Plasty Obsah n Historie plastů, jejich vývoj. n Rozdělení plastů. n Zpracování plastů a jejich využití v různých odvětvích průmyslu. n Plasty jako odpad, vliv na životní prostředí, recyklace, problémy s likvidací. n Využití v pracovní výchově, TV na základní škole. Historie plastů, jejich vývoj n Plasty jsou nejnovějším materiálem, který se používá na obaly a balení. Byly objeveny v 19. století a většina z nich byla využívána pro armádu. n Charles Macintosch v roce 1820 vyráběl vodovzdorné pláště tím, že pokryl tkaninu tenkou vrstvou gumy. n Vinylchlorid, objevený v roce 1835, zaručil vývoj gumárenského průmyslu. n V roce 1839 byl objeven proces vulkanizace, který zlepšil vlastnosti gumy a učinil je odolný vůči teplu i nízkým teplotám. n V roce 1831 byl poprvé destilován z balsového dřeva styrém. n Původní výrobky byly příliš křehké a lehce se rozbily. n Němci zdokonalili výrobní postup a v roce 1950 byl k dispozici pěnový polystyrén. n Tvarované deodorantové zmáčknutelné nádoby byly zavedeny v roce 1947 . n A roku 1958 byly vyvinuty smrštitelné fólie smíšením polystyrénu se syntetickou hmotou. n V roce 1900 byl poprvé získán acetát celulózy z derivátu buničiny a používal se pro fotografické účely. n Celofán vyráběl DuPont v New Yorku od roku 1924, ale komerčně pro balení byl využit až na začátku roku 1960. n V roce 1933 chránily fólie z polyethylénu kabely v ponorkách a v druhé světové válce byly využity pro ochranu radarových kabelů a k balení léků. n Nádoby z polyetylénterftalátu (PET) se staly dostupnými během 80. a 90.let dvacátého století a poprvé vstoupily na trh pro balení nápojů roku 1977. Od roku 1980 je možné do nich balit i horké potraviny. n Současným trendem je použití plastů, které jsou recyklovatelné a mohou se zpětně použít. Rozdělení plastů n Označení plastových obalů: NÁZEV LÁTKY ZKRATKA ČÍSELNÝ KÓD n Polyethylentereftalát PET 1 n Polyetylén (s vysokou hustotou) HDPE 2 n Polyvinylchlorid PVC 3 n Polyetylén (s nízkou hustotou) LDPE 4 n Polypropylén PP 5 n Polystyrén PS 6 n Polybutylen-tereftalát PBT 7 n Polykarbonát PC 8 n Ostatní plasty 9 až 19 n Mezinárodní symboly obalových plastů (PETE se užívá hlavně v USA) Recyklace plastových obalů n Jsou-li plasty recyklovány, jejich vlastnosti mohou být chemicky ovlivňovány a tak může vzniknout zcela nový druh plastu, který se může lišit od původního plastu. Takovým příkladem může být recyklace 2 litrových PET lahví na netkanou či dutou vláknitou (flees) izolaci pro zimní bundy, spací pytle, atd. Hlavní druhy plastů a jejich využití n PET – polyetylentereftalát – používá se jako prvotní surovina pro výrobu lahví na jednorázové i vícenásobné použití. Recykluje se slisováním, rozemletím, zahřátím a takto vzniklá hmota je rozřezána na vlákna. Ta se používá jako zateplovací výplň do pytlů, bund, také se přidávají do koberců, trvanlivých tkanin a sportovních výrobků. n LDPE – Low Density Polyethylen – polyetylén s nízkou hustotou. Používá se pro výrobu různých druhů fólií - umělohmotné tašky, pytle, paletové obaly. Jako druhotný materiál po recyklaci se používá ke stejným účelům a navíc jako příměs při výrobě trubek, žlabů, desek, věder, necek, nádob. n HDPE – High Density Polyethylen – polyetylén s vysokou hustotou. Primárně i sekundárně se používá k výrobě nádob a kontejnerů určených pro mycí a čistící prostředky jako jsou vědra, kanystry, láhve, nádrže, sudy. n Polystyrol a polypropylén – jako prvotní surovina pro výrobu kelímků pro jogurty a jiné mléčné výrobky. Po recyklaci slouží k výrobě kancelářských potřeb, květináčů, květníků a také pro výrobu součástek v elektroprůmyslu a v automobilovém průmyslu. Zpracování plastů n Plasty jsou v našem životě skutečně všudypřítomné: v nábytku, na který sedáme, v kobercích, po kterých chodíme, příborech, kterými jíme, v oblečení, do kterého se odíváme, jejich nové aplikace jsou stále častější. n Některé plastové polymery jsou velmi tvrdé a nepoddajné (kuželkové koule, ochranné sportovní helmy, součásti automobilů, nábytek, atd.). n Zatímco jiné jsou měkké a ohebné (např. pěnové matrace). n Některé polymery jsou tepelně odolné (lepidla, používaná v kosmické technice na raketoplány). n Jiné mohou být snadno roztaveny (mléčné konvice z HDPE). n Další polymery mohou být přetavovány až několikrát na užitečné předměty (termoplasty), zatímco jiné mohou odolávat přetváření teplem (termosety). Všechny tyto rozdílné vlastnosti odvisí od struktury polymerů. Z plastů zpět ropu mikrovlnou technologií Hawk-10 n Proces využívá specifické mikrovlnné záření k extrakci ropy a alternativních ropných produktů z druhotných materiálů . n Technologie je založena na využití pečlivě vyladěných mikrovln. Zařízení nazvané Hawk-10 pracuje s 1 200 různými frekvencemi v mikrovlnném spektru, které působí na uhlovodíkové materiály. n Jakmile je materiál zachycen na odpovídající vlnové délce, část uhlovodíků, z nichž jsou vyráběny plasty a guma obsažené v materiálu, jsou přetvořeny na ropu a výbušný plyn. n Např. z 9,1 kg pneumatik dokáže Hawk-10 vytvořit 4,5 litru dieselového paliva, 1,42 m3 plynu, 1 kg oceli a 3,4 kg uhlové černi. Plasty jako odpad, recyklace n Recyklací plastů se obecně rozumí opětovné využití plastů jednak odpadajících při výrobě, jednak zbývajících po ukončení životnosti výrobků z plastů. Při recyklaci plastů se využívá buď samotný materiál nebo energie, v něm obsažená. Metody recyklace n 1. suché recyklační postupy - tedy bez použití vody nebo rozpouštědel, tření v procesu mletí za sucha, kombinovaný se vzdušným tříděním. n láhve se typově určí a roztřídí, zvlášť PET láhve, polyetylénové láhve od rostlinných olejů a plastové láhve od tekutých detergentů n odstraní se uzávěr a vylije se jejich eventuální obsah, láhev se poseká na malé kousky (ozn. chips) n chipsy procházejí "čistícím separátorem", kde se využije vlivu tření a separace vzduchem n takto lze zpracovat dokonce láhve od rostlinného oleje a detergentů, nedochází k sekundárnímu znečištění odpadní vody n 2. mokré úpravárenské postupy n láhve PET ze sběru jsou vytříděné n poté jsou vpraveny do nožového mlýna se sítem o velikosti ok 14 mm, zkonstruovaného speciálně pro PET láhve n mletí se provádí s vodou, po něm je pomletý materiál přiváděn do frikční pračky n ve frikční pračce dojde k rozvláknění nálepek na celulosu a z největší části i k rozpuštění přítomného lepidla n směs PETu, vody, nečistot a celulosových vláken prochází po šaržích přes tak zvaný pneumatický rozdružovací stupeň n pomocí dmychadla se v odlučovači oddělí prací voda, obohacená nečistotami n následně jsou proprané odřezky PETu odstředěny v odstředivce, suší se horkým vzduchem a jsou přivedeny do zařízení, kde se pytlují do tzv. big-bagů (velkých žoků) n Přednosti mokré metody: n je třeba zdůraznit, že k čištění dochází pouze vodou n nízká spotřeba energie a vody, nízké náklady na čištění prací vody, n bezproblémové sušení fólií různé tloušťky, vyprání papírových etiket a lepidla, n intensivní očištění praného materiálu a tím rovněž žádný obtížný zápach při pozdější výrobě n vysokou využitelnost linky vzhledem k malým nákladům na opravy a tím dlouhým prostojům. n 3. zvláštní skupina (resp. chemická recyklace) n pro některé plasty, zvláště pro silně znečištěný PET je tento způsob díky jeho chemickému složení výhodný n 4. vedle toho lze odpadní PET využít rovněž energeticky, jako palivo v teplárnách, nebo cementárnách, vzhledem k jeho vysoké výhřevnosti n Spalování však není recyklací Plasty - nebezpečí n Podle nejnovějších výzkumů mohou plasty ohrozit život dětí a dokonce i jejich dětí. n Plasty představují skrytý druh nebezpečí. n Působí nenápadně a pomalu. n Mohou poškodit vývoj plodu – mozku, znetvoření a deformace. n Mají nepříznivý vliv na vývoj buněk. n Způsobují nadměrné vyvinutí druhotných sexuálních znaků ( velká prsa u děvčat), vrozené vady močového ústrojí u mužů, rakovinu varlat. Zamoření oceánů plasty n Vody Tichého oceánu – jedno z největších mořských smetišť na světě. Takovéto oblasti se anglicky říká „trash vortex“ – tedy „odpadkový vír“ či „spirála odpadů“. Toto mořské smetiště dosahuje rozlohy Texasu. n Každoročně je na světa vyrobeno zhruba 100 milionů tun plastů, z nichž jen zlomek je recyklován. Kde končí zbytek ? Většina je navezena na skládky. Plasty v oceánech pocházejí z řady zdrojů - jsou součástí běžného komunálního odpadu a vedlejším produktem průmyslu. Pokaždé, když zaprší, smývá déšť všelijaké odpady do kanalizace, kudy se následně dostávají do řek.. Vodní toky je dopraví až do oceánů.V oceánech se působením slunce, větru a mořských proudů rozkládají na malé kousky, které mnoha mořským živočichům připomínají potravu. n Plasty byly nalezeny v žaludcích nejrůznějších organismů, od velryb až po zooplakton. V mnoha případech způsobily smrt, např. albatrosů a mořských karet. Co můžeme učinit MY ? n Všichni neseme zodpovědnost za znečisťování přírody. Pouze společně můžeme zabránit tomu, aby se situace ještě nezhoršila. n Když uvidíte někde povalující se odpadky, seberte je a naložte s nimi tak, aby co nejméně zatěžovaly životní prostředí. n Snažte se co nejvíce využívat recyklačních zařízení a požadujte jejich umístění ve vašem okolí. n Zúčastněte se akcí na úklid řek, potoků a vašeho okolí. n Dávejte pozor, jakým způsobem třídíte odpad. n Snažte se omezit vlastní spotřebu plastů a zredukovat množství odpadů ve své vlastní domácnosti. n Uvědomte si, jakou stopu zanecháváte na životním prostředí. Plasty v pracovní výchově n Svícen z PET lahve n Ustřižené dno PET lahve, vložíme do něj kelímek od jogurtu, naplníme vodou a přidáme různé rostliny( jeřabiny, smrkové větvičky). n Necháme zmrznout, kelímek od jogurtu vyděláme. n Do vzniklého prostoru dáme svíčku a zapálíme. n Děláme v zimě – déle vydrží. Vánoční ozdoby z plastů n Tyto vánoční ozdoby použijeme na výzdobu stromku na náměstí. Každý rok zde pořádáme Vánoční zpívání. Vyrobeno z horního dílu PET lahve. n Andělíčky z kelímků na pivo také použijeme na výzdobu stromku. n Výzdoby oken ve třídě pomocí nafukovacích balonků omotaných barevnými nitěmi a bavlnkami. Plasty v TV n Žáci jsou rozděleni do družstev. Vytvoří větší kruh. Uprostřed kruhu je hromada různobarevných vršků od PET lahví. n Úkolem každé skupiny je po jednom běhat k vrškům,vzít vždy jen jeden vršek. Vítězí to družstvo, které v daném časovém limitu posbírá nejvíce vršků. n Další úkol s vršky – z posbíraných vršků vytvořit barevnou škálu od nejsvětlejší po nejtmavší ( mohou být různé odstíny od jedné barvy). n Následující úkol prověří žáky i z prvouky. Žáci jsou opět v kruhu, uprostřed jsou vršky, každý hraje sám za sebe. Úkolem je donést ty barvy vršků, které má naše vlajka. n Psychomotorika v TV – každý žák má svůj kelímek od jogurtu a tenisový míček. Míček je položen v kelímku ( celý se do něj nevleze ), vyhodí ho, nechá dopadnout na zem a odražený chytí do kelímku. n Obměna: n 1. chytí míček přímo bez odrazu od země. n 2. odráží míček od stěny a chytá ho. n 3. hází si míčky spolužáci s odrazem o zem. n Jeden žák je socha a druhý na něj postupně pokládá kelímky od jogurtu ( asi 8-10 ks). Žák socha může stát, dřepnout si, lehnout a jen vnímá dotyk kelímku. Musí mít zapojeny všechny svaly a nehýbat se, aby kelímky nepopadaly. Literatura n Internet: n http://odpady.plezen-city n IndustryEU-Plasty-EU n PETrecyclingCZ – Metody recyklace, Obalové plasty n www. kamaplast.cz n http://oceans.greenpeace.org n Hermová,S. Psychomotorické hry n Časopis 100 + 1