Moderní koncept města Služby - maloobchod Obsah přednášky * Obchod * Základní pojmy * Typologie obchodu * Vývoj maloobchodu * Současné trendy v maloobchodu * Vývoj maloobchodu ČR po roce 1989 Geografie obchodu Základní pojmy * Obchod = činnost a instituce * Obchod jako činnost – představuje činnosti zahrnující nákup a prodej zboží. * Obchod jako instituce – představuje subjekty zabývající se převážně obchodem. Základní pojmy * Obchod zahrnuje dvě oblasti: * Obchod spotřebním zbožím (tzv. B2C, bussines-to-consumer) – soubor zboží určené pro konečného spotřebitele. * Obchod zbožím pro další podnikání (tzv. B2B, bussines-to-bussines) – provozují kromě obchodních firem i výrobní podniky (např. dceřiné spol.). Dělení obchodu * Dle distribuce: * Velkoobchod (Wholesale trade) – podnik (činnost) nakupující zboží ve velkém a ve velkém jej prodává maloobchodníkům a dalším subjektům. * Maloobchod (Retail trade) – podnik (činnost) nakupující zboží od velkoobchodu či výrobce a jeho prodej konečnému spotřebiteli. Velkoobchod * Druhy velkoobchodu u spotřebního zboží: * Dodávkový (skladový) – zásoby se udržují na skladě a zboží se rozváží na základě objednávky. * Agenturní-traťový – není fyzický pohyb zboží přes vlastní sklad, ale organizuje dodávky přímo z výroby či od jiných velkých dodavatelů přímo odběratelům. * Samoobslužný – systém Cash & Carry – menší odběry zboží vlastním autem zákazníka. Největší – Metro (Německo). Velkoobchod * Druhy velkoobchodu u spotřebního zboží: * Regálový – dohoda mezi veloobchodníkem a maoobchodníkem o tom, že MO bude na riziko VO prodávat ve vymezené části prodejny (regály) sortiment, který VO dodá. Výtěžek je dělen mezi subjekty. * Prodejní sklady – prodej pro živnostníky, MO, velké firmy i pro konečného spotřebitele. Maloobchod (retailing) * Dlouhou dobu spojován s drobným podnikáním. * Růst po 2. sv. v. progresivním způsobem. * Faktory růstu: * Růst příjmu obyvatel * Proces nákupu a prodeje je určován odběratelem „Retailing je mezinárodně chápaný maloobchod plně vybavený celým logistickým zázemím a vysoce kvalifikovaným informačním systémem s profesionálním managementem“ (Cimler, 1998) Maloobchod (retailing) * Maolobchodní činnosti lze rozdělit do dvou skupin: • MO realizovaný v síti prodejen – většina MO činností, představuje ve vyspělých zemích až 90% všech MO činností. • MO realizovaný mimo prodejní síť (non store retail) – malý podíl MO činností. Maloobchod v síti prodejen * Potravinářský MO – obchoduje převážně potravinami. řadíme sem běžné prodejní jednotky prodávají i malý podíl nepotravinářského zboží, tj. zboží denní a občasné spotřeby. * Nepotravinářský MO – široká škála sortimentů i provozních typů. Členění na specializované a despecializované obchody. Vývoj však směřuje i univerzálnosti. Maloobchod mimo síť prodejen * Prodej v automatech – doplňkový prodej (nápoje, potraviny, cukrovinky aj.). Dostupné non – stop bez pracovní síly. * Přímý prodej – prodejci přicházejí do bytu za zákazníkem. Prodejce je adresná osoba, která vyřizuje i reklamace a udržuje kontakt se zákazníkem. * Přímý marketing – různé druhy dodávkového a zásilkového obchodu do bytu zákazníků formou katalogů (dnes především internetový obchod). Instituce – provozní jednotky obchodu • Specializované prodejny • Úzce specializované prodejny • Smíšené prodejny • Plnosortimentní obchodní domy • Specializované obchodní domy • Superety • Supermarkety • Hypermarkety • Specializované velkoprodejny • Diskontní prodejny Specializované a úzce specializované prodejny * Specializované prodejny – sortiment zboží je úzký a hluboký. * Úzce specializované prodejny – sortiment je výrazně úzký a velmi hluboký – je spojen se škálou potřebných služeb. * Orientace na nepotravinářské zboží. * Cenová hladina u těchto prodejen bývá vyšší. * Nároky na odbornost personálu. * Lokace v městských centrech, regionálních nákupních centrech. Specializované a úzce specializované prodejny Smíšené prodejny * Sortiment zahrnuje potravinářské i nepotravinářské zboží, je mělký, jde většinou o zboží běžné spotřeby. * Malý charakter poptávky. * Lokace především na venkově a v okrajových částech měst. * Důraz na blízkost zákazníka. * Vyšší ceny. Smíšené prodejny Superety * Small Neighbourdhood Market, Small supermarket * Samoobsluha potravin širokého sortimentu, nabízí i nepotravinářské zboží denní spotřeby. * Prodejní plocha 200 – 400 m^2. * Důraz na blízkost zákazníka. * Samostatná prodejna. * Lokace na letištích, nádražích, odpočívadlech dálnic, čerpací stanice apod. Superety Supermarkety * Velkoprodejna s plným sortimentem potravin a základními druhy nepotravinářského zboží. * Samoobsluha potravin doplněná o obslužné úseky. Převažují potraviny, nižší podíl průmyslového zboží. * Prodejní plocha 400 – 2 500 m^2 * Počet položek (druhů) zboží – 5 – 10 tis. Kč. * Výhody – široký výběr, samoobsluha, pultový prodej čerstvého zboží. * Lokace – regionální nákupní centra, dopravní uzly, samostatné prodejny. Supermarkety Hypermarkety * Větší zastoupení nepotravinářského zboží. Výhradně samoobsluha. * Obří halové prodejny často stavěné na zelené louce. * První HM – Carrefour ve Francii – 1963. * Prodejní plocha 2 500 – 15 (20) tis. m^2 * Lokace – okraje měst v suburbání zóně. Hypermarkety Plnosortimentní obchodní domy * První ve Francii v pol. 19. století. ^* Prodejní plocha 5 – 15 (20) tis. m^2 ^ * Široký a hluboký sortiment zboží „pod jednou střechou“. * Místy až 200 tis. položek. * Lokace – centra měst a regionální nákupní centra, kde tvoří tzv. magnety. Plnosortimentní obchodní domy Plnosortimentní obchodní domy Specializované obchodní domy * Nepotravinářské zboží, nejčastěji odívání. ^* Prodejní plocha min. 1 500 m^2 ^ * Kombinovaná forma prodeje – pultový prodej, volný výběr i samoobsluha. * Lokace – centra měst, okraje čtvrtí a obvodová vybavenost a regionální nákupní centra. Specializované obchodní domy Odborné (specializované) velkoprodejny * Sortiment velkých ucelených souborů nepotravinářského zboží, zejména druhy s velkou obrátkou. * Samoobslužná forma prodeje. * Nižší provozní náklady a nižší cenová hladina. ^* Prodejní plocha od 600 do několika tis. m^2 ^ * Lokace – okraje měst v suburbání zóně. Odborné (specializované) velkoprodejny Diskontní prodejny * Není stabilní sortiment zboží, nabízejí zboží, po kterém je právě poptávka. * Samoobslužná forma prodeje, zboží přímo z palet a stohů. * Nižší provozní náklady a nižší cenová hladina. * Objekty prodejen jsou jednoduše řešené a striktně účelové. Zřizovány na levných pozemcích v okrajových částech měst. Vybavení – regály, palety aj. Chybí výkladní skříně a průhledy do místností. * Zboží je nakupováno ve velkém přímo u výrobců * Prodejní doba prodloužená, provoz i o víkendu. Diskontní prodejny Lidl Nákupní centra * První centra v USA v 50. letech 20. st. Největší v současnosti jsou v USA a Kanadě. * Obsahují super-, hypermarkety a obchodní domy. Plochy pro zábavu a uspokojení. Plochy jsou pronajímány. Orientace na zákazníka. * Vnitroměstská NC – lokace v centru měst a vnitřním městě. * Okrajová NC – vznikají na perifériích měst, dostatek plochy pro rozvoj. Nákupní centra Nákupní centra Geografická organizace maloobchodu * Základem je provozní jednotka a konečný spotřebitel. * Souborem – maloobchodní síť. * Stacionární MO síť – síť pevných stanovišť obchodně provozních jednotek fungující po celý rok – předmět geo výzkumu. * Ambulantní MO síť – tvořena jednotkami používanými pro nabídku při výkyvech poptávky (např. v rekreačních zónách, masových akcích apod.). Doplňuje stacionární síť. Geografická organizace maloobchodu * Pro prostorové uspořádání MO sítě v sídelních útvarech platí tři principy jejího formování: * Relativní rovnoměrnost utváření a koncentrace MO sítě * Stupňovitost MO vybavenosti * Komplexnost MO vybavenosti Stupňovitost MO vybavenosti * Souvisí s hierarchií frekvence uspokojování potřeb obyvatelstva zbožím denní, časté a občasné poptávky. * Stupňovitost lze chápat jako hierarchii středisek MO vybavenosti nebo jako vnitřní strukturu jednotlivých sídel, zejména měst. Stupňovitost MO vybavenosti * Okrsková vybavenost – základní vybavenost nabídkou zboží denní spotřeby a velmi časté poptávky. Lokace u zastávek MHD nebo u hlavních tahů pěší frekvence. * Obvodová vybavenost – uplatnění ve větších městech. Dolní hranice obsluhy obyv. je 10 – 20 tis. Lokace s ohledem na docházkovou vzdálenost. * Čtvrťová vybavenost – jednotky ve velkoměstech při velkých vzdálenostech do centra. Prodejny – obchodní dům, spec. obch. dům či hypermarket. * Centrální vybavenost – centrum uspokojuje i jeho spádové území. Prodejny – obchodní dům. www.vltava.cz Současné trendy v maloobchodě Koncentrace obchodu * Rozšiřování firem a provozních jednotek v prostoru. * Větší efektivnost provozních jednotek. * Koncentrace obchodních struktur – růst podílu prodejů realizovaných velkými firmami (TOP 5, 10). * Koncentrace provozních jednotek – růst průměrné velikosti provozních jednotek. Základem je racionalizace provozu velkých obchodních řetězců. Koncentrace obchodu * Dominance – základ projevu koncentrace, existence národních a nadnárodních firem. Ovlivňuje portfolio výrobců. * Diverzifikace – zaměření na určitý druh zboží, nevyvíjí širokospektrální činnosti. Nástroje koncentrace obchodu * Vývoj spěje k určitým standardům koncentrace. * Rozvoj diskontu – tzv. princip „levných cen“ . Rozvoj v Evropě v 60. letech 20. st. * Privátní značky – smyslem je udržet si věrnost zákazníka. * Věrnostní karty – navázání vyšší vztahu se zákazníkem. Internacionalizace obchodu * Vyjadřuje geo rozpínavost retailingových společností. Rozvoj v 70. letech 20. st. * Domácí trh pro růst je malý => expanze. * Důsledek změny chování spotřebitelů a příznivého klimatu globalizace. * Při rozšiřování aktivit se uplatňují následující strategie: Multinacionální, globální a transnacionální. Integrace v obchodě * Vysoce integrované firmy – velké společnosti s velkým počtem provozních jednotek. • Společnosti obchodních domů (nejstarší) • Filiálkové společnosti (super-, hypermarkety, specializované domy) • Zásilkové obchodní domy • Spotřební družstva • Vše se zajišťuje na centrální úrovni (nákup, skladování, logistika, marketing atd.) Integrace v obchodě * Obchodní kooperace – sdružení menších provozních jednotek za účelem dosažení všech výhod. * Kooperace – vertikální (družení sleduje pohyb zboží, jde o koncentraci na principu dodavatel – odběratel) a horizontální (spolupráce obchodních firem v určité lokalitě za účelem zvýšit přitažlivost nákupního místa). Vertikální kooperace: • Nákupní družstva • Dobrovolné řetězce • Franchisingový řetězec – dodavatel poskytuje za úplatu partnerovi právo nabízet a prodávat zboží za použití značky. • Nákupní centrála Maloobchod v ČR po roce 1989 Časové etapy transformace MO v ČR *1. etapa – atomizace (1. pol. 90. let 20.st.) *2. etapa – internacionalizace (od 2. pol. 90 let 20 st.) Atomizace * Dynamický rozvoj nových obchodních jednotek, především ve venkovském prostoru začaly vyplňovat mezery v občanské vybavenosti. * Ve městech byla rekonstruována stávající síť větších prodejen (samoobsluhy, obchodní domy). * Kromě tuzemských firem se na tomto procesu podílely již některé zahraniční společnosti (Julius Meinl, Ahold, Delvita). * Prodejní plocha v roce 1989 3,5 mil. m^2 ; v roce 1998 již přes 7,1 mil. m^2 Internacionalizace * Rozsáhlá investiční aktivita zahraničních firem na rozvoji tuzemské obchodní sítě. * Mezi nejaktivnější patřily německé společnosti Globus, Metro, Tengelmann, Rewe a Schwarz. * Kromě nich je v českém obchodě zastoupena většina rozhodujících evropských obchodních řetězců. * Ryze česká firma kapitálově nezávislá na zahraničí se mezi desítkou největších obchodních společností nevyskytuje. * První zahraniční řetězce – Ahold a Delhaize le Lion. Vývoj v sítích Spotřební družstva * Svaz českých a moravských spotřebních družstev. * Jednotnou značka COOP. Regionálně vystupují pod značkou Jednota a Konzum. * Skupina COOP sdružuje 59 spotřebních družstev, která zaměstnávají šestnáct tisíc lidí. * COOP DISKONT – diskontní prodej * COOP TUTY - nabízí potraviny a nepotravinářské zboží denní potřeby. * COOP TIP - Prodej čerstvého zboží, rozsáhlý sortiment a pohodlný nákup. * COOP TERNO - velkoplošné prodejny * COOP STAVEBNINY - sortiment stavebnin a doplňkových druhů zboží. Spotřební družstva Současnost (2008) Současnost (2008) ^* 206 nákupních center s plochou nad 5000 m^2 ^ * V pasážích 206 nákupních center mají největší zastoupení obchody s oděvy a textilem (1111), za kterými s velkým odstupem následují prodejny s obuví a koženým zbožím (406) a prodejny nabízející klenoty, hodinky a dárky (332). Současnost (2008) Úkol • Zjistěte v místě bydliště jaké typy provozních jednotek se zde nacházejí. • Vyberte si jednu z provozních jednotek a zjistěte násdující údaje: • Kdy zahájila činnost? • Jaký typ zboží nabízí? • Kolik cca položek zboží nabízí? • Jakou má provozní jednotka rozlohu?