Aplikovaná
                                       sociální psychologie

                                          Skupinový vliv,

                                        skupinové myšlení,

                                            manipulace,

                                       dav a davové chování

Opakování

p   Jedna ze základních oblastí výzkumu a teorie sociální psychologie



p   „Jedná se o pokus vysvětlit jak je myšlení, prožívání a chování jedince ovlivněno aktuální či
představovanou přítomností ostatních“ (Allport, 1954)



p   Proces, kterým je jedinec ovlivňen přímo či nepřímo myšlením, prožíváním a chováním druhých.



p   Rozvoj hlavně po druhé světové válce – hledání odpovědí na otázky, které vyvolala genocida

Úvod (pokračování)

p  Zahrnuje postupy, kterými jedinec ovlivňuje postoje a chování druhých

n  persuaze, kladení požadavků, uplatňování autority

p  Zahrnuje i procesy, kterými jedince ovlivňuje skupina a společnost

n  konformita k normám (skupinovým, společenským)



p  Jedná se vlivy působící v běžném každodenním životě

Typy sociálního vlivu

p   konformita -  změna, přesvědčení či chování, která má za cíl sjednocení se skupinovým názorem
(většinou nepřímý vliv)



p   vstřícnost, ochota vyhovět -  udělám, co se mi řekne ;)



p   poslušnost – udělám, co mi řekne autorita; často jde proti vnitřnímu přesvědčení (př. změna
chování, která není provázena postojovou změnou; přímý vliv)



p   konverze – změna, která mění vnitřní přesvědčení



p   vliv minority – procesy, kterými malá nebo málo vlivná skupina mění postoje majority

Klasické výzkumy

p  Milgram (1963, 1974)

p  Asch (1955)

p  Moscovici

p  Zimbardo



p  Oblíbené, citované, často součástí představy o sociální psychologii jako takové

Milgramova studie poslušnosti

p   role „učitele“v „pedagogickém experimentu“

p   „elektrické šoky“ za chybnou odpověď, vždy o 15V vyšší

     (od 15 do 450V - „nebezpečně vysoký šok“)

p   při každém šoku „žák“ prostestuje a nokonec odmítá odpovídat

p   opakovaná instrukce „experiment vyžaduje, abyste pokračoval“

Aschova studie konformity

p   „jednoduchý percepční experiment“

p   která čára je nejblíž standardu X

p   spolupracovníci mezi respondenty;

p   75% odpovídá se skupinou špatně

p   procento roste s velikostí skupiny

Moscoviciho studie vlivu minority na skupinový názor

p  mírná modifikace Aschova výzkumu; spolupracovníci vystupují jako konzistentní menšina

p  mají vliv protože

n  narušují většinový názor

n  přitahují pozornost na sebe jako objekt

n  přitahují pozornost k alternativnímu řešení

n  vyřešení problému vyžaduje konsenzus

p  nutí respondenty „přemýšlet dvakrát“

Zimbardův vězeňský experiment

p  skupinová dynamika

n  studenti v rolích „dozorci“, „vězni“

n  dynamika deindividuace

n  eskalace; po týdnu ukončeno



p   http://www.prisonexp.org/

p   http://en.wikipedia.org/wiki/Stanford_prison_experiment

p   viz. např. Zimbardo, P.G. Moc a zlo. Praha, MoraviaPress 2005

Teorie sociálního srovnávání
(Festinger, 1950, 1954)

p  testování fyzické reality (př. Jsou muži vyšší než ženy? – Změřme výšky). Jedná se o racionální
přístup a podle Festingera preferovaný způsob



p  existuje ale řada problémů, které takto ověřovat nejdou. V nich jsme závislí na testování
sociální reality (Vypadám v tomto oblečení příšerně? – Zeptám se ostatních). Tento postup zahrnuje
získávání zpětné vazby od subjektivně významných druhých (referenční skupina) s cílem redukovat
nejistotu ve vztahu k podstatě reality

Konformita – kdy a proč podléháme

Informační sociální vliv

n   když je situace nejasná

n   když je situace kritická

n   když jsou druzí „odborníci“



n   jak odolat: uvědomit si, že můj názor je stejně legitimní jako názor druhých



Vliv minority

n   je-li konzistentní, odolná a reagující na skupinové trendy

Normativní sociální vliv

n   člověk jako sociální bytost chce být přijímán skupinou

n   skupinový vliv je výraznější, když přichází od lidí, které máme rádi



n   jak odolat: nebát se, získat spojence; čas od času je skupina tolerantní ke členům jindy
konformním





















Vstřícnost, ochota vyhovět (compliance)

p  nepromyšlená konformita (mindless conformity)

n  nepromyšlené přejímání skupinových a společenských norem; každodenní autopilot vedoucí k
„správnému chování“



Poslušnost ve vztahu k autoritě

p  role normativního vlivu, informačního vlivu, nedomýšlení důsledků, fenomén „noha mezi dveřmi“,
redukce nesouladu s autoritou

Skupinové myšlení (groupthink)

p   Skupinové myšlení (groupthink)

n  pojem zavedený Irvingem Janisem (1972)

n  popisuje chybná rozhodnutí sociální skupiny zapříčiněné skupinovými tlaky

n  v rozhodování skupiny vede ke zhoršení efektivity myšlení, odtržení od reality (reality testing)
a nedostatečném zvažování etických konsekvencí aktivit skupiny.

p   Skupiny zasažené tímto fenoménem ignorují alternativy a mají tendenci k iracionálním aktivitám
dehumanizujícím jiné skupiny.

p   Skupiny jsou náchylnější ke skupinovému myšlení v případě, že:

n  jejich členové mají podobné zázemí a zkušenosti

n  skupina je izolována od názorů „zvenku“

n  nejsou úplně jasná pravidla pro rozhodování v rámci skupiny.

Symptomy skupinového myšlení

Janis uvažuje o osmi symptomech (příznacích) skupinového myšlení:



•   Iluze nezranitelnosti

p   Skupina je uvnitř velice optimistická a tenduje k akceptaci neúnosných rizik.

•   Kolektivní racionalizace

p   Členové skupiny ignorují varovné příznaky a nejsou ochotni zvažovat své výchozí předpoklady.

•   Víra ve vnitřní morálku

p   Členové skupiny věří v oprávněnost svých názorů a proto ignorují širší etické a morální dopady
svých rozhodnutí.

•   Stereotypizované pohledy na členy jiných skupin

p   Negativní názory na „nepřátele“ vedou k přesvědčení o nevyhnutelnosti konfrontace.

•   Přímý tlak na vnitřní oponenty

n   Členové skupiny jsou tlačení k tomu, aby neprezentovali protiargumenty vůči žádnému ze
skupinových názorů.

•   Autocenzura

p   Pochyby a odlišné názory od skupinového konsenzu nejsou vyjadřovány.

•   Iluze jednotnosti

p   Většinové názory či rozhodnutí jsou považovány za jednomyslné.

•   Samozvaní „strážci myšlení“ (inkvizitoři)

p   Členové chránící skupinu a její vedení před informacemi, které jsou problémové, nebo v rozporu
se soudržností skupiny, skupinovými názory a/nebo skupinovými rozhodnutími.



Dynamika skupinového myšlení

p   Přítomnost výše uvedených symptomů nemusí nutně vést k fenoménu skupinového myšlení

p   Skupinové myšlení je pravděpodobnější v soudržných skupinách a za vnějšího tlaku na kvalitu
rozhodnutí.

p   Když je tlak na jednotnost názoru dominující, jsou členové skupiny méně motivováni uvažovat
realisticky nad možnými alternativami.

p   V těchto skupinách skupinový tlak vede nezodpovědnosti a iracionálnímu myšlení, protože v
takové skupině je důležitější názorová „jednotnost“ než zvažování alternativ.

p   Rozhodnutí vycházející ze skupinového myšlení jsou reálně méně úspěšná.

Příklady skupinového myšlení a jejich dopadů (Janis)

p  Neschopnost předpovědět japonský útok na Pearl Harbour za 2. svět války



p  Eskalace války ve Vietnamu





p  Neúspěšný pokus o záchranu rukojmích v Íránu (...)



Příklady (2)

p  Špatný odhad rizik při letu raketoplánu Challenger

n  více mj.:

p  Richard Feynman, R. To nemyslíte vážně, pane Feynmane!, Praha, Aurora 2001.

Skupinové myšlení a mediální tlak

p  Prezentací žádoucích faktů leze vyvolat „žádoucí“ nálady veřejnosti („spin doctors“). Typické
znaky:

n  nejsou zvažovány opravdu všechny alternativy

n  nejsou zvažovány všechny cíle

n  nejsou opravdu zvažována možná rizika preferované volby

n  neschopnost vracet se k původně zavrhnutým řešením

n  špatná informovanost

n  výběrově působící „informační šumy“

n  neschopnost vytvářet plány pro pokračování

n  nízká pravděpodobnost úspěšných výsledků



p  Napadá Vás nějaký příklad? ;)

Skupinové myšlení - prevence

p   Vedoucí skupiny může dočasně přidělit roli kritika každému členu skupiny

p   Vedoucí skupiny může na počátku brzdit přijetí jednoznačných preferencí a očekávání

p   Každý z členů skupiny se může běžně vyjadřovat ke skupinovým vymezením problému ze svého
pohledu a přínosné nápady jsou skupinou přijímány

p   Můžeme pozvat jednoho nebo více „expertů“ zvenku a členové skupiny mohou před nimi své nápady
obhájit

p   Zkušenému a znalému členu skupiny je přidělena role oficiálního šťourala (tzv. ďáblův advokát)
aby zpochybňoval předpoklady a plány

p   Vedoucí se ujistí, zda je dostatek času věnován hledání problémů a varovných signálů, i od
konkurenčních skupin a skupina a vedoucí vytváří i alternativní scénáře záměrů konkurujících skupin

Manipulace, manipulativní taktiky

p  Existuje široká škála postup, jak úspěšně ovlivňovat chování a prožívání druhých, které je možné
pozorovat v běžných sociálních interakcích v různých prostředích

Příklady – v blízkých vztazích

p  Pocity viny

n  Časté v rodinných situacích – „Jak jsi mi to mohl/a udělat?“

p  Zlost

n  Viz konflikty – pro většinu osob je agrese ze strany druhých nepříjemná

p  Závazky, povinnosti

n  Vyplývající z vzájemných vztahů; místy těžko vymezitelné hranice („Vzpomínáš si, jak jsem ti
tenkrát…?“)





p  Kritika

n  Vyvolání situace, ve které se musíme obhajovat, zatímco druzí mohou realizovat záměry

p  Nepřiměřenost

n  Objekt debaty je rozmlžen, nebo významově posunut („Já o voze, on o koze.“)

p  Bezmocnost

n  Falešná snaha vyvolat soucit („Potřebuju, abys mi pomohl…“)



p  Dráždění

n  S erotickým podtextem – používání flirtu jako prostředku k dosažení cíle

p  Otázky

n  Podsouvání významů, vyvolávání žádoucích pocitů („Proč jsi vlastně…?!)



p  Manipulace způsobují, že se cítíme smutní, využívaní, nebo zneužívaní

Manipulativní taktiky v sociálních skupinách

p   Zvýšení sugestibility

n  „změkčení zábran“ prostřednictvím technik zvyšujících vnímavost (mj. audio, video, pohyby,
mantry…)

p   Získání kontroly nad sociálním prostředím dotyčné osoby, jejím časem i sociální oporou

n  Mj. sociální izolace, omezení kontaktu s lidmi nesdílejícími propagovaný názor

p   Vyloučení informací narušujících skupinový názor

n  Kontrola komunikace, zavedení „vnitroskupinového slangu“ atp.

p   Donutit osobu přehodnotit vlastní jádrové vlastnosti a vnímání sebe sama

n  Sebezkušenost je přehodnocována, vlastní historie reinterpretována

p   Vyvolat pocity méněcennosti

n  Člověk nevěří vlastnímu úsudku, ani vlastním schopnostem





p  Vytváření silných negativních emocionálních zážitků

n  Využívány k psychickému trestání (sociální izolace, změny soc. statusu, vyvolávání úzkosti)

p  Zastrašování

n  Nepřijetí skupinového názoru povede k nejrůznějším následkům (duševní porucha, drogová
závislost, vyloučení z komunity…)





Manipulace v médiích

p   Řada taktik používaná zájmovými skupinami s dostatečným vlivem na média k prosazení vlastních
cílů



p   Útoky

n  Vytvoření „slaměného panáka“

n  Argumentace „ad hominem“

n  ale i hledání obětního beránka či démonizace

p  Př. „Židovské spiknutí – Německo před WWII“)



p   Odvrácení pozornosti

n  Př. Film Vrtěti psem

p  http://www.fdb.cz/filmy/25503-vrteti-psem-wag-the-dog.html

n  Často také odkazy na národní hrdost nebo patriotismus.

Psychologie davu

Dav - shluk lidí kolem ohniska společné pozornosti (Young, 1976)



1. charakteristika davu



2. dynamika chování v davu



3. teorie davového chování



4. fenomén nepomáhajícího davu

Atributy davu

p  mnoho lidí v malém prostoru

p  bezprostřední kontakt

p  podobnost v emocích (pocitech, potřebách, motivech)

p  podobné reakce na stejné podněty

p  nevládnou normy, ale pocity a emoce

p  deindividualizace (anonymita), imitace chování



Základní typy davu

p   shluk: neorganizovaná masa lidí s nejasným záměrem a očekáváním, vzniká náhodně

p   publikum: jistý záměr a očekávání

p   agresivní dav: dav produkující násilí

u   lynčující: agrese proti jednotlivci („spravedlnost“)

u   terorizující: agrese proti větší skupině lidí, není tak aktivní jako lynčující

u   rebelující: mění se v organizaci

p   únikový dav: uplatňuje se „panika“ (stav sugesce, snížení vědomí, výrazné emoce – strach,
úzkost)

p   akvizitivní dav („rabující“): snaha něco získat

p   expresivní dav („afektivní“): vyjadřuje něco navenek

Psychologické charakteristiky davu

p  deindividualizace: snížení osobní identity

p  „snížení intelektu“ (zúžení vědomí)

p  „zvýšené vášně“

p  „akceschopnost“

Dynamika davu

základními faktory

p  sugesce: snížené vědomí, zvýšené emoce

p  nápodoba: přebírání vzorců chování bez vnitřního ztotožnění

p  psychická nákaza:

u  zúžené vědomí

u  zúžená pozornost

u  sugesce

u  nápodoba

Teorie davu

p   teorie kolektivní mysli - G. le Bon (1895): v davu se projevují instinkty, vášně
(nekontrolované emoce jako hněv, impulsivita, intolerance, živelnost, fanatismus)

p   psychoanalytická teorie - id je ovládáno silnými vůdci

p   teorie aktuální normy (Turner, Kilian 1972): 3 základní procesy: a) nákaza, b) shovívavost
(postojů, chování – sjednocení), c) aktuální norma

p   teorie sčítajících se hodnot (Smelser, 1963): a) strukturovaná vodivost, b) strukturované
napětí, c) všeobecné přesvědčení (sugesce), d) náhlá událost, e) mobilizace (pohotovost pro určitý
druh chování), f) cesta ke kontrole

Pozitivní účinky davu

p  Léčivé účinky davu: pocit sounáležitosti (sport, koncerty, náboženská setkání atd.)

Nepomáhající dav

poskytnutí pomoci předpokládá:

p  1. povšimnout si

p  2. správná interpretace

u  „bystander effect“ (efekt diváka) – Lattané, Darley : čím více lidí, tím menší pravděpodobnost
pomoci druhých lidí

u  „pluralistic ignorance“ - znásobený nezájem

p  3. převzetí odpovědnosti (diffusion of responsibility, confusion of responsibility),

p  4. rozhodnutí jak pomoci (audience inhibition)