Příprava učitele na vyučování PaedDr. Jana Škrabánková, Ph.D. • Pedagogickou činnost učitele je nutno chápat jako činnost cílevědomou, která od učitele vyžaduje vykonávání řady paralelních psychických či fyzických úkonů. Jejich vyústěním je řízení edukačního procesu • Přípravu učitele na konkrétní vyučovací hodinu je proto nutné považovat za součást jeho řídící činnosti a jeho řídící funkce v již zmíněném procesu edukace. Těžiště přípravy učitele na vyučování spočívá v plánování výuky jednotlivých vyučovacích hodin • Příprava učitele na vyučovací hodinu je nezbytně nutná pro každého učitele bez ohledu na délku jeho pedagogické praxe – pouze různý rozsah • Pro každou přípravu učitele na vyučovací hodinu platí, že vychází z neúplně poznaných podmínek, v nichž má být realizována Příprava začínajícího učitele • měla by být písemná (nemusí, pokud se nejedná o příkaz ředitele) • měla by obsahovat časový harmonogram, uváděný formou konkrétního času (tedy nikoli–2 minuty, ale např. 8.35 – 8.37) z důvodu možnosti průběžné kontroly času během hodiny • časové údaje by si měl začínající učitel viditelně uvádět • měla by být konkretizována na třídu (klima třídy, prospěch, atd.) • měla by zahrnovat alespoň základní otázky ke zkoušení a jména žáků, které chce učitel zkoušet (popř. „náhradníky“) Příprava začínajícího učitele • použití pomůcek, v přírodních vědách také pokusů (předem vyzkoušených!) • obsah výkladu by měl být uveden v bodech a přehledně (popř. barevně) • v podstatě by měl obsahovat minimálně to, co bude učitel psát během výkladu na tabuli • měla by obsahovat shrnutí učiva – základní otázky a formy shrnutí učiva případné zadání domácího úkolu Příprava zkušeného učitele • může být myšlenková, ale konkretizovaná na třídu (klima třídy, prospěch, apod.) • měla by obsahovat „kostru“ zkoušení žáků • Měla by obsahovat použití pomůcek, v přírodovědných předmětech také pokusů (vyzkoušených!) • obsah – zaměřen na odpovědi typických otázek žáků • globální shrnutí učiva Písemná příprava učitele na vyučování není v současné době nijak direktivně stanovena! • Je však v zájmu každého učitele si alespoň minimální přípravu na hodinu vypracovat • Vyhneme se tím mnoha „trapasům“, které se objeví vždy, když žáci zjistí, že učitel není na hodinu dobře připraven Příprava učitele na vyučování je součástí projektovací (plánovací) činnosti učitele • Obsahuje vždy dvě složky: – 1. stereotypní: např. typ hodiny, přibližné rozvržení učiva, hrubá struktura obsahu učiva, apod. – 2. specifická – každá příprava se liší, a to i do paralelních tříd – Velkou roli zde totiž hrají individuální faktory jako jsou klima a charakter třídy (věk, prospěch, pohlaví), motivace, dosažená úroveň, vztah žáka k předmětu a učiteli, pořadové číslo hodiny, předmět, který předcházel dané hodině apod. • Každá třída je jiná, má tedy i odlišný průběh hodiny. I při nejlépe propracované přípravě dojde k více či méně očekávaným situacím. Z toho plyne, že žádná příprava nemůže být tak dokonalá, aby přesně odhadla průběh vyučovací hodiny. FÁZE UČITELOVY PŘÍPRAVY • 1. Přípravná fáze – vytvoření předběžné představy a stanovení cíle edukačního procesu – výběr a verifikace funkčnosti didaktických prostředků – projekt vyučovací hodiny • Nosnou součástí přípravné fáze je didaktická analýza učiva, která je celkovým završením učitelovy plánovací činnosti. FÁZE UČITELOVY PŘÍPRAVY • 2. Realizační fáze – motivační – expoziční – fixační – diagnostická – aplikační FÁZE UČITELOVY PŘÍPRAVY • 3. Hodnotící fáze – sebereflexe vyučovacího procesu – autoregulace další vyučovací činnosti Příprava na vyučovací hodinu je z větší části myšlenková činnost • Zahrnuje • stanovení výukového cíle • provedení didaktické analýzy učiva a promyšlení poznávacích strategií pro žáky • vypracování scénáře vyučovací hodiny včetně časového rozvržení