Růst a vývoj dítěte - charakteristika - starší školní věk - nejčastější patologie, výživa u dětí – specifika u staršího šk.věku. a poruchy výživy Dospívání n Zahrnuje druhé desetiletí života jedince. n Je považováno především za přechodné období mezi dětstvím a dospělostí. Lze ho vymezit jako úsek začínající prvními známkami pohlavního zrání s výraznou růstovou akcelerací a dosažením plné pohlavní zralosti a reprodukční schopnosti. Rozdělení: n mladší školní věk (od 6 do 11 – 12 let) n období dospívání které dále dělí na: n pubertu (od 11 – 15 let), n adolescenci (od 15 – až 22 let). ANATOMICKO-FYZIOLOGICKÁ STRÁNKA n Nejnápadnějšími vnějšími znaky dospívání jsou nápadně rychlý růst a měnící se fyzický vzhled. Růstový skok je náhlý přírůstek výšky a hmotnosti. n Výrazné jsou změny vnějšího vzhledu. Kosti sílí a rozšiřují se. Nerovnoměrný růst se odráží ve snížené koordinovanosti pohybů, klátivé chůzi, ve špatném držení těla, neohrabanosti a zvýšené unavitelnosti. U obou pohlaví roste objem svalů, u chlapců i fyzická síla. Zvětšuje se kapacita mozku, srdce a plic. U dívek je patrnější tvorba a ukládání tukových polštářů tvořících zaoblenost ženské postavy. Rozšiřují se jim pánevní kosti a vytvářejí větší prostor pro uložení plodu v těhotenství. Zvětšují se prsy. Ve vaječnících dozrávají ženské pohlavní buňky (vajíčka), dostavuje se menstruační krvácení. Chlapcům se rozšiřují ramena a objem hrudníku. n Pohlavní úd a varlata se zvětšují. Varlata začínají produkovat mužské pohlavní buňky (spermie). Je u nich více patrná hlasová mutace, která je způsobena rychlým růstem hrtanu. n Podkožní tuk se u děvčat hromadí kolem boků, na hýždích, stehnech, u chlapců v pubertě podkožní tuk ubývá Nemocnost n Projevují se vady ortopedického charakteru.Jde především o vadné držení těla vznikající nesprávným sezením ve školních lavicích, únavou, svalovou slabostí. n Stále je vysoká úrazovost dětí, poranění, zlomeniny při sportu, důsledky nevhodných her u chlapců. n Úmrtnost je v tomto věku malá, přesto má významný podíl sebevražednost, proto je třeba věnovat pozornost sociálním a výchovným problémům. Nakažlivé nemoci n Akne n Žloutenka n Meningitida n Zarděnky n Chřipka n Infekční mononukleóza n Hepatitidy (žloutenky) n Mononukleoza Výživa dětí n Nedostatky ve výživě dětí jsou mimo jiné dány také nízkou informovaností matek o vhodné výživě dětí. Proto existují základní obecná doporučení pro výživu dětí formulované jako rady rodičům. n Výživa má v dětském věku klíčový význam pro růst a vývoj organismu. Neméně důležitou roli dle současných poznatků má však i v prevenci onemocnění dospělého věku. n V období dětství nemůžeme opomenout ani vytváření stravovacích, hygienických a společenských návyků. Obecná pravidla n 5 x denně ovoce a zeleninu je minimum k zajištění dostatku vitaminů, minerálů a dalších látek důležitých pro správný vývoj a obranyschopnost dětského organismu n více mléka a mléčných výrobků alespoň 3 porce denně k zajištění dostatku vápníku a dalších látek nezbytných pro správný růst dětí n dostatek tekutin během celého dne alespoň 1,5 - 2 litry za den ve formě ovocných čajů, přírodních vod, ředěných džusů. n méně uzenin a slaných pochutin které jsou zdrojem nežádoucích tuků a soli n méně sladkostí a sladkých nápojů n které jsou zdrojem nadměrného příjmu cukru, podporují vznik zubního kazu a vedou k obezitě. Mladší školní věk n mléko a mléčné výrobky zůstávají základem výživy n ke svačinám do školy podávejte dětem ovoce a zeleninu n dbejte na dostatek nesladkých nápojů po celý den i při pobytu ve škole n nedávejte dětem peníze na svačiny, změní se většinou v nežádoucí pochutiny n uzeniny a pochutiny nejsou pro dětský organismus přínosem, ale naopak rizikem zdravého vývoje Starší školní věk n stravovací zvyklosti dítěte jsou již ustálené, lze je mnohem hůře ovlivnit n zajišťujte dětem i v tomto období obědy ve školních stravovnách n dbejte na přiměřenou váhu dítěte, zejména pokud se ve vaší rodině vyskytuje obezita a cukrovka Přiměřený energetický příjem n Zajištění dostatečného energetického příjmu ke krytí metabolických potřeb organismu. n Základní potřebou je vyrovnaná energetická bilance, což znamená, že energetický příjem potravou by měl odpovídat energetickému výdeji, který je dán bazální metabolickou potřebou a mírou tělesné aktivity organismu. n Hlavním kritériem pro hodnocení energetického příjmu je přiměřený somatický vývoj dítěte, zejména pak jeho proporcionalita (poměr výšky a hmotnosti). n Somatickým projevem nadměrného energetického příjmu je nadváha až obezita. Tuto nerovnováhu je možné ovlivnit úpravou výživy a zvýšenou tělesnou aktivitou dítěte. n Vzhledem k tomu, že se často jedná o nesprávné stravovací zvyklosti a životní styl celé rodiny, je vhodné působit na komplexní změnu zvyklostí rodiny. n Nedostatečný energetický příjem signalizuje nadměrná štíhlost až hubenost. U těchto dětí je třeba v první řadě vyloučit poruchu výživy vyplývající z metabolického případně jiného chronického onemocnění. Charakter současné výživy dětí n Hlavními nedostatky jsou podlimitní příjem vápníku (cca 50% doporučené dávky vyplývající z nízké konzumace mléka a mléčných výrobků), hraniční příjem vitaminů a minerálů (daný zejména nízkou spotřebou zeleniny) a rostoucí příjem tzv. prázdných kalorií (cukr a tuk ze sladkostí a dalších pochutin). Literatura: n https://www.zdravcentra.cz n is.muni.cz/th/167002/pedf_m/1_POVINNA_SKOLNI_DOCHAZKA.doc n www.mojerama.cz/