Psychická zátěž a zdravotní rizika při práci učitelů PaedDr. Jana Škrabánková, Ph.D. Problémy učitelů a jejich profese jsou podobné po celém světě. Základním hlediskem pro analýzu učitelského povolání je rozbor objektivních činitelů, které určují obsah a charakter práce. Objektivní determinanty pracovní činnosti učitele Jedná se o makropodmínky, které vyplývají z legislativy a učitel je nemůže ovlivnit. Zahrnují odměňování učitelů, vyučovací úvazek, normou daný počet žáků třídy, koncepce vzdělávání učitelů a jejich profesionální dráhu. Objektivní determinanty pracovní činnosti učitele ¢ ekonomické, politické a kulturní prostředí společnosti ¢ společenská komunita - obec, vesnice nebo část města, jejich tradice, sociální složení, zvyky, životní úroveň. Působí nejen na pracovní výkon učitele, ale i na jeho chování ve volném čase. ¢ rodinné prostředí - podmínky materiální (plat) a časové, lepší je když učitel pochází z učitelské rodiny, protože dochází k pochopení pro jeho povolání ¢ podmínky pracovního zařazení Podmínky pracovního zařazení ¢ způsob a styl řízení - učební plány a osnovy, učebnice, klasifikační řád pro učitele a další zákonné normy. Učitel zde potřebuje určitou volnost. ¢ technologie, postup práce - v učitelské profesi je část činností určena normativně, některé jako doporučení. Postup práce si učitel stanoví sám. ¢ organizace práce v instituci - dnes existuje samostatnost jednotlivých učitelů a dělba práce dle předmětů a stupňů škol. ¢ hodnocení práce - práci učitele hodnotí: on sám, ostatní učitelé, školská inspekce, ředitel školy, veřejnost, žáci, rodiče, zaměstnavatelé a další typy škol ¢ vnější pracovní podmínky - tj. uspořádání učeben, sboroven, architektura školy, osvětlení, množství žáků ve třídě, apod. ¢ situační vlivy - tj. stabilita a výhled zajišťující dostatek klidu a jistoty Subjektivní determinanty pracovní činnosti učitele Jedná se o vnitřní podmínky vycházející z osobnosti jednotlivého učitele. Zahrnují jeho charakterové vlastnosti, vnitřní motivaci, fyzickou a psychickou způsobilost k výkonu profese apod. Subjektivní determinanty pracovní činnosti učitele ¢ odborná způsobilost - ovládnutí svého předmětu a ovládnutí způsobu, jak ho učit jiné ¢ výkonová způsobilost - fyzická, neuropsychická, emocionální a volní odolnost vůči zátěži učitelského povolání ¢ osobnostní způsobilost - jedná se o míru shody osobnostní stránky pracovníka s požadavky profese, jakými jsou zralost, vůle a charakter ¢ společenská způsobilost - u učitele má významnou úlohu potřeba mezilidských vztahů, pedagogického působení a sebevzdělávání a zároveň potřeba odpovědnosti za žáky ¢ motivační způsobilost - povaha učitelského povolání sdružuje dvě hlavní motivační úrovně. Zájem o vyučovací předmět a tvůrčí činnost. U učitelů umocňují možnost vzniku psychické zátěže jejich specifické profesní dovednosti, které jsou podmíněny nutností tvořivé práce učitele. Má-li být vyučování úspěšné, musí obsahovat následující tvořivé činnosti ¢ myšlenková, abstraktní etapa činnosti, při níž učitel svou práci napřed promýšlí, představuje si ji a plánuje ji. Po skončení vyučování znovu rozebírá jeho průběh a výsledky a koriguje nebo strukturuje vyučovací program. ¢ vysoký stupeň sociální interakce ¢ promýšlení závěrů z analýzy vyučování pro další sebevzdělávání popř. jinou činnost Má-li být vyučování úspěšné, musí obsahovat následující tvořivé činnosti ¢ schopnost úspěšně zvládat nestandardní situace, improvizace (stabilita, odolnost a síla) ¢ učitel se spolupodílí na stanovení vzdělávacích cílů, obsahů a metod vyučování a jeho tvořivost se projevuje ve stupni osvojení učiva žáky ¢ pracovní činnosti učitele se překrývají s mimopracovními (učitel pracuje i doma) ¢ angažovanost celé osobnosti učitele, tj. vztahy k lidem, píle, zaujetí,... Nadměrná psychická zátěž redukuje pracovní výkon a snižuje rovněž jeho spolehlivost. Zátěž Zátěž se v psychologii práce a psychohygieně chápe jako nesoulad mezi požadavky na pracovníka a jeho možnostmi, tedy mezi tím, čemu je vystaven (expozice) a tím, jaké jsou jeho předpoklady tyto nároky zvládnout (dispozice). Klasifikace složek zátěže ¢ senzorická zátěž - učitelé pracují při plném až vyostřeném vědomí, s vysokými nároky na zrak a sluch aj. ¢ mentální zátěž – převážně je tvořena psychologickými problémy při práci s žáky, s řízením třídy, s poznáváním a formováním osobnosti žáka aj. Nesouvisí tolik s odbornou specializací či obsahem učiva. ¢ emocionální zátěž – nejvýraznější. Vzniká z učitelovy emocionální angažovanosti na sociálních vztazích, vznikajících v jeho práci. K zátěžovým situacím patří ¢ situace nepřiměřených úkolů a požadavků ¢ situace problémové ¢ situace frustrující ¢ situace konfliktové ¢ situace deprivující a stresové Hlavním zdrojem stresu učitelské profese jsou podle empirických výzkumů ¢ žáci se špatnými postoji k práci a žáci vyrušující ¢ rychlé změny vzdělávacích projektů a organizace školy ¢ špatné pracovní podmínky včetně osobních vyhlídek na zlepšení postavení v práci ¢ časový tlak ¢ konflikty s kolegy ¢ pocit společenského nedocenění práce učitele Mezi základní zdravotní rizika při učitelské práci lze zařadit ¢ bolesti hlavy, migrény ¢ onemocnění hlasivek ¢ neurotické projevy ¢ kouření, kofeinismus ¢ alkoholismus V čem podle pedagogů tkví příčiny jejich stresu a psychické zátěže? ¢ autorita – a to jak přirozená, tak „oficiální“, daná postavením učitelského povolání, která se od něho vyžaduje jako nezbytný předpoklad úspěšné výchovy ¢ diskuse s nadřízenými ¢ vztahy v pracovním týmu – zejména generační rozdíly a fakt, že na většině škol převažují ženy ¢ náročnost profese spojená s vysokou profesionální zodpovědností ¢ náročnost související s měnící se žákovskou populací a koncepcí vyučování ¢ postupné zklamání a vyhasínání učitele vlivem trvalého vypětí Veřejnost a její pohled na učitele ¢ učitel má být osobnost, která bude neochvějná ve svých společenských a politických postojích ¢ učitel má mít vysokou úroveň znalostí ¢ u učitelů se nejedná jen o osvojení potřebných poznatků, ale i o vytváření poznatků nových ¢ učitel má na veřejnosti vystupovat s převahou a budit dojem minimálně chybujícího člověka Veřejnost a její pohled na učitele ¢ učitel má mít interdisciplinární dovednosti ¢ společnost očekává od učitelů příspěvek k jejímu rozvoji – poslání učitele ¢ profesní kultura a učitelská etika se považují za samozřejmou ALE Zároveň tatáž společnost zlehčuje práci učitelů ¢ zkušený učitel se nemusí připravovat na výuku ¢ učitel si „odučí“ a má volno ¢ učitelé nižších stupňů škol nepotřebují k výkonu profese hluboké odborné znalosti ¢ u učitelů se projevuje zřetelná profesionální deformace Může učitel stres a další zátěže „regulovat“ přímo při výkonu práce? ¢ vypětí ve vyučovacích hodinách vyvažovat o přestávkách odpočinkem v prostoru, kde je zachováno soukromí pro ty učitele, kteří preferují ticho a klid ¢ v naprostém soukromí si zacvičit nebo jen uvolnit mimiku ¢ omezit celodenní pobyt s kolegy ve sborovně či kabinetu, přestože poskytuje možnost vypovídat se z mnoha starostí (ale obvykle jen těm, kdo pobyt v kolektivu preferují) ¢ kontaktovat se s psychoterapeutem ZÁVĚREM Pokud se nezačne bez odkladu a intenzivně řešit problematika stresu, deprivace a psychické zátěže učitelů, může nastat doba,ve které se bude na špičkové a zároveň empatické učitele jen vzpomínat.