8
Plavební kanál
Stavba byla zahájena v roce 1789, kdy byl postaven 29,3 km dlouhý úsek od potoka Zwettelbach k potoku Rakovka, který ústí do Vltavy u obce Hory. V roce 1791 byl kanál prodloužen kJezernímu potoku, který vytéká z Plešného jezera, z něho byla vypouštěna voda potřebná pro plavbu. V roce 1793 bylo koryto kanálu prodlouženo až k Jelenímu potoku u osady Jelení. Tam končil "starý" kanál dlouhý 39,9 km; kanál byl u dna široký 1,5 - 2 m a na horní hraně 3,5 - 4 m, průměrně hluboký 1 m, mohla se jím plavit polena dlouhá až tři stopy (do 94 cm). Na hladký průběh plavení dohlíželo okolo 200 lidí. Na místě křížení Jezerního potoka s korytem kanálu byl postaven památník a (Rosenauerova) kaplička jako poděkování za zdárné dokončení první části stavby.
Úspěšný odbyt podnítil rozvoj těžby dřeva v šumavských lesích. Tehdy vznikly nebo rostly vesnice jako Huťský Dvůr, Nová Pec, Jelení Vrchy, Stožec, Nové Údolí atd. "Nový" kanál od Jeleního potoka pod Třístoličník se 419 m dlouhým tunelem byl postaven 1821-1822, první plavení 1824.
Zlatá stoka je mistrovským dílem Štěpánka Netolického. Jde o umělý kanál, vystavěný v letech 1505-1520, ve většině délky uměle vyhloubený, částečně však vedený i v uměle navršeném zemním valu a zajištěný proti unikání vody. Vedení a podoba stoky jsou neměnné už přes pět století. Byla sice opuštěna její funkce zásobování přilehlých měst pitnou vodou a také poslední plavení dřeva proběhlo už v roce 1937, dodnes ale zabezpečuje cirkulaci vody mezi jednotlivými rybníky na Třeboňsku, okysličování vody a výměnu živin, nezbytných pro chov ryb.
Při nedostatečném množství vody v rybnících dochází ke zhoršování podmínek pro chov ryb. Tyto problémy pomáhá překonávat právě Zlatá stoka, která již téměř pět století v celé své délce 47,8 km přivádí vodu z řeky Lužnice jednotlivým rybníkům. Svůj název "Zlatá" dostala v průběhu staletí právě pro svůj význam a jedinečnost. Po celý rok přivádí vodu pro sádky, doplňuje vodu v rybnících, ale zároveň ji v období výlovů odvádí. Naprostou nezbytnost prokazuje Zlatá stoka v zimě, kdy okysličená voda umožňuje přežití ryb pod ledem.
Hydrologické poměry České republiky
základní znaky hydrografické sítě ČR
1. hlavní evropské rozvodí - trojný bod = Kralický Sněžník - styčný bod všech tří úmoři
a) Severní moře
b) Baltské moře
c) Černé more
2. vodní režim je určen chodem počasí (srážky a výpar), 1/3 odteče - 2/3 se vsáknou, vypaří, srjotřebuií rostlinstvem
povrchový odtok : sklon svahů, mocnost zvětral in, typ či druh půd, vegetační kryt, člověk
specifický odtok: nejnižší v rovinách a nížinách, největší - Šumava, Krkonoše, Jizerské hory, Hrubý Jeseník a Beskydy toky transportu/jí plaveniny i splaveniny
3. za poslední dvě století zkrácena říční síť asi o 4 500 km
4. převládají horní úseky toků v nižších pohořích    malé možnosti energetického využití
5. do 12. století přirozený režim toku řek, poté naprirnování toků člověkem
systém LABE
1. pramen v Krkonoších - Labská louka (1384 m n.m.)
2. 379 km dlouhý, průměrný průtok na hranicích 308 m3.s_1
3. hydrografická síť je věj íro vitá ho typu
4. nevyrovnaný spád horního toku    vodopády: Labského dolu a Obřího dolu (tektonicky podmíněné, rozdílná odolnost hornin, glaciální geneze - stupeň karu)
5. 7 přítoků s plochou povodí větší než 1000 km2
3 pravostranné: Jizera (v Brandýse n/L), Cidlina (Nymburk), Ploučnice (Děčín)
4 levostranné: Orlice (Hradec Králové), Vltava (Mělník), Ohře (Litoměřice), Bílina (Ústí n/L)
Vltava: Teplá a Studená Vltava, Malše, Lužnice s Nežárkou, Otava, Sázava,
Berounka s
Mží; Vltavská kaskáda: Lipno, Orlík, Kamýk, Slapy, Vrané
6. 3 přehrady: Labská, Les Království (Dvůr Králové n/L), Strekov (Ústí n/L)
systém MORAVY
1. pramen v celku Kralického Sněžníku (1380 m n.m.)
2. 358 km dlouhá, průměrný průtok na soutoku s Dunajem 120 m3.s_1
3. přítoky z Hrubého Jeseníku mají ráz bystřin - Křupá, Braná, Desná
4. přítoky: Moravská Sázava, Třebůvka, Oskava, Bystřice, Bečva, Moštěnka, Rusava, Olšava, Dyje s Jihlavou a Svratkou (Svitava)
5. meandrující úseky v Litovelském Pomoraví
systém ODRY
1. 4 základní oblasti:
SV Morava
Jesenický výběžek (Osoblaha, Bělá)
Broumovská vrchovina (Stěnava)
Frýdlantsko a Šluknovsko (Lužická Nisa, Smědá)
2. pramen ve voj. Prostoru Libavá na J V svahu Fidlova kopce (633 m n.m.)
3. na území ČR vytváří Odra 2 tektonicky podmíněné zákruty
4. 120 km dlouhá, průměrný průtok na hranicíďi43 m3.s"L
5. přítoky: Opava s O pávicí a Moravicí, Ostravice s Moravkou, Olše
Vodní kanály v ČR
Schwarzenberský plavební kanál - propojuje Vltavu s Dunajem, splavovaní dřeva ze Šumavy do Vídně, 1775
Zlatá stoka - napájení rybníků na Třeboňsku
Opatovický kanál - vybudován Perštejny k napájení rybníků
BaťiW plavební kanál - mezi Otrokovicemi a Rohatcem, k dopravě lignitu
Jezera
1. ledovcového původu - Šumava (Černé, Čertovo, Černé, PrášiIské, Laka), Krkonoše (Mechové jezírko)
2. říčního pflvodu - tok Dyje př. Květné j., rychle zanikají
3. hrazená sesuvem - Mladotické jezero (Střela, při těžbě pískovce), Vsetínské vrchy
4. krasová jezera - Hranické jezírko; pseudokrasová jezera: př. Mořské oko u Pusteven
5. rašelinná jezera - Velké a Malé Mechové Jezírko, Velké jeřábí jezero (Krušné hory)
6. antropogenní jezero - Kamencové jezero u Chomutova
Vodní nádrže
—* rybníky, vodní nádrže
RYBNÍKY
1) Kladrubská listina    1115 nejstarší dochované záznamy o budování rybníků
2) Karel IV. —> Velký Dokeský rybník (Máchovo jezero
3) Nej větší rozmach ve 14. a 15. století
4) V 17. století rušení —* konkurence dovážených ryb, snaha získat více zemědělské pfldy
5) Vznik rozsáhlých rybničních soustav
1. Třeboňská rybniční soustava
- Rožmberk (Lužnice) —* neirozsáhleiší
- Horusický rybník
- rybník Dvořiště —► největší objem
2. Hlubocká rybniční soustava
- Bez d řev (Perštejni)
- Dehtář
3. Žďárská rybniční soustava
- Velké Dářko, Malé Dářko
4. Dokeská oblast
- Velký dokeský rybník
5. Tovačovské rybníky
- Hradecký, Zámecký, Skašov
6. Led nicko-valtická oblast
- Nesyt
PŘEHRADNÍ NÁDRŽE Podle funkce:
1.)   zdroj pitné vody
—* Vír (Svratka), Želivka =Švihov (Želivka), Kružberk, Slezská Harta 20   zdroj vody pro průmysl
—► Hněvkovice (pro JETE), Dalešice (Jihlava), Žermanice (Lučina)
3. )   hydroeriergetické přehrady
-» Dalešice, Dlouhé stráně, Štěchovice
—* přehrady s vodními elektrárnami: Lipno 1,11, Orlík (největší V), Kamýk, Slapy, Vrané
4. )   regulace průtoků
—► zejména v horských oblastech,př. Harcov (ochrana Liberce) 4.) zavlažování
-» Rozkoš, Nové Mlýny
Pod povrchové vody
vody prosté    <   lg/l  <     vody minerální Prosté vody
1. Česká křídová tabule
2. Broumovská vrchovina, Děčínská vrchovina
Minerální vody
1. Podkrušnohorská zřídelní oblast
Františkovy Lázně - max. mineralizace 23g/l, sirné prameny
Mariánsko-lázeňská oblast - max. mineralizace 12g/l, 40 pramenných studených kyselek Karlovarská oblast - údolí říčky Teplé, vytváří se chemickou sedimentací aragonitový krunýř, horké vody - Vřídlo (73°C) Doupovské hory
Jáchymovsko - radioaktivní teplé minerální vody
2. Frýdlantsko
Jizerské hory, Lázně Libverda
3. Hra decko- pardubic ká oblast
Janské Lázně - nejstarší Lázně Bolidaneč
4. Jesenicko
Velké Losiny (sirné prameny), Lázně Bludov, Lázně Jeseník (Priessnitzovy lázně), Karlova Studánka
5. střední Morava
Teplice nad Bečvou, Horní Moště n ke