/ Rámcový vzděláván 7 program pro gymnázia ^^ ríúp) Výzkumný ústav pedagogický v Praze Rámcový vzdělá vad program pro gymnázia RVPG Autorský kolektív Koncepce: Jaroslav Jeřábek, Stanislava Krčková, Lucie Hučínová Autoři a konzultanti (VÚP): Jan Balada, Gabriela Baladová, Jan Boněk, Jiří Brant, Eva Brychnáčová,Olga Doležalová, J a ros lav Fa Itýn, Josef Herink, Taťána Holasová, Viola Horská, Jan Houska, Martina Hovorková, Lucie Hučínová, Dagmar Hudecová, Alexandros Charalambidis, Jaroslav Jeřábek, Zdeněk Jonák, Svatava Janoušková, Stanislav Kodet, Stanislava Krčková, Alena Kůlová, Romana Lisnerová,Jan Maršák, Jiřina Masaříková, Josef Novák, Markéta Pastorová, Hana Pernicová, Marie Rokosová, Adriena Smejkalová, Jitka Tůmová, Jan Tupý, Jana Zahradníková, Eva Zelendová Externí autoři a zpracovatelé podkladových textů: Pavel Beneš, Zdeněk Beneš, Kateřina Blažová, Ludmila Brestičová, Hana Čtrnáctová, Jiří Dittrich, Filip Dostál, Petr Dostál, Václav Drábek, Milan Dundr, Bohuslav Dušek, Petr Fořt, Zdeňka Hamhalterová, Eduard Hofmann, Jakub Hučín, Vladimír Jakubal, Jan Jirák, Jaroslava Ježková, Bohumila Kettnerová, Leonora Kitzbergerová, Karel Kolář, Iva Kubistova, Tomáš Lehotský, Anton Markos, Dobroslav Matějka, Tomáš Pavlas, Václav Pavlíček, Karel Pecka, Pavel Pešat, Tomáš Pitner, Irena Přádná, Drahomíra Rancová, Zdeněk Řehák, Tomáš Řežáb, Radek Schindler, Marta Slawinská, Josef Valenta, Jaroslav Vančát, Jan Wagner, Arnošt Wahla, Eliška Walterová, Václav Ziegler Externí spolupracovníci a konzultanti: Učitelé a ředitelé pilotních i nepilotních gymnázií Učitelé vysokých škol Asociace ředitelů gymnáziía další odborné asociace, instituce a odborníci v oblasti vzdělávání MŠMTČR Obsah CASTA 5 1. Vymezení Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia 5 1.1 Systém kurikulárních dokumentů 5 1.2 Principy Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia 6 ČÁST B 7 2. Charakteristika vzdělávání 7 2.1 Organizace vzdělávání 7 2.2 Podmínky přijetí ke vzdělávání 7 2.3 Způsob a podmínky ukončování vzdělávání a získání dokladu o dosaženém stupni vzdělání 7 ČÁST C 8 3. Pojetí a dle vzdělávání 8 3.1 Pojetí vzdělávání 8 3.2 Cíle vzdělávání 8 4. Klíčové kompetence 8 5. Vzdělávací oblasti 11 5.1 Jazyk a jazyková komunikace 12 5.1.1 Českýjazyk a literatura 14 5.1.2 Cizíjazyk 16 5.1.3 Další cizíjazyk 19 5.2 Matematika ajejíaplikace 21 5.2.1 Matematika ajejíaplikace 23 5.3 Člověka příroda 25 5.3.1 Fyzika 27 5.3.2 Chemie 29 5.3.3 Biologie 31 5.3.4 Geografie 34 5.3.5 Geologie 37 5.4 Člověk a společnost 38 5.4.1 Občanský a společenskovědnízáklad 39 5.4.2 Dějepis 43 5.4.3 Geografie 47 5.5 Člověk a svět práce 47 5.5.1 Člověk a svět práce 48 5.6 Uměnía kultura 50 5.6.1 Hudebníobor 52 5.6.2 Výtvarný obor 54 5.7 Člověk a zdraví 56 5.7.1 Výchova ke zdraví 58 5.7.2 Tělesná výchova 60 5.8 Informatika a informačnía komunikačnítechnoLogie 62 5.8.1 Informatika a informačnía komunikačnítechnoLogie 64 6. Průřezová témata 65 6.1 Osobnostníasociálnívýchova 66 6.2 Výchova k myšlenív evropských a globálních souvislostech 69 6.3 Multikultumívýchova 73 6.4 Environmentálnívýchova 75 6.5 Mediálnívýchova 77 7. Rámcový učební plán 82 7.1 Obecné poznámky 82 7.2 Poznámky ke vzdělávacím oblastem 84 8. Zásady pro tvorbu školního vzdělávacího programu pro čtyřletá gymnázia 85 a vyšší stupeň víceletých gymnázií ČÁST D 88 9. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 88 9.1 VzděLávánížáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním 88 9.2 Žáci z odlišného kulturního a sodáLněznevýhodňujícího prostředí 89 10. Vzdělávání mimořádně nadaných žáků 90 11. Podmínky pro vzdělávání na gymnáziu 93 Slovníček použitých výrazů 96 1691 CASTA 1. Vymezení Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia 1.1 Systém kurikuLárních dokumentů V souladu s novými principy kurikulární politiky, zformulovanými v Národním programu rozvoje vzdělávánívČR(tzv. Bílé knize) a zakotvenými vzákoněč. 561/2004 Sb., zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen „školský zákon"), se do vzdělávacísoustavy zavádí nový systém kurikula mích dokumentů provzdělávánížáků od 3 do 19 let. Kurikulární dokumenty jsou vytvářeny na dvou úrovních - státnía školní. Státní úroveň v systému kurikuLárních dokumentů představují Národní program vzdělá vání (NPV) a rámcové vzdělávací programy (RVP). Zatímco N PV formuluje požadavky na vzdělávání, které jsou platné v počátečním vzděláváníjako celku, RVP vymezují závazné rámce vzděláváníprojehojednotlivé etapy (pro předškolní, základnía střednívzdělávání). Školní úroveň představujíškolní vzdělávací programy (ŠVP), podle nichžse uskutečňuje vzdělávánína jednotlivých školách. Školní vzdělávací program si vytváří každá škola podle zásad stanovených v příslušném RVP1. Rámcové i školnívzdělávací programyjsou veřejné dokumenty přístupné pro pedagogickou i nepedagogickou veřejnost. STÁTNÍ ÚROVEŇ NÁRODNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ (NVP) RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY (RVP) RVPG RVPGSP OSTATNÍ RVPPV --------> RVPZV RVP* RVP SOV s * \ / v N * \ / ŠKOLNÍ ÚROVEŇ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY (ŠVP) Graf 1-Systém kurikuLárních dokumentů Legenda: RVPPV- Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání; RVPZV- Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání; RVPG - Rámcový vzdělávací program pro gymnázia; RVPGSP- Rámcový vzdělávací program pro gymnázia se sportovní přípravou; RVP SOV- Rámcový vzdělávací program (programy) pro střední odborné vzdělávání. * Ostatní RVP- rámcové vzdělávací programy, které kromě výše uvedených vymezuje školský zákon. Pro tvorbu ŠVP mohou školy využít tzv. Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů (dále jen Manuál), který je vytvářen k jednotlivým RVP. Manuál seznamuje s postupem tvorby ŠVP a uvádí možné způsoby zpracováníjednotlivých částí ŠVP s konkrétními příklady. Rámcové vzdělávací programy: vycházejíz nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, jejich provázanost se vzdělávacím obsahem a uplatněnízískaných vědomostí a dovednostív praktickém životě; vycházejíz koncepce celoživotního učení; formulují očekávanou úroveň vzdělánístanovenou pro všechny absolventyjednotlivých etap vzdělávání; podporují pedagogickou autonomii škol a profesní odpovědnost učitelů za výsledky vzdělávání. 1.2 Principy Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia je určen pro tvorbu ŠVP na čtyřletých gymnáziích a vyšším stupni víceletých gymnázií; stanovuje základnívzdělávací úroveň pro všechny absolventy gymnázií, kterou musíškola respektovat ve svém školním vzdělávacím programu; specifikuje úroveň klíčových kompetencí, jíž by měli žáci na konci vzdělávání na gymnáziu dosáhnout; vymezujezávaznývzdělávacíobsah-očekávanévýstupyaučivo; zařazujejako závaznou součást vzdělávání průřezová témata s výrazně formativními funkcemi; podporuje komplexní přístup k realizaci vzdělávacího obsahu, včetně možnosti jeho vhodného propojování, a předpokládá volbu různých vzdělávacích postupů, různých metod a forem výuky veshodě s individuálními potřebami žáků; umožňuje modifikaci vzdělávacího obsahu pro vzdělávánížáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných. RVP G je otevřený dokument, který bude v určitých časových etapách inovován podle měnících se potřeb společnosti, zkušeností učitelů se ŠVP i podle měnících se potřeb a zájmů žáků. ČÁST B 2. Charakteristika vzděláváni Vzdělávání na čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni víceletých gymnázií, kterým se dosahuje stupně středního vzdělánís maturitní zkouškou, se uskutečňuje v oborech gymnázium a gymnázium se sportovní přípravou. V souladu se školským zákonem je pro realizaci vzdělávání na gymnáziích vydán pro každý obor rámcový vzdělávací program, tzn. Rámcový vzdělávacíprogram pro gymnázia (RVPG) a Rámcový vzdělává cíprogram pro gymnázia se sportovní přípravou (RVPGSP). Vzhledem k tomu, že se na nižším stupni víceletých gymnázií realizuje základnívzdělávání, a žáci zde vzdělávanítak plní povinnou školní docházku, řídí se vzdělávání na nižším stupni víceletých gymnázií Rámcovým vzdělávacím programem pro základnívzdělávání. Rámcový vzdělávací program pro gymnázia se vztahuje pouze na vzdělávání ve čtyřletých gymnáziích a na vzdělávání na vyšším stupni víceletých gymnázií. 2.1 Organizace vzdělávání Průběh vzděláváníve čtyřletém gymnáziu a na vyšším stupni gymnázia upravuje § 66 až § 68 školského zákona a vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdelávania vzdělávánív konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů (dá lejen „vyhláška o středním vzdělávání a vzdělávánív konzervatoři"). Vzdělávání na čtyřletém gymnáziu a na vyšším stupni gymnázia se uskutečňuje v denní, večerní, dálkové, distančnía kombinované formě vzdělávání. Podmínky vzdělávání v jiných než denních formách vzdělávání stanovuješkolskýzákonv§ 25 a vyhláška o středním vzdelávania vzdělávánív konzervatoři. Gymnázia realizující tyto formy vzdělávání mohou v odůvodněných případech přizpůsobit cíle a obsah vzděLávánížákům tak, aby odpovídalyjejich věku, rozvoji a specifickým podmínkám vzdělávání. Zkrácené studium pro získání středního vzdělánís maturitnízkouškou upravuje § 85 školského zákona. 2.2 Podmínky přijetí ke vzděLávání Podmínky přijetí ke vzdělávání na gymnáziu upravuje § 59 až § 61, § 63 školského zákona a vyhláška č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání na středních školách, ve znění pozdějších předpisů. 2.3 Způsob a podmínky ukončování vzděLávání a získání dokladu o dosaženém stupni vzdělání Způsoby a podmínky ukončovánívzdělávánína gymnáziu stanovuje § 72 a § 77 až § 82 školského zákona a vyhláška o ukončovánístudia ve středních školách a učilištích. Pro profilovou část maturitnízkoušky ředitelškoly určí nabídku povinných zkoušek, jejichž obsah je v souladu s učebními osnovami povinných vyučovacích předmětů vymezených ve školním vzdělávacím programu a s učebními osnovami maturitních seminářů. ČÁST C 3. Pojetí a dle vzdělávání 3.1 Pojetí vzdělávání Vzděláváníve čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni víceletých gymnázií má žáky vybavit klíčovými kompetencemi a všeobecným rozhledem na úrovni středoškolsky vzdělaného člověka a tím je připravit především pro vysokoškolské vzdelávania další typy terciárního vzdělávání, profesníspecializacii pro občanský život. Gymnázium má vytvářet náročné a motivující studijní prostředí, v němž žáci musí mít dostatek příležitostí osvojit si stanovenou úroveň klíčových kompetencí, tzn. osvojit si některé důležité vědomosti, dovednosti, postoje a hodnoty a dokázat je využívat v osobním, občanském i profesním životě. Smyslem vzdělávání na gymnáziu nenípředat žákům co největšíobjem dílčích poznatků, fakt a dat, alevybavitje systematickou a vyváženou strukturou vědění, naučit je zařazovat informace do smysluplného kontextu životní praxe a motivovat je ktomu, aby chtěli své vědomosti a dovednosti po celý život dále rozvíjet. To předpokládá uplatňovat ve vzdělávání postupy a metody podporující tvořivé myšlení, pohotovost a samostatnost žáků, využívat způsoby diferencované výuky, nové organizačníformy, zařazovat integrované předměty apod. Absolvent gymnázia by měl v průběhu vzdělávání na gymnáziu získatširokývzdělanostnízáklad a dosáhnout takové úrovně klíčových kompetencí, kterou RVP G předpokládá a která mu umožní dále rozvíjet schopnosti a dovednosti v procesu celoživotního vzdělávání a získávání životních zkušeností. Takový profil absolventa dává žákům předpoklady pro vysokoškolské a další studium, pro jejich adaptabilitu v různých oborech a oblastech lidské činnosti, pro přizpůsobení se nově vznikajícím požadavkům na trhu práce i pro případné uplatněnív zahraničí. RVP G stanovuje pouze obecný rámec vzdělávání na gymnáziu. Ve svých školních vzdělávacích programech mohou školy tento rámec obohacovat podle vlastních vzdělávacích záměrů, podle potřeb a zájmů žáků i podle regionálních podmínek. V souladu se svým ŠVP, se svou profilací či zaměřením si školy dotvářejí profil absolventa svého gymnázia. 3.2 Cíle vzdělávání Vzděláváním na čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni víceletých gymnázií se usiluje o naplněnítěchto cílů: vybavit žáky klíčovými kompetencemi na úrovni, kterou předpokládá RVPG; vybavit žáky širokým vzdělanostním základem na úrovni, kterou popisuje RVP G; připravit žáky k celoživotnímu učení, profesnímu, občanskému i osobnímu uplatnění. 4. Klíčové kompetence Klíčové kompetence představujísouborvědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot, které jsou důležité pro osobní rozvoj jedince, jeho aktivní zapojení do společnosti a budoucí uplatněnív životě. Jejich výběr a pojetí vycházíztoho, jaké kompetence jsou považovány za podstatné pro vzdělávání na gymnáziu. Pro lepší pochopení klíčových kompetencí a snazší práci s nimi v ŠVPjsou klíčové kompetence v RVP G zpracovány jednotlivě, ale v praxi se navzájem prolínajía doplňují. Ve vzdělávání na čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni víceletých gymnázií se usiluje o další rozvíjení klíčových kompetencí, které žáci získali vzákladním vzdělávání. Úroveň klíčových kompetencípopsaná v RVPG představuje žádoucí stav, ke kterému se majívšichni žáci na základě svých individuálních předpokladů postupně přibližovat. Vzhledem k tomu, že schopnosti žáků a jejich osobní dispozice jsou velmi různé, by učitelé měli poměřovat dosaženou úroveň kompetencí osobním pokrokem každéh o žáka a jeho individuáLními možnostmi. Další rozvíjení kLíčových kompetencíbysemělostátu každého jedince celoživotním procesem. Škola byměla navrhnoutavŠVPpopsatvlastnípostupy, které budou všichni učitelé využívat k cílenému rozvíjení klíčových kompetencí žáků. Tyto postupy se v ŠVP označují jako výchovné a vzdělávací strategie a uplatňují se při vyučováníi v mimovýukových aktivitách. Na čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni víceletých gymnázií by si žák měl osvojit kompetenci k učení, kompetenci k řešeníproblémů, kompetenci komunikativní, kompetenci sociálnía personální, kompetenci občanskou, kompetenci k podnikavosti, na této úrovni: Žák: své učenia pracovní činnost si sám plánuje a organizuje, využívá jejako prostředku pro seberealizaci a osobní rozvoj; efektivně využívá různé strategie učení k získania zpracovánípoznatků a informací, hledá a rozvijí účinné postupy ve svém učení, reflektuje proces vlastního učenia myšlení; kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi; kriticky hodnotí pokrok při dosahování cílů svého učenia práce, přijímá ocenění, radu i kritiku ze strany druhých, zvláštních úspěchů i chyb čerpá poučení pro další práci. Žák: rozpozná problém, objasníjeho podstatu, rozčlení ho na části; vytváří hypotézy, navrhuje postupné kroky, zvažuje využití různých postupů při řešeníproblémů nebo ověřování hypotézy; uplatňuje při řešeníproblémů vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti, kromě analytického a kritického myšlenívyužívá i myšlenítvořivé s použitím představivosti a intuice; kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřujeje, pro své tvrzení nachází argumenty a důkazy, formuluje a obhajuje podložené závěry; je otevřený k využití různých postupů při řešeníproblémů, nahlíží problém z různých stran; zvažuje možné klady a záporyjednotlivých variant řešení, včetně posouzeníjejich rizik a důsledků. Žák: s ohledem na situaci a účastníky komunikace efektivně využívá dostupné prostředky komunikace, verbálníi neverbální, včetně symbolických a grafických vyjádřeníinformací různého typu; používá s porozuměním odbornýjazyk a symbolická a grafická vyjádření informací různého typu; efektivně využívá moderní informačnítechnologie; vyjadřuje se v mluvených i psaných projevech jasně, srozumitelně a přiměřenětomu, komu, co a jak chce sdělit, s jakým záměrem a vjaké situaci komunikuje; je citlivý k míře zkušeností a znalostí a k možným pocitům partnerův komunikaci; prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým i neznámým publikem; rozumí sdělením různéhotypu v různých komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sdělenía věcně argumentuje; v nejasných nebo sporných komunikačních situacích pomáhá dosáhnout porozumění. Žák: posuzuje reálně své fyzické a duševní možnosti, je schopen sebereflexe; stanovujesi cíle a priority s ohledem na své osobníschopnosti, zájmovou orientaci i životní podmínky; odhaduje důsledky vlastního jednania chovánív nejrůznějších situacích, svéjednáníachovánípodle toho koriguje; přizpůsobuje se měnícím se životním a pracovním podmínkám a podle svých schopnostía možnostíje aktivně a tvořivě ovlivňuje; aktivně spolupracuje při stanovování a dosahováníspolečných cílů; přispívá kvytvářenía udržování hodnotných mezilidských vztahů založených na vzájemné úctě, toleranci a empatii; projevuje zodpovědný vztah k vlastním u zdraví a k zdraví druhých; rozhoduje se na základě vlastního úsudku, odolává společenským i mediálním tlakům. Žák: informované zvažuje vztahy mezi svými zájmy osobními, zájmy širší skupiny, do níž patří, a zájmy veřejnými, rozhoduje se a jedná vyváženě; o chodu společnosti a civilizace uvažuje z hlediska udržitelnosti života, rozhoduje se a jedná tak, aby neohrožovala nepoškozoval přírodu a životní prostředí ani kulturu; respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí; rozšiřuje své poznania chápání kulturních a duchovních hodnot, spoluvytváříje a chrání; promýšlí souvislosti mezi svými právy, povinnostmi a zodpovědností; k plněnísvých povinností přistupuje zodpovědně a tvořivě, hájí svá práva i práva jiných, vystupuje proti jejich potlačování a spoluvytváří podmínky pro jejich naplňování; chová se informované a zodpovědně v krizových situacích a v situacích ohrožujících život a zdraví, poskytne ostatním pomoc; posuzuje události a vývoj veřejného života, sleduje, co se děje vjeho bydlišti a okolí, zaujímá a obhajuje informovaná stanoviska a jedná k obecnému prospěchu podle nejlepšího svědomí. Kompetence k podnikavosti Zák: cílevědomě, zodpovědně a s ohledem na své potřeby, osobní předpoklady a možnosti se rozhoduje o dalším vzdelávania budoucím profesním zaměření; rozvijí svůj osobníi odborný potenciál, rozpoznává a využívá příležitosti pro svůj rozvoj v osobním a profesním životě; uplatňuje proaktivní přístup, vlastní iniciativu a tvořivost, vítá a podporuje inovace; získává a kriticky vyhodnocuje informace o vzdělávacích a pracovních příležitostech, využívá dostupné zdroje a informace při plánovania realizaci aktivit; usiluje o dosažení stanovených cílů, průběžně reviduje a kriticky hodnotí dosažené výsledky, koriguje další činnost s ohledem na stanovený cíl; dokončuje zahájené aktivity, motivuje se k dosahování úspěchu; posuzuje a kriticky hodnotí rizika souvisejícís rozhodováním v reálných životních situacích a v případě nezbytnosti je připraven tato rizika nést; chápe podstatu a principy podnikání, zvažujejeho možná rizika, vyhledává a kriticky posuzuje příležitosti k uskutečnění podnikatelského záměru s ohledem na své předpoklady, realitu tržního prostredia další faktory. 5. Vzděláván oblasti Vzdělávacíobsah na čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni víceletých gymnáziíje v RVP G orientačně rozdělen do osmi vzdělávacích oblastí. Jednotlivé vzdělávací oblasti jsou tvořeny jedním vzdělávacím oborem nebo více obsahově blízkými vzdělávacími obory: Jazyk a jazyková komunikace (Českýjazyk a literatura, Cizíjazyk, Další cizí jazyk); Matematika a její aplikace (Matematika a její aplikace); Člověka příroda (Fyzika, Chemie, Biologie, Geografie, Geologie); Člověk a společnost (Občanský a společenskovědnízáklad, Dějepis; Geografie); Člověka svět práce (Člověk a svět práce); Uměnía kultura (Hudební obor, Výtvarný obor); Člověka zdraví (Výchova ke zdraví, Tělesná výchova); Informatika a informační a komunikační technologie (Informatika a informační a komunikační technologie). Každá vzdělávací oblast obsahuje charakteristiku vzdělávací oblasti, cílové zaměření vzdělávací oblasti a vzděláván obsah. Charakteristika vzdělávací oblasti vyjadřuje postavenia význam vzdělávací oblasti na gymnáziu a její návaznost na koncepci oblastív základním vzdělávání. Cílové zaměření vzdělávací oblasti vyjadřuje, jak vzdělávací oblast a její obory přispívají k rozvíjení klíčových kompetencí žáků. Cílové zaměřeníjednotlivých vzdělávacích oblastímusíškola respektovat při formuLovánívýchovných a vzdělávacích strategií, které jsou popsány v učebních osnovách každého vyučovacího předmětu ve školním vzdělávacím programu. Jsou to vlastní postupy, které si učitelé naplánují a které podle jejich zkušeností povedou k cílenému utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků. Může se jednat například o různé metody a formy práce, nejrůznější aktivity, které se uplatňují vjednotlivých předmětech. Vzdělá vací obsah je propojený celek očekávaných výstupů a učiva. Očekávané výstupy vyjadřují, jaké úrovně osvojení učiva mají žáci na konci vzdělávání na gymnáziu v daném oboru dosáhnout, tzn. jakými žádoucími vědomostmi, dovednostmi, postoji a hodnotami mají disponovat. Vypovídají nejen o znalostech, ale hlavně o schopnostech a dovednostech využívat osvojené znalosti při komplexnějších myšlenkových procesech a v praktických činnostech. Představují výsledky vzdělávání, které jsou využitelné v životě a v dalším studiu a ověřitelné vhodnými evaluačními nástroji. Očekávané výstupy formulované v RVP G jsou pro tvorbu ŠVP závazné. Stejně jako očekávané výstupy je i učivo vymezené v RVP G pro ŠVP závazné a je chápáno jako prostředek k dosažení stanovených očekávaných výstupů. Celý vzdělávací obsah v RVP G je závazný pro všechny žáky. Kromě povinných vzdělávacích oborů v RVP G je možné využít také doplňující vzdělávací obory, které vzdělávacínabídku rozšiřují2. Předpokládá se, že další nebo náročnější očekávané výstupy a širší rozsah učiva si stanoví škola sama ve svém školním vzdělávacím programu (například vzhledem kesvé profilaci nebo k podobě profilové části maturitnízkoušky). Vzdělávací obsah oborů je členěn do tematických okruhů, tematických celků, popřípadě témat, jejich členenia řazenívšak nemusí být v ŠVP respektováno. V ŠVP bude obsah vzdělávacích oborů rozpracován v podobě učebních osnov vyučovacích předmětů. Vyučovací předmět může převzít celý vzdělávací obsah jednoho oboru vymezeného v RVP G, ale vzdělávací obsah jednoho vzdělávacího oboru může být také rozdělen mezi více vyučovacích předmětů neboje možné vzdělávací obsah více oborů spojovat (integrovat) do jednoho předmětu. V ŠVPje také možné integrovattematické okruhy, celky a témata různých vzdělávacích oborů v RVP G tak, aby byly maximálně podpořeny mezioborové (mezipředmětové) vztahy. Pokud škola využije této možnosti, musí integrace vzdělávacího obsahu v ŠVP cíleně směřovat k rozvíjení schopnosti žáků vzájemně propojovat nabyté vědomosti a dovednosti. 5.1 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Význam vzdělávací oblasti spočívá především v rozšiřovánívědomého užíváníjazyka jako základního nástroje pro rozvíjení abstraktního myslenia v prohlubovánívyjadřova cích a komunikačních schopností a dovedností vytvářejících podklad pro všestranné efektivnívzdělávání. Jazykové vyučování umožňuje žákům poznávat duchovní bohatství národa a jeho tradice. Žáci se postupně učí ovládnout nejen jazyk sám, ale především principyjeho užívánív různých komunikačních situacích (a to v mluvené i písemné podobě). Jazykové a stylizační schopnosti a dovednosti a jim odpovídající komunikační kompetence žáci rozvíjejí pod vedením učitele prostřednictvím aktivního podílu na nejrůznějších komunikačních situacích. Vzdělávacíoblast Jazyku a jazyková komunikaceje naplňována vzdělávacími obory: Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk. Ve výuce českého jazyka a literatury žáci získávají přiměřené poučení o jazyku - ve svém obsahu i rozsahu prohloubeném ve srovnáníse základním vzděláváním-jako východisko ke komunikaci v různých, i náročnějších typech mluvených i psaných textů. To umožnívybudovat kompetence pro jejich recepci a produkci a pro čtenís porozuměním, jež povede k hlubokým čtenářským zážitkům. Učiteliniciuje hovory či úvahy o nich. Rozvoj těchto schopností a doved n ostí spolu s osvojením vymezených poznatků teoretických je důležitý nejen pro studium češtiny, aLei obecněji, neboť v jazykovém ztvárněníje uloženo mnoho poznatků a nové myšlenky se obvykle vyjadřují přirozeným jazykem. Osvojení azích jazyků navazuje na poznání českého jazyka a má i podobné cíle - postupné zvládání mluvených a psaných projevů a vytváření komplexní komunikační kompetence, jsou tu však i cíle specifické. Aktivníznalost cizích jazykůjevsoučasné epoše nezbytnájakz hlediska globálního, neboť přispívá k účinnější mezinárodní komunikaci, tak i pro osobní potřebu žáka, protože usnadňuje přístup k informacím a k intenzivnějším osobním kontaktům, čímž umožňuje vyšší m obi litu žáka a jeho rychlejší orientaci. 1 Doplňující vzdělávací obory jsou dostupné v elektronické podobě na webových stránkách Výzkumného ústavu pedagogického v Praze www.vuppraha.cz. 57 V současné době je ve výuce cizích jazyků kladen důraz na zvyšování komunikativní úrovně, aby žáci mohli v tomto jazyce účinně komunikovat o běžných tématech, aby mohli navazovat společenské a osobnívztahy a naučili se porozumět kultuře a zvykům jiných lidí a respektovatje. Vyučování cizím jazykům vede žáky k prohlubování komunikačních schopností získaných na základní škole (znalosti lingvistické, sociolingvistické, pragmatické). VzděLávánív oboru Cizí jazyk navazuje na ú roveň jazykových znalostía komunikačních dovedností odpovídajících úrovni A2 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, které žák získal v předchozím vzdělávání, a směřuje k dosažení úrovně B2 podle tohoto rámce. VzděLávánív oboru Další cizí jazyk navazuje na úroveň jazykových znalostía komunikačních dovedností odpovídajících úrovni AI podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, které žák získa l v předchozím vzdělávání, a směřuje k dosažení úrovně Bl podle tohoto rámce.3 Pokud žák nemá (žákovi není nabídnuta) možnost navázat ve škole na úroveň jazykových znalostí a komunikačních dovednostízískaných v předchozím vzdělávání odpovídající úrovni AI neboA2 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, vzdělává se v cizím jazyce dle nabídky školy. Vzdělávání v tomto jazyce je určeno pro absolutnízačátečníky a směřuje k dosažení úrovně, kterou určuje škola dle svých možností a kterou vymezí ve svém ŠVP podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Vtomto případě ovšem musí být zachována podmínka, kdy si žákvolí dva jazy kyz libovolného vzdělává čího oboru tak, aby alespoň zjednoho jazyka získa l jazykové znalosti a komunikační dovednosti odpovídající minimálně úrovni Bl podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Cílové zaměření vzdělávací oblasti VzděLávánív dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: vnímania užíváníjazyka českého i cizího jako mnohotvárného prostředku ke zpracování a následnému předáváníinformací, vědomostí a prožitků získaných z interakce se světem a se sebou samým, k vyjádřenívlastních potřeb a k prezentaci názorů i samostatného řešeníproblémů ajako prostředku pro další samostatné celoživotnívzdělávání; zvládánízákladních pravidel mezilidské komunikace daného kulturního prostředí a jejich respektování; utvářenívšeobecného přehledu o společensko-historickém vývoji lidské společnosti, který napomáhá k respektu a toleranci odlišných kulturních hodnot různých jazykových komunit; porozuměnísoběsarnému,pochopenísvé role v různých komunikačních situacích a kvymezenívlastního místa mezi různými komunikačními partnery; tvořivé práci nejen s věcným, ale i s uměleckým textem, jež vede k porozuměnívýznamové výstavbě textu, kjeho posouzeníz hlediska stylového, pozitivně působícího na estetickou, emocionálníi etickou stránku žákovy osobnosti; vytváření osobitého, objektivně kritického a celkově pozitivního vztahu k literatuře a kvytváření návyku individuální četby umělecké a neumělecké literatury, které se později projeviv celoživotní orientaci žáka; formování hodnotových orientací, vkusových preferencia k citlivém u vnímání okolního světa i sebe sama. 3 Vzdělávání v obou oborech může směřovati k dosažení vyšší výstupní úrovně jazykových znalostía komunikačních dovedností podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, než určuje vzdělávací obsah těchto oborů v RVP G, tuto úroveň si škola určuje sama. V ŠVP musí být uvedeno, jaké úrovně jazykových znalostía komunika čních dovednostípodle tohoto rámce žák dosáhne na konci vzdělává ní a vzdělávací obsah cizího jazyka musí uvedené úrovni odpovídat. 1691 5.1.1 Český jazyk a Literatura Vzdělávací obsah JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Očekávané výstupy žák ^ odlišuje různé variety národního jazyka a vhodnějich využívá vesvém jazykovém projevu v souladu skomunikačnísituací ^ při analýze vybraných textů popíše základní rysy češtiny a vysvětlí zákonitosti jejího vývoje i současné vývojové tendence ^ v mluveném projevu ovládá zásady spisovné výslovnosti a pro účinné dorozumívánívhodně užívá zvukové prostředky řeči (modulace síly, výšky hlasu a tempa řeči; umístění prízvuku a pauz, správné frázování) ^ v mluveném projevu vhodně užívá nonverbálních prostředků řeči ^ v písemném projevu dodržuje zásady pravopisu a s oporou příruček řeší složitější případy; účinněvyužívá možností grafického členění textu ^ v písemném i mluveném projevu volí vhodné výrazové prostředky podle jejich funkce a ve vztahu k sdělovacímu záměru, k dané situaci, kontextu a k adresátovi; vysvetlia odůvodnívýznam slow daném kontextu ^ vesvém projevu uplatňuje znalosti tvaroslovia slovotvorných a syntaktických principů českého jazyka ^ využívá znalostí o větných členech a jejich vztazích, o aktuálním členěnívýpovědía o druzích vět podle záměru mluvčího k vhodnému vyjádření myšlenky, k účinnému dorozumívání, logickému strukturování vypovedia kodlišenízáměru mluvčího ^ vmluveném i psaném projevu vhodně využívá slohotvorné rozvrstvenívýrazových prostředků češtiny ^ používá různé prostředky textového navazovánívedoua kezvýšenísrozumitelnosti, přehlednosti a logické souvislosti sdělení; upLatnítextové členěnívsouladu s obsahovou výstavbou textu a rozvíjením tématu ^ při tvorbě vlastního textu mluveného i psaného využívá základní principy rétoriky ^ volíadekvátní komunikační strategie, zohledňuje partnera a publikum; rozeznává manipulativní komunikaci a dovede sejí bránit ^ posoudía interpretuje komunikační účinky textu,svá tvrzeníargumentačněpodpoříjeho všestrannou analýzou ^ pořizuje z textu výpisky, zpracovává výtahy, konspekty ^ efektivně a samostatně využívá různých informačních zdrojů (slovníky, encyklopedie, internet) Učivo obecné poučeníojazyku area-jazyk a řeč, jazyková komunikace; myšlení a jazyk; národníjazykajeho útvary; čeština a slovanskéjazyky; jazyková kultura; základ ní vývojové tendence českého jazyka zvuková stránka jazyka - zásady spisovné výslovnosti; zvukové prostředky souvislé řeči grafická stránka jazyka - písmo, jeho vzniká druhy; základní principy českého pravopisu a nejčastější odchylky od nich slovní zásoba, sémantika a tvoření slov-jednotky slovnízásoby (včetně frazeologických); významové vztahy mezi slovy; rozšiřováníslovnízásoby; způsoby tvořeníslov tvarosloví (morfologie) - slovní druhy a jejich mluvnické kategorie a tvary skladba (syntax) - základní principy větné stavby (větné členy, věty, souvětí a jejich vztahy); aktuální členění výpovědi); základy valenční a textové syntaxe 9099 slohová charakteristika výrazových prostředků text a styl, slohotvorní činitelé objektivní a subjektivní text (komunikát) a komunikační situace- prostředí, účastníci komunikace, jejich role funkce komunikátů - sebevyjádření, apel, přesvědčování, argumentace, kontakt aj. jako dominantní funkce kom unikátu míra připravenosti, oficiálnosti, formálnosti, veřejnosti komunikace; mluvenost a psanost komunikační strategie- adresnost, volba jazykového útvaru, prostředků verbálních a neverbálních s ohledem na partnera; vyjadřování přímé a nepřímé, jazyková etiketa monolog a dialog-výstavba dialogu, vztah otázka-odpověď; druhy literárního dialogu; subjekty mimotextové a vnitrotextové (autor, čtenář, vypravěč, lyrický hrdina, postavy); narativní postupy (řeč přímá, nepřímá, nevlastní přímá, polopřímá) rétorika - druhy řečnických projevů, příprava a realizace řečnického vystoupení základní vlastnosti textu, principyjeho výstavby- koherence textu (navazování, odkazování, tematické posloupnosti); členěnítextu a jeho signály; odstavec a daLšíjednotky, vzájemné vztahy textů (intertextovost) funkční styly a jejich realizace vtextech LITERÁRNÍ KOMUNIKACE Očekávané výstupy žák rozliší uměleckýtext od neuměleckého, naleznejevy, které činí text uměleckým objasní rozdíly mezi fikčním a reálným světem a vysvětlí, j a kým způsobem se reálný svět promítá do literárního textu, jaký vliv může mít svět fikce na myšlení a jednání reálných lidí na konkrétních příkladech popíše specifické prostředky básnickéhojazyka a objasníjejich funkci vtextu rozliší a specifikujejednotky vyprávění (časoprostor, vypravěč, postavy) a zhodnotíjejich funkci a účinek na čtenáře rozezná typy promluv a vyprávěcí způsoby a posoudíjejich funkci v konkrétním textu při interpretaci literárního textu ve všech jeho kontextech uplatňuje prohloubené znalosti o struktuře literárního textu, literárních žánrech a literárněvědných termínech identifikuje využitíjednoho textu vtextu jiném (intertextovost) a objasníjeho funkci a účinek na čtenáře postihne smysltextu, vysvětlí důvody a důsledky různých interpretací téhož textu, porovná je a zhodnotí, odhalí eventuální dezinterpretace textu rozliší texty spadající do oblasti tzv. literatury vážné, středního proudu a literárního braku a svůj názor argumentačně zdůvodní samostatně interpretuje dramatické, filmové a televiznízpracování literárních děl vystihne podstatné rysy základních period vývoje české i světové literatury, významných uměleckých směrů, uvedejejich představitele a charakterizuje a interpretujejejich přínos pro vývoj literatury a literárního myšlení vysvětlí specifičnost vývoje české literatury a vyložíjejí postavení v kontextu literatury světové (vzájemná inspirace, příbuznost, odlišnosti a jejich příčiny) tvořivě využívá informacíz odborné literatury, internetu, tisku a zdaLších zdrojů, kritickyjetřídía vyhodnocuje získané schopnosti a dovednostitvořivěvyužívá v produktivních činnostech rozvíjejících jeho individuálnístyl Učivo základy literární vědy- Litera mí teorie, Literární historie, Literární kritika, poetika; interdiscipLinárnost Literárnívědy; Literatura a její funkce metody interpretace textu- interpretační postupy a konvence, význam a smysL, popis, anaLýza,výkLad a vLastníinterpretace textu; čtenářské kompetence; interpretace a přeinterpretování způsoby vyjadřování zážitků z literárních děla soudů nad nimi (osobní záznamy, anotace, kritika a recenze, polemiky) jazykové, kompoziční a tematické prostředky výstavby literárního díla - tropy; figury; rytm us, rým a zvukové prostředky poezie; monoLog, dialog, přímá a nepřímá řeč, nevlastní přímá a polopřímá řeč; typy kompozice; motiv, téma textaintertextovost- kontext, vliv a způsoby mezitextového naväzovania mezitextové komunikace (motto, citát, aluze), žánry založené na mezitextovém navazování (parodie, travestie, plagiát), hraniční rysy textu (předmluva, doslov, ilustrace, obálka; autorský komentář, recenze) vývoj literatury v kontextu dobového myšlení, uměnía kultury- funkce periodizace Literatury, vývoj kontextu české a světové literatury; tematický a výrazový přínos veLkých autorských osobností; literární směry a hnutí; vývoj Literárních druhů a žánrů s důrazem na moderní literaturu 5.1.2 Cizí jazyk Vzdělávací obsah RECEPTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI Očekávané výstupy žák ^ porozumí hlavním bodům a myšlenkám autentického ústního projevu složitějšího obsahu na aktuální téma, postihnejeho hlavnía doplňujícíinformace ^ rozlišiv mluveném projevujednotlivé mluvčí, identifikuje různý styl, citové zabarvení, názory a stanoviska jednotlivých mluvčích ^ porozumí hlavním bodům a myšlenkám autentického čteného textu či písemného projevu složitějšího obsahu na aktuálnítéma ^ identifikuje strukturu textu a rozliší hlavnía doplňujícíinformace ^ vyhledá a shromáždíinformace z různých textů na méně běžné, konkrétnítéma a pracuje se získanými informacemi ^ odvodívýznam neznámých slov na základě již osvojené slovnízásoby, kontextu, znalosti tvorby slov a internacionalismů ^ využívá různé druhy slovníků, informativní literaturu, encyklopedie a média ^ čte s porozuměním literaturu ve studovaném jazyce ^ postihne zápletku i sled událostí ve filmu či hře produktivní recove dovednosti Očekávané výstupy žák ^ formuLujesvůjnázorsrozumiteLně, gramaticky správně, spontánně a p Lyn u Le ^ voLně a srozumiteLně reprodukuje přečtený nebo vysLechnutýautentickýtextsesLovnízásobou a jazykovými strukturami odpovídajícími náročnějšímu textu ^ přednese souvisLý projev na zadané téma ^ sestavísouvisLýtext na širokou škáLu témat a vyjádří své stanovisko ^ podrobně popíše své okoLí, své zájmy a činnosti s nimi související ^ Logicky a jasně strukturuje formáLníineformáLní písemný projev různých sLohovýchstyLů ^ s porozuměním přijímá a srozumiteLně i gramaticky správně předává obsahově sLožitějšíinformace ^ používá bohatou všeobecnou sLovní zásobu krozvijeníargumentace, aniž by redukovaLto, co chce sděLit ^ využívá výkLadové a odborné sLovníky při zpracování písemného projevu na neznámé téma INTERAKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI Očekávané výstupy žák ^ vyjádří a obhájí své myšLenky, názory a stanoviska vhodnou písemnou i ústníformou ^ adekvátně a gramaticky správně okomentuje a prodiskutuje odlišné názory různých faktografických i imaginativních textů ^ reagujespontánně a gramaticky správněvsLožitějších, méně běžných situacích užitím vhodných výrazů a frazeoLogických obratů ^ komunikuje p Lyn u Le a foneticky správně na témata abstraktníi konkrétnív méně běžných i odborných situacích ^ při setkánís rodilými m Luvčími zahájí, vede a zakončí diaLog a zapojí se do živé diskuse na různá témata týkající se odbornějších zájmů Učivo JAZYKOVÉ PROSTŘEDKYA FUNKCE (vztahující se k ob Lastern osobním, vzděLávacím, pracovním a veřejným, se kterými se žák setkává běžněi méně často nebo jen ve specifických kruzích) fonetika - zvuková výstavba sLova, zvuková stránka věty, fonetická redukce, fonetické rysy pravopis - pravidLa u sLožitějších sLov, zákonitosti vypLývající z psané podobyjazyka pro frázování a intonaci, konvence používané k prezentaci výsLovnosti gramatika -jmenné a verba Lni fráze, morfémy, prefixy, sufixy, daLší vyjádření minuLosti, přítomnosti a budoucnosti, rozvité věty vedLejší, sLožitá souvětí, odvozování, transpozice, transformace, va Lence lexikológie - ustáLené koLokace, ustáLená větná spojení, přísLoví, jednoduché idiomy, frázová sLovesa, ustáLené větné rámce, odborné výrazy a fráze na známá témata KOMUNIKAČNÍ FUNKCE JAZYKA A TYPYTEXTU (vztahujícíse k oblastem osobním, vzdělávacím, pracovním a veřejným, se kterými se žák setkává běžněi méně často nebo jen ve specifických kruzích) postoj, názor, stanovisko-souhlas, nesouhlas, svolení, prosba, odmítnutí, možnost, nemožnost, nutnost, potřeba, zákaz, příkaz emoce- libost/nelibost,zájem/nezájem, radost/zklamání, překvapení, údiv, obava,vděčnost, sympatie, lhostejnost, strach morální postoje a funkce- omluva, odpuštění, pochvala, pokárání, lítost, přiznání, odsouzení kratší písemný projev- pozdrav, vzkaz, přání, blahopřání, pozvání, odpověď, osobní dopis, úřední dopis, žádost, inzerát, strukturovaný životopis delší písemný projev- podrobný životopis, vypravování, úvaha, esej, podrobný popis, odborný popis čtený ä slyšený text -jazykově nekomplikované a logicky strukturované texty, texty informační, popisné, faktografické, dokumentární, imaginativníi umělecké samostatný ústní projev- popis, shrnutí, srovnání, vyprávění, oznámení, prezentace, reprodukce textu interakce - formálníi neformální rozhovor, diskuse, korespondence, strukturovaný pohovor, náhodné situace v osobním i profesním životě, komunikace prostřednictvím telefonu a dalších médií informace zmédií- tisk, rozhlas, televize, internet, film, audionahrávky, videonahrávky, veřejná hlášení, telefon TEMATICKÉ OKRUHY A KOMUNIKAČNÍ SITUACE (Výchozí texty jsou obsahově i jazykově náročnější, ale nekomplikované, nesou prvky uměleckého, publicistického, naučného a populárně-vědeckého stylu, vztahují se k běžným i méně běžným, konkrétním i abstraktním tématům, se kterými se žák může setkat v každodenním životě nebo při cestování do zemí dané jazykové oblasti.) oblast veřejná- veřejné instituce, veřejná oznámení, úřady, úřednídopisy, hlavní politické strany a orgány, veřejná jednání, veřejné služby, pasy, oprávnění, vystoupení, soutěže oblast pracovní- státní správa, firmy, průmysl, zemědělství, méně časté profese, nástroje a zařízení, pracovní události, pracovnísmlouva, obchodnídopis, reklamní materiály, návody, popis práce, bezpečnost práce oblast vzdělávací- primární, sekundární a terciárníškolstvív ČR a v zemích studovaného jazyka, naučné společnosti a kluby, profesníinstituce, povolania tituly vzdělává cích institucí, studentské shromáždění, vybavení učeben, práce v učebnách, debaty a diskuse, anotace, výtahy oblast osobní-cizí domov, krajina, společenské vztahy, blízcí lidé, spolupracovníci, umělecké předměty, domácí potřeby, vybavení pro sport a zábavu, zdraví, nehody, životní styl, netradiční dovolená, netradiční koníčky, recepty, romány, časopisy oblast osobnostní- identita, způsob vnímání sebe sama, světonázor oblastspolečenská-příroda, životní prostředí, ekologie, globální problémy, věda a technika, pokrok REÁLIE ZEMÍ STUDOVANÉHO JAZYKA politické a ekonomické postavení ve světě stručná charakteristika ekonomiky, společnosti a kultury vztahy s Českou republikou literatura, významná díla a autoři věda, technika, sport, umění, významné osobnosti, díla, úspěchy život a tradice, rodina, vzdělávání, národní záliby a zvláštnosti jazykové zvláštností a odlišnosti média a jejich účinky na jednotlivce a společnost aktuálni události a děni většího významu autentické materiály-tisk, rozhlas, film Poznámka: Vzdělávánív Cizím jazyce směřuje k dosažení úrovně B2 podle Společného evropského rámce pro jazyky, kterou lze charakterizovat následovně: Žák sejasně vyjadřuje, aniž byjazykově redukovalto, co chce sdělit. Má dostačující vyjadřovací prostředky k tomu, aby podaljasný popis, vyjádřilsvé názory, rozvíjel argumentaci bez většího hledáníslov a k tomuto účelu používá některé druhy podřadných souvětí. Má všeobecně vysokou úroveň slovní zásoby, ačkoliv v malé míře dochází k záměnám a nesprávnému výběru slov, které však nezpůsobují problémy v komunikaci. Dobře ovládá gramatiku a jen občas se dopouští malých nebo nesystematických chyb, mohou se objevit menší nedostatky ve větné stavbě, ale nejsou časté a mohou být zpětně opraveny. Žák se vyhne závažným chybám ve formulacích, vyjadřuje se sebevědomě, srozumitelně a zdvořile v rámci formálních a neformálních funkčních stylů, které odpovídají dané situaci a osobám, kterých se to týká. 5.1.3 Da Lší cizí jazyk Vzdělávací obsah RECEPTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI Očekávané výstupy žák ^ rozumí hlavním bodům či myšlenkám autentického ústního projevu i psaného textu na běžné a známé téma ^ identifikujestrukturujednoduchéhotextua rozliší hlavníinformace ^ rozlišiv mluveném projevu jednotlivé mluvčí, identifikuje různé styly a citová zabarvení promluvy ^ odhadne význam neznámých slov na základě již osvojené slovnízásoby a kontextu ^ užívá různétechniky čtení dle typ u textu a účelu čtení ^ využívá různé druhy slovníků při čtenínekomplikovaných faktografických textů PRODUKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI Očekávané výstupy žák ^ srozumitelně reprodukuje přečtený nebo vyslechnutý, méně náročný autentický text se slovní zásobou na běžná témata ^ formuluje svůj názor ústně i písemně na jednoduché, běžnétéma srozumitelně, gramaticky správně a stručně ^ logicky a jasně strukturuje středně dlouhý písemný projev, formálníineformálnítext na běžné či známétéma ^ sestaví ústně i písemně souvislýtext na jednoduchétémajako lineárnísled myšlenek ^ jednoduše a souvisle popíše své okolí, své zájmy a činnosti s nimi související ^ shrne a ústně i písemně sdělí běžné, obsahovějednoduché informace ^ využívá p řek lad o veslo vniky při zpracování písemného projevu na méně běžnétéma 59 interaktivní recove dovednosti Očekávané výstupy žák ^ vysvětLí gramaticky správně své názory a stanoviska písemnou i ústníformou a v krátkém a jednoduchém projevu na téma osobních zájmů nebo každodenního života ^ reaguje adekvátně a gramaticky správněv běžných, každodenních situacích užitímjednoduchých, vhodných výrazů a frazeoLogických obratů ^ s jistou mírou sebedůvěry komunikuje foneticky správně s použitím osvojené sLovnízásoby a gramatických prostředků ^ zapojí se, případně s menšími obtížemi, do rozhovoru s rodilými mLuvčími na běžné a známétéma v předvídateLných každodenních situacích Učivo JAZYKOVÉ PROSTŘEDKYA FUNKCE (vztahující se k obLastem osobním, vzděLávacím a spoLečenským a týkající se zájmů a konkrétních komunikačních situací, se kterými se žák m ůže běžně setkat) fonetika - distinktivní rysy, sLovní přízvuk, tónový průběh sLova, struktura slabiky, rytmus, intonace, sLabéasiLnéformyvýsLovnosti pravopis - interpunkce, pravidla u běžných s Lov, stažen é tvary, běžně používané Litografické znaky, konvence používané ve slovníku k prezentaci výslovnosti gramatika-jednoduché slovnítvary, alternace samohlásek a modifikace souhlásek, nepravidelné a nulové tvary slovních druhů, synonyma, antonyma, základnívyjádření přítomnosti, minulosti a budoucnosti, trpný rod přítomný, slova složená a sousloví, rozvité věty vedlejší, souřadné souvětí, supletivnost, řízen ost, shoda lexikológie - ustálená slovní spojení, přirovnání, složené předložky KOMUNIKATIVNÍ FUNKCE JAZYKA A TYPYTEXTŮ (vztahující se k oblastem osobním, vzdělávacím a společenským a týkající se konkrétních komunikačních situací, se kterými se žá k m ůže běžně setkat) postoj, názor, stanovisko-souhlas, nesouhlas, svolení, prosba, odmítnutí, zákaz, příkaz, možnost, nemožnost, nutnost, potřeba emoce- libost/nelibost,zájem/nezájem, radost/zklamání, překvapení, údiv, obava,vděčnost, sympatie, lhostejnost, strach morální postoje- omluva, odpuštění, pochvala, pokárání, lítost, přiznání kratší písemný projev- pozdrav, vzkaz, přání, blahopřání, pozvání, odpověď, osobní dopis, jednoduchý formální dopis, žádost, jednoduchý inzerát delší písemný projev- stručný životopis, příběh, stručný popis čtený ä slyšený text -jazykově nekomplikované a logicky strukturované texty, texty informační, popisné i umělecké samostatný ústní projev- popis, srovnání, vyprávění, krátké oznámení, jednoduše formulovaná prezentace, reprodukce kratšího textu interakce - formálníi neformální rozhovor, diskuse, korespondence, strukturovaný pohovor informace zmédií- tisk, rozhlas, televize, internet, film, audionahrávky, videonahrávky, veřejná prohlášení, telefon TEMATICKÉ OKRUHY A KOMUNIKAČNÍ SITUACE (Výchozítextyjsou obsahově i jazykově uspořádané, nekomplikované, mají Logickou strukturu, jsou informačního a popisného charakteru, vztahují se ke konkrétním a běžným tématům a vycházejíz autentických situací, se kterými se žák může setkat v každodenním životě a i při cestování do zemí dané jazykové oblasti.) oblastveřejná-služby, obchody, nákupní střediska, trhy, zboží, nálepky a obaly, veřejná doprava, jízdní řády, lístky, pokuty, divadlo, kino, programy, zábavní podniky, restaurace, jídelníčky, hotely, formuláře, běžné události, zdravotníslužby, oznámení, letáky oblast pracovní-zaměstnání, běžné profese, běžné podniky, běžné vybavení pracoviště, obchodní administrativa, obchodní dopis, nákup a prodej, jednoduchý návod a popis práce, orientačníznačení, jednoduché recepty oblast vzdělávací-škola, učebny, školní prostory, učitelé, pomocný personál, vybaveníškoly, méně běžné školní pomůcky, významné školní dny a události, výuka, domácí úkoly, diskuse, video-texty, texty na obrazovce počítače, slovníky, příručky oblast osobní-rodina a jejíspolečenské vztahy, přátelé, příbuzní, vybavení domácnosti; život mimo domov: kolej, hotel, domov přátel, okolní krajina; jednoduché vybavení pro sport a zábavu, život na venkově a ve městě, dovolená, svátky, osobní dopisy oblast osobnostní- koníčky, zájmy, názory a postoje k blízkému okolí oblastspolečenská-příroda, životní prostředí, kultura, tradice, sport, média REÁLIE ZEMÍ STUDOVANÉHO JAZYKA geografické zařazení a stručný popis významné události z historie, významné osobnosti životní styl a tradice v porovnání s Českou republikou kultura, umění a sport, některé známé osobnosti a jejich úspěchy ukázky významných literárních děl Poznámka: Vzdělávánív Dalším cizím jazyce směřuje k dosažení úrovně Bl podle Společného evropského rámce pro jazyky, kterou lze charakterizovat následovně: Žák má dostačující vyjadřovací prostředky a odpovídajícíslovnízásobu ktomu, aby se domluvil a vyjadřoval, i kdyžs určitou mírou zaváhání. Disponuje dostatečnými opisnými jazykovými prostředky v rámci tematických okruhů,jakojsou rodina, koníčky a zájmy, práce, cestování a aktuální události. Žák komunikuje přiměřeně správně ve známých kontextech; všeobecně ovládá gramatiku dobře, ačkoliv vliv mateřského jazyka je postřehnuteLný. Přiměřeně správně používá zásobu běžných gramatických prostředků a vzorců v rámci snadno předvídatelných situací. Při vyjádřenísložitější myšlenky nebo promluvy na neznámé téma se dopouští závažných chyb. Žák používá širokou škálu jazykových funkcí a v jejich rámci reaguje. Využívá nejběžnější vyjadřovací prostředky neutrálního funkčního stylu. 5.2 Matematika a její aplikace Charakteristika vzdělávací oblasti Výuka matematiky na gymnáziu rozvíjía prohlubuje pochopení kvantitativních a prostorových vztahů reálného světa, utváří kvantitativní gramotnost žáků a schopnost geometrického vhledu. Ovládnutí požadovaného matematického aparátu, elementy matematického myšlení, vytváření hypotéz a deduktivní úvahy jsou prostředkem pro nové hlubší poznání a předpokladem dalšího studia. Osvojené matematické pojmy, vztahy a procesy pěstují myšlenkovou ukázněnost, napomáhajížákům k prožitku celistvosti. 97 Matematickévzdělávánínapomáhá rozvoji abstraktního a analytického myšlení, rozvijí Logické usuzování, učísrozumitelné a věcné argumentaci s cílem najítspíše objektivnípravdu než uhájitvLastní názor. Těžiště výuky spočívá v osvojeníschopnosti formulace problému a strategie jeho řešení, v aktivním ovládnutí matematických nástrojů a dovedností, v pěstování schopnosti aplikace. Matematika přispívá ktomu,aby žáci byli schopni hodnotit správnost postupu při odvozovánítvrzenía odhalovat klamné závěry. Během studia žáci objevují, že matematika nachází uplatněnív mnoha oborech lidské činnosti (např. v ekonomii, technice, ale i ve společenských vědách), že je ovlivňována vnějšími podněty (například z oblasti přírodních věd) a že modernítechnoLogiejsou užitečným pomocníkem matematiky. Žáci poznávají, že matematika jesoučástínašíkulturyajevýsledkem složitého multikulturního historického vývoje spojeného s mnoha významnými osobnostmi lidských dějin. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávánív dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: osvojovánízákladních matematických pojmů a vztahů postupnou abstrakcia zobecňováním na základě poznáváníjejich charakteristických vlastností; určování, za řazovánía využívání pojmů, k analýze a zobecňováníjejich vlastností; vytvářenízásoby matematických pojmů, vztahů, algoritmů a metod řešeníúloh a k využívání osvojeného matematického aparátu; analyzování problém u a vytváření plánu řešení, k volbě správného postupu při řešeníúloh a problémů, kvyhodnocovánísprávnostivýsledkuvzhledem kzadaným podmínkám; práci s matematickými modely, k vědomí, že k výsledku lze dospět různými způsoby; rozvoji logického myslenia úsudku, vytváření hypotéz na základě zkušenosti nebo pokusu, k jejich ověřování nebo vyvracení pomocí protipříkladů; pochopenívzájemných vztahů a vazeb mezi okruhy učiva a k aplikaci matematických poznatků v dalších vzdělávacích oblastech; přesnému vyjadrovania zdokonalovánígrafického projevu, k porozumění matematickým termínům, symbolice a matematickému textu; zdůvodňování matematických postupů, k obhajobě vlastního postupu; rozvíjenídovednosti pracovats různými reprezentacemi; užívání kalkulátoru a moderních technologií k efektivnímu řešeníúloh a k prezentaci výsledků; rozvíjenízkušenostís matematickým modelováním (k činnostem, kterými se učí poznávat a nalézat situace, v nichž se může orientovat prostřednictvím matematického popisu), k vyhodnocování matematických modelů, k poznávání mezíjejich použití, k vědomí, že realita je složitější nežjejí matematický model, že daný model může býtvhodný pro více situácia jedna situace může být vyjádřena různými modely); rozvíjení geometrického videnia prostorové představivosti; pochopení matematikyjako součásti kulturního dědictví a nezaměnitelného způsobu uchopovánísvěta. 1691 5.2.1 Matematika a její aplikace Vzdělávací obsah ARGUMENTACE A OVĚŘOVÁNÍ Očekávané výstupy žák ► čte a zapisuje tvrzenív symbolickém jazyce matematiky ^ užívá správně logické spojky a kvantifikátory ► rozliší definici a větu, rozlišípředpoklad a závěrvěty ► rozliší správný a nesprávný úsudek ^ vytváříhypotézy,zdůvodňujejejich pravdivost a nepravdivost, vyvrací nesprávná tvrzení ► zdůvodňuje svůj postup a ověřujesprávnostřešeníproblému Učivo základní poznatky z matematiky- výrok, definice, věta, důkaz množiny-in kluže a rovnost množin, operace s množinami výroková logika ČÍSLO A PROMĚNNÁ Očekávané výstupy žák užívá vlastnosti dělitelnosti přirozených čísel operuje s intervaly, aplikuje geometrický význam absolutní hodnoty provádí operace s mocninami a odmocninami, upravuje číselné výrazy odhadujevýsledky numerických výpočtů a efektivněje provádí, účelně využívá kalkulátor upravuje efektivně výrazy s proměnnými, určuje definičníoborvýrazu rozkládá mnohočleny na součin vytýkáním a užitím vzorců, apLikujetuto dovednost při řešení rovnic a nerovnic řeší lineární a kvadratické rovnice a nerovnice, řešísoustavy rovnic, vjednodušších případech diskutuje řešitelnost nebo počet řešení rozlišuje ekvivalentnía neekvivalentní úpravy geometricky interpretuje číselné, algebraické a funkčnívztahy, graficky znázorňuje řešení rovnic, nerovnic a jejich soustav ^ analyzuje a řeší problémy, v nichž aplikuje řešení lineárních a kvadratických rovnic a jejich soustav Učivo číselné obory- přirozená, celá, racionálnía reálná čísla mocniny- mocniny s přirozeným, celým a racionálním exponentem, odmocniny výrazys proměnnými-mnohočleny, lomené výrazy, výrazy s mocninami a odmocninami rovnice a nerovnice - lineární rovnice, nerovnice a jejich soustavy, kvadratická rovnice (diskriminant, vztahy mezi kořeny a koeficienty), rovnice a nerovnice v součinovém a podílovém tvaru, rovnice a nerovnice s absolutní hodnotou, rovnice s neznámou vejmenovateli a pod odmocninou, logaritmické, exponenciálnía goniometrické rovnice PRÁCE S DATY, KOMBINATORIKA, PRAVDĚPODOBNOST Očekávané výstupy žák ^ řeší reálné problémy s kombinatorickým podtextem (charakterizuje možné případy, vytváří model pomocí kombinatorických skupin a určujejejich počet) ^ využívá kombinatorické postupy při výpočtu pravděpodobnosti, upravujevýrazysfaktoriály a kombinačními čísly ^ diskutuje a kriticky zhodnotí statistické informace a daná statistická sdělení ^ volí a užívá vhodné statistické metody k analýze a zpracování dat (využívá výpočetnítechniku) ^ reprezentuje graficky soubory dat, čte a interpretuje tabulky, diagramy a grafy, rozlišuje rozdíly v zobrazení obdobných souborů vzhledem kjejich odlišným charakteristikám Učivo kombinatorika - elementární kombinatorické úlohy, variace, permutace a kombinace (bez opakování), binomická věta, Pascalůvtrojúhelník pravděpodobnost - náhodnýjev a jeho pravděpodobnost, pravděpodobnost sjednocení a průniku jevů, nezávislostjevů prácesdaty-analýza a zpracování dat v různých reprezentacích, statistický soubor a jeho charakteristiky (vážený aritmetický průměr, medián, modus, percentu, kvartil, směrodatná odchylka, mezi kva rtilová odchylka) ZÁVISLOSTI A FUNKČNÍ VZTAHY Očekávané výstupy žák ^ načrtne grafy požadovaných funkcí (zadaných jednoduchým funkčním předpisem) a určí jejich vlastnosti ^ formuluje a zdůvodňuje vlastnosti studovaných funkcia posloupností ^ využívá poznatky o funkcích při řešení rovnic a nerovnic, při určování kvantitativních vztahů ^ aplikuje vztahy mezi hodnotami exponenciálních, logaritmických a goniometrických funkcia vztahy mezi těmito funkcemi ^ modeluje závislosti reálných dějů pomocí známých funkcí ^ řešíaplikačníúlohysvyužitím poznatků o funkcích a posloupnostech ^ interpretuje z funkčního hlediska složené úrokování, aplikuje exponenciální funkci a geometrickou posloupnost ve finanční matematice Učivo obecné poznatky o f unkcích - pojem funkce, definiční obor a obor hodnot, graf funkce, vlastnosti funkcí funkce -lineární funkce, kvadratická funkce, funkce absolutní hodnota, lineární lomená funkce, mocninnéfunkce,funkcedruhá odmocnina, exponenciální, logaritmické a goniometrické funkce, vztahy mezi goniometrickými funkcemi posloupnost- určenia vlastnosti posloupností, aritmetická a geometrická posloupnost 97 GEOMETRIE Očekávané výstupy žák ^ používá geometrické pojmy, zdůvodňuje a využívá vlastnosti geometrických útvarů v rovině a v prostoru, na základě vlastností třídí útvary určuje vzájemnou polohu lineárních útvarů, vzdálenosti a odchylky využívá náčrt při řešení rovinného nebo prostorového problému v úlohách početnígeometrie aplikuje funkčnívztahy, trigonometrii a úpravy výrazů, pracuje s proměnnými a iracionálními čísly řeší polohové a nepolohové konstrukční úlohy užitím všech bodů dané vlastnosti, pomocíshodných zobrazenia pomocí konstrukce na základě výpočtu zobrazivé volné rovnoběžné projekci hranolajehlan,sestrojía zobrazí rovinný řez těchto těles řeší planimetrické a stereometrické problémy motivované praxí užívá různézpůsoby analytického vyjádření přímky v rovině (geometrický význam koeficientů) řeší analyticky polohové a metrické úlohy o lineárních útvarech v rovině využívá charakteristické vlastnosti kuželoseček k určeníanalytického vyjádření z analytického vyjádření (z osové nebo vrcholové rovnice) určízákladníúdajeo kuželosečce řeší analyticky úlohy na vzájemnou polohu přímky a kuželosečky Učivo geometrie v rovině- rovinné útvary (klasifikace), obvody a obsahy; shodnost a podobnosttrojúhelníků; Pythagorova věta a věty Euklidovy; množiny bodů dané vlastnosti; úhly v kružnici, shodná zobrazení (osová a středová souměrnost, posunutí, otočení); stejnolehlost; konstrukční úlohy geometrie v prostoru- polohové a metrické vlastnosti; základní tělesa, povrchy a objemy, volné rovnoběžné promítání trigonometrie - sinová a kosinová věta; trigonometrie pravoúhlého a obecného trojúhelníku analytická geometrie vrovině-vektory a operace s nimi; analytická vyjádření přímky v rovině; kuželosečky (kružnice, elipsa, parabola a hyperbola) 5.3 Člověka příroda Charakteristika vzdělávací oblasti Základní prioritou každé oblasti přírodovědného poznáváníje odkrývat metodami vědeckého výzkumu zákonitosti, jimiž se řídí přírodní procesy. Odkrývání přírodních zákonitostíjehodnotnéjednak samo o sobě, neboť naplňuje přirozenou lidskou zvědavost poznat a porozuměttomu, co se odehrává pod povrchem smyslově pozorovatelných, často zdánlivě nesouvisejících jevů, a jednak člověku umožňuje ovládnout různé přírodní objekty a procesy tak, abyje mohlvyužívat pro další výzkum i pro rozmanité praktické účely. Má-li být přírodovědné vzdělávání na gymnáziu kvalitnía pro žáky prakticky využitelné, je zapotřebí, abyje orientovalo v první řadě na hLedánízákonitých souvislostí mezi poznanými aspekty přírodních objektů či procesů, a nikoli jen na jejich pouhé zjištění, popis nebo klasifikaci. Hledání, poznávania využívání přírodních zákonitostí se má tudíž ve vzdělávacíoblasti Člověk a příroda na gymnáziu projevovat v mnohem větší míře, než tomu bylo ve stejnojmenné oblasti na základníškole. Takový přístup též v žácích podněcuje touhu po hlubším poznávánířádu okolního světa a nabízíjim možnost intenzivního prožitku zvláštních schopnostítento řád hledat a poznávat. 98 Obsah a metodologie přírodovědného poznávání velmi zřetelně o d ráží systémový charakter přírody a víceúrovňovost její organizace. Přírodní objekty jsou totiž vesměs systémy nebo tyto systémy vytvářejí. Zkoumání přírody tak nezbytně vyžaduje komplexní, tj. multidisciplinárnía interdisciplinární přístup, a tím i úzkou spolupráci jednotlivých přírodovědných oborů a odstraňováníjakýchkoli zbytečných bariér mezi nimi. Vzdělávací oblast Člověk a příroda má proto také umožnit žákům poznávat, že bariéry mezi jednotlivými úrovněmi organizace přírody reálně neexistují, jsou často jen v našem myslenia v našich izolovaných přístupech. Svým obsahovým, strukturním i metodickým pojetím má oblast vytvářet prostředí koordinované spolupráce všech gymnaziálních přírodovědných vzdělávacích oborů. Přírodovědné disciplínyjsou si velmi blízké i v metodách a prostředcích, které uplatňujíve své výzkumné činnosti. Používajítotiž vždy souběžně empirické prostředky (tj. soustavné a objektivní pozorování, měření a experimenty) a prostředky teoretické (pojmy, hypotézy, modely a teorie). Každá z těchto složek je přitom v procesu výzkumu nezastupitelná, vzájemně se ovlivňují a podporují. Žáci mají mít proto co nejvíce příležitostí postupně si osvojovat vybrané empirické i teoretické metody přírodovědného výzkumu, aktivně je spolu s přírodovědnými poznatky ve výuce využívat, uvědomovat si důležitost obou pro přírodovědné poznání, předně pak pro jeho objektivitu a pravdivosti pro řešeníproblémů, se kterými se člověk při zkoumání přírody setkává. Přírodovědný výzkum má i své hodnotové a morální aspekty. Za nejvyšší hodnoty se v něm považují objektivita a pravdivost poznávání. Ty lze ovšem dosahovatjen v prostředí svobodné komunikace mezi lidmi a veřejné a nezávislé kontroly způsobu získávání dat či ověřování hypotéz. Gymnaziální přírodovědné vzdělávání musí proto též vytvářet prostředí pro svobodnou diskusi o problémech i pro ověřování objektivity a pravdivosti získaných nebo předložených přírodovědných informací. Lze toho dosahovat tím, že si žáci osvojují např. pravidla veřejné rozpravy o způsobech získávání dat či ověřování hypotéz, rozvíjejí si schopnost předložit svůj názor, poznatek či metodu k veřejnému kritickému zhodnocení, učí se nevnímat oponenta pouze jako názorového protivníka, ale i jako partnera při společném hledání pravdy. K základním morálním normám přírodovědného poznávání patří především požadavek nezkreslovat data získávaná ve výzkumu a nevyužívat jeho výsledky pro vytvářenítechnologiía dalších praktických aplikací, které by mohly poškozovat zdraví člověka či nevratně narušit přírodnía sociální prostředí. Žákům je tak zapotřebí na konkrétních případech ukazovat negativní důsledky zkreslovánívýzkumných datčivyužívánívýsledků přírodovědného výzkumu pro účely potenciálně ohrožující člověka a dalšísložky přírody. Vzdělávací o b last Člověk a příroda tím, že žákovi ukáže i využívání poznatků a metod přírodních věd pro inspiraci a rozvoj dalších oblastí lidské aktivity, počínaje nejrůznějšími technologiemi a konče filozofií,předsta-vuje mu současně přírodnívědy téžjako neoddělitelnou a nezastupitelnou součást lidské kultury a zvyšuje ta k zájem žáků o ně. Tento zájem je možno podporovati prostřednictvím exkurzív různých vědeckých, technologických či kulturních institucích a bezesporu i co neintenzivnějším využíváním moderních technologií v procesu žákova přírodovědného vzdělávání. K zvýšení zájmu žáků o přírodovědné vzdělání mohou přispívat také objektivní hodnocení různých informací z oblasti pseudovědy a antivědy, neboť ta ve značné míře často využívá právě poznatků a metod přírodních věd. Vzdělávacíoblast Člověk a příroda je členěna na vzdělávací obory Fyzika, Chemie, Biologie, Geografie a Geologie. Vzdělávacíobsah přírodovědného i společenskovědního charakteru oboru Geografie bylvzájmu zachováníjeho celistvosti zařazen do této vzdělávací oblasti. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávánív dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: formulaci přírodovědného problému, hledáníodpovědi na něj a případnému zpřesňování či opravě řešenítohoto problému; prováděnísoustavných a objektivních pozorování, měřenía experimentů (především Laboratorního rázu) podle vlastního či týmového plánu nebo projektu, k zpracování a interpretaci získaných dat a hledání souvislostí mezi nimi; tvorbě modelu přírodního objektu či procesu umožňujícího pro daný poznávací účelvhodně reprezentovatjejich podstatné rysy či zákonitosti; používáníadekvátních matematických a grafických prostředků k vyjadřování přírodovědných vztahů a zákonů; využívání prostředků moderních technologiív průběhu přírodovědné poznávací činnosti; spolupráci na plánech či projektech přírodovědného poznávania k poskytování dat či hypotéz získaných během výzkumu přírodních faktů ostatním lidem; předvídání průběhu studovaných přírodních procesů na základě znalosti obecných přírodovědných zákonů a specifických podmínek; předvídání možných dopadů praktických aktivit lidína přírodníprostředí; och raně životního prostředí, svého zdravíi zdraví ostatních lidí; využívání různých přírodních objektů a procesů pro plnohodnotné naplňovánívlastního života při současném respektováníjejich ochrany. 5.3.1 Fyzika Vzdělávací obsah FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEJICH MĚŘENÍ Očekávané výstupy žák ► měřívybrané fyzikální veličiny vhodnými metodami, zpracuje a vyhodnotí výsledky měření ► rozlišískalárníveličiny od vektorových a využívaje při řešenífyzikálních problémů a úloh Učivo soustava fyzikálních veličin a jednotek-Mezinárodnísoustava jednotek (SI) absolutní a relativní odchylka měření POHYB TĚLES A JEJICH VZÁJEMNÉ PŮSOBENÍ Očekávané výstupy žák ^ užívá základní kinematické vztahy při řešení problémů a úloh o pohybech rovnoměrných a rovnoměrně zrychlených/zpomalených ^ určív konkrétních situacích síly a jejich momenty působící na těleso a určí výslednici sil ^ využívá (Newtonovy) pohybové zákony k předvídání pohybu těles ^ využívá zákony zachováníněkterých důležitých fyzikálních veličin při řešeníproblémů a úloh ^ objasní procesy vzniku, šíření, odrazu a interference mechanického vlnění Učivo kinematika pohybu-vztažná soustava; poloha a změna polohy tělesa, jeho rychlost a zrychlení dynamika pohybu- hmotnost a síla; první, druhýatřetípohybový zákon, inerdáLnísoustava; hybnost tělesa; tlaková síla, tlak; třecí síla; síla pružnosti; gravitační a tíhová síla; gravitační pole; moment síly; práce, výkon; souvislost změny mechanické energie s prací; zákony zachování hmotnosti, hybnosti a energie mechanické kmitania vlnění- kmitání mechanického oscilátoru, jeho perioda a frekvence; postupné vlnění, stojaté vlnění, vlnová délka a rychlost vlnění; zvuk, jeho hlasitost a intenzita STAVBA A VLASTNOSTI LÁTEK Očekávané výstupy žák ^ objasnísouvislost mezi vlastnostmi látek různých skupenstvía jejich vnitřnístrukturou ^ aplikuje s porozuměním termodynamické zákony při řešení konkrétních fyzikálních úloh ^ využívá stavovou rovnici ideálního plynu stálé hmotnosti při předvídánístavových změn plynu ^ analyzuje vznik a průběh procesu pružné deformace pevných těles ^ porovná zákonitosti teplotní roztažnosti pevných těles a kapalin a využívaje k řešení praktických problémů Učivo kinetická teorie látek- charakter pohybu a vzájemných interakcí částic v látkách různých skupenství termodynamika -termodynamická teplota; vnitřní energie a její změna, teplo; první a druhý termodynamický zákon; měrná tepelná kapacita; různé způsoby přenosu vnitřní energie v rozličných systémech vlastnosti látek- normálové napětí, Hookův zákon; povrchové napětí kapaliny, kapilárníjevy; součinitel teplotní roztažnosti pevných látek a kapalin; skupenské a měrné skupenské teplo ELEKTROMAGNETICKÉ JEVY, SVĚTLO Očekávané výstupy žák ^ porovná účinky elektrického pole na vodič a izolant ► využívá Ohmův zákon při řešení p ra ktických problémů ► aplikuje poznatky o mechanismech vedení elektrického proudu v kovech, polovodičích, kapalinách a plynech při analýze chovánítěles z těchto látek v elektrických obvodech ► využívá zákon elektromagnetické indukce k řešení problémů a k objasnění funkce elektrických zařízení ► porovná šíření různých druhů elektromagnetického vlněnív rozličných prostředích ► využívá zákony šířenísvětla v prostředí k určovánívlastností zobrazení předmětů jednoduchými optickými systémy Učivo elektrický náboj a elektrické pole - elektrický náboj a jeho zachování; intenzita elektrického pole, elektrické napětí; kondenzátor elektrický proud v látkách- proud jako veličina; Ohmův zákon pro část obvodu i uzavřený obvod; elektrický odpor; elektrická energie a výkon stejnosměrného proudu; polovodičová dioda magnetické pole - poLe magnetu a vodičů s proudem, magnetická indukce; indukované napětí střídavýproud - harmonické střídavé napětí a proud, jejich frekvence; výkon střídavého proudu; generátor střídavého proudu; eLektromotor; transformátor elektromagnetické záření- eLektromagnetická vLna; spektrum eLektromagnetického záření vlnové vlastnosti světla -šírenia rych Lost svět La v různých prostředích; stá Lost rychlosti světla vinerciálních soustavách a některé důsLedky této zákonitosti; zákony odrazu a lomu světla, index lomu; optické spektrum; interference světla optické zobrazování-zobrazení odrazem na rovinném a kulovém zrcadLe; zobrazení lomem na tenkých čočkách; zorný úhel; oko jako optický systém; lupa MIKROSVET Očekávané výstupy žák ^ využívá poznatky o kvantování energie zářenía mikročástic k řešení fyzikálních problémů ^ posoudíjadernou přeměnu z hlediska vstupních a výstupních částic i energetické bilance ^ využívá zákon radioaktivnípřeměny k předvídání chování radioaktivních látek ^ navrhne možnézpůsoby ochrany člověka před nebezpečnými druhy záření Učivo kvanta a vlny- foton a jeho energie; korpuskulárne vlnová povaha zářenía mikročástic atomy-kvantováníenergieeLektronů v atomu; spontánníastimuLovaná emise, laser; jaderná energie; syntéza a štěpeníjader atomů; řetězová reakce, jaderný reaktor 5.3.2 Chemie Vzdělávací obsah OBECNÁ CHEMIE Očekávané výstupy žák ^ využívá odbornou terminologii při popisu látek a vysvětlování chemických dějů ► provádí chemické výpočty a uplatňuje je při řešení p ra ktických problémů ► předvídá vlastnosti prvků a jejich chovánív chemických procesech na základě poznatků o periodické soustavě prvků ^ využívá znalosti o časticové struktuře látek a chemických vazbách k předvídání některých fyzikálně-chemických vlastností látek a jejich chovánív chemických reakcích Učivo soustavy látek a jejich složení veličiny a výpočty v chemii stavba atomu periodická soustava prvků chemická vazba a vlastnosti látek tepelné změny při chemických reakcích rychlost chemických reakcia chemická rovnováha ANORGANICKÁ CHEMIE Očekávané výstupy žák ► využívá názvoslovíanorganické chemie při popisu sloučenin ► charakterizuje významné zástupce prvků a jejich sloučeniny, zhodnotíjejich surovinové zdroje, využití v praxi a vliv na životní prostředí ► předvídá průběh typických reakcíanorganických sloučenin ► využívá znalosti základů kvalitativnía kvantitativníanalýzy k pochopeníjejich praktického významu v anorganické chemii Učivo vodík a jeho sloučeniny s-prvky a jejich sloučeniny p-prvkya jejich sloučeniny d- a f-prvky a jejich sloučeniny ORGANICKÁ CHEMIE Očekávané výstupy žák ^ zhodnotí vlastnosti atomu uhlíku významné pro strukturu organických sloučenin ► aplikuje pravidla systematického názvosloví organické chemie při popisu sloučenin s možností využití triviálních názvů ► charakterizuje základní skupiny organických sloučenin a jejich významné zástupce, zhodnotíjejich surovinové zdroje, využitív praxi a vliv na životní prostředí ► aplikuje znalosti o průběhu organických reakcí na konkrétních příkladech ^ využívá znalosti základů kvalitativnía kvantitativníanalýzy k pochopeníjejich praktického významu v organické chemii Učivo uhlovodíky a jejich klasifikace deriváty uhlovodíků a jejich klasifikace heterocyklické sloučeniny syntetické makromolekulami látky léčiva, pesticidy, barviva a detergenty BIOCHEMIE Očekávané výstupy žák ^ objasnístrukturu a funkci sloučenin nezbytných pro důležité chemické procesy probíhajícív organismech ^ charakterizuje základní metabolické procesy a jejich význam Učivo lipidy sacharidy proteiny nukleové kyseliny enzymy, vitaminy a hormony 5.3.3 Biologie Vzdělávací obsah OBECNÁ BIOLOGIE Očekávané výstupy žák ^ odliší živé soustavy od neživých nazákladějejich charakteristických vlastností ^ porovná významné hypotézy o vzniku a evoluci živých soustav na Zemi ^ objasnístavbu a funkci strukturních složek a životní projevy prokaryotních a eukaryotních buněk ^ vysvětlí význam diferenciace a specializace buněk pro mnohobuněčné organismy ^ odvodíhierarchii recentních organismů ze znalostí o jejich evoluci Učivo vznik a vývoj živých soustav; evoluce buňka - stavba a funkce BIOLOGIE VIRŮ Očekávané výstupy žák ^ charakterizuje viryjako nebuněčné soustavy ^ zhodnotí způsoby ochrany proti virovým onemocněním a metodyjejich léčby ^ zhodnotí pozitivní a negativnívýznam virů Učivo stavba a funkce virů BIOLOGIE BAKTERII Očekávané výstupy žák ► charakterizuje bakterie z ekologického, zdravotnického a hospodářského hlediska ► zhodnotí způsoby ochrany proti bakteriálním onemocněním a metodyjejich léčby Učivo stavba a funkce bakterii BIOLOGIE PROTIST Očekávané výstupy žák ^ charakterizuje protista z ekologického, zdravotnického a hospodářského hlediska Učivo stavba a funkce protist BIOLOGIE HUB Očekávané výstupy žák ^ pozná a pojmenuje (s možným využitím různých informačních zdrojů) významnézástupce hub a lišejníků ^ posoudí ekologický, zdravotnický a hospodářský význam hub a lišejníků Učivo stavba a funkce hub stavba a funkce lišejníků BIOLOGIE ROSTLIN Očekávané výstupy žák ^ popíše stavbu těl rostlin, stavbu a funkci rostlinných orgánů ^ objasní princip životních cyklů a způsoby rozmnožování rostlin ^ porovná společné a rozdílné vlastnosti stélkatých a cévnatých rostlin ^ pozná a pojmenuje (s možným využitím různých informačních zdrojů) významné rostlinné druhy a uvede jejich ekologické nároky ^ zhodnotí rostlinyjako primární producenty biomasy a možnosti využití rostlin v různých odvětvích lidské činnosti ^ posoudí vliv životních podmínek na stavbu a funkci rostlinného těla ^ zhodnotíproblematiku ohrožených rostlinných druhů a možnosti jejich ochrany Učivo morfologie a anatomie rostlin fyziologie rostlin systém a evoluce rostlin rostliny a prostředí BIOLOGIE ŽIVOČICHŮ Očekávané výstupy žák ► charakterizuje hlavnítaxonomickéjednotky živočichů a jejich významné zástupce ^ popíše evoluci a adaptaci jednotlivých orgánových soustav ^ objasní principy základních způsobů rozmnožovania vývoj živočichů ^ pozná a pojmenuje (s možným využitím různých informačních zdrojů) významné živočišné druhy a uvede jejich ekologické nároky ^ posoudí význam živočichů v přírodě a v různých odvětvích lidské činnosti charakterizuje pozitivní a negativní působeníživočišných druhů na lidskou populaci ^ charakterizujezákladnítypychováníživočichů ^ zhodnotíproblematiku ohrožených živočišných druhů a možnosti jejich ochrany Učivo morfologie a anatomie živočichů fyziologie živočichů systém a evoluce živočichů živočichové a prostředí etologie BIOLOGIE ČLOVĚKA Očekávané výstupy žák ^ podle předloženého schématu popíše a vysvětlí evoluci člověka ^ využívá znalosti o orgánových soustavách pro pochopení vztahů mezi procesy probíhajícími v lidském těle ^ charakterizujeindividuálnívývoj člověka a posoudí faktory ovlivňujícíjej v pozitivním a negativním směru Učivo opěrná a pohybová soustava soustavy látkové přeměny soustavy regulační soustavy rozmnožovací GENETIKA Očekávané výstupy žák ^ využívá znalosti o genetických zákonitostech pro pochopení rozmanitosti organismů ^ analyzuje možnosti využití znalostíz oblasti genetiky v běžném životě Učivo molekulárnfa buněčné základy dědičnosti dědičnost a proměnlivost genetika člověka genetika populací EKOLOGIE Očekávané výstupy žák ^ používá správně základní ekologické pojmy ^ objasňuje základní ekologické vztahy Učivo základní ekologické pojmy podmínky života biosféra a její členění 5.3.4 Geografie Vzdělávací obsah PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ Očekávané výstupy žák ^ porovná postaveníZemě ve vesmíru a podstatné vlastnosti Země s ostatními tělesy slunečnísoustavy ^ porovná na příkladech mechanismy působení endogenních (včetně deskové tektoniky) a exogenních procesů a jejich vliv na utvářenízemského povrchu a na život lidí ^ objasní mechanismy globální cirkulace atmosféry a její důsledky pro vytváření klimatických pásů ^ objasnívelký a malý oběh vody a rozlišíjednotlivé složky hydrosféry a jejich funkci v krajině ► hodnotí vodstvo a půdní obal Země jako základ života a zdroje rozvoje společnosti ► rozliší hlavní biomy světa ► rozliší složky a prvky fyzickogeografické sféry a rozpozná vztahy mezi nimi Učivo Země jako vesmírné těleso-tvar a pohyby Země, důsledky pohybu Země pro život Lidí a organismů, střídánídne a noci, střídání ročních období, časová pásma na Zemi, kalendář fyzickogeografická sféra -vzájemné vazby a souvislosti složek fyzickogeografické sféry, základní zákonitosti stavu a vývoje složek fyzickogeografické sféry, důsledky pro přírodní prostředí systém fyzickogeografické sféry na planetárnía na regionální úrovni - objekty, jevy, procesy, zonalita, azoná lni jevy SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ Očekávané výstupy žák zhodnotí na příkladech dynamiku vývoje obyvatelstva na Zemi, geografické, demografické a hospodářské aspekty působící na chování, pohyb, rozmístění a zaměstnanost obyvatelstva analyzuje hlavní rasová, etnická,jazyková, náboženská, kulturnía politická specifika s ohledem na způsob života a životní úroveň v kulturních regionech světa identifikuje obecnézákladní geografickéznaky a funkce sídelaaktuálnítendence ve vývoji osídlení zhodnotína příkladech světové hospodářstvíjako otevřený dynamický systém s určitými složkami, strukturou a funkcemi a zohlední faktory územního rozmístění hospodářských aktivit, vymezíjádrové a periferní oblasti světa zhodnotí nerovnoměrné rozmístění, objem a distribuci světových surovinových a energetických zdrojů rozlišía porovnává státy světa a jejich mezinárodníintegrační uskupenia organizace podle kritérií vzájemné podobnosti a odlišnosti lokalizuje na politické mapě světa hlavní aktuální geopolitické problémy a změny s přihlédnutím k historickému vývoji vyhledá na mapách hlavnísvětové oblasti cestovního ruchu, porovnájejich lokalizační faktory a potenciál Učivo obyvatelstvo-základní geografické, demografické, etnické a hospodářské charakteristiky kulturnía politické prostředí-struktura obyvatelstva, státnízřízení, geopolitické procesy, hlavní světová ohniska napětí sídla a osídlení- sídelnístruktura a jejívývoj, sídlo, obec, město, jejich funkce světové hospodářství- lokalizačnífaktory, sektorová a odvětvová struktura a její důsledky socioekonomická sféra -sociálněgeografické systémy, geografické aspekty bohatství a chudoby, globalizace ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Očekávané výstupy žák ^ zhodnotína příkladech různé krajinyjako systém pevninské části krajinné sféry se specifickými znaky, určitými složkami, strukturou, okolím a funkcemi ^ analyzuje na konkrétních příkladech přírodní a kulturní (společenské) krajinné složky a prvky krajiny ^ zhodnotíněkterá rizika působení přírodních a společenských faktorů na životní prostředí v lokální, regionální a globální úrovni Učivo krajina - vývoj krajiny, prírodní prostředí, společenské prostředí, vývoj ve využívání půdy, kulturní krajina, environmentalistika, krajinná (geografická) ekologie, typy krajiny, krajinný potenciál vývoj interakce příroda - společnost - prostorová koexistence, udržitelný rozvoj (život), limity přírodního prostředí, globální problémy lidstva, výchovné, hospodářské a právní nástroje ochrany přírody a životního prostředí REGIONY Očekávané výstupy žák ^ rozlišuje na konkrétních územních příkladech mikroregionální, regionální, státní, makroregionální a globální geografickou dimenzi ^ vymezí místní region (podle bydliště, školy) na mapě podle zvolených kritérií, zhodnotí přírodní, hospodářské a kulturnípoměrymikroregionuajeho vazby k vyšším územním celkům a regionům ^ zhodnotí polohu, přírodní poměry a zdroje České republiky ^ lokalizuje na mapách hlavní rozvojová jádra a periferníobLasti České republiky, rozlišujejejich specifika ^ lokalizuje na mapách makroregiony světa, vymezíjejich hranice, zhodnotíjejich přírodní, kulturní, politické a hospodářské vlastnosti a jednotlivé makroregiony vzájemně porovná Učivo místní region- možnosti rozvoje mikroregionu, strategické a územní plánování Česká republika - hospodářské a politické postavení České republiky v Evropě a ve světě, charakteristiky obyvatelstva a sídel, transformační ekonomické procesy, struktura hospodářství, regiony, euroregiony makroregiony světa -jádra, periferie, modelový region - modelové problémy s důrazem na Evropu a Evropskou unii GEOGRAFICKÉ INFORMACE A TERÉNNÍ VYUČOVÁNÍ Očekávané výstupy žák ► používá dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a inform a civ tištěn é i elektronické podobě pro řešení geografických problémů ^ orientuje se s pomocí map v krajině ► používá s porozuměním vybranou geografickou, topografickou a kartografickou terminologii ► vytvářía využívá vlastní mentálníschémata a mentální mapy pro orientaci v konkrétním území ► čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky, analyzuje a interpretuje číselné geografické údaje Učivo geografická kartografie a topografie- pra ktické aplikace s kartografickými produkty, s mapami různých funkcí, s kartogramy geografickýa kartografickývyjadřovacíjazyk - obecně používané pojmy, kartografické znaky, vysvětlivky, statistická data, ostatníinformační, komunikačnía dokumentační zdroje dat pro geografii geografické informační a navigační systémy- geografický informační systém (GIS), dálkový průzkum Země (DPZ), praktické využití GIS, DPZ a satelitních navigačních přístrojů GPS (globální polohový systém) terénní geografická výuka, praxe a aplikace - geografické exkurze a terénní cvičení, praktická topografie, orientace, bezpečnost pohybu a pobytu v terénu, postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení přírodních a společenských prvků krajiny a jejich interakce 5.3.5 Geologie Vzdělávací obsah SLOŽENÍ, STRUKTURA A VÝVOJ ZEMĚ Očekávané výstupy žák ^ porovná složení a strukturu jednotlivých zemských sféra objasníjejich vzájemné vztahy ► využívá vybrané metody identifikace minerálů Učivo Země jako geologické těleso - základní geobiocykly zemské sféry- chemické, mineralogické a petrologickésloženíZemě minerály-jejich vznik a ložiska; krystaly a jejich vnitřnístavba; fyzikální a chemické vlastnosti minerálů geologická historie Země - geologická období vývoje Země; změny polohy kontinentů; evoluce bioty a prostředí GEOLOGICKÉ PROCESYV LITOSFÉŘE Očekávané výstupy žák ► analyzuje energetickou bilanci Země a příčiny vnitřních a vnějších geologických procesů ► určí nerostné složenía rozpozná strukturu běžných magmatických, sedimentárních a metamorfovaných hornin ► analyzuje různé druhy poruch v litosféře ► využívá geologickou mapu ČR k objasnění geologického vývoje regionů Učivo magmatický proces -vznik magmatu a jeho tuhnutí; krystalizace minerálů z magmatu zvetrávania sedimentační proces - mechanické a chemické zvetrávaní, srážení, sedimentace metamorfní procesy -jejich typy; kontaktnía regionální metamorfóza deformace litosféry- křehká a plastická deformace geologických objektů, vývoj stavby pevnin a oceánů; mechanismus deskové tektoniky; zemětřesenía vulkanismus, tvary zemského povrchu VODA Očekávané výstupy žák ► zhodnotí využitelnost různých druhů vod a posoudímožnézpůsoby efektivního hospodařenís vodou v příslušném regionu Učivo povrchové vody-jejich rozložení na Zemi; chemické složení, pH; hydrogeologický cyklus, geologické působenívody podzemní vody- propustnost hornin; hydrogeologické systémy; chemické složení podzemních vod; ochrana podzemních vod ČLOVĚK A ANORGANICKÁ PŘÍRODA Očekávané výstupy žák ► určízákladnívlastnosti vzorku půdního profilu a navrhne využitelnost a způsob efektivního hospodaření spůdouvdaném regionu ► posuzuje geologickou činnost člověka z hlediska možných dopadů na životní prostředí ► posoudí význam i ekologickou únosnosttěžby a zpracovatelských technologiív daném regionu ► vyhodnotí bezpečnost ukládání odpadů a efektivitu využívání druhotných surovin v daném regionu Učivo vznik a vývoj půd interakce mezi přírodou a společností- přístupy environmentálni geologie, rekultivace a revitalizace krajiny práce vterénu a geologická exkurze 5.4 Člověk a společnost Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávacíoblast Člověk a společnost využívá společenskovědní poznatky získané vzákladním vzdělávání, rozvíjíje a učí žáky zpracovávat je v širším myšlenkovém systému. Jejísoučástíjsou i zcela nové obsahové prvky, jejichž pochopeníje podmíněné rozvinutější myšlenkovou činnostía praktickou zkušeností žáka gymnázia. Žáci se učí kriticky reflektovat společenskou skutečnost, posuzovat různé přístupy k řešení problémů každodenní praxe a aplikovat poznatky do současnosti. Rozvijenyjsou důležité myšlenkové operace, praktické dovednosti a vědomívlastní identity žáka. Oblast přispívá k utvářeníhistorického vědomí, k uchování kontinuity tradičních hodnot naší civilizace a k občanskému vzdělávání mládeže. Posiluje respekt k základním principům demokracie a připravuje žáky na odpovědný občanský život v demokratické společnosti v souladu s principy udržitelného rozvoje. Podporuje vědomí neopakovatelnosti a jedinečnosti života, významu lidské důstojnosti a úcty k výtvorům lidského ducha minulých generácii současnosti. Záměry vzdělávací oblasti jsou realizovány především prostřednictvím vzdělávacích oborů Občanský a společenskovědní základ, Dějepis a Geografie. Vzdělávací obsah oboru Geografie je z důvodu zachování celistvosti umístěn ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Přesahy dané vzdělávací oblasti se promítajíi do jiných vzdělávacích oblastí. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávánív dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencítím, že vede žáka k: utváření realistického pohledu na skutečnost a k orientaci ve společenských jevech a procesech tvořících rámec každodenního života; chápánísoučasnosti v kontextu minulosti a budoucnosti, k vnímání společenské skutečnosti v minulosti jako souhrnu příkladů modelových společenských situácia vzorů lidského chování a jednání v nejrůznějších situacích; chápání vývoje společnosti jako proměny sociálních projevů života v čase, k posuzování společenských jevůvsynchronníchi chronologických souvislostech provázaných příčinnými, následnými, důsledkovými a jinými vazbami; rozvíjení prosto rove představivosti o historických a soudobých jevech, k vnímánívýznamu zeměpisných podmínek pro variabilitu a mnohotvárnost společenských jevů a procesů; vnímánísounáLežitosti s evropskou kulturou; pochopení civilizačního přínosu různých kultu r v závislosti na širších společenských podmínkách; uplatňování tolerantních postojů vůči minoritním skupinám ve společnosti, odhalování rasistických, xenofobních a extrémistických názorů a postojů v mezilidském styku; zvládánízákladů společenskovědní analýzy a historické kritiky, k rozlišování mezi reálnými a fiktivními ději, k chápání proměnlivosti interpretace jevů a idejí v závislosti na vývoji jedince a společnosti; rozvíjení pozitivního hodnotového systému opřeného o historickou i současnou zkušenost lidstva; chápání nesprávnosti mechanického přenosu současných etických představ do reality minulosti; vědomé reflexi vlastního jednáníi jednání druhých lidí; respektování různých systémů hodnot a motivací druhých lidí; odhalování předsudků v posuzování různých lidí, událostí či sociálních jevů a procesů; rozpoznávání negativních stereotypů v nahlíženína roli muže a ženy ve společnosti; upevňovánípocitu odpovědnosti za sebejakojednotlivcei jako člena určitého společenství, k rozvíjení zralých forem so užití s druhými lidmi a ochoty podíletse na veřejném životě své obce, regionu, státu; uplatňování partnerských přístupů při spolupráci; osvojování demokratických principů v mezilidské komunikaci, k rozvíjeníschopnosti diskutovat o veřejných záležitostech, rozpoznávat manipulativnístrategie, zaujímat vlastní stanoviska a kritické postoje ke společenským a společenskovědním záležitostem, věcně (nepředpojatě) argumentovat, využívat historické argumentace na podporu pozitivních občanských postojů; rozvíjenía kultivaci vědomí osobní, lokální, národní, evropské i globálníidentity. 5.4.1 Občanský a společenskovědní základ Vzdělávací obsah ČLOVĚK JAKO JEDINEC Očekávané výstupy žák ^ objasní, proč a jak se lidé odlišují ve svých projevech chování, uvede příklady faktorů, které ovlivňují prožívání, chovania činnost člověka ^ porovná osobnost vjednotlivých vývojových fázích života, vymezí, co každá etapa přináší do lidského života nového a jaké životní úkoly před člověka staví ^ vyloží, jak člověk vnímá, prožívá a poznává skutečnost, sebei druhé lidi a co můžejeho vnímání a poznávání ovlivňovat 97 ^ porovnává různé metody učenia vyhodnocujejejich účinnost pro své studium s ohledem na vlastní psychické předpoklady, uplatňuje zásady duševní hygieny při práci a učení ^ využívá získané poznatky při sebepoznávání, poznávání druhých lidí, volbě profesní orientace ^ na příkladech ilustruje vhodné způsoby vyrovnáváníse s náročnými životními situacemi Učivo podstata lidské psychiky-vědomí; psychické jevy, procesy, stavy a vlastnosti osobnost člověka - charakteristika osobnosti, její typologie; vývoj a formování osobnosti vjednotlivých etapách lidského života; význam celoživotního učenia sebevýchovy psychologie v každodenním životě - rozhodování o životních otázkách; zásady duševní hygieny, náročnéživotnísituace, systém psychologického poradenství ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI Očekávané výstupy žák ^ uplatňuje společensky vhodné způsoby komunikace ve formálních i neformálních vztazích, případné neshody či konflikty s druhými lidmi řeší konstruktivním způsobem ^ respektuje kulturní odlišnosti a rozdíly v projevu příslušníků různých sociálních skupin, na příkladech doloží, k jakým důsledkům mohou vést předsudky ^ objasní, jakývýznam má sociální kontrola ve skupině a ve větších sociálních celcích ^ posoudí úlohu sociálních změn v individuálním i společenském vývoji, rozlišuje změny konstruktivnía destruktivní ^ objasnípodstatu některých sociálních problémů současnosti a popíše možné dopady sociálně-patologického chování na jedince a společnost Učivo společenská podstata člověka - význam začleněníjedince do sociálních vazeb, proces socializace; mezilidská komunikace, problémy v mezilidských vztazích sociální struktura společnosti -sociální útvary, společenské instituce; sociální nerovnost, sociální mobilita; jedinec ve skupině (vztahy, role, normy chování) sociální fenomény a procesy- rodina, práce, masmédia, životní prostředí; sociální deviace, sociálníproblémy (nezaměstnanost, kriminalita, extremismus) OBČAN VE STÁTĚ Očekávané výstupy žák ^ rozlišuje a porovnává historické i současné typy států (forem vlády) ^ vymezí, jakou funkci plnive státě ústava a které oblasti života upravuje ^ objasní, pročjestátnímocv ČR rozdělena na tři nezávislé složky, rozlišuje a porovnává funkce a úkoly orgánů státní moci ČR ^ vyloží podstatu demokracie, od liší ji od nedemokratických forem řízenísociálních skupin a státu, porovná postavení občana v demokratickém a totalitním státě ^ objasnípodstatu a význam politického pluralismu pro život ve státě, uvede příklady politického extremismu a objasní, v čem spočívá nebezpečíideologií 97 ► rozLišujesLožky politického spektra, porovnává přístupy vybraných politických seskupení k řešení různých otázek a problémů každodenního života občanů ► uvede příklady, jak může občan ovlivňovat společenské děnív obci a ve státě a jakým způsobem může přispívat k řešenízáležitostítýkajících se veřejného zájmu ► vyloží podstatu komunálních a parlamentních voleb, na příkladech ilustruje možné formy aktivní participace občanů vživotě obce či širších společenstvích ► obhajuje svá lidská práva, respektuje lidská práva druhých lidí a uvážlivě vystupuje proti jejich porušování ► uvede okruhy problémů, s nimiž se může občan obracet na jednotlivé státníinstituce, zvládá komunikaci ve styku s úřady ► uvede příklady projevů korupce, analyzuje její příčiny a domýšlí její možné důsledky Učivo stát-znaky a funkce, formy státu, právnístát; Ústava ČR-přehled základních ustanovení demokracie- principy a podoby; občanská práva a povinnosti, podstata občanské společnosti, její instituce; politické subjekty, politický život ve státě; volby, volebnísystémy; úřady lidská práva-za kotvení lidských práv v dokumentech; porušovania ochrana lidských práv, funkce ombudsmana ideologie - znaky a funkce, přehled vybraných ideologií OBČAN A PRÁVO Očekávané výstupy žák ^ objasní, v čem spočívá odlišnost mezi morálními a právními normami, odůvodní účel sankcí při porušení právní normy ^ uvede, kteréstátníorgányvydávajíprávnípředpisyijaka kdejeuveřejňují ^ rozlišuje fyzickou a právnickou osobu, uvede jejich příklady ^ vymezípodmínky vzniku a zániku důležitých právních vztahů (vlastnictví, pracovní poměr, manželství) i práva a povinnosti účastníků těchto právních vztahů ^ na příkladu ukáže možné důsledky neznalosti smlouvy, včetnějejích všeobecných podmínek ^ rozeznává,jaké případy se řešív občanském soudním řízení a jaké v trestním řízení ^ rozlišuje trestný čin a přestupek, vymezípodmínkytrestnípostižitelnosti občanů a uvede příklady postihů trestné činnosti ^ rozlišuje náplň činnosti základních orgánů právní ochrany, uvede příklady právních problémů, s nimižse na ně mohou občané obracet ^ ve svém jednání respektuje platné právní normy Učivo právo a spravedlnost-smysl a účel práva, morálka a právo právo v každodenním životě-právnísubjektivita, způsobilost k právním úkonům; právní řád ČR-jeho uspořádání; systém právních odvětví, druhy právních norem; smlouvy, jejich význam a obsah, všeobecné podmínkysmluv orgány právní ochrany- funkce a úkoly, právnické profese; účela průběh občanského soudního řízení; orgány činné v trestním řízení, jejich úkoly; systém právního poradenství, činnost a úkoly občanských poraden MEZINÁRODNI VZTAHY, GLOBÁLNI SVET Očekávané výstupy žák ^ objasní důvody evropské integrace, posoudíjejí význam pro vývoj Evropy ^ rozlišuje funkce orgánů EU a uvede příkladyjejich činnosti ^ posoudí vliv začlenění státu do Evropské unie na každodenníživot občanů, uvede příklady, jak mohou fyzické a právnické osoby v rámci EU uplatňovatsvá práva ^ uvede příklady činnosti některých významných mezinárodních organizácia vysvětlí, jaký vliv má jejich činnost na chod světového společenství, zhodnotí význam zapojení ČR ^ uvede příklady institucí, na něž se může obrátit v případě problém upři pobytu v zahraničí ^ posoudí projevy globalizace, uvede příklady globálních problémů současnosti, analyzujejejich příčiny a domýšlíjejich možné důsledky Učivo evropská integrace - podstata a význam; Evropská unie - význam; proces integrace; orgány EU; jednotná evropská měna mezinárodní spolupráce - důvody, význam a výhody; významné mezinárodní organizace a společenství - RE, NATO, OSN, jejich účel a náplň činnosti proces globalizace- příčiny, projevy, důsledky; globálníproblémy ÚVOD DO FILOZOFIE A RELIGIONISTIKY Očekávané výstupy žák objasní podstatu filozofického tázání, porovná východiska filozofie, mýtu, náboženství, vědy a umění k uchopenískutečnosti a člověka rozliší hlavní filozofické směry, uvedejejich klíčové představitele a porovná řešení základních filozofických otázek vjednotlivých etapách vývoje filozofického myšlení eticky a věcně správně argumentuje v dialogu a diskusi, uvážlivě a kriticky přistupuje k argumentům druhých lidí, rozpozná nekorektníargumentaci a manipulativnístrategie v mezilidské komunikaci zhodnotí význam vědeckého poznání, techniky a nových technologií pro praktický život i možná rizika jejich zneužití posuzuje lidskéjednáníz hlediska etických norem a svědomíjednotlivce, objasní dějinnou proměnlivost základních etických pojmů a norem rozlišuje významné náboženské systémy, identifikuje projevy náboženské a jiné nesnášenlivosti a rozezná projevy sektárskeho myšlení Učivo podstata filozofie - základnífilozofické otázky, vztah filozofie k mýtu, náboženství, vědě a umění filozofie v dějinách - klíčové etapy a směry filozofického myšlení víra v lidském životě-podoby víry, znaky náboženské víry; náboženské systémy, církve; sekty 18 5.4.2 Dějepis Vzdělávací obsah ÚVOD DO STUDIA HISTORIE Očekávané výstupy žák ^ charakterizuje smysl historického poznáníajeho povahujako poznáníneuzavřenéhoa proměnlivého ^ rozlišuje různé zdroje historických informací, způsob jejich získavania úskalíjejich interpretace Učivo význam historického poznáni pro současnost práce historika, historické informace, jejich typy, účel a možnost využití PRAVĚK Očekávané výstupy žák ^ objasníve shodě s aktuálními vědeckými poznatky materiální a duchovníživot lidské společnosti vjednotlivých vývojových etapách pravěku; charakterizuje pojem archeologická kultura ^ vysvětlí zásadní zlom ve vývoji lidstva v důsledku cílevědomé zemědělské a řemeslné činnosti ► zařadí časově a prostorově hlavní archeologické kultury pravěku Učivo doba kamenná (paleolit, mezolit, neolit, eneolit), bronzová a železná STAROVĚK Očekávané výstupy žák ► zdůvodní civilizační přínos vybraných starověkých společenství, antiky a křesťanstvíjako základních fenoménů, z nichž vyrůstá evropská civilizace ► objasnížidovství (vazbu mezi židovstvím a křesťanstvím) a další neevropské náboženské a kultumísystémy ► popíše určující procesy a události, uvede významné osobnosti starověkých dějin Učivo staroorientálnístáty (Mezopotámie, Egypt, Indie, Čína) antické Řecko antický Řím naše země a ostatní Evropa vdobě římské; rivilizovanost a barbarství, limes romanus jako civilizační hranice STŘEDOVĚK Očekávané výstupy žák ► objasní proces christianizace a její vliv na konstituování raně středověkých států v Evropě; vysvětlí podstatu vztahu mezi světskou a církevní mocív západním i východním kulturním okruhu i projevy vlivu náboženství a církve ve středověké společnosti ► definuje proměny hospodářského a politického uspořádánístředověké společnosti 5.-15. sto letí a jeho specifické projevy ve vybraných státních celcích ► charakterizujezákladní rysy vývoje na našem území ► vymezíspecifika islámské oblasti ► vysvětlí důsledky tatarských a tureckých nájezdů, zejména projižnía východní Evropu Učivo utváření středověké Evropy (byzantsko-slovanská oblast, francká říše a oblast západní, východní a střední Evropy) islám a arabská říše, mongolská a turecká expanze křesťanství jako nové kulturní a společenské pojítko, vnitřní nejednota křesťanství, papežstvía císařství, křížové výpravy, kacířství, husitství venkova zemědělství, kolonizace; rozvoj řemesel a obchodu, urbanizace vzdělanost a umění středověké společnosti POČÁTKY NOVOVĚKU Očekávané výstupy žák ^ rozpozná nové filozofické a vědecké myšlenky, které byly zformulovány ve 14. -17. století; zhodnotí jejich praktické dopady ^ porozumídůsLedkům zámořských objevů, jež vedly k podstatným hospodářským i mocensko-politickým změnám ^ popíše základní rysy reformace a protireformace, vysvětlí důsledky pro další evropský i světový vývoj ^ vymezí základníznakystavovstvía absolutismu; uvede konkrétní projevy v jednotlivých zemích a příklady střetů ^ posoudí postavení českého státu uvnitř habsburského soustátíaanalyzujejehovnitřnísociální, politické a kulturní poměry Učivo renesance a humanismus; reformace zámořské plavby rivalita a kooperace evropských velmocí v raném novověku; třicetiletá válka absolutismus a stavovství barokní kultura, politika, náboženství OSVÍCENSTVÍ, REVOLUCE A IDEA SVOBODY, MODERNIZACE SPOLEČNOSTI Očekávané výstupy žák ^ určía zhodnotí hlavní myšlenky a principy osvícenství, rozpoznájejich uplatnění v revolucích 18. a 19. století ^ na konkrétních příkladech jednotlivých států demonstruje postupný rozklad, zánik a proměny dosavadních systémů přes úsilí mocenských struktur ojejich udržení ^ posoudí význam ústavy a novou organizaci státu, uvede základnítypy parlamentních státních systémů ^ vysvětlí emancipační hnutí národů i jednotlivých společenských vrstev; vymezí místo utváření českého novodobého národa vtomto procesu, včetně jeho specifických rysů ^ charakterizuje proces modernizace, vysvětlí průběh industrializace a její ekonomické, sociální a politické důsledky; rozpoznájejíekoLogická rizika; určí základní příčiny asymetrického vývoje Evropy a světa v důsledku rozdílného tempa modernizace ^ vysvětlí expanzivnízáměryvelmocív okrajových částech Evropy a v mimoevropském světě, jež byly příčinou četných střetů a konfliktů daného období Učivo osvícenství velké revoluce - francouzská revoluce 1789-1799, vznik USA, rok 1848 Evropa za napoleonských válek a po Vídeňském kongresu rozvoj výroby a vědy, proměna agrární společnosti ve společnost průmyslovou, změny vsociální struktuře utváření novodobých národních společností (české, slovenské, německé, italské); emancipační hnutí sociálních skupin předpoklady a projevy imperiálni (mocenské a koloniální) politiky velmoa; nástup Ruska jako evropské velmoci; USA, jejich vnitřní vývoj a mezinárodní postavení do I. světové války vzájemné střetávání velmocí, diplomatické a vojenské aktivity v předvečer I. světové války, mimoevropská ohniska koloniálních konfliktů proměny životního stylu, vzdělanost a umění „belle epoque" přelomu 19. a 20. století MODERNÍ DOBA I - SITUACE V LETECH 1914-1945 Očekávané výstupy žák ^ charakterizuje dvě světové války, dokumentuje sociální, hospodářské a politické důsledky ^ uvede příčiny a projevy politického a mocenského obrazu světa, který byl určen vyčerpáním tradičních evropských velmocí, vzestupem USA a nastolením bolševické moci v Rusku ^ vymezí základní znaky hlavních totalitních ideologií a dovede je srovnat se zásadami demokracie; objasní příčiny a podstatu agresivní politiky a neschopnosti potenciálních obětí jí čelit ^ vysvětlí souvislost mezi světovou hospodářskou krizí a vyhrocením politických problémů, které byly provázeny radikalizací pravicových i levicových protidemokratických sil ^ popíše a zhodnotí způsob života v moderní evropské společnosti, zhodnotí význam masové kultury Učivo první světová válka, české země vdobě první světové války, I. odboj revoluce v Rusku, upevňování bolševické moci versailleský systém a jeho vnitřní rozpory vznik Československa, Československo v meziválečném období Evropa a svět ve 20. a 30. letech, světová hospodářská krize ve světě i v ČSR, růst mezinárodního napětí a vznik válečných ohnisek mnichovská krizeajejídůsledky kultura 1. poloviny 20. století (zrod moderního umění, nástup masové kultury, sport) druhá světová válka (globální a hospodářský charakter války, věda a technika jako prostředky vedení války, holocaust), Protektorát Čechy a Morava, II. odboj MODERNÍ DOBA II - SOUDOBÉ DĚJINY Očekávané výstupy žák ^ charakterizuje vznik, vývoj a rozpad bipolárního světa, jeho vojenská, politická a hospodářská seskupení, vzájemné vztahy a nejvýznamnější konflikty ^ vysvětlí základní problémy vnitřního vývoje zemízápadního a východního bloku; zejména se zaměří na pochopenívnitřního vývoje a vzájemných vztahů supervelmocí USA, SSSR a na situaci ve střední Evropě a v naší zemi ^ porovná a vysvětlí způsob života a chovánív nedemokratických společnostech a v demokraciích ^ popíše mechanismy a prostředky postupného sjednocování Evropy na demokratických principech, vysvětlí lidská práva v souvislosti s evropskou kulturnítradicí; zná základní instituce sjednocující se Evropy, jejich úlohu a fungování ^ objasní hlavníproblémy specifické cesty vývojevýznamných postkoLoniáLních rozvojových zemí; objasní význam islámské, židovské a některé další neevropské kultury v moderním světě ^ vymezízákladní problémy soudobého světa a možnosti jeho dalšího vývoje Učivo Evropa a svět po válce (OSN, princip sociálního státu) Východní blok, jeho politický, hospodářský a sociální vývoj; SSSR jako světová velmoc; RVH P, Varšavská smlouva euroatlantická spolupráce a vývoj demokracie; USA jako světová velmoc životní podmínky na obou stranách „železné opony" konflikty na Blízkém východě, vznik státu Izrael dekolonizace; „třetí svět" a modernizační procesy vněm - ekonomické, demografické a politické postavenív globálním světě pád komunistických režimů a jeho důsledky; sjednocující se Evropa a její místo v globálním světě globální problémy moderní společnosti 5.4.3 Geografie Vzdělávacíobsah oboru Geografieje z důvodu zachování celistvosti umístěn ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda. 5.5 Člověk a svět práce Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Člověk a svět práceje nepostradatelnou součástí systému všeobecného vzdělávání žáka a jeho přípravy na další vzdělávání a vstup do profesních vztahů. Vzdělávánív oblasti světa práce má žáka uvést do plnohodnotného profesního i ekonomického občanského života. I když nemůže nahradit vlastní profesnízkušenosti, snaží se žáka teoreticky i prakticky připravit na situace, s nimiž se v profesním životě zcela běžně setká. Ve svém budoucím profesním životě se žák neobejde bez základních znalostítržní ekonomiky, světa financí, hospodářských struktur státu i Evropské unie a vlivu globalizace světového trhu ani bez znalostí světové ekonomiky. Potřebuje znát nejen své pracovní povinnosti, ale i svá práva. Učí se hodnotit své pracovníschopnos-ti a vybírat a budovat svou profesní kariéru s ohledem na konkurenci a požadavky evropského trhu práce. Stále se vyvíjející legislativa a vztahy na ekonomickém trhu i na trhu práce od něj vyžadují, aby dokázal teoretické znalosti vždy aplikovat na aktuálnísituaci v ekonomice, aby nepodléhal povrchním u úsudku, ale byl schopen aktuální situaci správně analyzovat a reagovatnani. Proto klade tato vzdělávací oblast velký důraz na praktickou aplikaci získaných dovedností, jež žák získá řešením modelových situácia pra cis autentickými materiály, se kterými se běžně setká v médiích. To předpokládá dovednost používat moderní informačnítechnologie, bez nichžsevsoučasném světě práce neobejde. Protožejevtéto oblasti kontakts realitou velmi významný, mohou být součástívzděláváníve světě práce i besedy s přizvanými odborníky. Vzdělávánív oblasti Člověk a svět práce klade velký důraz na mezipředmětové vztahy a využívá dosavadní získané vědomosti a dovednosti žáků zjiných oblastí. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávánív dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: pochopení mikroekonomických i makroekonomických vztahů a jejich praktickému využívání; zodpovědnému využití možnostísociálního státu; zodpovědnému zacházení s finančními prostředky s ohledem na vlastní možnosti a potřeby; schopnosti analyzovat působení médiív ekonomickém světě a využít aktuální mediálníinformace při analýze české i světové ekonomiky; pochopenia kritické analýze přínosů a rizik globalizace světové ekonomiky; uplatnění profesních předpokladů zodpovědným výběrem povolání; rozpoznávání aktuálních požadavků mezinárodního trhu práce a ke schopnosti na ně pružně reagovat; efektivnímu předcházenínegativnímu dopadu nezaměstnanosti a k využití moderních informačních technologiía nabídek státních i nestátních institucí k hledánízaměstnání, rekvalifikaci, vytváření profesní kariéry a celoživotnímu vzdělávání; vytvářenípředpokladůpro kvalitní profesnía zaměstnanecké vztahy; dovednosti vhodně se prezentovat na veřejnosti, prezentovat výsledky své práce a svou práci adekvátně hodnotit; volbě pracovního režimu zohledňujícího lidské zdraví, mezilidské vztahy a ochranu životního prostředí. 5.5.1 Člověk a svět práce Vzdělávací obsah TRH PRÁCE A PROFESNÍ VOLBA Očekávané výstupy žák ► kriticky posoudí své zdravotní, osobnostní a kvalifikační předpoklady pro volbu dalšího studia a profesní orientace ► posuzuje profesní a vzdělávací nabídku vztahující se k jeho profesnívolbě a kariéře ► posoudí profesní poptávku na českém i evropském trhu práce a pružně na ni reaguje dalším vzděláváním ► vyhotoví potřebnou dokumentaci pro přijímací řízení k dalšímu studiu i ve zvolené profesi ► vhodně prezentuje vlastní osobu a práci, vhodně vystupuje při přijímacím pohovoru nebo konkurzu ► reflektuje význam práce pro psychické zdraví člověka, vytvoří si vyvážený pracovní rozvrh s ohledem nasvéosobnívztahy Učivo profesní volba - práce jako seberealizace, hodnocenívlastních schopností, vzdělávání a příprava na volbu profese (profesní a vzdělávací nabídka), přijímací pohovor a výběrové řízení (společenské jednání, komunikačnídovednosti, asertivníjednání, empatie), pracovní úspěšnost a kariérní růst; dobrovolnictví jako příležitost k rozvíjenípracovních zkušeností mezinárodní trh práce -nabídka a poptávka po pracovních místech, informační, poradenské a zprostředkovatelské služby, pracovnítrh v EU, globalizace pracovního trhu, profesní mobilita, rekvalifikace, celoživotnívzdělávání osobní management-plánování osobní práce, time management, zaměstnání a mezilidské vztahy, zamestnania rodina, workholismus PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY Očekávané výstupy žák ^ uvede postup, jak uzavřít pracovnísmlouvu a podat výpověď ^ uvede svá pracovní práva a vyžadujejejich respektování od ostatních, respektuje své pracovní povinnosti ^ objasnífunkci odborů ^ volíbezpečnépracovnípostupyšetrné kživotnímu prostředí, používá adekvátnípracovnípomůcky ^ chová se poučeně a adekvátně situaci v případě pracovního úrazu Učivo pracovní právo-právnípodmínky vzniku,změnyazániku pracovního poměru (pra covnísmlouva, zkušební doba, výpověď, odstupné); práva a povinnosti účastníků pracovněprávních vztahů (pracovní doba, pracovníneschopnost, mzda, minimální mzda, odměny), odbory bezpečnost práce-zásady bezpečnosti práce, ekologická hlediska práce, pracovní úraz a odškodnění TRŽNÍ EKONOMIKA Očekávané výstupy žák ^ vysvětlí na základě konkrétní, reálnéaaktuálnísituacevespolečnostimechanismyfungovánítrhu ^ stanoví cenu jako součet nákladů, zisku a DPH,vysvětlí,jaksecena lišípodletypu zákazníků, místa či období, objasní důvody kolísání cen zboží či pracovnísíly na trhu podle vývoje nabídky a poptávky ^ rozpozná běžné cenové triky (cena bez DPH aj.) a klamavé nabídky ^ rozlišuje a porovnává praktickévyužitíjednotLivých forem podnikání, posoudí, která forma podnikáníje v konkrétnísituaci nejvýhodnější ^ posoudí výhody a rizika podnikánív porovnání se zaměstnáním ^ uvede, jak postupovat při zakládánívlastní podnikatelské činnosti a jak zažádat o živnostenské oprávnění ^ analyzuje skrytý obsah reklamy, kriticky posuzuje podíl marketingu na úspěchu výrobku na trhu Učivo základníekonomicképojmy-typy ekonomik, ekonomický cyklus, tržní mechanismus, nabídka, poptávka, tvorba ceny, globální ekonomické otázky ekonomické subjekty- právníformy podnikání (živnost, typy obchodních společností, družstvo), základní právní normy týkající se podnikání marketing - marketing a public relations, reklama, reklamníagentury NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ A ÚLOHA STÁTU V EKONOMICE Očekávané výstupy žák ^ objasnízákladní principy fungování systému přijmu a výdajů státu ^ rozlišuje základnítypy daní, rozlišuje, na které jeho činnosti se zdaňovací povinnost vztahuje ^ uvede, jakým způsobem podá daňové přiznánípředevším k dani z příjmu,jak provedezákLadní výpočty danía zjistí výši sociálního a zdravotního pojištění ^ na základě aktuálních mediálních informací posoudí vliv nejdůležitějších ekonomických ukazatelů (inflace, úroveň HDP, míra nezaměstnanosti) na změny vživotní úrovni občanů ^ vysvětlí podstatu inflace a její důsledky na příjmy obyvatelstva, vklady a úvěry, dlouhodobé finanční plánovania uvede příklady, jakse důsledkům inflace bránit ^ uvede postup, jak vypočítá životní minimum své domácnosti, a zažádá o sociální dávku, na niž má nárok ^ objasnífunkci podpory v nezaměstnanosti, funkci úřadů práce a personálních agentur, vyhledá informace o zamestnania rekvalifikaci v různých typech médií Učivo fiskální politika - státní rozpočet, daňová soustava monetárnípolitikaČNB-inflace, kurs měny, zahraniční platební bilance, HDP sociální politika - důchodový systém, systém sociálních dávek, životní minimum, nezaměstnanost, státnípolitika zaměstnanosti FINANCE Očekávané výstupy žák ^ používá nejběžnějšípLatebnínástroje,smění peníze za použití kursovního Lístku ^ uvede principy vývoje ceny akcií a možnosti forem investic do cenných papírů ^ rozliší pravidelné a nepravidelné příjmy a výdaje a na základě toho sestaví rozpočet domácnosti ^ navrhne,jakřešitschodkovýrozpočetajaknaložitspřebytkovým rozpočtem domácnosti ^ na příkladu vysvětlí, jak uplatňovat práva spotřebitele (při nákupu zbožia služeb, včetně produktů finančního trhu) ^ navrhnezpůsoby,jakvyužítvolnéfinančníprostředky (spoření, produkty se státním příspěvkem, cenné papíry, nemovitosti aj.), vybere nejvýhodnější produkt pro investovánívolných finančních prostředků a vysvětlí proč ^ vybere nejvýhodnější úvěrový produkt s ohledem na své potřeby a zdůvodnísvou volbu, posoudí způsoby zajištění úvěru a vysvětlí, jak se vyvarovat předlužení ^ vysvětlízpůsobystanoveníúrokovýchsazeba rozdíl mezi úrokovou sazbou a RPSN ^ vybere nejvýhodnější pojistný produkts ohledem na své potřeby ^ objasnífunkci ČNB a její vliv na činnost komerčních bank ^ využívá moderní formy bankovních služeb, včetně moderních informačních a telekomunikačních technologií, ovládá způsoby bezhotovostního platebního styku Učivo peníze-funkce peněz, formy platebního styku v tuzemské i zahraniční měně, cenné papíry, akcie; burza hospodaření domácnosti - rozpočet domácnosti, typy rozpočtu a jejich rozdíly, tok peněz v domácnosti; spotřebnívýdaje, práva spotřebitele, předpisy na ochranu spotřebitele finanční produkty-způsoby využití přebytku finančních prostředků, spořicí a investiční produkty, další způsoby investování peněz; řešení nedostatku finančních prostředků, úvěrové produkty, leasing; úrokové sazby, RPSN; pojištění bankovní soustava-ČNB a komerční banky, specializované finančníinstituce, moderní formy bankovnictví 5.6 Umění a kultura Charakteristika vzdělávací oblasti Oblast Uměnía kultura jezastoupena Hudebním oborem, Výtvarným oborem a společným vzdělávacím obsahem integrujícího tématu Umělecká tvorba a komunikace. Hudebníoborvedežáka k porozuměníhudebnímu umění. Vzdělávácíobsah Hudebního oboru proto tvořítři vzájemně provázané a podmíněné okruhy činností-produkce, recepce a reflexe, které žákovi umožňují hudebněse projevovatjak při individuálních, tak i skupinových aktivitách, poznávat zákonitosti hudebnítvorby, seznamovat se s různými funkcemi hudby, hodnotami a normami v umění, porozumět sdělením přenášeným hudebním jazykem, vytvářet hodnotícísoudy o znějící hudbě apod., tedy pronikat do podstaty hudby. V produkci nalézají uplatněnívokální, instrumentální a hudebně pohybové činnosti mající charakter nejen reprodukční, ale také výrazně kreativní. V nich žáci rozvíjejí své hudebníschopnosti a upevňují získané vědomosti a reprodukčnía produkčnídovednosti. Součástí těchto činnostíje hlasový výcvik spojený s intonací, práce s rytmem, hra a tvorba instrumentálních doprovodů, pohybových etud. Při recepci si žáci prostřednictvím poslechových činností uvědom ují a ověřují působeníznějící hudby. Hudba zde vystupuje v „instruktivní podobě" a umožňuje vyvozovat nové hudebně teoretické poznatky a dávatje do souvislostís poznatky již získanými (např. poznávánítypických hudebně výrazových prostředků a jejich užití veskladbě.). Reflexe jako třetí, vysoce „syntetizující" hudební činnost (v triádě produkce - recepce - reflexe) znamená nejvyšší stupeň poznávací činnosti umožňující „komplexníinterpretaci hudebního díla i hudebních objektů". Tato „komplexníinterpretace" obnáší zařazování znějící hudby do uměleckého období, určování stylu, žánru, formy díla, vytváření hodnotících soudů, zabývání se zvláštnostmi přístupu k interpretaci hudebního díla, významem a poselstvím díla vzhledem k určité umělecké a historické epoše, problematikou „konzumace" hudby vzhledem kjejímu funkčnímu zařazení, problematikou „uměleckého provozu" apod. Výtvarný obor navazuje svým obsahem a cíli na Výtvarnou výchovu v základním vzdelávania vede žáka k uvědomělému užívání vizuálně obrazných prostředků na úrovni smyslových dispozic a na úrovni subjektivně osobnostní a sociální. Výtvarný obor pracuje s vizuálně obraznými znakovými systémy (s obrazem, skulpturou, designem, vzhledem krajiny, architekturou, stylem oblečení, filmem, novými médii apod.), které jsou nezastupitelným nástrojem poznávania prožívání lidské existence. V oblasti osobnostníjsou specifickým nástrojem prožívánía poznávání, vsociální oblasti jsou nástrojem komunikace a vzájemné spolupráce. Vizuálně obrazné znakové systémy zahrnujíjak znakové systémy výtvarného umění různých etap a stylů, tak i ostatní produkty vizuální kultury. Pojetí vizuálně obrazných znaků je z principu pojetím tvořivým, vyplývajícím z porovnání dosavadních a aktuálních zkušeností, předpokládajícím experimentální fázi vzniku těchto znaků a jejich ověřování poznáváním a komunikací. Ztěchto pozic Výtvarný obor přistupuje k uměleckému procesu v celistvosti umělecké tvorby, recepce a interpretace. Vzdělávacíobsah Výtvarného oboru je vnitřně členěn do dvou základních okruhů pojímaných v kontextech historických a sociokulturních, vjejich vývoji a proměnách. První okruh představují Obrazové znakové systémy umožňující vytváření aktivních, individuálně založených postojů k obsahům obrazové komunikace. Při tvorbě využívá vizuálně obrazná vyjádřenívlastní, umělecká i uplatňovaná v běžné komunikaci (včetně užití dostupných technologických prostředků, jako je fotografie, video, film, ICT). Obrazové znakové systémy umožňují reflektování osobního místa žáka ve světě vizuální kultury jako vnímatele, interpreta a jako tvůrce komunikačního obsahu s uvědoměním si oblasti jeho účinku. Druhýokruh představujíZnakovésystémyvýtvamého uměníumožňující žákovi osobní účast a aktivní vstupování do výtvarného uměleckého procesu. Reflektovánívlastních prožitků, postojů a zkušeností získaných prostřednictvím experimentálního přístupu k uměleckým vizuálně obrazným prostředkům. Na tomto základě si vytváří přehled o vizuálně obrazných vyjádřeních jednotlivých směrů výtvarného umění, zejména od konce 19. století do současnosti. Vzdělávací obsah je realizován prostřednictvím tvůrčích činností, vjejichž očekávaných výstupech se propojují hlediska tvorby, recepce a interpretace tak, aby se dále rozvíjela smyslová citlivost, uplatňovala žákova subjektivita a ověřovaly se komunikační účinky vizuálně obrazného vyjádření. Při těchto tvůrčích činnostech se pracuje jak se znaky s ustáleným významem, tak se znaky, jejichž význam se vytváří a proměňuje. Výtvarný obor spolupracuje s obory, které rozvíjejí obraznost dalšími specifickými prostředky (hudba, literatura, dramatické obory aj.). Vzdělávání v této oblasti kromě hlubšího poznánívýtvarného, hudebního a dalších druhů umění vede žáka k reflektování uměleckého procesu v jeho celistvosti a uměleckých oborů vjejich vzájemných vazbách a přesazích. Takto pojímané vzděláváníje rozvíjeno tématem Umělecká tvorba a komunikace, které má integrativní charakter. Vzdělávacíobsah tématu umožňuje žákovi pochopit základní principy umělecké tvorby a procesu komunikacevuměnía prohlubujejeho schopnost reflexe uměnía kulturyjako celku. Téma Umělecká tvorba a komunikace je povinným vzdělávacím obsahem a musí být do ŠVP zařazeno tak, aby každý žák dostal možnost se s ním seznámit. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávánív dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencítím, že vede žáka k: poznávania porozumění umění prostřednictvím soustředěné a vědomé reflexe a vlastní tvorby, sledovania hodnocení umění na pozadí historických, společenských a technologických změn; chápání uměníjako specifického a nezastupitelného způsobu komunikace probíhající mezi všemi účastníky uměleckého procesu, k schopnosti odlišovat podstatné znakyjednotlivých druhů umění na základě porovnávania uvědomování si jejich shodnostía odlišností; užíváníjazyka uměníjako prostředku kvyjádřenínejrůznějšíchjevů, vztahů, prožitků, emocía představ a k schopnosti svůj způsob vyjádření hodnotit, porovnávat a nabízet ostatním členům society; aktivnímu podíleníse na vytváření vstřícné a podnětné atmosféry (na základě porozumění, tolerance, ale i kritičnosti) pro poznávania porozumění kulturním hodnotám, projevům a potřebám různorodých sociálních skupin, etnika národů a na vytváření pozitivního vztahu ke kulturnímu bohatství současnosti i minulosti; uvědomování si vlivu výchovy a vzdělání na rozvoj tvořivé osobnosti v roli tvůrce, interpreta a recipienta a na kvalitu její účasti v uměleckém procesu. 5.6.1 Hudební obor Vzdělávací obsah PRODUKCE Očekávané výstupy žák ► využívá svůj individuální pěvecký potenciál při zpěvu, při mluvním projevu vede svůj hlas zněle a přirozeně, správně artikuluje, logicky členívětu (obsah sdělení), uplatňuje zásady hlasové hygieny v běžném životě ^ využívá jednoduché a podle vybavení školy i složitější hudební nástroje (keyboardy, keyboardy vespojenís počítačem) při individuálních či společných hudebních aktivitách a přiměřeně svým hudebním schopnostem a dovednostem používá hudební nástrojejako prostředek sdělování hudebních i nehudebních myšlenek a představ ► reaguje na hudbu pohybem, ztvárňujeji úměrněsvým hudebním schopnostem a pohybovým dispozicím;pohyb ve spojení s hudbou využívá kvyjádřenívlastních představa pocitů ► orientuje se v zápise jednoduchých, případně i složitějších vokálních, instrumentálních ivokálně-instrumentálních písní a skladeb; na základě svých individuálních hudebních schopností tyto skladby realizuje Učivo vokální činnosti - kultivace pěveckého a hlasového projevu, intonačnía rytmický výcvik, sólový a sborový zpěv, orientace v notovém (grafickém) zápisu vokálních kompozic, improvizacejednoduché vokální kompozice (předvětí a závětí, perioda) instrumentální činnosti - hra a tvorba instrumentálních doprovodů (rytmicko-melodické doprovody, jednoduchá aranžmá), hra a tvorba jednoduchých instrumentálních kompozic (hudebnívěta, malá písňová forma, rondo), orientace v notovém a grafickém zápise instrumentálních kompozic, moderní hudební nástroje a počítač hudebně pohybové činnosti- pohyb hudby a gesto, pohybové etudy, tanecjako způsob komunikace 97 831691 RECEPCE A REFLEXE Očekávané výstupy žák ^ vyděLuje podstatné hudebníznakyz proudu znějící hudby, rozpoznává hudebně výrazové prostředky užité ve skladbě, uvědomujesi hudebníformu díla a k dílu přistupujejako k Logicky utvářenému celku ^ popíše a na vybraných hudebních dílech (částech hudebního díla) ukáže důležité znaky tvorby a interpretace, vysvětlí, v čem tkví originální a nezaměnitelný přínos skladatele a interpreta, možná poselstvísdělovaná prostřednictvím hudby na základě svých schopností, znalostíi získaných zkušeností dešifruje a interpretuje ^ interpretuje hudbu na základě vědomostía individuálních hudebních schopností; vytvářívlastnísoudy a preference, které dokáže v diskusi obhájit ^ orientuje se ve vývoji hudebního umění; uvědomujesi rozdílnost hudebního myšlenívjednotlivých etapách, rozlišuje hudebníslohy podle charakteristických hudebních znaků, na základě historických, společenských a kulturních kontextů popíše podmínky a okolnosti vzniku hudebního díla ^ odliší hudbu podlejejího stylového zařazení, významu a funkce, rozpozná vhodnost či nevhodnost využití určité hudby v konkrétních situacích ^ uvědomujesi roli hudebního průmyslu vsoučasném světě; popíše možnosti využití hudby v „mimohudební" oblasti a je schopen poukázat na příkladyjejího zneužívání ^ uvědomujesi rozdílnost přístupů jednotlivých lidí k hudbě a hudebnítvorbě, vnímá hudbu jako způsob prezentace vlastních idejí a názorů i idejí, pocitů a názorů ostatních lidí a na základě toho je schopen se s hudbou ztotožnit, čiji odmítnout ^ upozorní na ty znaky hudebnítvorby, které s sebou nesou netoleranci, rasismus a xenofóbii, a dokáže se od takové hudby distancovat Učivo hudbajakoorganizovanýzvuk-hudebnídílo-hudební objekt, hudebně výrazové prostředky, hudební forma, hudebníznak, formálnístruktura a sémantika skladby hudební nástroje, nové technologie v hudbě, záznam hudby, přímá a nepřímá komunikace hudby hudební styly a žánry, funkce hudby-hudba a jejívyužitív běžném životě, hudba jako kulturní statek a jako zboží, estetická a umělecká hodnota hudebního díla, hudební průmysl, hudba na objednávku a možnosti jejího zneužití vzniká vývoj hudby- hudba vokální a instrumentální, periodizace hudebního vývoje (hledisko obecně historické, kulturně historické, hudebně imanentní), charakteristické hudebníznakyjednotlivých slohů, průniky, syntézy, hledání nových cest hudební skladatel a interpret, interpretace v hudbě, umělecký provoz hudba jako způsob identifikace, sebeprezentace a druh generační výpovědi interpretace hudebního díla-popis hudebního díla v rovině významu, výrazu a výstavby, za řazení díla do historického a sociálního kontextu, hudební dílo jako možné poselství, vlastní hodnocení 5.6.2 Výtvarný obor Vzdělávací obsah OBRAZOVÉ ZNAKOVÉ SYSTÉMY Očekávané výstupy žák ^ porovnává různé znakové systémy, např. mluveného i psanéhojazyka, hudby, dramatického umění ^ rozpoznává specifičnosti různých vizuálně obrazných znakových systémů a zároveň vědomě uplatňuje jejich prostředky k vytvářeníobsahu při vlastnítvorbě a interpretaci ^ v konkrétních příkladech vizuálně obrazných vyjádřenívlastníi umělecké tvorby identifikuje pro ně charakteristické prostředky ^ objasní roli autora, příjemce a interpreta při utvářeníobsahu a komunikačního účinku vizuálně obrazného vyjádření ^ na příkladech vizuálně obrazných vyjádření uvede, rozliší a porovná osobní a společenské zdroje tvorby, identifikujeje při vlastnítvorbě ^ na příkladech uvede vliv společenských kontextů a jejich proměn na interpretaci obsahu vizuálně obrazného vyjádření a jeho účinku v procesu komunikace ^ pojmenuje účinky vizuálně obrazných vyjádření na smyslovévnímání, vědomě s nimi pracuje přivlastní tvorbě za účelem rozšíření citlivosti svého smyslového vnímání ^ při vlastnítvorbě uplatňuje osobní prožitky, zkušenosti a znalosti, rozpozná jejich vliv a individuální přínos pro tvorbu, interpretaci a přijetí vizuálně obrazných vyjádření ^ na příkladech objasnívliv procesu komunikace na přijetí a interpretaci vizuálně obrazných vyjádření; aktivně vstupuje do procesu komunikace a respektujejeho pluralitu Učivo vizuálně obrazné znakové systémy z hlediska poznání a komunikace interakce s vizuálně obrazným vyjádřením v roli autora, příjemce, interpreta uplatnění vizuálně obrazného vyjádřenív úrovni smyslové, subjektivní a komunikační ZNAKOVÉ SYSTÉMY VÝTVARNÉHO UMĚNÍ Očekávané výstupy žák ► nalézá, vybírá a uplatňuje odpovídající prostředky pro uskutečňovánísvých projektů ► využívá znalosti aktuálních způsobů vyjadrovania technických možností zvoleného média pro vyjádřenísvé představy ► charakterizuje obsahové souvislosti vlastních vizuálně obrazných vyjadrenia konkrétních uměleckých děla porovnává výběr a způsob užití prostředků ► své aktivní kontakty a získané poznatky z výtvarného umění uvádí do vztahů jak s aktuálními i historickými uměleckými výtvarnými projevy, tak s ostatními vizuálně obraznými vyjádřeními, uplatňovanými v běžné komunikaci ► na konkrétních příkladech vysvětlí, jak umělecká vizuálně obrazná vyjádření působív rovině smyslové, subjektivníi sociálnía jaký vliv má toto působení na utváření postojů a hodnot ^ vytváří si přehled uměleckých vizuálně obrazných vyjádření podle samostatně zvolených kritérií ^ rozlišuje umělecké slohy a umělecké směry (s důrazem na umění od konce 19. století do současnosti), z hlediska podstatných proměn videnia stavby uměleckých děla dalších vizuálně obrazných vyjádření ^ na příkladech uvádí příčiny vzniku a proměn uměleckých směrů a objasníširšíspolečenské a filozofické okolnosti vzniku uměleckých děl ^ na konkrétních příkladech vizuálně obrazných vyjádření objasní, zda a jak se umělecké vyjadřovací prostředky výtvarného umění od konce 19. stoletído současnosti promítajídoaktuálníobrazové komunikace ^ samostatně experimentuje s různými vizuálně obraznými prostředky, při vlastní tvorbě uplatňujetaké umělecké vyjadřovací prostředky současného výtvarného umění Učivo výtvarné uměni jako experimentální praxe z hlediska inovace prostředků, obsahu a účinku světonázorové, náboženské, filozofické a vědeckotechnické zázemí historických slohů evropského kulturního okruhu vývoj uměleckých vyjadřovacích prostředků podstatných pro porozuměníaktuální obrazové komunikaci — chápánívztahů předmětů a tvarů v prostoru (Cézanne), celistvost a rozklad tvaru (analytický kubismus), povrch a konstrukce (syntetický kubismus, konstruktivismus, geometrická abstrakce), vytvářeníiluze prostoru, objemu a pohybu (antická mimezis, fotografie, film) — proměnlivost obrazu v čase (futurismus, nová média), proměnlivost tvaru (animovanýfilm,nová média), pohyblivé stanoviště diváka a změny úhlu vidění (umění akce, nová média), časoprostorové chápania proměna kvalit (kubismus, nová média), princip náhody (dadaismus) — relativita barevného vidění (pointilismus, impresionismus, postimpresionismus, Cézanne), taktilnía haptické kvality díla (informel),zapojenítěla,jeho pohybu a gest do procesu tvorby (akčnítvorba, bodyart) — osvobození obrazu od zavedeného zobrazováníviditelného (Kandinskij, Kupka), figurace a nefigurace (neoklasicismus, lyrická abstrakce), vztah slova a obrazu (lettrismus), vzniká uplatnění symbolu (symbolismus, surrealismus, pop-art, konceptuálni umění) — tvůrčí potenciál podvědomí (surrealismus), sebeuvědomování diváka (akčnítvorba, osobní mytologie), účastvsociálním prostoru (performance), minority (postmodernismus), stopy člověka v krajině (land-art) — vztahy s neevropskými kulturami (Gauguin, Picasso, minimal-art), zrušení hranice umění a neumění(Duchamp), neumělecké a neškolené vizuální vyjadřování (insitní umění) — požadavek a meze obecné srozumitelnosti, vliv reklamy, masovost a autenticita projevu (pop-art, televize, nová média - akční umění, postmodernismus), citacea metaznak (postmodernismus), moduly a jejich spojování, rekombinace, struktury (umění nových médií) SPOLEČNÝ VZDĚLÁVACÍ OBSAH HUDEBNÍHO I VÝTVARNÉHO OBORU (integrující téma oborů) UMĚLECKÁ TVORBA A KOMUNIKACE Očekávané výstupy žák ► vědomě uplatňuje tvořivost při vlastních aktivitách a chápe ji jako základní faktor rozvoje své osobnosti; dokáže objasnit její význam v procesu umělecké tvorby i v životě vysvětlí umělecký znakový systém jako systém vnitřně diferencovaný a dokáževněm rozpoznata nalézt umělecké znaky od objevných až po konvenční na příkladech vysvětlí umělecký výrazjako neukončený a nedefinitivníve svém významu; uvědomuje si vztah mezi subjektivním obsahem znaku a významem získaným v komunikaci uvědom uje si význam osobně založených podnětů na vznik estetického prožitku; snaží se odhalit vlastní zkušenosti i zkušenosti s uměním, které s jeho vznikem souvisejí vysvětlí, jaké předpoklady jsou zapotřebí k recepci uměleckého díla a zejména k porozumění uměleckým dílům současnosti objasní podstatné rysy magického, mytického, univerzalistického, modernistického přístupu k uměleckému procesu, dokážejerozpoznatvsoučasném uměnía na příkladech vysvětlí posun vjejich obsahu objasní podstatné rysy aktuálního (pluralitního, postmodemistického) přístupu k uměleckému procesu a na základě toho vysvětlí proces vzniku „obecného vkusu" a „estetických norem" dokáže vystihnout nejpodstatnější rysy dnešních proměn a na příkladech uvéstjejich vliv na proměnu komunikacev uměleckém procesu Učivo umělecký proces a jeho vývoj -vliv uměleckého procesu na způsob chápání reality; dynamika chápání uměleckého procesu-jejíosobnostnía sociální rozměr; znaková podmíněnost chápání světa - znakové systémy jednotlivých druhů umění; historické proměny pojetí uměleckého procesu (magický, mytický, univerzalistický, modernistický a postmodemistický, pluralitní model umění); prezentace uměleckého díla role subjektu vuměleckém procesu -smyslové vnímání a jeho rozvoj; předpoklady tvorby, interpretace a recepce uměleckého díla; mimovědomá a uvědomělá recepce uměleckého díla; tvořivá osobnost v roli tvůrce, interpreta a recipienta úloha komunikace v uměleckém procesu - postavení umění ve společnosti, jeho historické proměny; umělecká a mimoumělecká znakovost; uměníjako proces tvorby nových, sociálně dosud nezakotvených znaků; role umělcevsocietě; publikum ajeho účastv uměleckém procesu; sociální a technologické proměny dneška (nové technologie, nové umělecké disciplíny a jejich obsahy) a jejich vliv na úlohu komunikacev uměleckém procesu; subjektivní chápání uměleckých hodnot ve vztahu k hodnotám považovaným za společensky uznávané 5.7 Č Lově k a zdraví Charakteristika vzdělávací oblasti Zařazení oblasti Člověk a zdraví do vzdělávání umožňuje prohloubit vztah žáků ke zdraví, posílit rozumové a citové vazby k dané problematice a rozvinout praktické dovednosti, které určují zdravý životní styl a kvalitu budoucího života v dospělosti. Zařazenítéto vzdělávací oblasti vycházíi z předpokladu, že dobře pripravenia motivovaníabsolventi gymnáziímohou později výrazně ovlivňovat životní a pracovnípostoje ke zdraví v celé společnosti. Vzdělávací oblast Člověk a zdraví se vzdělávacími obory Výchova ke zdraví a Tělesná výchova navazuje ve svých výstupech i obsahu na stejnojmennou vzdělávací oblast pro základnívzdělávání. Jestliže se základnívzdělávání zaměřovalo především na utvářenívztahu kezdravía na poznávání preventivní och rany vlastního zdravia bezpečí, vzdělávání na gymnáziu směřuje důsledněji k získání schopnosti aktivně podporovat a chránit zdraví v rámci širší komunity. Znamená to, že absolvent gymnázia by měl být připraven sledovat, hodnotit a vdaných možnostech řešit situace související se zdravím a bezpečností i v rámci své budoucí rodiny, pracoviště, obce atd. 9799 Významnou roli přitom hrajevětšíschopnostžákůzískávatinformace, analyzovatjejich obsah, ověřovat (uplatňovat) poznané v praktických činnostech, diskutovat o vzniklých problémech, o jejich prožívání, o vlivu konkrétních postupů řešení na zdraví atd. Realizacetétovzdělávacíoblasti tak (v porovnání se základním vzděláváním) daleko více staví na samostatnosti žáků, na jejich aktivním přístupu k dané problematice, na osobních zkušenostech a názorech, ale i na uvědomělejším utvářenívztahů kjiným osobám i okolnímu prostředí, na větší zodpovědnosti za bezpečnost a zdraví, na organizačních schopnostech atd. Výchova ke zdraví má ve vzdělávání především praktický a aplikační charakter. V návaznosti na přírodovědné a společenskovědnívzdělávání a s využitím specifických informacío zdravísměřuje především k hlubšímu poznávání rizikového a nerizikového chování (v partnerských vztazích, rodičovských rolích, ve styku s návykovými látkami a jinými škodlivinami, při ohroženíbezpečíatd.) a k osvojování praktických postupů vhodných pro všestrannou aktivní podporu osobního, ale i komunitního a globálního zdraví (v běžném životě i při mimořádných událostech). Tělesná výchova usiluje o trvalý vztah k pohybovým činnostem a o optimální rozvoj tělesné, duševní a sociální zdatnosti. Vychází především z motivující atmosféry, zájmu žáků a zjejich individuálních předpokladů (možností). Využívá ktomu specifických emočních prožitků, sociálních situácia bioenergetických zátěží v individuálně utvářené nabídce pohybových činností (od zdravotně rekreačních až po výkonnostní). Z hlediska celoživotní perspektivy směřuje tělesná výchova k hlubší orientaci žáků v otázkách vlivu pohybových aktivit na zdraví. Vede je k osvojenia pravidelnému využívání konkrétních pohybových činností (kondičních a vyrovnávacích programů) v souladu s jejich pohybovými zájmy a zdravotními potřebami. Významná zůstává otázka bezpečnosti a úrazové prevence při pohybových činnostech. Velká pozornost je i nadále věnována rozvoji pohybového nadáníi korekcím pohybových znevýhodnění (oslabení). Je třeba i nadále dbát na to, aby pohled na problematiku zdraví nebyl úzce oborový a podpora zdraví prolínala celým vzděláváním i režimem školy. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávánív dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: poznávánítělesných, duševních a sociálních potřeb i důsledků jejich naplňování či neuspokojování; poznávání životních hodnot a formování odpovídajících postojů souvisejících se zdravím a mezilidskými vztahy; přebírání odpovědnosti za zdraví, bezpečnost a kvalitu životního prostředí; upevňovánívazeb: zdraví-tělesná, duševní a sociální pohoda (zdatnost) - péče o zdravia bezpečnost -odpovědnost-vzájemná pomoc-prožitek-vzhled-vitalita-výkonnost-úspěšnost-sociální stabilita-zdraví; uplatňovánízdravého způsobu života a aktivnípodpory zdraví: zařazování osvědčených činností a postupů z oblasti hygieny, stravování, pohybu, osobního bezpečí, partnerských vztahů; schopnosti diskutovat o problematice týkající se zdraví, hledat a realizovat řešenív rozsahu společných možností; zprostředkovánívhledu do života dospělých a rodiny a k uplatňování zákonnosti, tolerance, respektu a pomoci jako předpokladu bezkonfliktního partnerského vztahu a rodinného života; aktivníochranězdraví před návykovými látkami a jinými škodlivinami; osvojenízpůsobů účelného chovania poskytnutí (zajištění) nezbytné pomoci v situacích o h rození zdraví a bezpečí, včetně mimořádných událostí; vnímání pohybové činnosti jako zdroje zdravotních účinků, ale i uměleckých, emočních, společenských ajiných prožitků; poznávání historie i současnosti společenského a sportovního života a k hodnocení konkrétních jevů so uvisejících se zd ravím. 42 5.7.1 Výchova ke zdraví Vzdělávací obsah ZDRAVÝ ZPŮSOB ŽIVOTA A PÉČE 0 ZDRAVÍ Očekávané výstupy žák ^ usiluje o pozitivní změny ve svém životě souvisejícís vlastním zdravím a zdravím druhých ^ zařazujedo denního režimu osvojené způsoby relaxace; v zátěžových situacích uplatňuje osvojené způsoby regenerace ^ podle konkrétní situace zasáhne při závažných poraněních a život ohrožujících stavech Učivo vliv životních a pracovních podmínek a životního stylu na zdraví v rodině, škole, obci zdravá výživa - specifické potřeby výživy podle věku, zdravotního stavu a profese hygiena pohlavního styku, hygiena v těhotenství první pomoc při úrazech a náhlých zdravotních příhodách psychohygiena - předcházenístresům v mezilidských vztazích, zvLádánístresových situací, efektivní komunikace, hledánípomoci VZTAHY MEZI LIDMI A FORMY SOUŽITÍ Očekávané výstupy žák ► korektně a citlivě řeší problémy založené na mezilidských vztazích ► posoudí hodnoty, které mladým lidem usnadňujívstup do samostatného života, partnerských vztahů, manželství a rodičovství, a usiluje ve svém životě o jejich naplnění ► projevuje etické a morální postoje k ochraně matky a dítěte Učivo vztahy v rodině, mezigenerační soužití, pomoc nemocným a handicapovaným lidem partnerské vztahy, manželství, rodičovství, neúplná rodina; náhradní rodinná péče a její formy, ústavní péče rizika spojená s volbou životního partnera, krizové situace v rodině rozvoj sociálních dovedností pro život sdruhými lidmi -otevřenost vůči druhým, vyjednávání, obhajovania prosazovánívlastních názorů, odmítání nehumánních postojů modely soriálníhochovánívintimních vztazích -otevřenost, tolerance, respektování druhého, empatie, trpělivost, odpovědnost; sebepoznání, sebeúcta ZM ENY V ŽIVOTE ČLOVEKA A J EJICH REFLEXE Očekávané výstupy žák ^ orientuje se ve své osobnosti, emocích a potřebách ^ uplatňuje odpovědné a etické přístupy k sexualitě, rozhoduje se s vědomím možných důsledků ^ orientuje se v problematice reprodukčního zdravíz hlediska odpovědnosti k budoucímu rodičovství ^ zná práva každého jedince v oblasti sexuality a reprodukce Učivo změny v období adolescence- tělesné, duševnía společenské; hledání osobníidentity, orientace na budoucnost, hledání partnera, prožívání emočních stavů a hlubších citových vztahů způsoby sebereflexe a kontroly emocí péče o reprodukční zdraví- faktory ovlivňující plodnost; preventivní pro hlídky; osvěta spojená s abúzem nikotinu, alkoholu, drog a sexuálně přenosnými chorobami metody asistované reprodukce, její biologické, etické, psychosociálnía právní aspekty modely vzájemného chování související s etickými a psychosociálními aspekty partnerského a sexuálního života- odpovědnost, sebeúcta, respekt, rozhodování RIZIKA OHROŽUJÍCÍ ZDRAVÍ A JEJICH PREVENCE Očekávané výstupy žák ^ projevuje odolnost vůči výzvám ksebepoškozujícímu chovania rizikovému životnímu stylu ^ zaujímá odmítavé postoje ke všem formám rizikového chování ^ uvede důsledky porušování paragrafů trestního zákona souvisejících s výrobou a držením návykových látek a s činností pod jejich vlivem, sexuálně motivovanou kriminalitou, skrytými formami individuálního násilí a vyvozuje z nich osobníodpovědnost ^ rozhoduje podle osvojených modelů chovania konkrétní situace o způsobu jednání v situacích vlastního nebo cizího ohrožení Učivo civilizační choroby, poruchy příjmu potravy, choroby přenosné pohlavním stykem, HIV/AIDS, hepatitídy zátěžové situace, stres a způsobyjeho zvládání; důsledky stresu v oblasti fyzického, duševního a sociálního zdraví rizika v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví - promiskuita, předčasné ukončení těhotenství sexuálně motivovaná kriminalita - pornografie, pedofilie, dětská prostituce, obchod se ženami skryté formya stupně individuálního násilia zneužívání-šikana, brutalita, zanedbávané a týrané děti (CAN) autod estruktivní závislosti a kriminalita souvisejícís těmito jevy- zdravotní a psychosociální rizika výroba, drženía zprostředkování nelegálních návykových látek; návykové látkya bezpečnost v dopravě sociální dovednosti potřebné při řešení problémů v nečekaných, složitých a krizových situacích -duševní hygiena v dlouhodobých zátěžových a stresových situacích, rozhodováníse v eticky problematických situacích OCHRANA ČLOVEKA ZA MIMOŘÁDNÝCH UDALOSTI Očekávané výstupy žák ^ rozhodne, jak se odpovědně chovat při konkrétní mimořádné události ^ prokáže osvojené praktické znalosti a dovednosti související s přípravou na mimořádné události a aktivně se zapojuje do likvidace následků hromadného zasažení obyvatel Učivo vyhlášení hrozby a vzniku mimořádné události živelní pohromy únik nebezpečných látek do životního prostředí jiné mimořádné události první pomoc- klasifikace poranění při hromadném zasažení obyvatel sociální dovednosti potřebné při řešení mimořádných událostí- rozhodnost, pohotovost, obětavost, efektivní komunikace 5.7.2 Tělesná výchova Vzdělávací obsah ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ZDRAVÍ Očekávané výstupy žák ^ organizuje svůj pohybový režim a využívá v souladu s pohybovými předpoklady, zájmy a zdravotními potřebami vhodné a dostupné pohybové aktivity ^ ověříjednoduchými testy úroveň zdravotně orientované zdatnosti a svalové nerovnováhy ^ usiluje o optimální rozvoj své zdatnosti; vybere z nabídky vhodné kondiční programy nebo soubory cviků pro udržení či rozvoj úrovně zdravotně orientované zdatnosti a samostatně je upraví pro vlastní použití ^ vybere z nabídky vhodné soubory vyrovnávacích cvičení zaměřených na kompenzaci jednostranného zatížení, na prevenci a korekci svalové nerovnováhy a samostatněje upravípro vlastní použití ^ využívá vhodnésouborycvičeníprotělesnou a duševní relaxaci ^ připraví organismus na pohybovou činnosts ohledem na následné převažující pohybové zatížení ^ uplatňuje účelné a bezpečné chování při pohybových aktivitách i v neznámém prostředí ^ poskytne první pomoc při sportovních či jiných úrazech i v nestandardních podmínkách Učivo zdravotně orientovaná zdatnost - složky ZOZ; kondičnítesty svalová nerovnováha - příčiny svalové nerovnováhy; testy svalové nerovnováhy zdravotně zaměřená cvičení organismusa pohybová zátěž-způsoby zatěžování; kompenzace jednostranné zátěže individuální pohybový režim hygiena pohybových činnostía cvičebního prostředí rizikové fa ktorý ovlivňující bezpečnost pohybových činností-zásadyjednání a chovánív různém prostředí; úprava pohybových činností podle aktuálních podmínek (možných rizik) první pomoc při sportovních úrazech - závažná poranenia život ohrožující stavy; improvizovaná první pomoc v podmínkách sportovních činností ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ÚROVEŇ POHYBOVÝCH DOVEDNOSTÍ Očekávané výstupy žák ^ provádí osvoj ova n é pohybové dovednosti na úrovni individuálních předpokladů ^ zvládá základní postupy rozvoje osvojovaných pohybových dovedností a usiluje o své pohybové sebezdokonalení ^ posoudí kvalitu stěžejních částí pohybu, označí zjevné příčiny nedostatků a uplatní konkrétní osvojované postupy vedoucí k potřebné změně ^ respektuje věkové, pohlavní, výkonnostnía jiné pohybové rozdíly a přizpůsobí svou pohybovou činnost dané skladbě sportujících Učivo pohybové dovednosti a pohybový výkon pohybové odlišnosti a handicapy-věkové, pohlavní, výkonnostní průpravná, kondiční, koordinační, tvořivá, estetická a jinak zaměřená cvičení pohybové hry různého zaměření gymnastika-akrobacie; přeskoky a cvičení na nářadí; cvičenís náčiním kondičnía estetické formy cvičenís hudbou a rytmickým doprovodem (určeno především děvčatům -alespoň dvě formy cvičení podle podmínek a zájmu žákyň, případně žáků) úpoly-sebeobrana; základy džudo; aikido; karatedo (základem je sebeobrana, rozsah ostatních činnostíje stanoven v návaznosti na připravenost vyučujícího a zájem žáků) atletika-běh na dráze a v terén u (sprinty, vytrvalý běh, štafetový běh); skok do výšky nebo do dálky (podle materiálního vybavení školy); hody, vrh koulí sportovníhry-herní systémy, herní kombinace a herní činnosti jednotlivce v podmínkách utkání (alespoň ve dvou vybraných sportovních hrách podle podmínek školy a zájmu žáků) turistika a pobyt v přírodě - příprava turistické akce a pobytu v přírodě; orientace v méně přehledné krajině, orientační běh, příprava a likvidace tábořiště plavání- zdokonalování osvojených plaveckých technik (další plavecká technika); skoky do vody; branné plavání, dopomoc unavenému plavci, záchrana tonoucího (plaváníje zařazováno podle materiálních podmínek školy) lyžování- běžecké, sjezdové; snowboarding (jednotlivé formy lyžováníjsou zařazovány podle aktuálních sněhových podmínek, materiálních podmínek a zájmu žáků) další modernía netradiční pohybové činnosti (činnosti jsou zařazovány podle podmínek školy a zájmu žáků) ČINNOSTI PODPORUJÍCÍ POHYBOVÉ UČENÍ Očekávané výstupy žák ^ užívá s porozuměním tělocvičné názvosloví (gesta, signály, značky) na úrovni cvičence, vedoucího pohybových činností, organizátora soutěží volia používá pro osvojované pohybové činnosti vhodnou výstroj a výzbroj a správněji ošetřuje připraví (ve spolupráci s ostatními žáky) třídní či školníturnaj, soutěž, turistickou akci a podílí se na její realizaci respektuje pravidla osvojovaných sportů; rozhoduje (spolurozhoduje) třídní nebo školní utkání, závody, soutěže v osvojovaných sportech respektuje práva a povinnosti vyplývající z různých sportovních rolí-jedná na úrovni dané role; spolupracuje ve prospěch družstva sleduje podle pokynů (i dlouhodobě) pohybové výkony, sportovnívýsledky, činnosti související s pohybem a zdravím - zpracuje naměřená data, vyhodnotíje a výsledky různou formou prezentuje aktivně naplňuje olympijské myšlenkyjako projev obecné kulturnosti Učivo vzájemná komunikace a spolupráce při pohybových činnostech sportovnívýzbroj a výstroj-účelnost, funkčnost, bezpečnost, finanční dostupnost a kvalita pohybové ännostní,sportovnía turistické akce-organizace, propagace, vyhodnocení, dokumentace pravidla osvojovaných pohybových činností sportovní role měřitelné a hodnotitelné údaje související s tělesnou výchovou a sportem olympismusvsoučasnémsvětě:jednánífairplay-spoluprácevesportu a pomocsoupeři, pomoc pohybově znevýhodněným, sport pro každého, sport a ochrana přírody, odmítání podpůrných látek neslučitelných s etikou sportu úspěchy našeho sportu na pozadí nejdůležitějších historických sportovních událostí 5.8 Informatika a informační a komunikační technologie Charakteristika vzdělávací oblasti Oblast Informatika a informačnía komunikačnítechnologie (dálejen Informatika a ICT) na gymnáziu navazuje na oblast ICT v základním vzdělávání zaměřenou na zvládnutí základní úrovněinformačnígramotnosti, tj. na dosažení znalostí a dovedností nezbytných k využití digitálních technologií. Oblast Informatika a ICT na gymnáziu prohlubuje u žáka schopnost tvůrčím způsobem využívat informačnía komunikačnítechnologie, informačnízdroje a možnosti aplikačního programového vybavenís cílem dosáhnout lepší orientaci v narůstajícím množstvíinformacípři respektováníprávních a etických zásad používá-níprostředků ICT. Žákjeveden ke schopnosti aplikovat výpočetnítechniku s využitím pokročilejších funkcí k efektivnímu zpracování informací, a přispět tak ke transformaci dosažených poznatků v systematicky uspořádané vědomosti. Dynamický rozvoj oblasti ICT vyžaduje od žáka flexibilitu při přizpůsobováníse inovovaným verzím digitálních zařízení a schopnostjejich vzájemného propojování. V rámci oblasti Informatika a ICT se žák seznámíse základy informatikyjako vědního oboru, který studuje výpočetnía informačníprocesy z hlediska používaného hardwaru i softwaru, a sjejím postavením v moderním světě. Cílem jezpřístupnit žákům základní pojmy a metody informatiky, napomáhat rozvoji abstraktního, systémového myšlení, podporovatschopnostvhodněvyjadřovatsvé myšlenky, smysluplnou argu-mentacíje obhajovat a tvůrčím způsobem přistupovat k řešení problémů. Žák se seznámíse základními principy fungování prostředků ICT a soustředí se na pochopení podstaty a průběhu informačních procesů, algoritmického přístupu k řešení úloh a významu informačních systémů ve společnosti. V souvislosti s pronikáním poznatků informačních a počítačových věd do různých oblastí lidské činnosti a se specifickým využitím ICT v různých oborech je vhodné zapojit do výuky i inteligentní, interaktivnívýukové prostředky, modelování přírodních, technických a sociálních procesů a situací posilujících motivaci k učení. Tím se zvyšuje pravděpodobnost uplatnění absolventů gymnázia v dalším vzdělávání a na trhu práce. VzdělávacíoblastlnformatikaalCTvytváříplatformuproostatnívzdělávacíoblastiipromezipředměto-vé vztahy, vytváří žákovi prostor pro tvořivost, vlastníseberealizaci i pro týmovou spolupráci, zvyšuje motivaci k tvorbě individuálních i skupinových projektů, vytváří příležitost k rozvoji vlastní iniciativy žáků, prohlubuje jejich smysl pro inovativnost a iniciuje využívání prostředků výpočetnítechniky a internetu k přípravě na vyučovania k celoživotnímu vzdělávání. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávánív dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: porozuměnízásadám ovládania věcným souvislostem jednotlivých skupin aplikačního programového vybavenia k vhodnému uplatňováníjejich nástrojů, metoda vazeb k efektivnímu řešení úloh; porozuměnízákladním pojmům a metodám informatikyjako vědního oboru a kjeho uplatnění v ostatních vědních oborech a profesích; uplatňování algoritmického způsobu myšlení při řešení problémových úloh; využívání prostředků ICT k modelování a simulaci přírodních, technických a společenských procesů a kjejich implementaci v různých oborech; tvořivému využívání spektra možnostíkomunikačníchtechnologiíajejich kombinacík rychlé a efektivní komunikaci; využívánívýpočetnítechniky ke zvýšení efektivnosti své činnosti, k dokonalejší organizaci práce a ktýmovéspoluprácina úrovni školní, republikové a mezinárodní; využíváníinformačních a komunikačních technologií (on-line vzdělávání, spolupráce na zahraničních projektech) k celoživotnímu vzdělávání a vytváření pozitivních postojů k potřebám znalostníspolečnosti; využití možností výpočetnítechniky a internetu k poznávacím, estetickým a tvůrčím cílům s ohledem ke globálnímu a multikulturnímu charakteru internetu; uvědoměnísi, rešpektovania zmírnění negativních vlivů moderních informačních a komunikačních technologií na společnost a na zdraví člověka, ke znalosti způsobů prevence a ochrany před zneužitím a omezováním osobní svobody člověka; získávání údajů z většího počtu alternativních zdrojů a odlišováníinformačních zdrojů věrohodných a kvalitních od nespolehlivých a nekvalitních; rešpektovania používání odborné terminologie informačních a počítačových věd; poznánízákladních právních aspektů a etických zásad týkajících se práce s informacemi a výpočetní technikou, k respektování duševního vlastnictví, copyrightu, osobních dat a zásad správného citování autorských děl. 5�57955256 5.8.1 Informatika a informační a komunikační technologie Vzdělávací obsah DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE Očekávané výstupy žák ^ ovládá, propojuje a aplikuje dostupné prostředky ICT ^ využívá teoretické i praktické poznatky o funkcích jednotLivých složek hardwaru a softwaru k tvůrčímu a efektivnímu řešení úloh ^ organizuje účelně data a chráníje proti poškození či zneužití ^ orientuje se v možnostech uplatněníICT v různých oblastech společenského poznania praxe Učivo informatika -vymezeníteoretické a aplikované informatiky hardware-funkce prostředků ICT, jejich částí a periferií, technologické inovace, digitalizace a reprezentace dat software-funkce operačních systémů a programových aplikací, uživatelské prostředí informační sítě - typologie sítí, internet, síťové služby a protokoly, přenos dat digitální svět - digitá Initechnologie a možnosti jejich využitív praxi údržba a ochrana dat-správa souborů a složek, komprese, antivirová ochrana, firewall, zálohování dat ergonomie, hygiena a bezpečnost práce s ICT - o ch ra n a zd raví, m ožn ostí vy užití p rostřed k ů ICT handicapovanými osobami ZDROJE A VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ, KOMUNIKACE Očekávané výstupy žák ► využívá dostupné služby informačních sítí kvyhledáváníinformací, ke komunikaci, kvlastnímu vzdelávania týmové spolupráci ► využívá nabídku informačních a vzdělávacích portálů, encyklopedií, knihoven, databází a výukových programů ► posuzuje tvůrčím způsobem aktuálnost, relevanci a věrohodnost informačních zdrojů a informací ► využívá informačnía komunikačníslužbyv souladu s etickými, bezpečnostními a legislativními požadavky Učivo internet-globální charakter internetu, multikulturní a jazykové aspekty, služby na internetu informace - data a informace, relevance, věrohodnost informace, odborná terminologie, informační zdroje, informační procesy, informační systémy sdílení odborných informací- diskusnískupiny, elektronické konference, e-learning informační etika, legislativa- ochrana autorských práva osobních údajů 0�4250 ZPRACOVÁNÍ A PREZENTACE INFORMACÍ Očekávané výstupy žák ^ zpracovává a prezentuje výsledky své práce s využitím pokročilých funkcí aplikačního softwaru, multimediálních technologií a internetu ^ aplikuje algoritmický přístup k řešení problémů Učivo publikování-formy dokumentů a jejich struktura, zásady grafické a typografické úpravy dokumentu, estetické zásady publikování aplikační software pro prád s informacemi - textové editory, tabulkové kalkulátory, grafické editory, databáze, prezentačnísoftware, multimedia, modelovania simulace, exporta import dat algoritmizace úloh-algoritmus, zápis algoritmu, úvod do programování 6. Průřezová témata Průřezová témata vstupují do vzděláváníjako témata, která jsou v současnosti vnímána jako aktuální. Tato témata mají především ovlivňovat postoje, hodnotový systém a jednání žáků. Průřezová témata procházejí jako důležitý formativní prvek celým vzděláváním, proto vzdělávání na gymnáziu v tomto smyslu navazuje na průřezová témata v základním vzdělávání, kde se s nimi žáci setkávají poprvé. Průřezová témata tvoří povinnou součást vzdělávání. Promítají se nejen svým výchovným zaměřením, ale i obsahem do vzdělávacích oblastí (oborů) a pomáhají doplňovat či propojovat, co si žáci během studia osvojili. Pojetí a funkce průřezových témat příznivě ovlivňují i proces utváření a rozvíjení klíčových kompetencí. Všechna průřezová témata majíjednotné zpracování. Obsahují Charakteristiku průřezového tématu, v nížje zdůrazněn význam a postavení průřezového tématu ve vzdělávání na gymnáziu. Dále je vyjádřen vztah ke vzdělávacím oblastem a přínos průřezového tématu krozvoji osobnosti žáka jak v oblasti postojů a hodnot, tak v oblasti vědomostí, dovedností a schopností. Obsah průřezových témat doporučený pro vzdělávání na gymnáziu je rozpracován do tematických okruhů, které obsah ují n a bíd k u témat (činností, námětů). Všechny tematické okruhyjsou povinné (škola musí zařadit do svého ŠVP všechny tematické okruhy), hloubka, rozsah (výběrtémat)aformyjejich realizace jsou zcela v kompetenci školy a konkretizujísevŠVP. Průřezová témata lze realizovat jako součást vzdělávacího obsahu vyučovacích předmětů, je možné jim věnovat samostatné projekty, semináře, kurzy, besedy apod., případně je lze realizovat jako samostatný vyučovací předmět. Uvedené formy lze libovolně kombinovat. Účinnost výchovného působení průřezových tématje podporována také vytvořením odpovídajícího klimatu třídy i celé školy a kromě toho i využíváním dalších vhodných příležitostí (např. divadelní a filmová představení, televizní a rozhlasové pořady, výstavy, přednášky, besedy, výukové programy), se kterými se žáci setkají mimo školu. Do vzděláváníve čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni víceletých gymnáziíjsou zařazena tato průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova; Výchova k myšlenív evropských a globálních souvislostech; Multikulturní výchova; Environmentálni výchova; Mediální výchova. 33 6.1 Osobnostní a sociáLnívýchova Charakteristika průřezového tématu Osobnostní a sociáLnívýchova vyplývá na jedné straně z obecných tendencí vývoje tohoto světa a nároků, které ta kovy vývoj před středoškolskévzdělánístaví, na druhéstraněbezprostřednězvýchozích kapitol RVP G, které již výše zmíněné nároky reflektují. Osobnostní a sociáLnívýchova pomáhá žákům vést zdravý a zodpovědný život jako jednotlivcům i členům společnosti, poskytuje žákům příležitosti přemýšlet o svých zkušenostech a o vlastním vývoji. Rozvijí u žáků sebeúctu, sebedůvěru a schopnost přebírat zodpovědnost za své jednánív různých životních situacích, při sebevzdělávání a při práci. Učí rozumět hodnotě mezilidských vztahů a respektovat názory, potřeby a práva ostatních. Znalosti a dovednosti získané v rámci Osobnostní a sociálnívýchovyjim mohou pomoci též reagovat na morální, sociální a kulturní otázky, které před nimi vyvstávají na cestě životem. Globalizace a další sociokulturníjevy přinášejí nemalému množství li díra d u rizik (např. ohrožení psychické stability i fyzické existence nevhodným zacházením s produkty vědy a techniky; sociální problémy související s rychlostí a nepředvídatelností ekonomických pohybů; zvýhodňování podmínek pro globálníterorismus; rychlé rozrušování dříve dlouhodobě stabilních sociálních vazeb a kulturních celků; devastace životního prostředí). Současně s objevováním se a působením těchto rizik hledají lidé cesty, jak jim zabránit nebo jak redukovat jejich destruktivní dopady na jedince i společnosti. Jeden z podstatných směrů, jímž se tyto snahy ubírají, směřuje k pedagogicky ovlivňovanému osobnostnímu a sociálním u rozvoji každého jedince ve společnosti. Ktakovému rozvoji, který by založil v lidech předpoklad schopností: vytvářet a udržovat si maximum osobnístability, vyrovnávat se s riziky, pečovat o své psychosomatické zdraví; pěstovat kvalitní mezilidské vztahy a v procesech sociálníinterakce ve všech jejích podobách (osobní, politické, interkulturní, profesní, společenské atd.) jednat co nejefektivněji ve prospěch svůj i druhých lidí. Průřezové téma směřuje k: rozvoji osobnostních, individuálních předpokladů každého jedince pro životse sebou samým i s druhými lidmi v aktuálním společenském kontextu; rozvoji sociálních (interakčních, vztahových) doved n ostí pro život s druhými lidmi; rozvoji etických předpokladů pro život ve společenství lidí a v tomto světě vůbec. Akcent na rozvoj výše uvedených schopností, dovedností a předpokladů v rámci studia (a tedy také důvodzařazenítématudo RVP G) vyplývá z aktuálního pojetí všeobecného vzdělání reagujícího na výše uvedené skutečnosti. Pokud má být gymnázium i nadále školou poskytující toto vzdělání, pak se prakticky nemůže vyhnout obecné tendenci rozvíjet obecně lidský potenciálžáků. Znamená to nejen orientovatje v kultuře a vědách, aletéžnabídnoutjimvzdělávacípříležitostpro rozvoj různých typů životních dovedností. Jejich prostřednictvím může žák optimalizovat svou praktickou schopnost orientovat se v sociálních situacích a také zhodnocovat vzdělání, kterému gymnázium poskytne v jiných vzdělávacích oborech. Průřezové téma svou obecnostísouvisíprakticky se všemi vzdělávacími oblastmi RVPG. OblastJazyk a jazyková komunikace se setkává s tématy, která se v rámci průřezového tématu týkají mezilidské komunikace; oblast Člověk a příroda se může prolnout např. s tematikou ochrany a rozvoje fyzické složky osobnosti, zdravého životního stylu i biologického základu sociálního lidského chování, etiky ve vztahu k životnímu prostředí; oblast Člověk a společnost se může setkat s Osobnostní a sociální výchovou opětná poli komunikace, mezilidských vztahů, sociálních a ekologických problémů, interkulturních kontaktů a dovedností, na poli etiky lidského chování atd.; oblast Člověk a svět práce se snadno prováže s tématy týkajícími se práce na sobě samém, p lán ování života, rozvoje studijních dovedností, rozvoje řady sociálních dovedností a postojů potřebných pro spolupráci, organizování druhých lidí i zvládání konkurence; oblast Člověk a zdraví může být průřezovým tématem významně podpořena např. ve směřování k zdravému životnímu stylu, Psychohygiene a hygieně komunikace; oblast Umění a kultura má jednoznačně konta kts průřezovým tématem díky akcentu na rozvoj kreativity, rozvoj emočníinteligenceatd. 2604 Prínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti postojů a hodnot má průřezové téma žákovi pomoci: uvědomit si a respektovat přirozenost a hodnotu rozmanitosti projevů života, kultury a každého jednotlivého člověka; uvědomit si, že téměř každý sociálnínebo komunikačníakt má svůj mravní rozměr; uvědomit si hodnotu lidské spolupráce; uvědomit si, že v různých životních situacích často nebývá pouze jediné řešení. V oblasti vědomostí, dovednostía schopností má průřezové téma žákovi pomoci: směřovat k porozuměnísobě samému, vytvářet vyvážené sebepojetí: — rozpoznávat a zvládat vlastní pocity; — uvědomovat si své osobní kvality, dovednosti, úspěchy a potenciál a hodnotit je; — uvědomovat si svou vlastníidentitu; — rozvíjet sebedůvěru a zodpovědnost a využívat své schopnosti; — v souladu s tím nastavovat své osobní cíle a plánovat osobní rozvoj; — uvědomovat si, jak mne vnímají ostatní, umět přijímat chválu i kritiku, úspěch i neúspěch pozitivním způsobem a umět se poučit ze zkušenosti; — prezentovat se účelněv různých situacích; hledat cesty, jak čelit zátěžím vyplývajícím z charakteru života v dané době; rozpoznávat faktory ovlivňujícíduševníenergii a kreativitu; nabýt specifické dovednosti (sebereguLativníi komunikační) pro zvládání různých sociálních situací (komunikačně složité situace; soutěž; spolupráce; pomoc atd.); vytvořit si rejstřík různých variant chovania zodpovědně se rozhodovat o využití různých typů chování a jednání v různých situacích; porozumět sociálnískupině, v níž žije; tvořit kvalitní mezilidské vztahy, brát ohled na druhé; být si vědom svých práv, závazků a zodpovědnosti v rámci skupiny i práv a závazků druhých; umětspolupracovat; věnovat pozornost morálnímu jednání a interpretaci etických fenoménů ve vlastním jednání; zkoumat reálie a témata každodenního života člověka; znát základy teorie jevů, s nimiž se v Osobnostní a sociálnívýchově setkává, a zamýšlet se nad nimi. Tematické okruhy průřezového tématu POZNÁVÁNÍ A ROZVOJ VLASTNÍ OSOBNOSTI „já"sám osobě, mé chování, myslenia prožívání jak rozumím vlastnímu tělesnému, psychickému a sociálnímu vývoji, jaký mám vztah k vlastním u tělu a vlastní psychice jakjsem schopen vnímatse pozitivně jak rozumím vlastníjedinečnosti jaká/jaký chci být a proč co skutečně dělám a co mohu a chci udělat pro svůj osobní rozvoj 1 jak se obvykle chovám, jaké způsoby chování a jednánívolím můj vztah klidem jakseučím osvojovatsi různéjevyveškoleivživotěmimoškolu co a jak mohu trénovat, aby se kvalita mého učenízlepšila jak rozvíjet zdravý a bezpečný životní styl jak být připraven na životnízměny já a moje sociální role nynější i budoucí (žák, občan, rodič apod.) SEBEREGULACE, ORGANIZAČNÍ DOVEDNOSTI A EFEKTIVNÍ ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ reflexe sebeovládání- mapovánísituací, kdy užívám svou vůli péče o sebe sama předcházenízátěžovým situacím, stresům atd. strategie zvládánízátěžových situací tak, aby co nejméně ublížily relaxace celková péče o vlastnízdraví jak mohu používat komunikačnídovednosti k odolávání neužitečnému nátlaku kde vyhledávat informace a profesionální poradenství, jaké existují zdroje pomoci a organizace, které podporujíjednotlivce a vztahy v době krize jakjsem schopna/schopen si organizovat čas systematičnost mých snah a činností mé organizačníschopnosti a dovednosti já v roli vedoucí/vedoucího a v roli vedené/vedeného jak ovládám myšlenkové postupy řešení problémů a co sevtéto oblasti mohu dále učit jak se ovládám v situacích řešení problémů jak a kdy činím ve svém životě rozhodnutia důležité volby jak ovládám sociální dovednosti potřebné při řešení problémů v interakci s druhými lidmi a co sevtéto oblasti mohu dále učit SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE verbálnía neverbální komunikace (specifika) co vím o svém komunikačním chování lidská komunikace a jakjí rozumím dovednosti spojené s následujícími kvalitami komunikace ajakje mohu dále rozvíjet: — vnímající komunikace (na partnera orientované vnímání, aktivnínaslouchání); — rozumějící komunikace (porozumění komunikačním signálům v řeči lidského těla i řeči slov ve vlastní kultuře i v kontaktu s kulturami jinými); — respektující komunikace (způsoby komunikačního chování respektujícího odlišnosti názorů, postojů, kultur, národností); — přesná komunikace (srozumitelnost,jasnost, přesnostsděLení, presvedčovania argumentace); — pozitivní komunikace (vyváženost negativních a pozitivních výroků, otevřenost, komunikace partnerů jako inspirace); 01 — tvorivá komunikace (plynulost, pohotovost, bohatost, výrazovost, nápaditost, estetizovanost komunikace); — účelově efektivní komunikace (otevřenost, asertivnost, kom unikačnítaktiky, účelné způsoby komunikace při spolupráci, vyjednávania při řešení problémových, resp. konfliktních situací). MORÁLKA VŠEDNÍHO DNE jaké jsou mé hodnotové žebříčky jakou morálku vyznávám ve vztahu k sobě, ve vztahu k ostatním lidem (kulturám), ve vztahu k přírodě a životnímu prostředívůbec jak morálnějednám v praktických situacích všedního dne jak přebírám zodpovědnostv různých situacích jak hodnotím morálku vlastního jednania jak rozlišuji mezi dobrem a zlem ve svém životě jak mohu rozvíjet dobré vztahy k lidem jak se mohu angažovat ve prospěch druhých lidí (pomoc, spolupráce, podíl na demokratickém fungování společnosti, osobní angažovanost ve společenských otázkách) moje hodnoty a moje sociální role současné i budoucí (žák, sportovec, přítel, rodič, občan, zaměstnanec a další) já asociálnía morální dilemata doby, v níž žiji SPOLUPRÁCE A SOUTĚŽ můj vztah ke spolupráci a k soutěži které mé osobnostní předpoklady jsou výhodné a naopak nevýhodné pro situace spolupráce a které pro situace soutěžení, konkurence atd. nakolik chci být originální a nakolik se umím přizpůsobovat druhým jak se ovládám v situacích, kdy se věci nedějípodle mé představy jakspolupracovats lidmi, kteří jsou jiní nežjá sám, ajak rozvíjet vztahy s dospělými jak jsem schopen přijímat názory druhých lidíjako možná východiska pro svůj další rozvoj jak fungovatjako člen skupiny a komunity, jak prokazovat ochotu ke spolupráci s ostatními sociálně-komunikační dovednosti výhodné pro spolupráci (jasná komunikace, argumentace, řešení sporů) jak mohu a umím pomáhat, podporovat jiné lidi, poskytovat rady jak se mohu a jsem ochoten podílet na obecně prospěšných aktivitách jak umím rozpoznatsituace soutěže a jakje prožívám jak zvládám situace soutěže a jaké v nich používám taktiky 6.2 Výchova k myšlenív evropských a globálních souvislostech Charakteristika průřezového tématu Průřezové téma Výchova k myšlenív evropských a globálních souvislostech představujev RVP G kritický pohled na aktuálně chápané globalizačnía rozvojové procesy současného světa. Rostoucípropojováníaktivitve všech oblastech lidského života, vnímání globálních hospodářských, sociálních, politických, kulturních a environmentáLních příznivých prvků a jevů, ale i problémů, proniknutí do podstaty evropské integrace a poro-zuměnísobě samému vtomto kontextu, to vše jsou hLavnípřínosydanéhotématu pro vzdělávánína gymnáziu. Nejvhodnějším způsobem,jaktoto průřezové téma efektivně naplňovat, jejeho integrace do různých vzdělávacích oblastí, vzdělávacích oborů a vyučovacích předmětů. Silnou stránkou průřezového tématu je získané informace takto zařazovat do uceleného systému vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot, se kterými vstupuje žák gymnázia do života. Příležitosti k realizaci průřezového tématu poskytuje celý RVP G. Především je to vzdělávací oblast Člověk a společnost ve všech jejích součástech se zvláštním důrazem na výchovu k občanství a politické kultuře (vzdělávací obor Občanský a společenskovědnízáklad, zejména tematický okruh Mezinárodnívztahy, globální svět, a také vzdělávací obor Dějepis), dále rovněž oblasti Jazyk a jazyková komunikace a Umění a kultura. Ve vzdělávací oblasti Člověka příroda se evropská a globální dimenze uplatňuje především ve vzdělávacím oboru Geografie, kde zahrnuje prakticky všechny tematické okruhy (Přírodní prostředí, Sociální prostředí, Životní prostředí, Regiony), dále ve vzdělávacím oboru Biologie (v ekologické tematice všech okruhů). Nelze však opomenout také dílčí tematiku obsaženou v dalších vzdělávacích oborech této oblasti (Fyzika, Chemie)-vztah člověka ktechnice a technologiím, stejnětaki výchovu ke zdravému životnímu stylu, tělesné kultuře a posilovánífyzické odolnosti (vzdělávací oblast Člověk a zdraví). Nezastupitelným prostředkem k realizaci evropské a globálnídimenzeje v RVP G vzdělávacíoblastlnformatika a informačnía komunikační technologie. Využívánítěchto technologií umožňuje aktivní postupy a formy učení a účast v mezinárodní komunikaci a projektech. Současné globalizačnía rozvojové procesyjsou podporovány šířením dalších moderních technologií (chemické technologie, biotechnologie, technologie v lékařství, průmyslové technologie), bez kterých není možný vědecký a společenský (udržitelný) rozvoj. Realizace Výchovy k myšlenív evropských a globálních souvislostech ve školní praxi přesahuje možnosti tra diční předmětové výuky. Vyžaduje efektivní týmovou spolupráci učitelů, aplikaci inovačních a netradičních vzdělávacích a výchovných postupů, technik, metod a forem, kooperaci mezi žáky, vytváření projektů, využívání a podporu mimotřídních forem a zájmových aktivit. Realizaci průřezového tématu podporujítaké např. kontakty s významnými osobnostmi veřejného života, se sociálními partnery, s humanitárními organizacemi, s kulturními a společenskými institucemi v regionu nebo spolupráce se zahraničními partnerskými školami, zvláště evropskými. Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti postojů a hodnot má průřezové téma žákovi pomoci: přijímat zodpovědnost za sebe a za svět, ve kterém žije; aktivně se podílet na řešení místních problémů, přispívat k řešení problémů na regionální, národní i mezinárodní úrovni, a to i v situacích vyžadujících dlouhodobé společné úsilí; být vnímavý ke kulturním rozdílnostem, chápatjejako obohaceníživota, učitse porozumět odlišnostem; uvědomovat si potřebu a přínos mezilidské soudržnosti a spolupráce; ctít a rozvíjet duchovní a etické hodnoty, zejména racionalitu, toleranci, sociálníspravedlivost a demokracii; respektovat odlišné názory a pohledyjiných lidí na svět; být solidárnís lidmi žijícími v obtížných podmínkách; vnímat, respektovat a ochraňovat hodnoty světového a evropského kulturního dědictví; vnímat dopady a důsledky globalizačních a rozvojových procesů, rozlišovat mezi nimi příznivé i nepříznivé prvky a jevy, učit se hledat kompromisy; zaujímat konstruktivnípostoje knaléhavým otázkám míru a lidských právv konkrétních životních situacích; bránitse proti násilí, teroru a škodlivým vlivům, které jsou nepříznivým důsledkem globalizačních procesů; uvědomit si zodpovědnosti a práva evropského občana, pochopit podstatu evropského občanství. 1691 V oblasti vědomostí, dovedností a schopností má průřezové téma žákovi pomoci: mys let systémově a hledatsouvislosti mezi jevy a procesy; spolupracovat aktivně a efektivně s jinými lidmi, vcítit se při poznávania posuzováníjejich názorů do situace a prostředí, ze kterého vycházejíjejich přístupy; vytvořitsi na základě osvojených informacívlastnínázor, umět ho vyjádřita obhajovat ho argumentacív diskusích o politických, ekonomických a sociálních problémech v kontextu s evropskými a globálními vývojovými tendencemi; umět přijmout názor ostatních a korigovat své původnípohledy na danou problematiku; využívat lokální, regionální a mezinárodní příležitosti k ověření občanských dovedností a demokratických mechanismů a struktur; srovnávat odlišnosti a shodnosti kultury a životního stylu v Evropě a ve světě, využívat k tomu vlastní zkušenosti, veřejné informace a uměleckou tvorbu; kriticky zhodnotit a využít zkušenost zjiného kulturního prostředí; chápat historickou kontinuitu v evropském a globálním kontextu ve vztah u k vývoji vlastního národa astatu; vnímat a hodnotit lokální a regionálníjevy a problémy v širších evropských a globálních souvislostech; projevovat solidaritu s postoji evropských ajiných národů usilujících o harmonický rozvoj, míra demokracii; uvažovat a nacházet řešení problémů a konfliktů s ohledem na historickou zkušenost Evropy ajiných částísvěta; orientovat se v neznámém prostredia mezinárodních situacích; osvojit si sociálnía kulturní dovednosti usnadňujícíinterkulturnía mezinárodní komunikaci; získávat praktické dovednosti pro osobnía pracovníživot v otevřeném evropském prostoru. Tematické okruhy průřezového tématu GLOBALIZAČNÍ A ROZVOJOVÉ PROCESY teoretická základna pojmu globalizace: jak se promítajívývojové procesy současného světa do každodenního společenského života, do života každého člověka historické přístupy k procesům globalizace: vnímánívývojových procesů probíhajících v určitých historických etapách, zprvu nerovnoměrně v různých regionech světa, později již v celosvětové (globální) úrovni geografické vnímání globalizace: charakteristika vývojových procesů a změn uskutečňujících se v určitém prostoru a v čase a projevujících se rozvojem techniky, rostoucí dynamikou v pohybu informací, kapitálu, zboží, spotřeby a lidíve společenském prostředí; zvyšující se inovací, intenzitou a rychlostíhospodářských a sociálních vazeb, výměn a činností, které stále více překračují tradiční politické, ekonomické, kulturní a geografické hranice; zvyšováním vzájemné závislosti perspektivy společenského rozvoje v kontextu globalizačních procesů: aspekty, dimenze a měřítka společenského rozvoje, kladné a záporné projevy a tendence ekonomický rozvoj a globalizace: soubor procesů vedoucích k propojovánívýrobců a spotřeby v celosvětovém měřítku se sociálními a politickými dopady: internacionalizace světového hospodářství- národnístáty, nadnárodníspoLečnosti, globálnítrh a spotřeba; globální ekonomická nerovnost- nerovnoměrnost v rozloženia rozvoji světového hospodářství, centra a periferie výroby a spotřeby; koncentrace hospodářské a politické moci globalizace a kultumízměny: procesy podporujícístejnorodost a rozdílnost kulturního prostředí, snižování kulturní rozmanitosti naZemi,šířenítzv. globální kultury a jeho důsledky 1691 Lokální kulturní prostředív procesu globalizace: posilování místních zájmů, komunita identit (protikladný proces tzv. glokalizacevůči globalizaci) kulturní okruhy ve světě a v Evropě: etnická, jazyková a náboženská rozmanitost, civilizační okruhy, jejich specifikace, rozdíly a možnosti spolupráce; prolínánísvětových kultur, etnické, náboženské a kulturní konfliktyjako důsledek globalizace člověkjako jedinec v globálním kontextu: diskusejak vyjádřit osobní identitu (rozumět sám sobě, chápatsám sebe uvnitř společnosti); chápání národníaevropskéidentity, vlivy na člověka jako jedince ve společnosti v lokálním, regionálním a globálním kontextu GLOBÁLNÍ PROBLÉMY, JEJICH PŘÍČINY A DŮSLEDKY nerovnoměrný vývoj světa: hospodářské, etnické, náboženské, ideologické, politické a kulturní konflikty, hlavnísvětová ohniska napětí, terorismus chudoba a bohatství: rozdílné aspekty a kritéria hodnocení nerovnost v ekonomickém a společenském rozvoji: tzv. rozdělený svět; mezinárodní dluh světový populačnívývoj, mezinárodní migrace a migrační politika, azylové a uprchlické hnutí zdravív globálním kontextu: nerovnosti v oblasti zdravia zdravého životního stylu vzdělánív globálním kontextu: nerovnosti v oblasti vzdělávání životníprostředía udržitelný rozvoj: globálníenvironmentá lni problémy přírodního a společenského prostředí nerovnost mezi muži a ženami v globálním kontextu, problematika genderu lidská práva vtzv. rozděleném světě: občanská, politická, ekonomická, sociální, kulturní; dětská práva, organizace zabývající se lidskými právy politické přístupy a postupy v rozhodování na místnía globální úrovni: vládní a nevládní sektor HUMANITÁRNÍ POMOC A MEZINÁRODNÍ ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE historické kořeny rozvojové spolupráce: kolonialismus, dekolonizace, studená válka mezinárodní instituce na pomoc rozvojové spolupráci: světové finanční, ekonomické, kulturní a náboženské instituce, OSN možnosti zapojit se do rozvojové spolupráce: organizace v oblasti humanitámípomocia rozvojové spolupráce v národním a mezinárodním měřítku, nadace a fondy podporující lidi v tísni, jejich funkce lidský rozvoj a jeho různé dimenze: udržitelný život a rozvoj, rozvojové cíle tisíci letí (projekt Millenium Development Goals) - konkrétní cíle v oblasti rozvoje a odstraňování chudoby humanitární pomoc a rozvojová spolupráce: solidarita s postiženými zeměmi a oblastmi; rozvojová spolupráce reprezentující veškeré aktivity, které se snaží reagovat na dlouhodobé problémy chudých zemí; důvody, způsoby a formy realizace světový obchod: mezinárodně organizovanýspravedLivý obchod (FairTrade) a problémyjeho naplňování ŽIJ EM E V EVROPĚ geografický a geopolitický profil Evropy, evropské jazykové a kulturní okruhy evropské kulturní kořeny a hodnoty: křesťanství, demokracie, právo, umění, věda, hospodářství shody a rozdíly v životním stylu evropských zemí evropský integrační proces: historické ohlasy, vývoj po druhé světové válce, Evropská unie, společné politiky a instituce EU; Česká republika v Evropské unii, další významné evropské instituce a organizace významní Evropané: výběrová mozaika světově významných představitelů evropské politiky, vědy a kultury; význační Evropané a jejich vliv na českou politiku, vědu a kulturu významní Evropané z českého prostředí: výběrová mozaika evropsky a světově významných reprezentantů politiky, vědy a kultury pocházejících z území Čech, Moravy a českého Slezska historický vývoj českého národa v evropském kontextu a jeho hlavníetapy politické aspekty postavení českých zemív Evropě a ve světě: podstatné vývojové mezníky ekonomický vývoj českých zemív evropském a světovém kontextu: zásadnítransformační procesy vztahy ČR se sousedními zeměmi a spolupráce s nimi, středoevropské iniciativy VZDĚLÁVÁNÍ V EVROPĚ A VE SVĚTĚ vzdělávací politika EU ajejíprojekce do vzdělávacího systému v ČR vzdělávací programy EU a možnosti účasti v nich proces utvářeníevropského vzdělávacího prostoru a mobilita ve vzdělávání podmínky a možnosti studia v zahraničí významné zahraniční univerzity stipendia na zahraničních univerzitách srovnávací charakteristiky vzdělávánína gymnáziích v ČR a obdobných školách vzahraničí, profily absolventů a závěrečné zkoušky (maturita), kompatibilní prvky a rozdíly 6.3 Multikulturní výchova Charakteristika průřezového tématu Multikulturnívýchova zaujímá významné místo vsoučasné i budoucíspolečnosti založené na multikulturních vztazích. Zásadnívýznam má zejména pro mladé lidi, kteří se připravují na život v prostředí, v němžse setkávají a budou se ve stále větší míře setkávat s příslušníky jiných národností, etnik, ras, náboženství, s lidmi jiného životního stylu a jiných uznávaných hodnot. Jejím ú kolem je především rozvíjet porozumění žáků sobě samým a hodnotám své kultury, podpořitjejich integraci v širším multikulturním prostředí při zachovánívlastní kulturní identity. Škola má při působení na žákyvtomtosměru funkci vzděLávacíivýchovnou. Aby byla multikulturnívýchova úspěšná a efektivní, musí prolínat celým výchovným a vzdělávacím prostředím školy, týkat se také mezilidských vztahů ve škole, mezi učiteli a žáky, mezi žáky navzájem, mezi učiteli a rodinou. Důležité je i klima třídy na pozadí širšího školního a společenského prostředí a v neposlední řadě také osobnost učitele a jeho kompetentnostapod. Průřezové téma Multikulturnívýchova se neomezujejen na informace, které žáci získají zejména ve vzdělává cích oborech Českýjazyka literatura, Cizíjazyk, Občanskýa společenskovědnízáklad, Dějepis, Geografie, které majís multikultumívýchovou úzkou souvislost, alesnaží se stimulovat, ovlivňovat či korigovat postoje, hodnotový systém a jednánížáků, posiLovatjejich schopnosti začlenitse do multikulturních aktivit a být úspěšní v mezinárodní spolupráci. Multikulturnívýchova se zaměřuje zejména na poznania pochopeníkulturních diferencímezi lidmi nejrůznějšího původu, mezilidské vztahy, interkulturní komunikaci a přizpůsobeníživotu v multikultumíspolečnosti. Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti postojů a hodnot má průřezové téma žákovi pomoci: chápat, že všichni lidé jsou odlišné osobnosti s individuálními zvláštnostmi, bez ohledu na svůj původ a odlišné projevy sociokulturních vzorců; respektovat jedinečnost, důstojnost a neopakovatelnost života, chápat lidskou bytost jako nedílnou jednotu tělesné a duševnístránky osobnosti, ale i jako součást etnika; respektovat skutečnost, že každý člověk pocházíz nějakého etnika, a ztotožňovat se s názorem, že všechny etnické skupiny jsou rovnocenné a že všichni lidé mají právo žítspolečně a spolupracovat; uvědomit si svou vLastníkuLturníidentitu; uvědomovat si důLežitostintegracejedince v rodinných, vrstevnických a profesních vztazích, chápat čLověkajakospoLečenskou bytost a znát hLavnítypysociáLních útvarů; uvědomovat si význam kvality mezilidských vztahů pro harmonický rozvoj osobnosti; utvářet si představu o pojmu lidská solidarita a zaujímat adekvátní etické postojev kritických fázích života, rozlišovat pozitivníasertivitu od bezohledné a egoistické seberealizace; uplatňovat základnímorálnínormy, aplikovatjeve vlastním životěa umět aktivně čelit projevům amorality, intolerance, xenofóbie, diskriminace a rasismu; uvědomovat si neslučitelnost rasové, náboženské či jiné intolerance s demokracií; vnímat multikulturalitu jako prostředek vzájemného obohacování různých etnik; chápat, respektovat a aktivně hájit myšlenku, že každýjedinec má odpovědnost za to, aby byla odstraněna diskriminace a předsudky vůči lidem různých etnických skupin, národností, barvy pleti, náboženství, sociálního původu, pohlavia sexuální orientace; chápatvýznam studia cizích jazyků jako zdroje poznávání pro osobní život, celoživotnívzdělávání, pracovníaktivity, mezinárodní komunikaci a kooperaci; vnímatsebesamajako občana, který seaktivněspolupodílínapřetvářeníspolečnosti, aby lépe sloužila takézájmům minoritních skupin. V oblasti vědomostí, dovednostía schopností má průřezové téma žákovi pomoci: rozumět základním pojmům multikulturníterminologie (národ, kultura, etnicita, identita, asimilace, integrace, inkluze, kulturní pluralismus, globalizace, xenofóbie, rasismus, intolerance a extremismus), znát nejvýznamnější národní symboly a zásadyjejich používání; získat prostřednictvím vzdělávánív cizích jazycích a dalších předmětech vědomosti, praktické dovednosti a přehled o sociokultumím prostředíjinéjazykové oblasti; poznávat jazykové zvláštnosti různých etnik v dnešním multilingvním a multikulturním světě; dokázat objasnit obsah pojmů majorita a minorita, sociálnísmíraj., mít představu o postavení národnostních a dalších menšin; rozpoznat projevy rasové nesnášenlivosti, umět vysvětlovat příčiny xenofobiev minulosti i současnosti; rozumět podstatě nejzávažnějších sociálněpatologických jevů i jejich důsledkům pro společnost; znátnejdůležitějšímezinárodníorganizace k podpoře multikulturality a orientovat se v jejich funkcích. Tematické okruhy průřezového tématu ZÁKLADNÍ PROBLÉMYSOCIOKULTURNÍCH ROZDÍLŮ Jakse projevuje sociokulturní rozrůzněnost v regionech ČR a v Evropě Jakéjsou modely soužití různých sociokulturních skupin, cojepodstata multikulturalismu V čem spočívají rozdíly mezi asimilací, integrací, inkluzí Jaká je v současné době situace, pokud jde o imigraci do ČR (ve srovnánís některými jinými zeměmi v Evropě, např. Švédskem, Švýcarskem, Nizozemskem) Které příčiny způsobujíimigraci (historické, sociální, ekonomické) Které příčiny způsobují etnickou, náboženskou a jinou nesnášenlivost jako možný zdroj mezinárodního napětí (interkulturní konflikt) a jak jí předcházet Jaké postoje a jednání provázejí xenofóbii, rasismus, intoleranci a extremismus Jakéjsou postoje a jednání občana České republiky a Evropana ve vztahu k imigraci jako jevu současnosti, k imigrantům a k imigrační politice státu (Evropské unie) 97 97 5850 97 PSYCHOSOCIÁLNÍ ASPEKTY INTERKULTU RA LITY Jaké představy mám o imigrantech, žadatelích o azyl, uprchlících Jak ovlivňují předsudky a stereotypy styk příslušníků majority s cizinci a příslušníky minority Jak reaguji na osoby, jejichž myšlení, cítenia jednánívycházíz odlišné kultury, nežje má vlastní Z čeho vzniká strach z cizinců Jakmohuzměnitsvémonokulturnípředstavyo lidech na představy multikulturní Jak je možné změnit a zlepšit porozumění mezi lidmi různého kulturního původu, náboženství, světového názoru apod. VZTAH K MULTILINGVNÍ SITUACI A KE SPOLUPRÁCI MEZI LIDMI Z RŮZNÉHO KULTURNÍHO PROSTŘEDÍ Jak se mohu naučit využívat jazykovo u a kulturní pluralitu pro potřebnou diskusi jazykové a kulturní rozrůzněnosti (v ČR, v Evropě) Jakými prostředky mohu rozvíjet své jazykové kompetence pro kontakt a spolupráci s příslušníky jiných etnik (v ČR, v Evropě) Na které instituce a organizace (v ČR, v Evropě) se mohu obrátit se žádostí o pomoc při řešení problémů multikulturního charakteru Jak používatjazyk, aby bylzbaven rasistických a diskriminujících výrazů Jak mluvit o jiných lidech jako o bytostech, které se odlišují rasovou či etnickou příslušností, náboženstvím, odlišnou sexuální orientací apod., aniž by se znevažovala jejich rovnoprávnost Jak se naučit respektovat, že každýjazyk má své specifické rysy, žádný není nadřazen jiným jazykům 6.4 Environmentálni výchova Charakteristika průřezového tématu V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršovánístavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje, stala se environmentálni výchova důležitým tématem. Problémy,ježzvětší části způsobil člověk (úbytek stratosférického ozónu, znečištění životního prostředí, nastupující změn a klimatu, vyčerpání přírodních zdrojů, destrukce přírodních ekosystémů, rychle rostoucí lidská populace, vznik nových epidemiía onemocnění), vyžadujíkřešenía prevenci „environmentálne"vzdělaného občana. Environmentálni výchova představuje nezastupitelný významný předpoklad udržitelného rozvoje, jenž patříi mezi prvořadézájmy Evropské unie. Základním předpokladem nastoupení cesty k udržitelnému rozvoji je zvýšeníekologického vědomí lidí a jejich odborná připravenost na kvalitativně nové přístupy v celé technicko-ekonomické a sociální oblasti. Z těchto důvodu se stává environmentálnívýchova průřezovým tématem vzdělávání na gymnáziu a jedním ze základních pilířů vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Environmentálni problémy, ježsev reálném světě vyskytují, sejen málokdy dajívysvětlit pouze v kontextu poznatkůjedné disciplíny. Základ pro toto průřezové téma je tedy v celé řadě vzdělávacích oborů, a to jak přírodovědných - Biologie, Chemie, Fyzika, Geografie a Geologie, tak v oborech společenskovědních -Občanský a společenskovědnízáklad, Dějepis, Člověk a svět práce, Výchova ke zdraví. V pojetí environmentálni výuky je tedy nutný posun od tradiční oborové výuky k výuce oborově integrované. Dochází k propojování poznatků a zkušenostíz různých oborů a tyto zkušenosti a poznatky jsou potom využívány pro konkrétní řešení environmentálních problémů v praxi (Proč mám třídit odpad? Jak budu vytápět svůj dům a proč? apod.). Také proto není obsah průřezového tématu zpracován tradičně - pouhým výčtem učiva, ale v podobě problémových otázek, přičemž každá otázka vsobězahrnuje řadu dílčích problémů. Důležitým aspektem je nejen vlastní obsah výuky, ale i používané prostředky a působení prostředí. Významnou součástí realizace průřezového tématu může proto být např. ekologizace provozu a prostředíškoly, zaměření na řešení problémů v obci a okolia na spolupráci s různými partnery mimo školu. 687750 1691 Prínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti postojů a hodnot má průřezové téma žákovi pomoci: uvědomovatsi specifické postavení člověka v přírodním systému a jeho odpovědnost za další vývoj na planetě; projevovat pokoru, úctu k hodnotám, které neumívytvořit člověk, oceňovat hodnotu přírody, vnímat a být schopen hodnotit různé postoje k postavení člověka v přírodě a k chování člověka vůči přírodě; pochopit, že člověk z hlediska své existence potřebuje využívat přírodní zdroje ve svůj prospěch, ale vždy tak, aby nedošlo k nevratnému poškození životního prostředí; uvědomit si, že k ochraně přírody může napomoci každýjedinec svým ekologicky zodpovědným přístupem k běžným denním činnostem; vnímat místo, ve kterém žije, a změny, které v něm probíhají, a cítit zodpovědnost za jeho další vývoj, a to nejen z hlediska životního prostředí. oblastivědomostí,dovednostía schopností má průřezové téma žákovi pomoci: poznat složitou propojenost přírodních systémů a pochopit, že narušeníjedné složky systému může vést ke zhroucení celého systému; znátzvlastnízkušenosti přírodní a kulturní hodnoty ve svém okolí, uvažovat o nich v souvislostech a chápat příčiny a následky jejich poškozování; hledat příčiny neuspokojivého stavu životního prostředív minulosti i současnosti a hledat možnosti dalšího vývoje; pochopit velkou provázanost faktorů ekologických sfa kto ry ekonomickými a sociálními a býtschopen vybrat optimální řešenív reálných situacích; nahlížet různé aspekty ekologických problémů, vytvářet si vlastní názora postoj k nim; uvědomit si vliv znečištěného prostředí na lidské zdraví; dozvídat se, jaké možnosti mám jako občan při ochraněživotního prostředí, a umět je využívat; získat praktické dovednosti a návyky pro běžné denní činnosti napomáhající ke zlepšeníživotního prostředí; propojit poznatky a dovednosti z jednotlivých vzdělávacích oblastí a využívat je při řešení environmentálni problematiky. Tematické okruhy průřezového tématu PROBLEMATIKA VZTAHŮ ORGANISMŮ A PROSTŘEDÍ Jak ovlivňuje prostředíorganismy, které v něm žijí, a které abiotické/biotické vlivy na organismus působí Jak lze charakterizovat populace, jejich vlastnosti a vzájemné vztahy Jak probíhá tok energie a látek v biosféře a v ekosystému ČLOVĚK A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Jak ovlivňuje člověk životní prostředí od počátku své existence po současnost a jaké je srovnánítěchto forem ovlivňování z hlediska udržitelnosti Čím jsou významné organismy pro člověka, jaké jsou příčiny vzniku a zániku některých rostlinných a živočišných druhů a jaké jsou formyjejich ochrany Jaké zdroje energie a suroviny člověk na Zemi využívá a jaké klady a zápory se s jejich využíváním a získáváním pojí Jakým způsobem člověk využívá vodu, jaké jsou nejčastější příčinyjejího znečištění, čím je způsoben nedostatek pitné vody a jaký má dopad na společnost 1691 K čemu člověk využívá půdu ajaké důsledky ztoho pro životní prostředí vyplývají Jaké jsou příčiny rychlého růstu lidské populace a jaký vliv má tento růst na životní prostředí Které vlivy prostředí ohrožují zdraví člověka Jakéjsou příčiny a důsledky globálních ekologických problémů ajakýpostoj k to m u zaujímají zainteresované skupiny Jakéjsou nástroje a možnosti řešení globálních ekologických problémů (např. legislativní, dobrovolné/ občanské, institucionální, technologické) a jaké jsou možnosti zapojeníjednotlivce do jejich řešení Které základní principy se pojíš myšlenkou udržitelného rozvoje Jakéjsou prognózy globálního rozvoje světa na podkladě současnéhoenvironmentálníhojednánílidstva ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ REGIONU A ČESKÉ REPUBLIKY S kterými problémy z hlediska životního prostředí se ČR a region nejvíce potýká Jaká je historie a současný stav ochrany přírody a krajiny v ČR Které z institucív ČR se zabývají problematikou životního prostředí Jaká jsou nejvýznamnější legislativní opatřenív oblasti životního prostredia jak tato opatření ovlivňuje Evropská unie 6.5 Mediální výchova Charakteristika průřezového tématu Za řazení průřezového tématu Media Inívých ova do RVPGvycházíztoho,jakou povahu má současná společnost. Klíčovým jevem současnosti je obohacení života o proces „medializace", tedy o skutečnost, že velká většina info rmacíje zprostředkována masovými médii, jejichž produkce má svou vlastní logiku, své zákonitosti -a tyje třeba znát a rozeznávat. V úhrnu všech komunikačních aktivit neustále vzrůstá podíl těch, jež jsou stimulovány, vynucovány a zajišťovány moderními zprostředkujícími technologiemi -jinými slovy, že neustále stoupá účastjednotlivců i skupin na mediální komunikaci. Poznávánísvěta i rozhodovánív rozmanitých životních situacích od intimního života až po volební chová ní se děje - mimo jiné - pod jistým vlivem sdělení, která nabízejí tzv. masová média. Tato média jsou ale zároveň součástíglobalizujícíse ekonomiky, jejímž podstatným rysem je masový důraz na spotřebu, prožitek a přítomnost- rysy příznačné pro tzv. masovou společnost. To je trend, kterýssebou přináší řadu výhod a obohacení, alei velké množství rizik (od možnéztráty orientace ve společnosti a vjejích normách a hodnotách až po izolaci a možnostsociopatologického chování). Současná společnost proto vyžaduje, aby sejejí členové dokázali co nejsamostatněji orientovatv mediální nabídce (od produktů „tradičních" masových médií po možnosti „nových" síťových médií). Tento požadavekje natolik silný a významný, že zvládnutí mediální nabídky se stává kompetencí svého druhu. Postavenímasových médiía mediální komunikace vživotě člověka je zcela zřetelnějednímzfaktorůkvalityjeho života, faktorem natolikvýznamným, žes médii nenímožnénakládattoliko intuitivně, nýbrž především poučeně-je třeba dosáhnout „mediální gramotnosti". Proto sesoustavná příprava na „živots médii"- tedy media lni výchova- stává samozřejmou a běžnou součástívzdělávánívevšech vyspělých společnostech. Současný člověk musíbýtvybaven poznatky a dovednostmi, které mu umožní orientovatse v masově mediální produkci, využívat ji, ale nepodléhat jí. Mediální gramotnost představuje soubor poznatků a dovedností, které člověku umožňují nakládat s mediální produkcí, jež se mu nabízí, účelně a poučeně, dovoluje mu média využívat ku svému prospěchu a dává mu nástroje, aby dokázalty oblasti mediální produkce, které se jím snažískrytě manipulovat, odhalit. Mediálnívýchova se zaměřuje na to, aby vžá cích-pomocí rozborů reálné mediální produkce a prostřednictvím vlastní tvorby mediálních produktů a osvojování poznatků o fungování médií ve společnosti - soustavně rozvíjela jejich schopnost kriticky a tvořivě nakládats médii a jejich produkcí, využívat mediálnínabídku a udržovat si od ní odstup. Koncepce media Inívých ovy se tedy opírá o představu mediální gramotnosti jako souboru dovedností a vědomostí nutných pro orientaci v nepřehledné a neprůhledněstrukturované nabídce mediálních produktů, které vytvářejí (znakové, resp. symbolické) prostředí,vněmžse současný člověk pohybuje. Mediálnívýchova by měla vést na jedné straně k obohaceníživota výchovou k racionálnímu a hodnotnému využívání mediální produkce, na druhéstraně ke snížení rizik, jež mediálníprodukce představuje. Měla by pedagogickými prostřed ky navozovat směr osobnostního a sociálního vývoje, který by vžá cích za ložil následující předpoklady: posílenívědomívlastníjedinečnosti; udržování kritického odstupu od modelů životního stylu, nabízejících se v masových médiích; včlenění masových médií do souboru využívaných zdrojů informace, vzdělávání a zábavy; kritické prověřování mediálních sdělení ostatními zdroji. Mediálnívýchova zahrnuje dvě základní oblasti: vědomostní — společenskovědní- nabízí základní poznatky o roli médií ve společnosti a jejích dějinách -jejím přínosem má být to, že si žáci uvědomívýznam médiípro životspolečnosti, zjistí, jakou roli média sehrávajív každodenním životě (organizují rytmus dne, nabízejívzory chování, od rážejí vztahy nadřazenosti a podřazenosti apod.) i v historicky vypjatých okamžicích (není náhodou, že zlomové okamžiky nejmodernějších českých dějin se vztahují k „bojům o rozhlas", vždyť rozhlas je rychle reagující, obecně dostupné médium); — mediovědní- nabízí základní poznatky o médiích samotných a jejich chování, poskytuje postupy pro kritický přístup k mediální produkci-jejím přínosem má býtto,žesižáci uvědomí„mediální logiku" promítající se do mediálních produktů (pravidelnost a předvídatelnost zpravodajství, stereotypní vnímání menšin, orientaci na spotřební chování, podporu ekonomického úspěchu apod.); dovednostní-umožňuje vlastní mediální produkci-jejím přínosem je to, že žáci vlastní prací poznají, za jakých okolností mediálníprodukce vzniká, čím je podmiňována a omezována,jakou roli hraje orientace na vzbuzenízájmu, jakou roli hraje potřeba fungujícího týmu apod. Průřezové téma svým věcným obsahem souvisí především s těmi vzdělávacími obory, které mají humanitní, sociálněvědní nebo psychologickou povahu, tedy především se vzdělávacími obory: Občanský a společenskověd-nízáklad, Českýjazyka literatura, Dějepis. Občanský a společenskovědní základ Mediálnívýchova přináší žákům především doplnění představy o fungování rozhodovacích procesů v politické komunikaci (význam médiía„medializace", funkce veřejného prostoru, rizika mediálnímanipulace), o moci a její demokratické kontrole (představy o společenské úloze žurnalistiky-„čtvrtý stav", „hlídací pes demokracie" apod.), o veřejnosti a veřejném mínění (zvláště postavenívýzkumů veřejného míněnív mediální produkci). Dále jim nabízí představu o současných trendech v mediální produkci podmíněných masovostí mediálníprodukce a její orientacína zisk a spotřebu (depolitizace politických témat, zezábavňování, zestejňování). Českýjazyka literatura Mediálnívýchova nabízí žákům aplikaci představo konstrukci významu předváděného (je třeba ukázat, že když se nějaký charakteristický rys něčemu přisuzuje, například osobě ve zpravodajství, postavě v seriálu či účastníkovi reality show, nemusí to být jeho skutečná vlastnost, nýbrž „uměle" přisouzený rys), o hřeš doprovodnými (konotovanými) významy (použitíslov „podnikatel", „tunelování" či „technoparty" rozehrává jisté představy a média s těmito představami pracují, jako by byly obecně platné), o stereotypech a mýtech, o kultuře, o roli uměleckého projevu, o realisti čnosti- mediálnívýchova umožňuje využít poznatky o jazykových a dalších znakových kódech při rozvoji kritického čtenítextů. Dějepis Mediálnívýchova poskytuje žákům poznatky o souvislostech mezi vývojem médií a vývojem moderních společností, o institucích, na nichžtyto společnosti stojí, o vzniku a vývoji veřejné sféry. Poukaz na vnímání prostředků veřejné komunikace (obavy i naděje, které vyvolávalo každé „nové" médium v dějinách lidské komunikace) umožňuje strukturovat a obohatit uvažování o současné situaci. ZvLáštnítéma představuje role médií ve vypjatých dějinných okamžicích (noviny v roce 1848, rozhlas v květnu 1945 a srpnu 1968 apod.). Samostatnou část představují dějiny technických prostředků rozšiřujících možnosti komunikace. 1 Prínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti postojů a hodnot má průřezové téma žákovi pomoci: rozvíjet kritický odstup od podnětů přicházejících z mediálních produktů (tedy rozvíjetschopnost přijímat a zpracovávat mediální produkty s vědomím toho, jak jsou konstruovány a s jakým komunikačním záměrem jsou nabízeny na trhu); posilovat reflexi sebe sama a nacházet místo ve společnosti; uved o m ovát si význam nezprostředkovaných mezilidských vztahů (rodinných, partnerských) a jejich vnitřní emocionálníi poznávací dynamiku (namnoze kontrastující s šablon ovito u nabídkou jejich zobrazenív mediálních produktech); rozeznávat společenskou a estetickou hodnotu sdělenív různých sémiotických kódech, zvláště sdělení v mateřském jazyce (podpora rozvojejazykové kultury) a obrazových sdělení; zvyšovat citlivost vůči kulturním rozdílům, chápat jejako obohaceníživota, učitse rozumět odlišnostem; vnímat životnístyljako výraz vlastní autenticity a odlišovat ho od spotřebních životních stylů nabízených masově mediálníprodukcí; získat představu o práci vtýmu, o vztazích kooperace a nadřízenosti a podřízenosti při tvorbě společného díla, o vlastním tvůrčím potenciálu. oblastivědomostí,dovednostía schopností má průřezové téma žákovi pomoci: osvojit si postupy racionálního a kontrolovaného nakládání se symbolickými obsahy; podpořit schopnost argumentace tím, že ho naučí vyhledávat „nedořečená" místa v textu (zamlčené otázky, manipulaci slovem i obrazem apod.); získatzákladnípředstavu o práci vjednotlivých „tradičních"i „nových" médiích; osvojit si dovednosti umožňující p rád vtýmu, popřípadějeho řízenía koordinaci jeho jednotlivých členů: vzhledem ktomu,žesnaha o uplatněníve sféře veřejné (resp. mediální) komunikaceje v postindustriální (resp. „informační") společnosti stále častější; posílit představu o profesích, které se vtéto oblasti uplatňují, a zvýšit možnost poučeného rozhodování při volbě povolání či dalšího studia; osvojit si poznatky usnadňujícíorientaci vsoučasném světě; podpořit svobodné rozhodování na základě kritického vyhodnocení nabídnutých informací nerovnocenné povahy, zvi. rozhodovánív rovině občanského rozměru života ve společnosti a jeho oddělení od rozměru spotřebitelského; naučit se vyhodnocovat kvalitu a význam informačních zdrojů; získat představu o roli médií vjednotlivých typech společnosti a různých historických kontextech; pochopit podstatu a projevy současných trendů ve vývoji světa, zvi. integrační a globalizační procesy, a vnímat, jak se tyto trendy projevujív každodenním životě (včetně mediální nabídky) i v dlouhodobém směřování společnosti. Tematické okruhy průřezového tématu Tematické okruhy Mediálnívýchovyzahmujísložkuvědomostnía dovednostní. Tyto složky se vzájemně doplňujía prolínajía tvoří faktickyjeden celek. MÉDIA A MEDIÁLNÍ PRODUKCE (aktivní pronikání do zázemí veřejné komunikace) vývoj médiíod knihtisku po internet, vznik a typy masových médií (tisk, rozhlas, televize) vnějšívlivyna chování médií: institucionální (mediální legislativa), regulace, neformální (nátlak, lobbying, vlivové agentury, public relations apod.) 26 financovánímédií (reklama, poplatky, efektivita realizovaná standardizací) profesně etické kodexy lidé v médiích a jejich práce (novináři, baviči, herci, manažeři) jaká máme práva ve vztahu k médiím (právo na opravu a právo na odpověď) organizace práce v médiích: jak vzniká zpráva, jak vzniká zábavní pořad, práce v redakci, výrobníštáb práce v produkčním týmu „školního média" (tištěné periodikum, rozhlasové či televiznívysílání, internetová periodikum), rozborškolníprodukcez hlediska dodržovánídohodnutých zásad a pravidel („třídní mediální ombudsman") příprava vlastních materiálů psaných i nahrávaných (tvorba textu, zvukového a obrazového záznamu s využitím pokročilých funkcíaplikačního softwaru a multimediálních technologií) komunikaceaspoLuprácevtýmu (stanovení časového harmonogramu, rozdělení úkolů a odpovědnosti, otázka autorstvía dopracovánímateriálů s ohledem na celek) MEDIÁLNÍ PRODUKTY A JEJICH VÝZNAMY (citlivé vnímání souvislostí v nestrukturovaném sociálním prostředí) kategorie mediálních produktů (noviny, časopisy, rozhlasové a televiznívysílání, internetová stránky), formy mediálních sdělení (zpravodajství, komentář, dokument, seriál, poradna, fotoromán apod.), vzájemné inspirace mezi médii rozbor aktuálního zpravodajství, kritéria pro výběr zpráv (důležitost pro život, aktuálnost, negativita, blízkost, jednoduchost, jednoznačnost, přítomnost prominentní osoby, možnosttrvánív čase) vztah mezi mediálními produkty a skutečností(mediální„reprezentace"skutečnosti, vztah zpravodajství a skutečnosti, vztah fikce a skutečnosti, „hra" se skutečností, relevance a věrohodnost informačních zdrojů a informací) výrazové prostředky (kódy a konvence) typické pro konkrétní média: obrazové, zvukové a jazykové prostředky, sekundární kódy charakterizujícíjednotlivá média (obálky časopisů pro děti a mládež, znělky v rozhlase a televizi) stereotypy, které se projevujívmediovaných reprezentacích, identifikace a vyhodnocení předsudku ve zpravodajství, dramatické tvorbě a zábavních pořadech hodnoty a životnístyly nabízené/nenabízené mediálními produkty a jejich konkrétní předvedení mediální produkce pro mládež (společný rozbortisku z hlediska prezentace mezigeneračních vztahů, intimních vztahů, představ o žádoucí/nežádoucí budoucnosti) reklama ajejívýrazové prostředky, kritický přístup k reklamě, rozbor reklamy z hlediska použité strategie (úspěch ve společnosti, získání obdivu, výzvy k identifikaci) příprava „ideálního" časopisu pro mládež (co v reálných časopisech žáci považují za zajímavé a co v nich postrádají) příprava reklamní kampaně výstižně propagujícíškolu příprava příspěvku na stejné téma do různých typů reálných novin či časopisů příprava televizního vystoupenízaloženého na textu z denního tisku (rozdíl mezi psaným a mluveným projevem) 90 33 UŽIVATELÉ (vědomí síly a významu aktivního přístupu ke všem podnětům) co je veřejnost, publikum, občané, uživatelé, konzumenti jak vzniká čtenářská/posluchačská/divácká skupina, co je cílová skupina média pro vybrané skupiny (pro mládež, pro ženy, pro zájmové skupiny) jak se měří a popisuje publikum (náklad, čtenost, sledovanost, podíl na trhu) co je aktivnípublikum, „sémantická moc" publika (volnost vyložit si sdělení po svém) návyky při konzumaci médií (strukturace dne podle médií- čtení novin či časopisu, sledování televize, „boj o dálkové ovládání", uspořádání nábytku vzhledem ktelevizi apod.) sledovania popis návyků při užívání médiív rodině/třídě/skupině a jejich rozbor ohlasy čtenářů/diváků/posluchačů na pořad, formulace názorů, napsánísouhlasné či nesouhlasné reakce ÚČINKY MEDIÁLNÍ PRODUKCE A VLIV MÉDIÍ (aktivní přístup k utváření vlastního intimního i společenského prostředí) vliv médií na uspořádání každodenního života (od denního rytmu přes rozecf~ ■"—'"* u--i-1---------'ux- konverzačních témat) předpokládané či skutečné vlivy některých mediálních obsahů navnitřn pornografie) vlivy celospolečenské a kulturní (vliv na jazykovou kulturu, sdílené spol společnosti, sport apod.) činnost „mediálníporadny" (jak rozpoznat návyky mediální konzumace příprava televizní či rozhlasové diskuse na téma „vliv médií" (vliv násiln rodinný život, vliv médií na podobu sportu apod.) ROLE MÉDIÍ V MODERNÍCH DĚJINÁCH (vědomí postavení médií ve společnosti) čím se liší postavení člověka v tradiční a modemíspolečnosti: význam k význam digitalizace, kontinuálnívyužívánítradičních a digitálních méd co to je masová společnost (masová kultura, masová kom unikace), význai. modemíspolečnost a svoboda projevu: zda mohou být média nezávislá a o kdy vzniká bulvára kdesetotooznačenívzalo jak společnost komunikovala: od posunků přes řeč, písmo, tisk a vysílán která média se v současnosti podílejí na formování našich představ o d média a dějiny: pročse agresorsnaží obsadit redakce, pročsev nepřehb uplatňuje rozhlas role médiív dějinách obce 9099 7. Rámcový učební plán Rámcový učební plán ve své konstrukci: stanovuje pouze základní parametry organizace vzdělávání, čímž vytváří široký prostor pro variabilnost řešení učebních plánů školních vzdělávacích programů; snižujemnožstvínormativních prvkůsměrem kvyšším ročníkům,a umožňujetakškolám mnohem účinněji realizovat své vzdělávací záměry a pružně reagovat na vzdělávací potřeby a zájmy žáků; vymezuje celkovou minimální časovou dotaci pro jednotlivé vzdělávací oblasti (obory) ve čtyřletém vzdělávacím programu a na vyšším stupni víceletého gymnázia; umožňujeintegraci vzdělávacího obsahu. Prvnía druhý ročník jsou koncipoványjako období, ve kterém si žáci společně osvojují funkční základy středního vzdělánísmaturitnízkouškou, které je možno v dalších ročnících různými formami dále rozvíjet, prohlubovata doplňovat. Ztoho důvodu jevzdělávánívl. a 2. ročníku v převážné většině vzdělávacích oblastí projektováno jako povinné. Třetí a čtvrtý ročník nabízí na úrovni školních vzdělávacích programů poměrně značnou variabilitu vzdělávací nabídky, což umožňuje školám v maximální míře uspokojovat vzdělávací potřeby a zájmy žáků. Kromě vzdělávacíoblasti Jazyk a jazyková komunikace, Matematika ajejíaplikace (ve třetím ročníku) a vzdělávacího oboru Tělesná výchova nejsou žádné další vzdělávací oblasti a vzdělávací obory projektovány jako povinné. Zda a do kterých z těchto ročníků budou ostatní vzdělávací oblasti (obory) zařazeny, jaká jim bude přidělena hodinová dotaceajakým způsobem budou realizovány, stanovuješkolnívzdělávacíprogram. Volitelné vzdělává-cíaktivitymusíškola žákům nabídnoutminimálněve3.a4. ročníku. Mezi vzdělávacími oblastmi, které rámcový učebníplán zahrnuje, zaujímá specifické postaveníoblast Člověk a svět práce a vzdělávací obor Výchova kezdraví. RVPG pro ně vymezuje vzdělávacíobsah, a je tedy povin-nostíškolního vzdělávacího programu garantovat, že žáci budou mít dostatek příležitostí si tento vzdělávací obsah osvojit. Rámcový učebníplán však blíže neurčuje, ve kterých ročnících a jakým způsobem má být vzdělávací obsah těchto oblastí (oborů) realizován, zda samostatně, nebo v propojeníse vzdělávacím obsahem jiných vzdělávacích oborů. Konkrétní řešenítěchto otázek ponechává rámcový učebníplán na školních vzdělávacích programech. 7.1 Obecné poznámky Minimálnítýdenníčasová dotacevjednotlivých ročnících5je 27, maximální35 hodin (vsouladuse školským zákonem). Celková povinná časová dotace v 1.-4. ročníku je 132 hodin na žáka. Tato časová dotaceje garantována státem. Škola může stanovit maximální časovou dotaci až do výše 140 hodin, časová dotace nad rámec povinné časové dotace není hrazena státem. Pro úspěšnou realizaci RVPG je nutné vytvářet podmínky pro praktické činnosti (laboratorní cvičení, praktická cvičení), realizaci seminářů, výuku ICT, jazyků apod., na kteréje nutno žáky dělit do menších skupin. Ztohoto důvodu je minimální průměrný počet vyučovacích hodin ve třídě za týden, včetně nezbytného dělení tříd (hodnota H - § 2, odstavec 2, písmeno b, vyhlášky č. 492/2005, o krajských normativech, ve znění pozdějších předpisů), stanoven na 53 pro všechny ročníky čtyřletého gymnázia a vyššího stupně víceletých gymnázií. Do učebního plánu školního vzdělává čího programu se zařazují vyučovací předměty, které vznikají ze vzdělávacího obsahu vzdělávacích oborů. Pro vyučovací předměty škola určí časovou dotaci, kterou čerpá z celkové minimální dotace stanovené pro příslušnou vzdělávací oblast (obor), v rámcovém učebním plánu tak, aby byl naplněn vzdělávacíobsah oboru vymezený v RVP G. Vzdělávacíobsah vzdělávacích oborů lze realizovat různými způsoby, např. semináře, cvičení, praktika, projekty; konkrétnízpůsoby realizace stanovuje ŠVP. Škola může vytvářetintegrované předměty vsouladu s podmínkami, které rámcovývzdělávacíprogram klade na integraci vzdělávacího obsahu oborů a průřezových témat. Časovou dotaci v takovém případě škola čerpá z dotací příslušných vzdělává cích oblastí a z disponibilní časové dotace v rámcovém učebním plánu. 5 V případě nepravidelného rozvržení výuky se minimální a maximální povinná týdenní časová dotace chápe jako průměrná. 97 Vzdělávací oblasti Vzdělávací obory 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník Minimálni časová dotace za 4 roky Jazyk a jazyková komunikace Českýjazyk a literatura Cizíjazyk Další cizíjazyk P P P P P P P P P P P P 12 12 12 Matematika ajejíaplikace P P P V 10 Člověk a příroda Fyzika Chemie Biologie Geografie Geologie P P V V 36 Člověk a společnost Občanský a společenskovědní základ Dějepis Geografie'1 P P V V Člověk a svět práce <---------------------------------------------------► X Uměnía kultura Hudebníobor Výtvarný obor P P V V 4 Člověk a zdraví Tělesná výchova Výchova ke zdraví P P P P 8 <---------------------------------------------------► X Informatika a informační a komunikačnítechnologie V V V V 4 Vo litelné vzdělávací a ktivity V V P P 8 Průřezová témata <---------------------------------------------------► X Disponibilní časová dotace 26 Celková povinná časová dotace 132 Časová dotace v jednotlivých ročnících musí být minimálně 27 hodin, maximálně 35 hodin. Vysvětlivky: P -vzdělávací obsah oborů dané vzdělávací oblasti musí být zařazen v příslušném ročníku (ročnících) V -zařazení vzdělávacího obsahu oborů dané vzdělávací oblasti do ročníku/ů stanovuje ŠVP -<—>• -vzdělávací obsah vzdělávací oblasti (oboru) vymezený v RVP G musí být v průběhu vyznačeného obdobídoŠVPzařazen;ŠVPstanovuje,vjakém ročníku (ročnících) ajakým způsobem se vzdělávací obsah realizuje X -časovou dotaci stanovuje ŠVP 4 Název tohoto vzdělávadho oboru je vzhledem k přírodovědněsodální povaze Geografie uveden ve výčtu oborů u obou vzdělávadch oblastí- Člověk a pnroda a Člověk a společnost. Avšak kvůli zachování obsahové celistvosti vzdělávadho oboru Geografie je jeho vzdělávad obsah uveden pouze u oblasti Člověka pnroda. 7.2 Poznámky ke vzdelávacím oblastem Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávacíoblastzahrnujevzdělávacíobory Českýjazyk a literatura, Cizíjazyk a Dalšícizíjazyk. Do školního vzdělávacího programu musí být zařazeny nejméně dva cizíjazyky, jedním z nich musí být jazyk anglický. Matematika a její aplikace Vzdělávací oblastje zároveň i vzdělávacím oborem. Člověka příroda Vzdělávacíoblast zahrnuje vzdělávacíobory Fyzika, Chemie, Biologie, Geografie a Geologie. Člověka společnost Vzdělávací oblast zahrnuje vzdělávací obory Občanský a společenskovědnízáklad, Dějepis a Geografie. Člověk a svět práce Vzdělávací oblastje zároveň i vzdělávacím oborem. Vzdělávací obsah oboru Člověk a svět práce musí být v průběhu vzděláváníve čtyřletém vzdělávacím programu a na vyšším stupni víceletého gymnázia do ŠVP zařazen; ŠVP stanovuje, vjakém ročníku (ročnících) a jakým způsobem se vzdělávací obsah realizuje. Uměnia kultura Vzdělávacíoblast zahrnuje Hudebnía Výtvarný obor. Žákům musíbýt nabídnut vzdělávací obsah těchto oborů (prostřednictvím předmětů, modulů atd.) tak, aby si na základě vlastnívolby mohli osvojit vzdělávací obsah vymezený alespoň vjednom z oborů v plném rozsahu, včetně obsahu integrujícího tématu Umělecká tvorba a komunikace. Člověk a zdraví Vzdělávací oblast zahrnuje vzdělávací obory Tělesná výchova a Výchova ke zdraví. VzdělávacíoborTělesná výchova musí být vzhledem kezdravotním a hygienickým potřebám žáků zařazen do všech ročníků. Vzdělávací obsah oboru Výchova ke zdraví musí být v průběhu vzděláváníve čtyřletém vzdělávacím programu a na vyšším stupni víceletého gymnázia do ŠVPza řazen; ŠVPstanovujevjakém ročníku (ročnících) a jakým způsobem se vzdělávací obsah realizuje. Informatika a informační a komunikační technologie Vzdělávací oblastje zároveň i vzdělávacím oborem. Volitelné vzdělávací aktivity Časová dotace pro další vzdělává cí aktivityje určena pro vytváření nabídky volitelných předmětů, které rozvíjejí klíčové kompetence a prohlubují a funkčně rozvíjejí vzdělávací obsah předmětů v ŠVP. Průřezová témata Průřezová témata tvoří povinnou součást vzdělávání na gymnáziu. Na vyšším stupni gymnázia je nutné do ŠVPzařadit všechny tematické okruhy všech průřezových témat z RVP G, průřezová témata ale nemusí být zařazena v každém ročníku. Hloubka, rozsah a formy realizace průřezových témat jsou zcela v kompetenci školy a konkretizují se v ŠVP-průřezová témata lze realizovat jako součást vzdělávacího obsahu jiných vzdělává cích oborů, je možné jim věnovat samostatné projekty, semináře, kurzy, besedy apod., případně je lze realizovat jako samostatný předmět v ŠVP. Disponibilní časová dotace Využití disponibilní časové dotace je plně v kompetenci a odpovědnosti ředitele školy. Využití celé disponibilní časové dotace v učebním plánu ŠVPje závazné. Disponibilní časová dotaceje určena: - pro realizaci průřezových témat; - pro zavedení dalších vyučovacích předmětů; - pro vytváření profilace škol; - pro posílení časové dotacejednotlivých vzdělávacích oblastí (oborů). 8. Zásady pro tvorbu školního vzděláván ho programu pro čtyřletá gymnázia a vyšší stupeň víceletých gymnázií Školní vzdělávací program (ŠVP) je povinnou součástídokumenta ce školy a musíbýt zveřejněn na přístupném místě. Podle ŠVP se uskutečňuje vzdělávání na konkrétníškole. Školnívzdělávacíprogram musíbýtzpracovánvsouladus Rámcovým vzdělávacím programem pro gymnázia i v souladu s obecně platnými právními předpisy. Víceletá gymnázia vycházejí při tvorbě ŠVP z požadavků RVPZV a z požadavků RVP G. Zpracování ŠVP je zcela v kompetenci ředitele školy, který plně odpovídá za vzdělávací program svéškoly, za jeho soulad s rámcovým vzdělávacím programem, za jeho kvalitu a realizaci. Naformulováníprogramu, který vzniká podle konkrétních vzdělávacích záměrů školy, zkušeností učitelů, podmínek školy, potřeb žáků, oprávněných požadavků rodičů nebo zákonných zástupců žáků, případně požadavků zřizovatele a regionu, a na zpracováníjeho jednotlivých částí se podílejíi učitelé a majíspoluod-povědnostzajeho realizaci. K návrhu ŠVP a jeho následné realizaci se vyjadřuje školská rada a schvaluje způsob hodnocení žáků. Naplnění ŠVP a jeho soulad s rámcovým vzdělávacím programem posuzuje Česká školníinspekce a provádí vtomto smyslu svou inspekční činnost.6 Zásady pro zpracování ŠVP Školnívzdělávacíprogram: jezpracován pro celé období vzdělávánína gymnáziu (v případěvíceletých gymnáziípro celé období vzdělávání na víceletém gymnáziu) a řídísepřitom požadavky příslušného rámcového vzdělávacího programu; vytváří podmínky pro osvojovánívzdělávacího obsahu stanoveného v rámcovém vzdělávacím programu, a tím pro utváření klíčových kompetencí žáků; prezentuje profilaci školy a profil absolventa školy; reflektuje postaveníškoly v regionu a její socio ku Itu rní p rostředí; je za ložen na tvůrčí práci učitelů a využívání efektivních forem a metod výuky, neomezuje učitele v případných časovýchi metodických odlišnostech, které vycházejíz konkrétních potřeb žáků a ze zkušeností učitelů. Struktura ŠVP pro čtyřletá gymnázia a vyšší stupeň víceletých gymnázií Podle této struktury se vytváří ŠVP pro čtyřletá gymnázia a vyšší stupeň víceletých gymnázií, struktura ŠVP pro nižší stupeň víceletých gymnáziíje obsažena v RVP ZV. Víceletá gymnázia mají přitom možnost vytvářet jeden školnívzdělávacíprogram pro celých šest nebo osm let vzdělávání, nebo mohou vytvořit dva samostatné ŠVP pro nižší a vyšší stupeň vzdělávání. Obsahově se část školního vzdělávacího programu pro nižší stupeň gymnázia řídí RVP ZV a část ŠVP určená pro vyšší stupeň gymnázia se řídí RVP G. 5 Text vstupních odstavců vychází'ze znění školského zákona. 1. Identifikační údaje název ŠV P7 vzdělávací program8 forma vzdělávání9 předkladatel -název školy -adresa školy -jméno ředitele - kontakty zřizovatel - název -adresa - kontakty platnost dokumentu od: -datum - podpis ředitele -razítko školy DaLšídoporučené údaje: motivační název ŠV P, IČO, IZO, RED-IZO, jméno koordinátora tvorby ŠVP. 2. Charakteristika školy velikostškoly vybaveníškoly (materiální, prostorové, technické, hygienické) charakteristika pedagogického sboru (velikostsboru, kvalifikovanost) dlouhodobé projekty, mezinárodníspolupráce spolupráce s rodiči a jinými subjekty (školskou radou, školskými poradenskými zařízeními, místními a regionálními institucemi aj.) DaLšídoporučené údaje: umístěníškoly, charakteristika žáků. 3. Charakteristika ŠVP zaměřeníškoly profil absolventa organizace přijímacího řízení: obsah a forma, kritéria přijetí žáka organizace maturitnízkoušky výchovné a vzdělávací strategie: společné postupy na úrovni školy u platňová n é ve výuce i mimo výuku, jimiž škola cíleně utváří a rozvijí klíčové kompetence žáků; výchovné a vzdělávací strategiejsou formulovány ke každé klíčové kompetenci, případně společně pro více klíčových kompetencítak, aby bylo patrné, ke kterým klíčovým kompetencím se vztahují zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných 7 Z názvu ŠVP musí být zřejmé, že j de o školní vzdělávací program, který byl zpracován podle RVP G. B Čtyřletý, šestiletý nebo osmiletý vzdělávací program. 5 Denní, večerní, dálková, distanční a kombinovaná forma vzdělávání. začlenění průřezových témat: výčet všech průřezových témat a jejich tematických okruhů; pro každé z průřezových témat ucelený popis, vjakých ročnících a jakými konkrétními formami jsou tematické okruhy průřezových témat realizovány 4. Učební plán tabulace učebního plánu: výčet povinných vyučovacích předmětů sjejich časovými dotacemi pro jednotlivé ročníky; uvedení časových dotacípro volitelné předměty vjednotlivých ročnících; celkové počty hodin vjednotlivých ročnících a celkové počty hodin za čtyřletý vzdělávací cyklus a vyšší stupeň víceletého gymnázia poznámky k učebnímu plánu: obsahové vymezení, organizační podmínky a jiná specifika realizace povinných a volitelných předmětů, pokud údaje nejsou zřejmé ztabulace učebního plánu (zjakého oboru/oborů, případně průřezových témat, byl vyučovací předmět vytvořen, pokud nemá identický vzdělávací obsah i názevjako příslušný vzdělávací oborv RVP G; uplatněníjiné organizačníformy, než je vyučovací hodina atd.) 5. Učební osnovy název vyučovacího předmětu charakteristika vyučovacího předmětu - obsahové, časové a organizačnívymezenívyučovacího předmětu (specifické informace o předmětu důležité p roje h o realizaci, v případě integrace uvést, zjakých vzdělávacích oborů, jejich částí a průřezových tématje vzdělávací obsah předmětu vytvořen) - výchovné a vzdělávací strategie: společné postupy uplatňované na úrovni vyučovacího předmětu, jimiž učitelé cíleně utvářejí a rozvíjejí klíčové kompetence žáků; výchovné a vzdělávací strategie jsou formulovány ke každé klíčové kompetenci, případně společně pro více klíčových kompetencí tak, aby bylo patrné, ke kterým klíčovým kompetencím se vztahují vzdělávací obsah vyučovacího předmětu - distribuce a rozpracování očekávaných výstupů z RVP G do ročníků. Pokud je učivo rozpracováno do ročníků, je možné distribuovat výstupy do delších časových úseků. - výběr a rozpracování učiva z RVP G do ročníků. Pokud jsou očekávané výstupy rozpracovány do ročníků, je možné distribuovat učivo do delších časových úseků. - průřezová témata -výběr tematických okruhů s konkretizací námětů a činnostív ročnících Další doporučené údaje: mezipředmětové souvislosti, případné další poznámky upřesňující realizaci vzdělávací-ho obsahu. 6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy pravidla pro hodnocenížáků - způsoby hodnocení- klasifikací, slovně, kombinací obou způsobů - kritéria hodnocení autoevaluace školy - oblasti autoevaluace (v souladu s vyhláškou č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy, ve znění pozdějších předpisů, případně daLšf oblasti autoevaluace) - cíle a kritéria pro jednotlivé oblasti autoevaluace - nástroje kjednotlivým oblastem autoevaluace - časové rozvržení evaluačních činností 57 57 ČÁST D 9. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením (tělesným, zrakovým, sluchovým, mentálním, autismem, vadami řeď, souběžným postižením více vadami a vývojovými poruchami učení nebo chování), žáci se zdravotním znevýhodněním (zdravotním oslabením, dlouhodobým onemocněním a lehčími zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učenia chování) a žáci se sociálním znevýhodněním (z rodinného prostředís nízkým sociálně-kultumím postavením, ohroženísociálněpa-tologickými jevy, s nařízenou ústavnívýchovou nebo uloženou ochrannou výchovou a žáci v postavení azylantů a účastníků řízenío uděleníazylu). Záměrem vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním, u kterých je předpoklad dalšího studia, je jejich zapojení do vzdělávání na gymnáziu a do následného studia na vysoké škole. 9.1 VzděLávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním Vzdělává ní žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se uskutečňuje: ve školách samostatně zřízených pro tyto žáky; v samostatných třídách, odděleních nebo studijních skupinách s upravenými vzdělávacími programy; formou individuálníintegrace do běžných tříd. Pro vzdělávání žáků individuálně integrovaných je možné, v případě potřeby, ve spolupráci se školskými poradenskými zařízeními vytvářetindividuálnívzdělávací plány. Na gymnáziích samostatně zřízených pro daný typ zdravotního postižení nebo ve speciálních třídách běžných gymnáziíje nutné přizpůsobit ŠVP podle typu a míry postižení těchto žáků a vytvářet ta kove podmínky, které by přispěly kjejich úspěšnému vzdělávání. Vzdělávánížáků se speciálními vzdělávacími potřebami se uskutečňuješ pomocípodpůrných opatření, která jsou odlišná nebojsou poskytována nad rámec individuálních pedagogických a organizačních opatření spojených se vzděláváním ostatních žáků (§1 odst.l, 2 vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění pozdějších předpisů, dálejen „vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů sespeciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných"), a při dodržování dalších podmínek. Při diagnostikování speciálních vzdělávacích potřeb, zjišťování míry podpůrných opatrenia posuzování možností žáků při jejich vzdělávání poskytují se souhlasem rodičů nebo zákonných zástupců žáka pomoc školská poradenská za řízení za řazená do rejstříku škola školských zařízení (pedagogicko-psychologické poradny, speciálně pedagogická centra aj.) a odborní pracovníci školního poradenského pracoviště (zejména speciální pedagog nebo psycholog). Další podmínky vzdělávánížáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním Podmínky ke vzděláváníje třeba vytvářet nejen pro absolventy ZŠ samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením, ale také pro žáky, kteří byli integrováni do hlavního vzdělávacího proudu. Škola těmto žákům zajišťuje podmínky odpovídajícíjejich vzdělávacím potřebám. Při plánovania realizaci vzdělávacího procesuje třeba vycházet z konkrétního zjištění a popisu speciálních vzdělávacích potřeb a možností žáků. Zejménaje nutné: uplatňovat zdravotní hlediska a respektovat individualitu a potřeby žáka; využívat podle možností všech podpůrných opatření při vzdělávánížáků (viz § 1 odst. 2 vyhlášky o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných); uplatňovat při organizaci činností princip diferenciace a individualizace při stanovování obsahu, forem i metod výuky; zabezpečovat odbornou výuku předmětů speciálně pedagogické péče; umožnit ze závažných zdravotních důvodů uvolněnízcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu nebo z provádění určitých činností (viz § 67 odst. 2 školského zákona); zohlednit druh, stupeň a míru postižení nebo znevýhodnění při hodnocenívýsledků vzdělávání; odstraňovat architektonické bariéry a provádět potřebné změny, případně úpravy školního prostředí; spolupracovat s rodiči nebo zákonnými zástupci žáka, školskými poradenskými zařízeními a odbornými pracovníky školního poradenského pracoviště, v případě potřeby spolupracovat s odborníky zjiných resortů (zejména při tvorbě individuálních vzdělávacích plánů); podporovat nadania talent žáků vytvářením vhodných studijních podmínek; podporovat další vzdělávání pedagogických pracovníků zaměřené na zkvalitněníjejich prácesžákyse zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním. Pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením je třeba zajistit ještě další podmínky upravit a formulovat očekávané výstupy vzdělávacích oborů tak, aby byly pro tyto žáky z hlediska jejich možností reálné a splnitelné, a těmto výstupům přizpůsobit i výběr učiva; umožnit v ŠVP, pokud zdravotní postižení neumožňuje realizaci vzdělávacího obsahu některého vzdělávacího oboru nebo jeho části, nahradit příslušný vzdělávací obsah nebo jeho část příbuzným nebo jiným vzdělávacím obsahem, který lépe vyhovuje vzdělávacím možnostem žáků; uplatňovat altemativníformy komunikace -znaková řeč, Braillovo písmo, náhradníformy komunikace; umožnit v odůvodněných případech osobní asistenci vsouladu s legislativou. 9.2 Žáci z odlišného kulturního a sociálně znevýhodňujícího prostředí Pro žáky z prostředí kulturně, jazykově a často i sociálně zcela odlišného od prostředí majoritní populace ve třídě může být výuka, zejména na počátku studia, příliš náročná a její nezvládnutíspolu s dalšími překážkami ve studiu by u nich mohlo vést k předčasnému ukončenístudia. Mnozíztěchto žáků se zapojují do běžného života školy bez problémů, někteří se však mohou setkávat s menšími nebo i podstatnými problémy pro svou jazykovo u odlišnost nebo proto, že jsou hluboce ovlivněni svými rodinami a jinými kulturními vzorci, projevujícími se v chování, jednání, odlišné hodnotové stupnici, stylu života. Specifické problémy těchto žáků se týkají především jazyka-jako uvšech lidí, kteřísenevzdělávajívmateřskémjazyce-a rozdílů vyplývajících z odlišného prostředí, ze kterého tito žáci pocházejí. Mohou mít např. problémy se zvládnutím odborných termínů ve vyučovacích předmětech, někteří se mohou obtížně integrovat do kolektivu majoritnívětšiny ve třídě nebo ve škole apod. U žáků pocházejících ze sociálně znevýhodňujícího prostředí (a mezi ně patří mnohdy právě žáci z kulturně odlišných minorit) mohou vznikat vážné problémy ekonomického rázu a problémy s nedostatečnou podporou rodiny při studiu. Tito žáci mohou býttaké častěji ohroženi negativními jevy, jako je alkoholismus, drogy. Integrace žáků z odlišného kulturního a sociálně znevýhodňujícího prostředí, ochrana minoritní kultury žáků a současně podpora jejich úspěšnosti v majoritní společnosti musí být dlouhodobým cílem školy. Protoje nezbytné, aby škola při přípravě školního vzdělávacího programu reagovala na kulturní rozdíly ve 01 1091 složení žáků a v rámci možností navazovala i na kontinuitu vyplývajícíz historie a kultury těchto žáků. Pro žáky z odlišného kulturního prostředímůževypracovatindividuálnívzdělávacíplány, které budou maximálně vyhovovat jejich potřebám a umožníjim získávat informace, které jim pomohou při budování vLastníidentity. Škola musí pamatovat také na zabezpečeníspedfických materiálů a pomůcek, p o užívat výukové postupy vhodné pro rozmanité učebnístyly žáků a různé způsoby organizace výuky, plánovat výuku tak, aby vycházela ze zájmů, zkušenostía potřeb žáků různých kultur, etnik a sociálního prostředí. Pro úspěšné vzdělávání žáků z odlišného kulturního a sociálního prostředíje nejdůležitějším činitelem učitel, který zná své žáky a rozhodujícím způsobem napomáhájejich integraci do kolektivu třídy a školy, vytváří ve třídě příznivé společenské klima a věnuje zvýšenou pozornost vztahům mezi žáky navzájem. Důležitá je také pravidelná komunikace a zpětná vazba. V případě potřebyje vhodné určit žákovi studijního poradce, který bude plánovat a sledovat jeho postup ve studiu a pomáhat mu, aby se učil efektivně. S rodinami uvedených žáků je nutné navázat kontakt a rozvíjet spolupráci. 10. Vzděláváni mimořádně nadaných žáků Problematika výchovy a vzdělávání mimořádně nadaných žáků je velmi důležitá nejen proto, že mimořádně nadaní žáci mají své specifické vzdělávací potřeby, ale také proto, že rozvoj nadáníjedinců má zásadnívýznam pro celou společnost. Ztoho důvoduje podstatné, aby všichni pedagogové dokázali mimořádně nadané žáky identifikovat a uměli pro ně vytvořit podnětné a odpovídající vzdělávací prostředí. Za mimořádně nadaného lze považovat žáka, který vykazuje mimořádně vysokou úroveň výkonů v úzké části nebo v celém spektru lidských činností. Mimořádné nadáníse projevuje rychlejším vývojem v činnostech, v nichž žák projevuje mimořádné schopnosti, nebo vysokou úrovnívýsledků těchto činností. Jedinec může disponovatjedním,alei několika druhy nadání, na druhé straněje ovšem možné, že žák mimořádně nadaný bude v některých činnostech průměrný nebo podprůměrný. Mezi mimořádně nadané žáky mohou patřit i žáci, kteříž nespecifických důvodů podávají výkon nižší kvality, než jim umožňujejejich potenciál, žáci s vývojovou poruchou učenínebo chování,žáci z problémových rodin, z odlišného kulturního prostředí, ačkoli právě u těchto skupin žáků se mimořádné nadání často obecně nepředpokládá. Projevy mimořádně nadaných žáků Mimořádně nadaní netvoří jednolitou sociální skupinu se stejnými vlastnostmi. Některé z jejich projevů jsou však charakteristické pro většinu těchto žáků. Obvykle bývají cílevědomí, angažovaní, zvídaví a motivovanív činnostech, o které majízájem. Projevují se jako silné individuality s vlastním tempem a způsobem postupu. Protože chápou problémy vširších souvislostech,jsou často schopni nalézt nový způsob řešení a přenášet nabyté zkušenosti na neznámou situaci. Při činnostech, ve kterých jsou žáci mimořádně nadáni, vykazují obvykle velmi dobrou paměť, dobrou slovní zásobu a dokážou se hluboce soustředit. Na druhéstraně mimořádně nadanížáci neradi opakují a procvičujíto, co již mají zvládnuto. Často se stává, že dělají chyby v jednoduchých úkolech a těžší úkoly naopak lehce zvládají. V činnosti, o kterou jeví zájem, mají tito žáci přesnou představu o ideálním výsledku a jsou perfekcionisty nejen k sobě, ale i k ostatním a k nedokonalosti své i druhých jsou značně netolerantní. Tento perfekcionismus může ovlivnit způsob kontroly vlastnípráce. Někteří z těchto žáků se neumějí učit a nemají zafixované vyhovující studijní návyky, proto vyučovací předměty, ve kterých nedosahují nadprůměrných výkonů, mohou býtpro ně problematické a záhy ztrácejí motivaci je studovat. Mimořádně nadanížáci většinou vyhledávají samostatnou práci. Skupinová práce jim proto nemusí vždy vyhovovat, neboť mívajíproblémy s komunikacís ostatními spolužáky, jinétempo práce a někdy jim společná práce s ostatními nepřináší nic nového pro jejich rozvoj. Ani kolektiv často nechce mimořádně 1691 1691 1091 nadaného pro jeho odlišnost přijmout. Někdy se mimořádně nadaní žáci bojí projevit své schopnosti, protože se obávají, žejejich výjimečnost bude od spolužáků sankciována. V sociální a emocionální oblasti mají mimořádně nadaní žáci často problémy. Jsou vznětliví, velmi citliví a majívelký smysl pro spravedlnost. Jsou k sobě často velmi sebekritičtí a někdy mají chybné sebepojetí. Občas se těžce přizpůsobují autoritě nebo kolektivu. Některé z těchto projevů mohou podněcovat konflikty se spolužáky nebo učiteli. Vlivem puberty může u mimořádně nadaného žáka vzrůstat potřeba přizpůsobit se spolužákům, a tím vzniká riziko neúplného rozvoje jeho potenciálu. Tyto a další projevy mimořádně nadaných žáků ovlivňují pozitivně i negativně výuku. Proto je zapotřebí, aby si jich byl učitel vědom již při přípravě na výuku, pozitivníse snažil co nejvíce využít ve prospěch celé třídy, negativní co nejvíce tlumil, vedl žáky k vzájemné toleranci a přistupoval ke každému z nich individuálně. Péče školy o rozvoj nadání žáků Proto, aby vzdělávání mimořádně nadaného žáka mohlo být na gymnáziu kvalitní, jetřeba hned od počátku, tj. od přijímacího řízení, spolupracovat se základníškolou, odkud žák přichází. Základní informaci škole vtéto situaci poskytne souhrnné hodnocení, které obsahuje podrobný a všestranný popis žákova dosavadního vývoje, výsledky ve výuce, ale i v mimoškolních aktivitách, umístěnív soutěžích a olympiádách, dosavadnízpůsob práce s žákem a psychologické posouzení. Nezbytně nutná je i spolupráce školy s rodinou žáka. Škola musí v každém případě vytvářet ve výuce různé příležitosti, při kterých by měl mít každý žák možnost objevit a projevit své nadání. V případě, že učitel při výuce zjistí, že žák projevuje nově některé mimořádné schopnosti, měl by žákovi a jeho rodičům doporučit návštěvu pedagogicko-psychologické poradny, kde bude žák odborně psychologicky diagnostikován. Dalšípomoc budou moci škola i rodičezískatv odborně poradenských centrech pro vzdělávání mimořádně nadaných, která postupně vznikajív celé ČR. Mimořádně nadaný žák se může vzdělávat podle individuálního vzdělávacího plánu (IV P). Při jeho sestavování může škola využít pomoc poradenské péče o mimořádně nadané nebo pedagogicko-psychologické poradny. Při sestavováníIVPje třeba brát ohled na osobnost žáka, druh jeho nadania na to, aby nedošlo kpřetíženížáka. Pokud jeveškolním vzdělávacím programu vytvořen speciální program pro mimořádně nadané žáky (zásady péče, přizpůsobení cílovéa obsahové specifikace vzdělávacích oblastía hodnocení žáků),je sestavení IVP pro konkrétního žáka zjednodušeno. Mimořádně nadaný žák vzdělávaný podle IVP může souběžně navštěvovat některé kurzy na vysoké škole, docházet na výuku některých předmětů do vyšších tříd, určité vyučovací hodiny vynechávat, zúčastňovatse různých soutěží. Škola by měla umožnit žákovi studium témat, která nejsou obsažena v RVPGVa o která se žák zajímá. NapLněnívzděLávacích potřeb žáka může být zabezpečeno několika způsoby: nabídkou volitelných a nepovinných předmětů, diferenciací na skupiny v různých předmětech, podílem na realizaci školních nebo vlastních projektů žáka, účastív soutěžích na republikové nebo mezinárodní úrovni, spoluprací gymnázia s domácími i zahraničními odbornými a vědeckými pracovišti, samostudiem odborné literatury, e-leamingem, samostatným vyhledáváním informací na internetu nebo speciálními výukovými metodami (obohacování učiva a zrychlený postup při výuce). Tyto způsoby se mohou různě doplňovat. V některých případech je vhodné pro tyto žáky zřídit speciální třídu. Předpokládá to však, že v ročníku je skupina žáků s podobně zaměřeným nadáním nebo prokazujícímimořádné schopnosti v celém spektru činností. Vespeciálnítříděse nejvíce uplatňuje metoda obohacováníučiva,tj. rozšířenívzdělávacího obsahu a hlubší vhled do problémů. Ztohoto důvodujevhodná spolupráces učiteli zvysokých škola sjinými odborníky. Pro mimořádně nadané žákyje možné otevříti třídu se zrychleným postupem ve výuce, při kterém učitel postupuje podle tempa a úrovně vědomostía dovedností žáků. Zrychlený postup se uplatňuje pouze vjednom druhu nadání (např. logicko-matematické nadání). Práci s mimořádně nadanými žáky může ve škole pozitivně ovlivniti zřízenífunkce mentora. Mentorem by měl být speciálně vyškolený učitel, školní psycholog nebo speciální pedagog, který zajišťuje vyhledávání nadaných žáků, zpracování individuálního vzdělávacího plánu nadaného žáka, zprostředkování kontaktu mezi mimořádně nadaným žákem a odbornými pracovišti, spolupráci učitele vyučovacího předmětu s rodinou aj. Prístup učitele ke vzdělávání mimořádně nadaných žáků Rozvoj nadání mimořádně nadaného žáka je možný pouze tehdy, jestliže jsou dodrženy následující tři zásady: příležitost objevit/projevit nadání; vysoká trvalá motivace; prostředí vyjadřující podporu. Mimořádně nadanížácimívajívelkou vnitřní motivaci k provádění činností, ve kterých jsou nadaní. Je však třeba je motivovat k co nejkvalitnějším výkonům i v činnostech, ke kterým tolik mimořádných schopností nemají. Žák by měl být motivován k co nejlepšímu výkonu i při skupinové práci. Učitel má klást nároky o málo vyšší, než je současná možnost žáka. Motivaci potřeb ují zejména žáci z rizikových skupin, u nichž se nadání obecně nepředpokládá. Podpora může být učitelem vyjádřena například tím, že akceptuje možnost různých způsobů řešení problémů a také přijetím faktu, že mimořádně nadaný žák může být ve vzdělává cích oborech, které jsou jeho zálibou, víceinformovanýnežonsám. Rozvoj nadáníje podpořen i přátelským a pracovním prostředím při výuce. To je vytvářeno nejen učitelem, ale také spolužáky a samotným mimořádně nadaným jedincem. Učitel by měl podněcovat vznik a udrženítakového prostředíve třídě. Důležitéje si uvědomit, že mimořádně nadaný není pomocník učitele, ale žák, který by měl mít možnost stejnějako jeho spolužáci učit se něčemu novému. Učitel by mu měl pomáhat nalézt přátele i mezi spolužáky a včleňovat ho do kolektivu třídy. Je ovšem nutné, aby při tom respektoval osobnost mimořádně nadaného žáka a nenutil ho k ničemu proti jeho vůli. Žáci by se měli naučitspolupracovata komunikovat navzájem. Dálebyměl učitel dbát na posílení sebedůvěry tohoto žáka. Ato podporou jeho nadání, rozvojem jeho silných stránek a také tím, že mu pomůže pochopitsebesama. Vevýucejevhodné využívat problémového a projektového vyučovania práci v centrech aktivit dle vlastního výběru žáka. Pomocí heuristické metody, diskuse aj. by měl být žák veden ke kritickému myšlení; osvědčuje se i střídánívýuky se samostudiem s využitím multimediálních technologií. Tyto způsoby výuky by však měly být na gymnáziu používány při výuce všech žáků. V průběhu vzděláváníje důležitá i spolupráce mezi učiteli, kteří mimořádně nadaného žáka vjednotli-vých předmětech vyučují. Tím může být zajištěna propojenostjednotlivých předmětů a zamezeno opakováníjiž probrané látky. Příklady pedagogicko-organizačních úprav: individuální vzdělávací plány; doplnění, rozšírenia prohloubenívzdělávacího obsahu; zadáváníspecifických úkolů; zapojení do samostatných a rozsáhlejších pracia projektů; vnitřní diferenciace žáků v některých předmětech; občasné (dočasné) vytvářenískupin pro vybrané předměty s otevřenou možností volby na straně žáka; účast ve výuce některých předmětů se staršími žáky. 97 11. Podmínky pro vzdělávání na gymnáziu Pro úspěšnou realizaci vzdělávání na gymnáziu v pojetí RVP G je nutné, aby škola usilovala o zajištění optimálních podmínek (materiálních, personálních, pedagogicko-psychologických, psychosociálních, hygienických a organizačních). Východiskem pro formuLovánísouborů těchto podmínekjsou platné legislativní normy pro školská zařízení. RVP G definuje optimální podmínky v obecné rovině a předpokládá, že každá škola bude ve svém školním vzdělávacím programu konkretizovat především takové podmínky, které podporujívzděLávací záměry školy. Materiální podmínky kmenové (univerzální) učebny vybavené funkčním a estetickým nábytkem a multimediálním zařízením -jako základní prostory pro jednotlivé třídy a pro předem nespecializované činnosti speciální učebny- umožňující užití variantních forem a metod - pro vyučováníjazykům,ICT, přírodovědným a esteticko-výchovným předmětům, vybavené funkčním speciálním nábytkem, přístroji, nástroji, didaktickým materiálem a pomůckami; zařízení pro tělovýchovné aktivity disponující bezpečným povrchem, nářadím a náčiním laboratoře a dílny umožňující praktické vyučovánív kapacitě adekvátnípožadavkům vzdělávacího programu i normám bezpečnosti práce při respektovánínároků na prostorové uspořádánía dělenítříd na učebnískupiny prostory pro uložení pomůcek a pro přípravnou práci učitele (kabinety), vybavené odpovídajícím nábytkem a pomůckami pro vyučovánívjednotlivých vzdělávacích oblastech a vhodným zařízením pro přípravu učitele a jeho relaxaci studijní zóny pro relaxaci i samostatné sebevzdělávání žáků (ve formě knihoven a studoven vybavených výpočetnítechnikou) pracovníi relaxační prostory a prostory pro nenáročné pohybové aktivity -pro společné i individuální tvořivé činnosti, prostory pro setkávání žáků celé školy nebo jednotlivých ročníků či zájmových skupin další prostory a jejich funkčnívybavení nezbytné pro jiné vzdělávací či podpůrné aktivity-prostory pro řízeníškoly vybavené komunikačnítechnikou, pro osobní hygienu žáků a vyučujících, prostory pro společné stravování, odkládáníoděvůaobuvi učebnice, učební pomůcky, didaktická a výpočetnítechnika, tělocvičné náradia náčiní apod., které umožňují efektivnívyučovánía učenia stimulujíaktivitu a tvořivost žáků, radostz učenia objevování Personální a pedagogicko-psychologické podmínky učitelé s předepsanou kvalifikácia odbornou pedagogicko-psychologickou způsobilostí, vybavení nezastupitelnými kompetencemi pro výchovu a vzdělávání žáků a kompetencemi k výkon u odpovědných a náročných pedagogických a řídicích činností; skloubeníaprobačních potřeb výuky s jinými činnostmi ve škole a soulad výchovných a vzdělávacích činností pedagogických pracovníků s cíli vzdělávánístanovenými zákonem a dalšími předpisy, plněnístanovené míry vyučovací povinnosti a dalších výchovných činností učitelé s potřebnými profesními komunikativními a sociálními kompetencemi ve vztahu k žákům, jejich rodičům, ostatním pedagogům, odborníkům a institucím zajišťujícím pro školu speciálníslužby učitelé a pedagogové se speciálními kompetencemi a funkcemi (např. výchovný poradce, školní psycholog); učitelé vybavení schopností diagnostikovat učební činnosti žáků, motivovatje k další činnosti, průběžně se vzdělávat a modifikovat pružně svou činnost na základě permanentní sebereflexe a evaluace výchovy a vzdělávání naplňování práva a zároveň povinnosti pedagogických pracovníků po dobu své profesní činnosti průběžně, cílevědomě a účelně se vzdělávat a využívat při tom zejména nabídky institucí dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků 14 pedagogický sbor v optimálním složení- odborném i věkovém -schopný týmové práce, komunikace a kooperace řídící pracovníci s výraznými manažerskými, pedagogicko-psychologickými a organizačními schopnostmi, kteří jsou s to vytvářet motivující, tvůrčí a zároveň náročné profesionální klima, dokáží usilovat o permanentní profesní růst svůj i pedagogického sboru, jsou vybaveni koncepčním myšlením a prosazují inovativní styl práce, jsou schopni poradit, ale i zaštítit učitele vůči negativním vnějším vlivům Podmínky bezpečnosti a hygieny duševní a fyzické práce, psychosociální podmínky stěžejní hodnotou je zdraví; záměrné ovlivňování příznivého sociálního klimatu a pohody při „zdravém" učení, otevřenost a partnerstvív komunikaci, úcta, tolerance, uznání, empatie, kooperace a pomoc druhému, pěstovánísounáležitosti se třídou a školou optimální korelace mezi vzdělávacími potřebami žáků a pedagogickým úsilím učitelů, všestranný prospěch žáka je hlavním faktorem v přípravě a realizaci činností ve škole výchova a vzdělávání propojené se skutečným životem-osvojování klíčových kompetencí, které mají pro žáky praktický smysl a které vedou k rozvoji celé osobnosti akcent na věkovou a individuální přiměřenost a motivující evaluace výkonů žáka i skupiny-respekt k individuálním možnostem žáků, funkčnízpětná vazba, tolerantnost k chybám a omylům, respekt k potřebám jedince a jeho intimním problémům aktivníspoluúčastžáků na vzdelávania životěškoly, která stavína modelu demokratického společenství - budování komunity na principech svobody, ale zároveň i odpovědnosti, stability společných pravidel, spravedlnosti a kooperace bezpečnost a ochrana zdraví žáků, učitelů a nepedagogických pracovníků školy při činnostech, které souvisejí se vzděláváním, popřípadě při jiných činnostech, respektování norem prevence zkvalitňovánípracovního prostředížáků a učitelů podle požadavků hygienických předpisů, označení nebezpečných předmětů a částí využívaných objektů v souladu s příslušnými normami, udržování objektů vyhrazených pro výchovu a vzdělávánív nezávadném stavu, pravidelná technická údržba důsledné, podrobné, účinné a prokazatelné instruovánížáků o možném o h rození zdraví a bezpečnosti při všech činnostech, jichž se účastní při vyučování a výchovných aktivitách, seznámeníse se školním řádem, zásadami bezpečného chovania ustanoveními bezpečnostních předpisů a pravidel, školských i obecných, pokud se týkají vzdělávacích a výchovných činností soulad náročnosti vzdělávánís dotací povinných vyučovacích hodin, kterou stanoví rámcový vzdělávací program, jenž respektuje fyziologické a psychické potřeby žáků, cíle, obsah a podmínky vzdělávání účinná ochrana žáků před násilím, šikanou, konzumací drog a před jinými společensky negativními jevy vhodný režim vyučováníadekvátnívěku žáků, vhodný stravovacia pitný režim (podle věkových a individuálních potřeb žáků); dostupnost prostředků prvnípomoci a kontaktů na lékaře a jiné speciálníslužby Organizační a řídicí podmínky respektování norem školské legislativy vymezujících pravidla organizace a průběhu středního všeobecného vzdělávání, které se realizuje podle školního vzdělávacího programu účast všech učitelů na přípravě a realizaci školního vzdělávacího programu - vymezeníspolečných výchovných a vzdělávacích strategií, vztahů, povinnostía odpovědnosti při přípravě a realizaci školního vzdělávacího programu, definování priorit činností školy, stanovení dlouhodobých vzdělávacích cílů a podmínek rozvoje školy, vymezenízákladních obsahových elementů činnosti školy, založenia rozvíjení tradic školy, stanovení časových vztahů výuky a režimu školy atd. funkčnísystém autoeva lučních nástrojů školy, vymezenízákladních evaluačních kritérií realizace školního vzdělávacího programu 2889 podpora celoživotního vzdělávání učitelů základní pravidla života školy (pro žáky, učitele, jiné uživatele školy, veřejnost), způsoby projednávání problémů se žáky a jejich rodiči, otevřená strategie vůči rodičům žáků, prostor pro setkávání učitelů s rodiči, vytváření kvalitních společenských vztahů školy a veřejnosti optimální režim vyučovánív harmonii s věkovými dispozicemi a potřebami žáků (diferencovaně), ve shodě s cíli, obsahem a efektivními způsoby učení, s návazností povinného a nepovinného (volitelného) vzdělávání optimální režim života školy v souladu s věkovými zvláštnostmi a potřebami žáků a jejich bezpečností (režim studia, práce, relaxace, pohybový, stravovacia pitný režim, dodržování hygieny, režim zájmových aktivit atp.) funkčnía permanentně aktualizovaný systém informacísměrem k žákům, k učitelům, kvedeníškoly, k rodičům, partnerům školy a mezi jednotlivými aktéry vzdělávání navzájem zprostředkováníaktuálních a relevantních informací žákům o jejich možném uplatněníve světě práce a vybavenížáků mj. také organizačními kompetencemi, které jim pomohou při rozhodování o jejich další profesní a vzdělávací orientaci všestranná podpora aktivitškoly, které navazují na výuku (olympiády, sportovní a kulturnísoutěže, mezinárodnívýměnné aktivity žáků) využití aktivit žáků ve volených žákovských orgánech a institucích při rozhodovánío realizaci významných školních a mimoškolních aktivit Slovníček použitých výrazů Slovníček uvádí pouze ty výrazy, které jsou použity v RVP G, a vysvětlujejejich význam v kontextu dokumentu. Slovníček má sloužit především ředitelům škol a učitelům, kteří budou na základě RVP G vytvářet vlastní školnívzdělávací programy. autoevaluace školy slouží k systematickém u posuzování činnosti školy plánované ve školním vzdělávacím programu; výsledky autoevaluace sloužíjako zpětná vazba ke korekci vlastní činnosti a jako východisko pro další práci školy; autoevaluaci provádějí účastníci vzdělávacího procesu -vedení školy, učitelé, žáci; kapitola Autoevaluace školy-součást školního vzdělávacího programu, ve které školy vymezují cíle, nástroje a kritéria autoevaluace a časové rozvržení evaluačních činností cíle vzdělávání na gymnáziu cíle stanovené v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia, o jejichž naplnění a rozvíjení má gymnázium usilovat cílové zaměření vzdělávací oblasti součást vzdělávacích oblastí, která propojuje vzdělávací obsah s klíčovými kompetencemi; ]evýchod\skem pro výchovné a vzdělávací strategie na úrovni vyučovacího předmětu, kterými škola směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu evaluační činnosti veškeré plánované a cílené aktivity školy směřující k ověřování, měření, posuzování a hodnocenívýsLedků a změn dosažených ve všech činnostech školy a vymezených ve školním vzdělávacím programu hodnocenížáků konečnéi průběžné posouzenívzdělávacích výsledků žáků,jehožcílemje poskytnout žákům zpětnou vazbu hodnocenívyjadřuje míru splnění požadavků kladených ve školním vzdělávacím programu a míru vlastního vzdělávacího pokroku u žáků integrace vzdělávacího obsahu propojení vzdělávacího obsahu na úrovni témat, tematických okruhů, případně vzdělávacích oborů oblastí, které umožňuje Rámcový vzdělávací program pro gymnázia integrace žáků zařazenížáků se speciálními vzdělávacími potřebami i žáků mimořádně nadaných do běžných tříd a jejich vzdělávánívsouladu s individuálními vzdělávacími potřebami integrovaný předmět předmět, který na úxovm školního vzdělávacího programu integruje celé vzdělávacíobsahy vzdělávacích oborů nebo jejich části klíčové kompetence souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti; v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia jsou klíčové kompetence vymezeny na úrovni, které mají dosáhnout všichni žáci na konci vzdělávání na gymnáziu; v této etapě vzděláváníjsou za klíčové 57 považovány: kompetence k učení, kompetence k řešeníproblémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanská, kompetence k podnikavosti; nejsou vázány na jednotlivé vyučovací předměty; u žáků se rozvijejív průběhu celého vzdělávání prostřednictvím různých aktivitškoly; tento proces dále pokračuje v celoživotním učení kurikula rní dokumenty pedagogické dokumenty, které vymezují legislativní a obsahový rámec potřebný pro tvorbu školního vzdělávacího programu; systém kurikula mích dokumentů je vytvářen a uplatňován na dvojí úrovni; státní úroveň tvoří Národní program vzdelávania rámcové vzdělávací programy, školní úroveň tvoři školní vzdělávací programy Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů metodický dokument, který je doporučen pro tvorbu školních vzdělávacích programů; uvádí konkrétní postupy při tvorbějednotlivých částíškolního vzdělávacího programu, doplněné o příklady zeškolnípraxe maturitní zkouška na gymnáziu zkouška zakončující vzdělávání na gymnáziu; maturitnízkouška se skládá ze společné a profilové části metody výuky způsoby výuky; konkrétní pedagogické postupy, jimiž učitel dosahuje vzdělávacích cílů, které si stanovil Národní program rozvoje vzdělávání v České republice koncepční dokument české vzdělávací politiky označovanýjako Bílá kniha; obsahuje záměry rozvoje vzdělávání žáků od 3 do 19 let a návrhy i doporučení ekonomického, politického a pedagogického charakteru, které jsou postupně realizovány Národní program vzdělávání nejvyšší kurikulárnídokument, který vzniká na základě vymezeníve školském zákoně nižší stupeň víceletého gymnázia nižší stupeň víceletého gymnázia tvoří první dva ročníky šestiletého gymnázia nebo první čtyři ročníky osmiletého gymnázia očekávané výstupy stěžejní část vzdělávacího obsahu]ednotl\vých vzdělávacích oborů; jsou ověřitelné, prakticky zaměřené, mají činnostnípovahu a jsou využitelné v běžném životě; vymezují úroveň, které mají všichni žáci prostřednictvím učiva dosáhnout; jsou stanoveny závazně profil absolventa gymnázia cílová kategorie popisující kvality, jimiž by se měl vyznačovat absolvent konkrétní školy poté, co úspěšně zakončil studium na tomto gymnáziu; profil absolventa, vyplývající ze vzdělávacích záměrů školy, je stanoven ve školním vzdělávacím programu konkrétníškoly profilace školy vyjádření vzdělává cích záměrů školy souhrnně prezentovaných ve školním vzdělávacím programu průřezová témata reprezentujív Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia aktuálníokruhy problémů současného i budoucího světa a stávají se povinnou součástí vzdělávání na gymnáziu; jsou důležitým formativním prvkem základního vzdelávania pomáhají rozvíjet osobnost žáka především v oblasti postojů a hodnot; stávají se příležitostí pro individuální uplatnění žáků i pro jejich vzájemnou spolupráci rámcové vzdělávací programy kurikulární dokumenty státní úrovně, které normativně stanovují obecný rámec pro jednotlivé etapy vzdělávání a jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů rámcový učební plán pro vzdělávání na gymnáziu učební plán Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia, který vymezuje základní parametry organizace vzdělávánína gymnáziu Rámcový vzdělávací program pro gymnázia (RVP G) kurikulárnídokumentstátm úrovně, který normativně stanoví obecný rámec vzděláváním gymnáziu; RVP G vymezuje zejména konkrétnícíle vzdělávání na gymnáziu, klíčové kompetence, vzdělávacíobsah a jeho organizační uspořádání a zásady pro tvorbu školních vzdělávacích programů Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVPZV) kurikulárnídokumentstátm úrovně, který normativně stanoví obecný rámec základního vzdělávání strategie učení posloupnost činností, které jsou při učení promyšleně řazeny tak, aby bylo možné dosáhnout učebního cíle; žák pomocí ní rozhoduje, které dovednosti a vjakém pořadí použije střední vzdělá ní s maturitní zkouškou stupeň středního vzdělání, které žák získá úspěšným ukončením vzdělávacích programů šestiletého nebo osmiletého gymnázia, vzdělávacího program u v délce 4 let denní formy vzdělávání, vzdělávacího programu nástavbového studia v délce 2 let denníformy vzdělávání nebo vzdělávacího programu zkráceného studia pro získánístředního vzdělání s maturitnízkouškou školní vzdělávací program (ŠVP) kurikulárnídokumentškolm úrovně, který prezentuje podobu vzdělávánína konkrétníškole a její profilaci; ŠVP je zpracován na základě příslušného rámcového vzdělávacího programu, jehož požadavky se řídí, a podle něj se uskutečňuje vzdělávání na konkrétníškole; ŠVPje povinnou součástí dokumentace školy a musí být přístupný veřejnosti; školnívzdělávacíprogram vydává ředitelškoly školská rada orgán školy umožňující zákonným zástupcům nezletilých žáků a zletilým žákům, pedagogickým pracovníkům školy, zřizovateli a dalším osobám podílet se na správě školy; projednává návrh školního vzdělávacího programu školský zákon zkrácený název pro zákon č. 561/2004 Sb., zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání učebníosnovy část školního vzdělávacího programu, ve které je vzdělávací obsah jednotlivých vzdělávacích oborů rozpracován do vyučovacích předmětů vjednotlivých ročnících učební plán část školního vzdělávacího programu vymezující na základě rámcového učebního plánu organizaci výuky na konkrétníškole; obsahuje tabula d s výčtem povinných a volitelných vyučovacích předmětů a poznámky k organizaci a realizaci jednotlivých vyučovacích předmětů u ovo část vzdělávacího obsahu jednotlivých vzdělávacích oborů, které je strukturováno do tematických okruhů (témat, činností); je chápáno jako prostředek pro dosažení očekávaných výstupů, tvoří nezbytnou součást vzdělávacího obsahu; na úrovni Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia je učivo pro tvorbu ŠVP závazné výchovné a vzdělávací strategie promyšleně volené a řazené postupy, kterými chce škola cíleně směřovat k naplňování klíčových kompetencí vyšší stupeň víceletého gymnázia vyšší stupeň víceletého gymnázia tvoří poslední čtyři ročníky šestiletého gymnázia nebo poslední čtyři ročníky osmiletého gymnázia vyučovací předmět didaktické a organizační zpracováni vzdělávacího obsahu v konkrétním školním vzdělávacím programu; vyučovací předměty vznikají na základě vzdělávacích oborů vymezených v rámcovém vzdělávacím programu vzděláván oblasti orientačně vymezené celky vzdělávacího obsahu; Rámcový vzdělávací program pro gymnázia obsahuje osm vzdělávacích oblastí, které jsou tvořenyjedním vzdělávacím oborem nebo více obsahově blízkými vzdělávacím/ obory vzdělávací obory samostatné části vzdělávacích oblastív Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia; vymezujíKzdě/áVacrobsah (očekávané výstupy a učivo) vzděláván obsah vymezení očekávaných výstupů a učiva na úrovni vzdělávacích oborů, kterýje dále rozpracováván na úrovni školních vzdělávacích programů vzdělávání vzdělávací proces, zahrnující složku výchovnou i vzdělávací, během něhož si žáci osvojují klíčové kompetence a vzdělávací obsah stanovený pro konkrétní etapu vzdělávání základní vzdělávání vzdělávání, které se realizuje na základní škole a na nižším stupni gymnázií, případně vjiných oborech vzdělávání žák mimořádně nadaný žák projevující mimořádné schopnosti v úzké části nebo v celém spektru lidských činností žák se speciálními vzdělávacími potřebami žák se specifickými poruchami učenia chování, žák z odlišného kulturního a sociálně znevýhodňujícího prostředí, žák se zdravotním postižením (tělesným, zrakovým, sluchovým, více vadami, vadami řeči, vývojovými poruchami učení, autismem) a žák se zdravotním znevýhodněním (např. žák dlouhodobě nemocný) 1691 Rámcový vzdělávací program pro gymnázia Grafická úprava: Tereza Králová Náklad: 5 500 Vydá l Výzkumný ústav pedagogický v Praze Novodvorská 1010/14,142 01 Praha 4 Tisk: tiskárna Bílý slon, Plzeň ©VÚ P v Praze 2007 ISBN 978-80-87000-11-3 Rámcový vzdělávací program pro gymnáziaje v rámci systémového projektu Pilot G/GP spolufinancován z prostředků Evropského sociálního fondu, rozpočtu České republiky a rozpočtu hlavního města Prahy. PRA HA PRA GUE PRA GA PRA G