1 PedF, katedra geografie 1 Politická geografie Svět po 2. světové válce Vytváření mezinárodních organizací 3.11.2008 PedF, katedra geografie 2 Poválečný vývoj Německo a Rakousko rozděleno do 4 okupačních zón. Odsun obyvatelstva z východní Evropy (až 12 milionů Němců). Francie a Itálie ­ 1947 ­ odsun komunistů z vlády. Sovětský svaz si vedle někdejšího východního Polska podržel přímou kontrolu nad pobaltskými státy Litvou, Lotyšskem a Estonskem a nad dříve rumunskou Besarábií, k čemuž získal československou Podkarpatskou Rus. Bipolární rozdělení světa ­ Západní a východní blok (Spojené státy x SSSR). V Řecku občanská válka (královská vojska x komunisté). 3 2 PedF, katedra geografie 4 Poválečný vývoj Čína ­ občanská válka (nacionalisté x komunisté) ­ Mao Ce-tung Čínská lidová republika - 1949. Vůdce Kuomitangu generál Čankajšek se stáhl na ostrov Tchaj-wan. Korejská válka (1950 ­ 1953) ­ Severní x Jižní Korea. Severní část ,,lidově demokratický režim" - Kim Ir-Sen. Jih ­ 1948 demokratické volby - Li Syn Man. Vietnam (Indočína) ­ v srpnu 1945 vyhlášena Vietnamská demokratická republika - Ho Či Min ­ rozdělení na dvě části ­ Sever komunistický a Jih s podporou USA - Ngo- Dinh ­ Diem. Dekolonizace zemí => vznik nových států (Izrael 1948, Indie 1947, Pákistán 1956). Podpora USA zemím (Turecko, Řecko) a v Asii (Tchaj-wan, Jižní Korea). Studená válka Konflikt mezi národy, který nezahrnuje vojenské akce, ale je zaměřen především na akce ekonomické či politické. 1947­1991 mezi Spojenými státy a jejich spojenci sdruženými v NATO na jedné straně a Sovětským svazem. Už od roku 1945 napětí mezi Sovětským svazem a USA neshody o osudu poraženého Německa, vztah k Francii a osud Polska ­ Jaltská konference (únor 1945). Ve snaze o zachování mezinárodního míru vytvořili v roce 1945 Spojenci Organizaci spojených národů. Rozdělení poválečné Evropy na zájmové sféry USA a západních spojenců a SSSR. PedF, katedra geografie 5 Studená válka Počátek - svržení atomové pumy na Japonská města Nagasaki a Hirošima a projev amerického prezidenta Harry S. Truman 12. března 1947 -> nový směr zahraniční politiky USA Trumanova doktrína. V roce 1948 přišla Amerika s nabídkou ekonomické obnovy zničeného evropského hospodářství = Marshallův plán. Československo ­ na hranicích rozdělení zemí ­ tzv. železná opona. Reakce USA na Studenou válku = založení NATO. Reakce Sovětského svazu = Varšavská smlouva. Studená válka končí rozpadem SSSR počínajícím v druhé polovině 80. let a definitivním na přelomu 80. a 90. let. PedF, katedra geografie 6 3 OSN (UNO) založena 26. června 1945 v San Franciscu na základě přijetí Charty OSN. Charta OSN ­ základní dokument, přijetí 51 členy (včetně ČSR), charakter mezinárodní smlouvy. oficiálně vznikla 24. října 1945, kdy byla Charta ratifikována Čínou, Francií, Sovětským svazem, USA, Velkou Británií a většinou ostatních signatářských zemí. První Valné shromáždění OSN se konalo 10. ledna 1946 v Londýně. Hlavní sídlo v New Yorku, dále v Ženevě a Vídni. V červnu 2006 měla 192 členských států. PedF, katedra geografie 7 Cíle Udržovat mezinárodní mír a bezpečnost; rozvíjet mezi národy přátelské vztahy založené na respektování zásad rovnoprávnosti a práva na sebeurčení národů; spolupracovat při řešení mezinárodních ekonomických, sociálních, kulturních a humanitárních otázek a podpoře základních lidských práv a svobod; být centrem pro koordinaci kroků, které národy podnikají v zájmu dosažení těchto společných cílů. PedF, katedra geografie 8 Valné shromáždění a generální tajemník V čele Valného shromáždění stojí předseda a 21 místopředsedů. Projednává všechny otázky, které jsou spojené s Chartou OSN, také projednává zprávy jednotlivých dalších hlavních orgánů a volí jejich členy. Generální tajemník - mluvčí všech obyvatel světa. Od 1. ledna 2007 - Ban Ki-moon. PedF, katedra geografie 9 4 Rada bezpečnosti OSN Nejmocnější orgán OSN. 15 členů - Pět členů jsou tzv. stálí členové se zvláštními pravomocemi, zbylých 10 členů (nestálí členové) je voleno Valným shromážděním OSN na dvouleté období. Aktivity: zachování míru ve světě řešení sporů úprava zbrojení používání sankcí vůči narušiteli podnikání vojenských akcí proti agresoru navrhuje kandidáta na generálního tajemníka spolu s valným shromážděním volí soudce mezinárodního soudního dvoru předkládá zprávy o svojí činnosti valnému shromáždění PedF, katedra geografie 10 Rada bezpečnosti OSN Stálí členové: Čínská lidová republika Francie Rusko USA Spojené království Nestálí členové: Belgie, Burkina Faso, Chorvatsko, Indonésie, Itálie, Jihoafrická republika, Kostarika, Libye, Panama, Vietnam PedF, katedra geografie 11 Mezinárodní soudní dvůr Sídlo v nizozemském Haagu. Řeší spory mezi členskými státy a předává OSN a jejím specializovaným organizacím odborné posudky. Statut je určen Chartou OSN. Soudních procesů se mohou účastnit a své spory mohou soudu předkládat pouze státy. Soud tvoří 15 soudců volených v oddělených hlasováních Valným shromážděním a Radou bezpečnosti. Předsedkyně - Rosalyn Higginsová (Velká Británie). PedF, katedra geografie 12 5 Další orgány OSN Ekonomická a sociální rada OSN ­ ECOSOC Poručenská rada OSN Sekretariát, v jehož čele stojí generální tajemník OSN PedF, katedra geografie 13 Odborné organizace OSN Organizace pro výchovu, vědu a kulturu - UNESCO Mezinárodní organizace práce - ILO Světová zdravotnická organizace - WHO Mezinárodní měnový fond ­ IMF Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky - UNHCR Dětský fond OSN - UNICEF Rozvojový fond OSN pro ženy - UNIFEM Pozorovatelská mise OSN v Ugandě a Rwandě - UNOMUR Ochranné a stabilizační síly OSN v bývalé Jugoslávii - UNPROFOR, IFOR, SFOR, KFOR Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (Světová banka) - IBRD PedF, katedra geografie 14 Železná opona Neprostupná hranice mezi západním a východním blokem. Termín použil W. Churchill dne 5. března 1946 na univerzitě v americkém Fultonu. v ČSSR bylo vytvořeno hraniční pásmo (šířka 4 až 10 km - 1,5 % rozlohy státu). Většina vesnic v hraničním pásmu byla postupně vysídlena. PedF, katedra geografie 6 Trumanova doktrína Vyhlášena 12. března 1947. Řešila pozici Řecka a Turecka. Finanční podpora těmto dvěma státům ve výši 400 milionů dolarů. Formuloval cíle a zásady politiky reagující na počínající studenou válku. Doktrína de facto akceptovala status quo bipolárního světa rozděleného na blok komunistických států a blok států demokratických. PedF, katedra geografie 16 Marshallův plán Plán evropské obnovy (European Recovery Program). Přijat Kongresem 3. dubna 1948. Cíl - zabezpečit americké úsilí pomoci poválečné Evropě. V letech 1948­1952 poskytly Spojené státy západní Evropě pomoc ve výši přibližně 13 miliard dolarů. Rekonstrukce západní Evropy, obnovení průmyslu, zemědělství a oživit mezinárodní obchod. PedF, katedra geografie 17 18 7 Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci Koordinace pomoci Marshallova plánu => Organization for European Economic Cooperation (OEEC). Hlavní orgán - Rada ministrů Existovala 1948 ­ 1961 1961 transformace do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (zkráceně OECD - Organisation for Economic Co-operation and Development) Mezivládní organizace 30 ekonomicky nejrozvinutějších států. Principy demokracie a tržní ekonomiky. PedF, katedra geografie 19 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Cíl - koordinuje ekonomickou a sociálně-politickou spolupráci členských zemí, zprostředkovává nové investice, prosazuje liberalizaci mezinárodního obchodu. Další ekonomický rozvoj, potlačení nezaměstnanosti, stabilizace a rozvoj mezinárodních finančních trhů. Mezi hlavní orgány OECD patří rada, složená z ministrů, coby zástupců členských zemí, dále výkonný výbor, sekretariát v čele s generálním tajemníkem a několik odborných komisí . Sídlo v Paříži. ČR členem od roku 1995. PedF, katedra geografie 20 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj PedF, katedra geografie 21 8 NATO (North Atlantic Treaty Organisation) Založena 4. dubna 1949 podpisem tzv. Washingtonské smlouvy. Článek č. 5: ,, Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznané článkem 51 Charty Spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti." PedF, katedra geografie 22 NATO Washingtonskou smlouvu podepsalo v dubnu 1949 dvanáct států: USA, Kanada, Spojené království, Francie, Portugalsko, Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Itálie, Island. V roce 1999 se k NATO připojilo Česko, Maďarsko a Polsko (12. března). Cíle - politická a vojenská spolupráci všech jejích členů podle článku 51 Charty OSN. Sídlo v Bruselu. PedF, katedra geografie NATO - instituce Rada NATO (North Atlantic Council - NAC) ­ výkonná, politická a rozhodovací moc, složena ze zástupců členských zemí. Výbor pro obranné plánování (Defence Planning Committee - DPC) - obranné záležitosti a otázky, týkajících se plánování kolektivní obrany. Skupina pro jaderné plánování (Nuclear Planning Group - NPG) - role jaderných sil v bezpečnostní a obranné politice NATO. Generální tajemník ­ politický funkcionář mezinárodní úrovně - Jaap de Hoop Scheffer. Mezinárodní sekretariát Vojenský výbor PedF, katedra geografie 24 9 NATO ­ členské země PedF, katedra geografie 25 PedF, katedra geografie 26 Varšavská smlouva Vojenský pakt evropských zemí tzv. východního bloku. 1955 ­ 1991 Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci odepsaná 14. května 1955 ve Varšavě. Albánie (roku 1961 vyloučena), Bulharsko, Československo, Maďarsko, NDR, Polsko, Rumunsko a SSSR. Reakce na Západoevropskou unií a Pařížskou dohodu. Cíl - spolupráce ve vojenské oblasti při společné obraně socialismu, suverenity a nezávislosti. Protipól NATO. Sídlo v Moskvě. PedF, katedra geografie 27 10 Varšavská smlouva ­ členské země PedF, katedra geografie 28 Rada vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) Obchodní organizace sdružující v době studené války socialistické státy sovětského bloku. Protipól Marshallova plánu. Vznik 8. ledna 1949 - Bulharsko, Československo, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Sovětský svaz. Později přistoupily Albánie (1949) ­ 1987 vystoupila, NDR (1950), Mongolsko (1962), Kuba (1972) a Vietnam (1978). Sídlo v Moskvě. PedF, katedra geografie 29 RVHP ­ členské země PedF, katedra geografie 30 11 Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) Mezivládní organizace sdružující 13 zemí exportujících ropu. Založena na konferenci v Bagdádu dne 14. září 1960. Sídlo organizace je ve Vídni. Země dnes kontrolují 75 % veškerých světových ropných zásob. Zakládající země vytvořily kartel určující objem a cenu exportované ropy. PedF, katedra geografie 31 OPEC ­ členské země PedF, katedra geografie 32 Sdružení států jihovýchodní Asie (ASEAN) Vznik 8. srpna 1967 v Bangkoku ­ Bangkokská deklarace. Cíl - urychlit ekonomický růst, sociální pokrok, kulturní rozvoj a vzájemné vztahy svých členů. V současnosti spolupracuje i ve vojenskopolitické a mezinárodněpolitické oblasti. Od roku 2006 se o členství uchází Východní Timor. PedF, katedra geografie 33 12 ASEAN ­ členské země 34 G8 Sdružení sedmi nejvyspělejších států světa a Ruska. Dohromady tyto státy představují 65% světové ekonomiky. Neformální sdružení ­ nemá vnitřní strukturu, nemá orgány a instituce. Na jednáních se probírají záležitosti společného zájmu i globálního významu. V roce 2005 byla v Gleneagles založena také skupina G8+5, která se schází na vlastních mítincích určených pro ministry energetiky a ministry financí všech osmi členských zemí a dále Číny, Mexika, Indie, Brazílie a Jihoafrické republiky. PedF, katedra geografie 35 G8 ­ členské země PedF, katedra geografie 36 13 Světová obchodní organizace (WTO) Zakládá pravidla mezinárodního obchodu prostřednictvím konsenzu mezi jeho členskými státy a řeší mezinárodní obchodní spory mezi členskými státy. Vznikla v roce 1995. Sídlem organizace je Ženeva. V současné době má WTO 153 členů. Úkoly: sledovat dodržování pravidel mezinárodního obchodu organizovat obchodní jednání sledovat národní obchodní politiky urovnávat spory mezi vládami omezení protekcionismu spolupráce s ostatními mezinárodními organizacemi PedF, katedra geografie 37 Commonwealth Volné sdružení Velké Británie a jejích bývalých dominií a kolonií. Do roku 1931 Commonwealth nesl označení Britské impérium, v letech 1931-1947 pak Britské společenství národů. V čele Alžběta II. PedF, katedra geografie 38 Členské země PedF, katedra geografie 39 14 Další organizace Asijsko - pacifické hospodářské společenství (APEC) - 1989 Latinskoamerické integrační společenství (ALADI) ­ 1980 Tichomořský pakt bezpečnosti (ANZUS) ­ 1951 Jihoamerický společný trh (MERCOSUR) ­ 1991 Sdružení nezávislých států (SNS) ­ 1991 Liga arabských států (LAS) ­ 1945 Latinskoamerický hospodářský systém (SELA) ­ 1975 Společenství pro rozvoj jižní Afriky (SADC) ­ 1980 Hospodářské společenství západoafrických zemí (ECOWAS) ­ 1975 Ekonomická komunita západoafrických států (ECOWAS) - 1975 Západoafrická měnová unie (UEMOA) Lagosský pakt PedF, katedra geografie 40