Krajina a její vlastnosti 1.Struktura krajiny ž Struktura krajiny žKolejka: Struktura je dána vzájemným poměrem a uspořádáním stavebních součástí krajiny a charakterem vztahů, resp. vazeb mezi nimi. žJe základní rozlišovací a definiční vlastností každé krajiny. žSložitost struktur je rozmanitá jak v přírodní, tak v kulturní krajině. ž Struktura žVe struktuře rozlišujeme: — stabilní složky a prvky ( tvoří tzv.invariant) —Proměnné složky a prvky ž ž Struktury - ČLENĚNÍ — Prostorová struktura,funkční struktura a časová struktura ž ž —Přírodní, ekonomická, humánní, duchovní struktura Funkční struktura žfunkční struktura - souvisí s mechanismem fungování krajiny. Je dána rozmístěním a rolemi stavebních bloků krajiny Funkční struktura – funkce krajinných jednotek žjsou zdrojem energie nebo hmoty pro jednotky jiné, žmají schopnost akumulace hmoty a energie, žplní roli startéru pro určité pochody apod.. ž Smysl fungování krajiny 1.zachování krajinného systému — cestou její vnitřního přizpůsobení na změněné vnější podmínky, —i vytvořením „filtru“ oslabujícího vnější vlivy, —změnou vnějšího faktoru do „méně škodlivé“ formy 2.postupné přizpůsobování se vnějším poměrům, které, pokud jsou „trvalé“, podmíní změnu invariantu a vznik nové krajiny evolucí Časová struktura žvyplývá ze změn vlastností struktury v čase, ale bez jejího změny invariantu žtypická posloupnost charakteristických stavů krajinné jednotky Časová struktura žČR je charakteristické střídání čtyř ročních období. Pro každé z nich je typická posloupnost singularit (např. „zmrzlí“, „Medardova kápě“, „svatá Anna“, „babí léto“, vánoční obleva a další) a s nimi spojených procesů. Jejich opakování udržuje krajinu ČR a představuje nutný základ časové struktury jako součásti invariantu. ž Časová struktura žObdobí, kdy ž„krajina usíná“ „Krajina spí“, „krajina se probouzí“, „krajina kypí životem“ ž žMedardova… žSvatá Anna…. žBabí… žVánoce Časová struktura žPro krajinu ČR je charakteristické střídání čtyř ročních období. žPro každé z nich je typická posloupnost jedinečných stavů singularit (např. „zmrzlí“, „Medardova kápě“, „svatá Anna“, „babí léto“, vánoční obleva a další) a s nimi spojených procesů. Časová struktura krajiny ČR žopakování stavů udržuje krajinu ČR ž představuje nutný základ časové struktury a je součásti invariantu ž žZ toho plyne, že…. ž Časová struktura kulturní krajiny žpravidelné opakování lidských aktivit udržuje mozaiku využití ploch kulturní krajiny ž Typické procesy udržují venkovskou zemědělskou krajinu, jiné krajinu městskou, průmyslovou, rekreační apod. Změna invariantu – přebudování struktury žKrajiny vedle sebe existují v různém stadiu vývoje s různě stabilní strukturou Cyklus přebudování struktury žAktivizace struktury žTvorba žStabilizace žKomplikování žRozrušení žZjednodušení Různá míra stability krajiny Gs mladé Gs. zralé Gs staré Provázanost aspektů žProstorový, funkční a časový aspekt struktury (prostorová, f. a č. struktura) jsou vzájemně a neoddělitelně provázány žOdděleně je pouze popisujeme pro lepší pochopení žkrajin je tolik typů, kolik je typů struktur Struktury krajiny ž1. Přírodní (neboli primární) strukturu - propojených přír. složek (komponent: voda, vzduch, horniny a zeminy, reliéf, energie, půda a biota) ž2. Ekonomickou (sekundární) strukturu -.systém složený z forem využívání ploch v krajině člověkem (land use, resp. land cover), uspořádané plochy lesa, orné půdy, luk a pastvin, zástavby různého určení, trvalých kultur a mnoha dalších žterciární struktura – TVOŘÍ rozmanitými v prostoru lokalizovanými společenskými a individuální zájmy, limity a rozvojovými motivy, ale také i demografickými a sociálními parametry území. Zájmy sahají od rozličných ochranářských opatření až po legislativní, technologická, environmentální či vlastnická omezení, zatímco "nad nimi stojí" rozličné sociálně politické motivy či tradice. žDuchovní (neboli kvartérní) strukturu - pod níž lze chápat symbolicky "genius loci" krajiny daný jak imaginárními, tak skutečnými událostmi (bojiště, pobyty významných osobností, pověsti, hudba, pohádky apod.). ž Struktura současné kulturní krajiny StMGeoSys C:\kolejka\obrazky\habitat\stmluse.jpg C:\kolejka\obrazky\habitat\limity.jpg Typy struktury: 1.Přírodní – primární 2.Hospodářská – sekundární 3.Humánní – terciérní 4.Duchovní 5. 5. Přírodní struktura krajiny žProstorová struktura: žvertikální struktura složek MODEL1a rezy_col Závislostní pyramida složek krajiny ž žBiota – nejproměnlivější indikátor žPůda žVoda žzvětraliny žReliéf žKlima žGeologická stavba – nejstabilnější, pozadí Přírodní struktura krajiny žAspekty: Prostorový žÚzemní stavba = horizontální struktura ž 1IntegrNatu každá stejnorodá krajinná jednotka má jedinou vertikální strukturu Přírodní struktura krajiny žAspekty: Časový žPosloupnost stavů = sebezáchova krajiny a současně směřování k neodvratné změně. ž Snytko_model_col Roční období, povětrnostní singularity, části dnes Ekonomická struktura krajiny žAspekty: Prostorový žMozaika využití ploch = land use ž ž dedictvi Aspekt časový: Sezónní aktivity člověka Aspekt funkcionální: Role plochy v hospodářství Humánní struktura krajiny žAspekty: Prostorový žProstorové rozmístění zájmů a omezení = sociální a rozvojové limity D:\cast2\Obrazky\Telc\T3limit.bmp zájmy státu (příroda, infrastruktura) regionální a obecní zájmy (voda) investiční zájmy a limity, stavební uzávěry individuální zájmy technická a technologická omezení 2.Hranice krajiny ž ž hranice žKrajina je jednotou spojitosti i nespojitosti – při detailním pohledu se rozpadá na menší systémy žHranice je projevem vnitřní nespojitosti žHranice je tím výraznější, čím je více rozdílů v parametrech oddělovaných krajin ž Zjišťování krajinných hranic žInterpolací – střed mezi dvěma str. žExtrapolací – odhad,kam až sahá vlastnost žVýběrem nejvýraznější komponenty např. podle bioty 3. Relativní homogenita žKrajina (gs.) se nadané rozlišovací úrovni vyznačuje vnitřní stejnorodostí ve faktorech, na základě kterých byla vymezena ž žentropie – míra rozrůzněnosti 4. Geneze, vznik žGs. Vzniká po změnách vnějších faktorů, které vedly k rozrušení původní struktury a změně invariantu žVznik — evolucí - oteplování, zkulturňování, vrásnění — revolucí – vyzdvižení kry, sesuv, sopečná činnost