-druhý - (pokorně stojí uprostřed ohně) Vladař - (div vzteky nepukne) Co je to za člověka? V ohni neshoří, o skálu se nerozbije, meč mu neublíží a ani dravý tygr ho neroztrhá! To přece nejde, to nemůže být, abych se já, mocný vladař, nevypořádal s prostým rolníkem! Teď slyš! Ještě dnes večer budeš odvezen na moře, kde budeš hozen přes palubu! (pomocník odvádí Lu-druhého pryč ze scény, vladař dovětek) A jestli se ani vody nebojí? Ale co! Kámen mu zabrání, aby vyplaval. Ať si zůstane na dně moře! (štronzo, pozornost na vypravěče) 7.scéna Na moři v lodi, pomocník pádluje, Lu klečí se sklopenou hlavou, na noze přivázaný kámen vladař sedí v čele a popíjí saké:-) Vypravěč - Jen s velkou námahou se dostal do vězení Lu-první, ten, kterého poslouchá mořská voda. Vyměnil si místo s bratrem a čekal, až pro něho přijdou. Večer ho odvedli na loď. Vládce si nemohl nechat takovou podívanou ujít. (pomocník začne pádlovat, vladař popíjet saké) Pomocník - Můj vladaři, jsme v místech, kde je moře nejhlubší Vladař - Tak Lu. Rozluč se svým životem. Zde jistě smrti neujdeš! Svrhni ho do hlubin! Pomocník - (chytne Lu-prvního a chystá se ho shodit z lodi - štronzo - přibíhají živly v modrých, mořských kostýmech, s velkými modrými látky ztvárňujícími mořskou hladinu, tanec, hudba, uloží se na zem, imitují mořskou hladinu pomocí látek - konec štronza, pomocník shodí Lu-prvního do moře.) Vladař - Hahaha a je s tebou konec, konečně jsem se dočkal. Lu-první - (spadne do vody, živly (voda) ho zahalí, po chvíli se rozestoupí a Lu-vystoupí na břeh, v tu chvíli obrovský vodní tanec, vladař s pomocníkem se kolíbají v lodi, voda je obstoupí a pohltí, vše za doprovodu hudby) Vladař - Pomóc Pomocník - Pomóc Živly - (buďto zůstanou na scéně nebo je odtáhnou někam do zákulisí) Lu-první - (pokorně hledí, možná by mohli přijít jeho zbývající bratři a společně se radovat) Vypravěč - Všechen lid se radoval ze smrti krutého vládce a oslavoval podivuhodné bratry Lu. Od té doby . . . (Na závěr hudba, nějaká čínská) Návrhy na aktivity * Komunikativní kruh - „Jak to asi vypadá v Číně, co vše se vám vybaví, když se řekne Čína?“ koluje čínský vějíř, ten kdo jej má, může hovořit * Přečtení pohádky - učitel čte, žáci poslouchají, poté každý dostane text domů, aby si jej sám mohl v klidu přečíst. * Štronza na témata z pohádky - učitel hraje na xylofon - na čínskou pentatoniku, žáci se pohybují po třídě v rytmu hudby, vyplňují prostor, po chvíli učitel řekne téma, které souvisí s příběhem - dlouhé nohy, oheň, tygr, ... , úkolem žáků je dané téma ztvárnit ve štronzu, poté se dále pokračuje v hudbě * Improvizace v hudbě - učitel přinese žákům nejrůznější nástroje, bubny, ozvučná dřívka, xylofony, chrastidla, dešťovou hůl, aj. společně improvizují v hudbě, učitel zkouší říkat témata, která se objevují v příběhu - rozbouřené moře, poprava Lu-čtvrtého, ... společně hledají vhodnou hudbu, učitel po chvíli když se společně naladí, určí vždy jednoho žáka, který je dominantní, ostatní ho pouze doprovází * Živé obrazy - žáci se rozdělí do menších skupin, každá skupina dostane kratší úryvek z příběhu, jejich úkolem je ztvárnit tento úryvek pomocí živých obrazů, tři obrazy optimální, pět obrazů maximum, skupiny však nevědí, jaký úryvek má která skupina, zkouší číst z živých obrazů, co je to asi za postavy, co se zrovna odehrává,... Vypracovala - Marie Košťálová 209 531