Přístupy k žákům s nápadným, resp. rušivým chováním. Vyrušování, neposlušnost a odmítání spolupráce. PaedDr. Jana Škrabánková, Ph.D. Kdo je problémový žák? • Žák, který vyrušuje při hodině – je neklidný, neposedný, nedokáže se soustředit – je konfliktní – je provokující – je agresivní • Žák, který odmítá spolupracovat – tato situace může mít mnoho různých podob, např. – odmítá jít k tabuli – odmítá vypracovat cvičení – odmítá spolupracovat, nosit pomůcky – je při vyučování pasivní Příčiny problémového chování žáka • Ekonomické, sociální a psychologické aspekty – krize rodiny, nestabilita rodinných vztahů – nefunkční společenské prostředí – malá náročnost rodiny na povinnosti dítěte (odmítají stanovená pravidla a požadavky učitelů) Příčiny problémového chování žáka • Období dospívání (fyzické, psychické i sociální proměny žáka) • Změna vztahu k rodičům – dva protichůdné aspekty: • potřeba být závislý • potřeba oddělit se od rodiny, provázená popřením hodnot, které vyznávají rodiče – Nápor emocí řeší dospívající často agresivními reakcemi a provokacemi Příčiny problémového chování žáka • Neuspokojivý školní život – mimo školu žijí mladí lidé v prostředí plném zvuků, obrazů, pohybu, ve světě více duševně-smyslovém než rozumovém – škola málo počítá se životními zkušenostmi žáků – škola upřednostňuje intelektuální disciplíny („sezení v lavicích“) – škola skýtá překážky v podobě špatných známek – žáci (a také někteří rodiče) se obávají neúspěchu Příčiny problémového chování žáka • Žáci mají často pocit: – že nemají dostatečné právo vyjadřovat se k některým věcem. Jediný slovní projev, který učitel toleruje, je často pouze ten, ke kterému žáka vyzve – že je učitelé neberou vážně, že se musí podřizovat autoritě a nedostává se jim jako jedincům patřičné pozornosti – že musí strpět vzdělávání, které je jim vnucováno Příčiny vzniku nekázně • Pedagog – hovoří monotónně, nezajímavě – setrvává dlouho u jednoho tématu nebo metody – nekontroluje a průběžně nehodnotí činnost žáků – hodina nemá spád a jasnou organizaci, žáci se nudí nebo neví, co mají dělat – úzkost učitele v náročných situacích Přístup učitelů k problémovým žákům • Přijetí • Tělesný postoj • Úsměv • Překonání odstupu • Respekt vůči žákovi • Potřeba být k dispozici • Uvolnění • Osobní vztah • Nutnost zachovat klid Učitel se může setkat také s problémovou třídou • PROJEVY – hluk ve třídě – neochota k práci – pasivita Prevence problémového chování ve třídě • jasně sdělené požadavky na chování a práci žáků • dostatek času věnovaného vysvětlení toho, co je ve třídě přijatelné a co nepřijatelné • jasná struktura vyučování • předvídatelnost a důslednost v jednání učitele Prevence problémového chování ve třídě • častý nácvik žádoucího chování, názorné předvádění správného postupu při plnění rutinních úkolů • příležitostné opakování požadavků a pravidel • jasně a spravedlivě stanovené důsledky nežádoucího chování • důslednost při dovedení práce do konce Prevence problémového chování ve třídě • učitelovo porozumění, pružnost, trpělivost • předcházení problémům preventivními taktikami • učitelova pomoc na individuální úrovni • Žáci se v prostředí své třídy potřebují cítit bezpečně a zároveň musí vědět, co se od nich očekává jak z hlediska učení, tak z hlediska chování. Úspěšné strategie učitele - shrnutí • Tempo výuky přizpůsobit žákům, vycházet z jejich úrovně • Využívat individuální přístup k žákům • Používat různé metody výuky • Podporovat vzájemnou pomoc žáků • Přenechat žákům určitou zodpovědnost • Brát v úvahu potřeby žáků • Nabízet žákům osobní pomoc