Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Úvod do studia geografie Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Základní pojmy a okruhy ke zkoušce Dílčí otázky – přednášky úvodní Věda a její definice, dělení vědy základní vědecké metody a jejich definice vývoj vědeckého poznání vědecký výzkum, hypotéza, teorie,paradigma systémové paradigma, systém, model definice geografie – min.4 včetně autora či zdroje přehled systému geografických věd metody geografického zkoumání vývoj geografie v jednotlivých obdobích Velké geografické objevy aplikace teorie systémů pro geografii objekt studia geografie Komplexní otázky: 1.Věda, vědecké poznání a jeho vývoj, geografie jako vědní obor, definice geografie, objekt a předmět studia 2.Postavení geografie v systému věd a její vnitřní strukturace. Dílčí disciplíny geografie. 3.Krajinná sféra a její vymezení 4.Teorie systémů a její aplikace v geografii 5.Etapy vývoje geografie, velké zámořské objevy 6.Světové a české společnosti geografů, současný výzkum v geografii, přínos geografie pro společnost Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF nCo je to věda? Je geografie vědou? Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF DEFINICE VĚDY n Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Věda n nVěda je nepřetržitý proces lidského poznávání přírody, společnosti, člověka, lidského myšlení a kultury. n Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF nsystematické n racionální na metodické vyvozování n zobecňování Věda versus lidské poznávání Věda: na základě abstraktního myšlení a teoretické činnosti nových poznatků Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Věda nVěda nastoluje požadavek Ø obecného poznání, na základě něhož lze v nepřehledném světě Øoddělit podstatné od nepodstatného Øa určit obecně platné zákony. ntyto zákony dovolují předvídat, předpovědi modelovat atd. Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Základní metody vědy nvědecké pozorování nanalýza nsyntéza n indukce ndedukce n nÚkol – definice jmenovaných metod Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF nOd novověku je věda založena na představě zákonitého (a matematizovatelného) chování skutečnosti, nkterá se odhaluje hypotézou, n ověřuje experimentem. nzobecňuje v teorii n Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Věda v euroamerické civilizaci nv euroamerické společnosti je od 17.st. privilegována věda oproti jiným formám poznání (mimovědní poznání) Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Vědy a jejich dělení nVědy se liší objektem studia, předmětem studia, metodami. nPodle metod se vědy dělí: nformální (matematika a logika) npřírodní nhumanitní nPodle stupně obecnosti: nteoretické a aplikované n n Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF VÝVOJ VĚDY n Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Geocentrická teorie Heliocentrická teorie nDějiny vědy jsou posety odloženými hypotézami překonanými teoriemi i platnými teoriemi Země je plochá Země je kulatá Wegenerova teorie kontinentálního driftu Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Kuhn nT. S. Kuhn přinesl přesvědčivé argumenty i o tom, že pokrok vědeckého poznání není přímočarý, nnýbrž že je čas od času přerušován zásadními zvraty – vědeckými revolucemi, při nichž dochází k revizi samotných základů dosavadního vědění. Vědecké poznání nesměřuje k nějaké jediné Pravdě o světě nParadigma – vědecká revoluce – nové paradigma nPodrobněji čas. Vesmír 9/2008, nKnihaT.S. Kuhn: Koperníkovská revoluce n uvod_kuhn.jpg Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Vývoj vědy nteorie T.S. Kuhna o proměně věd: nparadigma n nvědecká revoluce n nnové paradigma N P P V R Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Vědecký výzkum n G:\ocean\teory.jpg Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF hypotéza nHypotéza, domněnka, předpoklad. nvýchozí, dosud ale neprokázané tvrzení, které se předkládá na zkoušku k ověření (experimentem, zkušeností). nPracovní hypotézy ukazují další cestu vědeckého zkoumání, mohou se stát základem vědecké teorie Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF TEORIE nŘádně doložené objasnění některého přírodního (sociálního) jevu, které zahrnuje fakta, zevšeobecněné zákony, logické dedukce a otestované dílčí hypotézy Teorie není dohad nebo tušení, ale vysvětlení vycházející z rozsáhlého pozorování , experimentů a tvořivých úvah Příklady: •heliocentrická teorie, •teorie deskové tektoniky, • teorie evolučního vývoje organismů Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF PARADIGMA nurčitý vědecký styl dané epochy či vědeckého společenství nsouhrn všeobecně uznávaných teoretických a metodologických předpokladů, postupů v určité etapě vývoje vědeckého bádání. n Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Systémové paradigma nteorie systémů nvýchozí předpoklady: nkaždý dílčí prvek je součástí většího celku n ntedy i každý objekt se složen z menších částí Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Systém nsystém - skupina objektů propojená vazbami npočet objektů i vazeb systému je konečný nobjekty i vazby ( vzájemné vztahy) lze zkoumat nobjekty jsou uspořádány hierarchicky Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Systémový přístup nvědecky zjednodušuje realitu nodhaluje hlubší strukturovanou podstatu Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Model nModel - zjednodušené zobrazení systému , není se systémem či původním objektem, který systém popisuje shodný Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Geografie Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Geografie •je založena na schopnosti geograficky myslet – •tj. jasně formulovat nejrůznější prostorové vlastnosti geografických jevů , schopnost systematicky třídit, analyzovat, aplikovat geografické teorie, provádět syntézy, realizovat modely. • •není encyklopedická znalost geografických objektů a jejich prostorová lokalizace (jak je často prezentováno ve školské praxi, tj. ne jen KDE to je, ale i PROČ to tam je) n Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Geografie a její definice q qGeografie je vědu zkoumající zákonitosti vývoje krajinné sféry a jejích objektů, zvláště vztahy územní diferenciace a integrace q q geografie je vědou studující prostorové rozšíření jevů v krajinné sféře Země, jejich vzájemnou interakci a vývoj v čase. (Wikipedia) nÚkol: nvyhledejte ještě min. dvě definice geografie od různých autorů q Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Zařazení geografie nGeografie je vědou na rozhranní věd přírodních a společenských, nskupina věd o Zemi nsoubor metod nobjekt studia příp. předmět studia Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF n n n krajinná sféra Přehled systému geografických věd FZG SG kartografie a geoinformatika obecná k, tematická k., GIS, DPZ, GPS, fotogrammetrie, Vědy o fzg. komplexu: obecná fyzická geografie paleogeografie Vědy fzg.složkách: geomorfologie klimatologie hydrogeografie a oceanografie pedogeogfrafie biogeografie geografie přír. zdrojů“ Vědy o sg. komplexu obecná socioekonomická geografie historická geografie Vědy o sg.složkách: g. obyvatel, g. sídel g. průmyslu, g. zemědělství, g. dopravy g. služeb, g. rekreace g. vědy a kultury Vědy o regionech: regionální geografie politická geografie Vědy o systémech a vědě nauka o krajině geoekologie planetární geografie teoretická geografie Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF metody zkoumání vojenské geografie Organizační diagram 3.2. M E T O D Y Z K O U M Á N Í HLAVNÍ VEDLEJŠÍ INDUKTIVNÍ DEDUKTIVNÍ popisná srovnávací kartometrická analýza příčin a následků historická funkční analýzy modelování Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF APLIKACE TEORIE SYSTÉMŮ PRO GEOGRAFII n Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Aplikace teorie systémů pro geografii nGeosystém nejvyššího řádu je krajinná sféra, nje vazebně propojena s dílčími systémy – listosférou, hydrosférou, pedosférou, atmosférou, bipsférou a sociosférou, nkaždý dílčí systém se dále člení naž KAM? po nejmenší prvek nejnižšího subsystému, který už geografie dále nečlení, chová se jako celek Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF OBJEKT GEOGRAFIE nKrajinná sféra Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Geosféra n geosféra - koncentrická vrstva Země – prostor se specifickým výskytem určitých jevů n nz řeckého „sfaira „– koule, zeměkoule, globus, přeneseně i jako prostor např. sféra zájmů apod. Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Geosféry Země nZemě vnitřní struktura - vrstvy lišící se hustotou a složením n„slupky cibule“ nrotace – uspořádání od nejhustšího po nejřidší, od jádra se železa, niklu a síry po atmosféru npevná část, tekutá část a plynná část Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF n C:\Documents and Settings\Svatonova\Dokumenty\Výuka\ocean\REZ_KŮRA_textem.JPG Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Geosféry Země nHomogenní: nLitosféra, tj. kamenný obal Země – zemský kůra a spodní část zemského pláště ( pod ním je již plastická astenosféra) ( - 100 km až 8,8 km) nHydrosféra (-4 km až 0 km) nAtmosféra (0 až 40 tisíc km, řadu dílčích vrstev, t, s, m, i, t, e – z.k.) , pozn. hranice zemské korony je považována za hranici planety Země Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Geosféry Země nHeterogenní nPedosféra nbiosféra nantroposféra, sociosféra Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Definice krajinné sféry ntenká heterogenní geosféra kolem pevného povrchu Země, která je geosystémem nejvyššího řádu n Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Krajinná sféra a její hranice nje vymezena nMohorovičičovou vrstvou diskontinuity ntropopauzou nke krajinné sféře náleží nčást litosféry - zemská kůra: pevninská a oceánská, hydrosféra a kryosféra, pedosféra, biosféra, antroposféra a troposféra Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Mocnost krajinné sféry nod zemského jádra po horní hranici atmosféry – více než 46 tisíc km nkrajinná sféra – její „tloušťka“? n cca 30 km, nÚkol:jakým dílem je vertikální mocnost krajinné sféry vůči celé Zemi?“ nkrajinná sféra - jediná známá sféra života ve vesmíru Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Vývoj geografie Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Vývoj geografie- 1. období – starověk ncelkem 5 období podle objektu geografie ngeo –grafie ( země – pis), n1. období – starověk nzatím je omezený obsah poznání, proto vědy ještě málo strukturované nobjektem geografie je celá Země nteoretické úvahy o tvaru, rozměrech Země, postavení Země jako planety npopis povrchu souše a moří n Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF núpadek vědy na pomezí starověku a středověku, proto se vytrácí první aspekt starověkého období nobjekt geografie – dvojrozměrný povrch souše a oceánů nsmyslem je poznat jej (mapování, popis) nvrcholné období velkých zeměpisných objevů nobdobí inventarizace jevů dostupných běžnému pozorovnání núkol: nastudovat velké zeměpisné objevy n 2. období: středověk až 19. století, Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF nobdobí vědecké analýzy, poznání a pochopení jevů ( nejen inventarizace) nnutnost hluboké analýzy jevů se odrazila v diferenciaci dosud jednotné vědy na dílčí specializované analytické obory (pedogeografie, klimatologie, geomorfologie) a samostatné vědy (geologie, meteorologie atd.) nnutnost pochopení jevů - objektem geografie není už jen dvojrozměrný povrch, ale trojrozměrné geosféry planety Země (např.litosféra, biosféra, atmosféra) n n 3. období: 19. století až polovina 20. století Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF 4. období, jednotlivé krajiny planety Země – období syntézy poznatků, třetí čtvrtina 20. st. nZemě, její sféry se nechovají nezávisle, právě naopak, proto po hluboké analýze jevů nastupuje období syntézy poznatků, ndůraz na vnitřní provázanost geosfér v krajině nobjektem geografie je krajina jako celek ntoto směřování vede k potřebě jednotné geografie Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Vývoj geografie, 5. období, krajinná sféra Země, od 80. let 20 st. dosud npokračující syntetické zaměření geografie na globální celek - krajinnou sféru Země Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF n