Strategie ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 1 Okruhy: Speciální pedagogika předškolního věku – kombinovaná forma 1. Pojetí speciální pedagogiky, terminologické vymezení (integrace/inkluze, dítě se SVP) 2. Postavení jednotlivých speciálně pedagogických disciplín, speciální metody 3. Speciálně-pedagogická diagnostika 4. Legislativní rámec vzdělávání (vyhláška 73/2005, 72/2005, zákon 569/2005, NPIV) 5. Integrovaný pedagogicko-psychologický poradenský systém (PPP, SPC, speciální pedagog, IPPP) 6. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání se zaměřením na žáky SVP 7. Individuální vzdělávací plán 8. Specifické poruchy učení a chování - pojmové vymezení a terminologie, klasifikace, systém vzdělávání 9. Deficity dílčích funkcí 10. Lehká mozková dysfunkce – ADD, ADHD 11. Somatopedie - klasifikace pohybových vad, DMO – formy, kombinované postižení, chronická onemocnění, školy pro žáky s tělesným postižením, kombinované postižení 12. Logopedie - narušená komunikační schopnost, klasifikace a charakteristika jednotlivých vad a poruch řeči, systém logopedické péče v ČR 13. Alternativní a augmentativní komunikace 14. Psychopedie - pojmové vymezení a terminologie, klasifikace mentální retardace, charakteristika dítěte s mentálním postižením, LMP, systém péče, 15. Poruchy autistického spektra, vymezení pojmu, charakteristika 16. Oftalmopedie – pojmové vymezení, dítě se zrakovým postižením 17. Dítě se sociálním znevýhodněním, přípravná třída základní školy Literatura: BARTOŇOVÁ, M. Kapitoly ze specifických poruch učení I. Vymezení současné problematiky. Brno: MU, 2004. ISBN 80-210-3613-3. BARTOŇOVÁ, M. Strategie ve vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním se zřetelem na romské etnikum. Brno: MSD, 223 s. 2009. ISBN 978-80-210-5103-4 HÁJKOVÁ v., strnadová, i. inkluzivní vzdělávání. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-5070-7. HOBDAYOVÁ, A, Tvořivé činnosti pro psychoterapeutickou práci s dětmi. Praha, Portál, 2000 KASÍKOVÁ, H., VALIŠOVÁ, A. Pedagogika pro učitele. Praha: Grada, 2007 ISBN 978-80-1734-0 KOLLÁRIKOVÁ, Z, pupala.b. Předškolní a primární pedagogika. Praha: Portál 2001 ISBN LOKŠOVÁ. Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole. Praha: Portál, 1999 LOOSEOVÁ, A., C. a kol. Grafomotorika pro děti předškolního věku. Praha: Portál, 2001 LOOSEOVÁ, A., C. a kol. Grafomotorika pro děti předškolního věku. Pracovní listy. Praha: Portál, 2001 80-7178-585-7 SILBERMAN, M.: 101 metod pro aktivní výcvik a vyučování. Praha: Portál, 1997 SVOBODOVÁ, J. Metodika rozvoje grafomotoriky a počátečního psaní. Praha: IPPP, 1998 ŠIMANOVSKÝ, Z. Hry pomáhají s problémy. Praha: Portál. 1999 ŠULOVÁ, L.: Raný psychický vývoj dítěte. Praha: UK 2004, ISBN 80-246-0877-4 Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Praha: 2005 Distanční texty: BARTOŇOVÁ, M, BAZALOVÁ, B.,PIPEKOVÁ, J Psychopedie. Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido 2007 s. 159. ISBN 978-80-7315-140-8 ISBN 978-80-7315-140-9 BARTOŇOVÁ, M, VÍTKOVÁ, M. Strategie ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a specifické poruchy učení. Texty k distančnímu vzdělávání. 2. přepracované a rozšířené vydání. Brno: Paido 2007 s.159. ISBN 978-80-7315-140-9 OPATŘILOVÁ, D., ZÁMEČNÍKOVÁ, D. Somatopedie. Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: PAIDO, 2007. ISBN 978-80-7315-137-9. 123 s. PŘINOSILOVÁ, D. Diagnostika ve speciální pedagogice. Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: PAIDO, 2007. ISBN 978-80-7315-142-3. 178 s. HAMADOVÁ, P., KVĚTOŇOVÁ, L., NOVÁKOVÁ, Z. Oftalmopedie. Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: PAIDO, 2007. ISBN 978-7315-145-4. 125 s. Speciální pedagogika vědní obor, který se zabývá zákonitostmi výchovy a vzdělávání a rozvojem jedinců, kteří jsou znevýhodnění vůči většinové populaci v oblasti fyzické, psychické nebo sociální a mají speciální výchovné potřeby“ (Fischer, S., Škoda, J. 2008) o je orientována na výchovu a vzdělávání, o na pracovní a společenské možnosti zdravotně postižených a sociálně znevýhodněných osob o na řešení výzkumných problémů oboru o Integrativní pedagogika o Inkluzivní pedagogika – koncept inkluzivního vzdělávání o používají termíny : postižený, handicapovaný (v překladu nevýhoda, nerovnost podmínek), o v období školního vzdělávání se můžeme setkat s termínem „dítě /žák se speciálními vzdělávacími potřebami“. o Především nastal posun ve formálně-právním posuzování postavení osob s postižením. Speciální pedagogika - pojem n v širším smyslu : používá se k označení každé pedagogiky vzhledem k pedagogice obecné, která je speciálně zaměřená např. podle věku, předmětu. n v užším smyslu: je SP věda o zákonitostech speciální výchovy a speciálního vzdělávání jedince, který z důvodu znevýhodnění vyžaduje při vzdělávání speciálně pedagogický přístup, podporu při pracovním a společenském uplatnění n Předmětem je: je zdravotně, eventuálně sociálně znevýhodněná osoba, která potřebuje podporu v oblasti výchovy, vzdělávání, při pracovním a společenském uplatnění. Pojem SP: n Minulost: speciální pedagogika úzce zaměřena jen na problematiku speciálního vzdělávání a profesní přípravu. n Současnost: zabývá se problematikou znevýhodněného jedince od jeho narození až po stáří. Se změnami ve společnosti se prohlubuje snaha po integraci/inkluzi handicapovaných/ jedinců se speciálními vzdělávacími potřebami do škol, školských zařízení a do společnosti. Klasifikace speciální pedagogiky n Psychopedie – (speciální) pedagogika osob s mentálním postižením n Somatopedie – (speciální) pedagogika osob s tělesným postižením, s chronickým a dlouhodobým onemocněním n Logopedie – (speciální) pedagogika osob s narušenou komunikační schopností n Surdopedie – (speciální) pedagogika osob se sluchovým postižením n Oftalmopedie – (speciální) pedagogika osob se zrakovým postižením n Etopedie – (speciální) pedagogika osob s poruchami chování n Edukace jedinců s více vadami (kombinovaným postižením) n Specifické poruchy učení nebo chování Speciální vzdělávací potřeby n Se vztahují k osobě, které má být poskytnutá podpora, a prostředí, které tuto podporu poskytuje. n Postižení nejsou pouze předmětem začleňování do společnosti, ale přispívají také k její rozrůzněnosti. Vzdělávání žáků se speciálními potřebami Ø Žáci se zdravotním postižením Ø Žáci se zdravotním znevýhodněním Ø Žáci se sociálním znevýhodněním Ø Žáci nadaní a mimořádně nadaní n RVP ZV platí pro všechny žáky se speciálními potřebami, pro žáky s MR platí příloha, RVP ZŠS Mezi hlavní znaky vzdělávání patří: n Pro žáky a studenty se zdravotním postižením a sociálním znevýhodněním se při přijímání ke vzdělávání a jeho ukončování stanoví vhodné podmínky odpovídající jejich potřebám, př. Švédsko – žáci, kteří potřebují spec.ped.podporu n Povinnost vzdělávat se platí pro všechny, neexistuje osvobození od školní docházky. n Povinná školní docházka trvá 9 let. n Nástup do školy může být odložen o dva roky, max. do 8. roku života. n Zajišťuje se právo na bezplatné vzdělávání vzhledem k jejich možnostem. n Žáci s těžkým mentálním postižením, žáci se souběžným postižením více vadami a žáci s autismem mají právo vzdělávat se v školách speciálních n Nově zřízena funkce asistenta pedagoga ve třídě, kde se vzdělává žák se speciálními vzdělávacími potřebami o Integrativní pedagogika o Inkluzivní pedagogika – koncept inkluzivního vzdělávání o používají termíny : postižený, handicapovaný (v překladu nevýhoda, nerovnost podmínek), o v období školního vzdělávání se můžeme setkat s termínem „dítě /žák se speciálními vzdělávacími potřebami“. o Především nastal posun ve formálně-právním posuzování postavení osob s postižením. Inkluze o používá její varianta nazývaná responsible inclusion (uvážlivé začlenění), která znamená využívání kontinua integrativních podpůrných procesů podle aktuální potřeby příslušného jedince. o V současné době se používají oba pojmy inkluze – integrace spíše synonymně. Inkluze se užívá ve smyslu nutnosti poukázat na potřebu rozšíření integrace a na realizaci optimální integrace pro každého žáka se speciálními vzdělávacími potřebami v praxi (srov. Pančocha, K. in Bartoňová, M., Vítková, M. 2008, s. 31 an.). o Inkluze - užívá se ve smyslu nutnosti poukázat na potřebu rozšíření integrace a na realizaci optimální integrace pro každého žáka se SVP v praxi o Inkluze (začlenění) se prosadila jako nový rozsáhlý koncept vedoucí k sociální integraci. o Pozice úplné inkluze se však ani v anglosaských zemích plně neujala o Inkluze = současný trend, z ang. „to be included“ = být úplnou součástí. Širší významový smysl než integrace. Didaktika přístupu při vzdělávání n Vyžaduje speciální principy při edukaci (zvláštnosti žáků) n Nové organizační formy práce (kooperativní vyučování…) n Organizační zabezpečení (otázka personální) Speciálně pedagogická podpora znamená: vzít na zřetel vývojové potřeby učení podmíněné postižením a dané v důsledku socializace. Podpora vstupuje do: o vývojových procesů, o životních zkušeností, o vzdělávacích nabídek o sociálních oblastí ve společném životě, ve společném světě, o speciálních potřeb žáků Je třeba, aby jedincům speciálně pedagogická podpora vyhovovala, aby tak nedošlo k dalšímu ohrožení jejich vývoje (Haupt, U. in Stein, R., Bless, D. O. Vítková, M. 2006). Podmínky vzdělávání o Odstraňovat architektonické bariéry o Uplatňovat princip diferenciace a individualizace vzdělávacího procesu o Používat kompenzační pomůcky, vhodné učebnice a učební pomůcky o Uplatňovat alternativní formy komunikace – znaková řeč, Braillovo písmo, AAK o Využívat působení druhého pedagoga o Spolupracovat s rodiči o Spolupracovat s poradenskými pracovníky Itegrované/inkluzivní prostředí ZŠ o Společné soužití otevírá šanci vyrovnat se s odlišnostmi o Společné prostředí respektující individuální pedagogická a terapeutická opatření, vhodné motivační podněty o Rodiče považují společnou podporu o postižené a intaktní dětí za sociální zkušenost, příprava na školu Itegrované/inkluzivní prostředí MŠ o Společné soužití otevírá šanci vyrovnat se s odlišnostmi o Společné prostředí respektující individuální pedagogická a terapeutická opatření, vhodné motivační podněty o Rodiče považují společnou podporu o postižené a intaktní dětí za sociální zkušenost, příprava na školu Formy přístupu o Skupinová integrace – tříd při běžné MŠ, přípravná třída MŠ o Individuální integrace o Mateřská škola speciální –pro děti s mentálním postižením Kompetence pedagoga o Kompetence vyplývají z obecného charakteru požadavků na předškolní vzdělávání a ze speciálních potřeb integrovaných žáků o Přístup vychází z individuálních zvláštností a potřeb dítěte s postižením o Rámcové podmínky stanovuje RVP PV vzhledem k dětem se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním a sociálním znevýhodněním o Dovednost vnitřní diferenciace cílů edukace v heterogenní skupině o Používání a vytváření nových výukových materiálů a postupů o Znalost podpůrné diagnostiky – IVP o Aplikace nových forem hodnocení o Spolupráce s kooperujícími pedagogy a členy podpůrného týmu o Spolupráce s rodiči, partnery, terapeuty o Plánování a tvorba integrativního/inkluzivního prostředí ve škole i mimo ni o Další vzdělávání Dovednosti pedagoga o Schopnost empatie a smyl pro konkrétní potřeby dítěte a jejich rodin o Dovednost vytvořit stimulující prostředí o Osobní kreativita- nabídka her a činností o Sociální a komunikativní dovednosti o Osobní odborný růst, odborná vybavenost z oblasti SP o Znát principy vnitřní diferenciace, kooperace, individualizace Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání o Kapitola 8 vzdělávání žáků se SVP a mimořádně nadaných o Vychází z koncepce respektování SVP žáka o Rámcové cíle a záměry jsou společné všem dětem o Vytvořit každému dítěti optimální podmínky : o k rozvoji osobnosti, o k učení, o ke komunikaci o k samostatnosti o Další podmínky: o Životospráva, o Přirozené prostředí o Personální a pedagogické zajištění o Spolupráce s rodinou o Individuální potřeby dětí Rámcové podmínky – děti se zdravotním postižením o Dítě s TP – zabezpečit možnost pohybu po škole pomocí technických prostředků – asistent, technické pomůcky, kompenzační pomůcky, vytvářet náhradní tělesné aktivity, snížení počtu dětí ve třídě o Dítě se ZP – zabezpečit zrakovou hygienu, vhodné kompenzační pomůcky, osvojení specifických dovedností, snížení počtu dětí ve třídě Dítě se SP – zajistit a dodržovat sluchovou hygienu, vhodné komunikační systémy a kompenzační pomůcky, zajistit osvojení specifických dovedností – rozvoj řeči Rámcové podmínky – děti se zdravotním postižením o Dítě s MP – kompenzační pomůcky, rozvíjet specifické dovednosti, snížení počtu dětí ve třídě o Dítě s NKS – speciální didaktické pomůcky,osvojení specifických dovedností o Dítě s ADD, DHD – zklidňující klima, prostředí, zvýšený bezpečnostní dohled, snížení počtu dětí ve třídě, důsledný individuální přístup o Dítě s vícenásobným postižením- podmínky pro individuální rozvoj, zajištění speciálních dovedností, Rámcové podmínky – děti se zdravotním postižením a znevýhodněním o Dítě s vícenásobným postižením a autismem - podmínky pro individuální rozvoj, zajištění speciálních dovedností, snížený počet dětí ve třídě, kompenzační pomůcky o Děti s vadami řeči – zajištění logo péče, spolupráce s odborníky o V případě potřeby – souběh dvou pedagogických pracovníků o Podmínky vyplývají ze zdravotního oslabení Rámcové podmínky – děti se sociálním znevýhodněním • individuální či skupinová péče, • přípravné třídy základní školy, • pomoc asistenta pedagoga, • menší počet žáků ve třídě, • odpovídající metody a formy práce, • specifické učebnice a materiály, • pravidelná komunikace a zpětná vazba, • spolupráce s psychologem, speciálním pedagogem, • sociálním pracovníkem, dalšími odborníky, • IVP. Vyhláška č. 73 ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Speciální vzdělávání žáků a žáků mimořádně nadaných se uskutečňuje s pomocí podpůrných opatření Ø Která jsou odlišná Ø Nebo se poskytují nad rámec individuálních opatření poskytovaných v běžné škole Podpůrná opatření §1 Při speciálním vzdělávání žáků se využívá: n Speciální metody, postupy, formy a prostředky n Kompenzační, rehabilitační a reedukační pomůcky n Speciální učebnice, didaktické materiály n Zařazení vyučovacích předmětů speciálně pedagogické péče n Poskytování poradenských služeb n Zajištění služeb asistenta pedagoga (§16, odst 9 školského zákona) n Snížení počtu žáků ve třídě, oddělení nebo studijní skupině n Jiná úprava organizace vzdělávání žáků se speciálními potřebami Podpůrná opatření Při vzdělávání žáků mimořádně nadaných se využívá: n Speciální metody, postupy, formy a prostředky vzdělávání n Didaktické materiály n Pedagogicko-psychologické služby n Jiná úprava organizace vzdělávání žáků se speciálními potřebami Speciální vzdělávání Zásady a cíle §2 n Cílem speciálního vzdělávání žáků je dosažení nejvyššího možného stupně vzdělání a zvýšení kvality jejich života n Speciální vzdělávání se poskytuje žákům se speciálními vzdělávacími potřebami diagnostikovanými školským poradenským zařízením n Rozsah potřeb a jejich závažnost opravňuje žáky do režimu speciálního vzdělávání Formy speciálního vzdělávání §3 n Speciální vzdělávání žáků se zdravotním postižením je zajišťováno: n Formou individuální integrace n Formou skupinové integrace n Ve škole speciální (samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením) n Kombinací forem Skupinová integrace n Skupinovou integrací se rozumí vzdělávání žáka ve třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené pro žáky se zdravotním postižením Ø V běžné škole Ø Ve speciální škole pro žáky s jiným druhem zdravotního postižením n Ve vybraných vyučovacích předmětech se žáci se zdravotním postižením mohou vzdělávat společně s ostatními žáky a být zapojeni do všech činností mimo vyučování Individuální vzdělávací plán n Individuální vzdělávací plán (§18 školského zákona) je v případě potřeby n Vzdělávacím programem pro individuálně integrovaného žáka n Žáka s hlubokým mentálním postižením n Pro žáka skupinově integrovaného n Pro žáka speciální školy Asistent pedagoga §7 n Náplň práce asistenta stanoví ředitel školy (§2, odst. 2, písm. f, školského zákona 2004): n pomoc žákům při přizpůsobení se školnímu prostředí n pomoc pedagogickým pracovníkům při edukaci n při komunikaci se žáky n při spolupráci s rodiči n při spolupráci s komunitou, odkud žák pochází Organizace speciálního vzdělávání §8 n Pro stanovení formy a obsahu speciálního vzdělávání žáka a míry podpůrných opatření je určující rozsah speciálních vzdělávacích potřeb žáka n Speciální vzdělávání a podpůrná opatření doporučení školským poradenským zařízením zabezpečuje škola ve spolupráci se školským poradenským zařízením n Výuku předmětů speciální pedagogické péče zajišťuje další pedagogický pracovník – speciální pedagog. n Ve třídách určených pro žáky s těžkým zdravotním postižením, ve třídách škol při dětských psychiatrických zařízeních mohou souběžně působit tři pedagogičtí pracovníci, z toho jeden asistent pedagoga. n Pro přípravu na vzdělávání dětí s těžkým mentálním postižením, souběžným postižením více vadami nebo autismem, lze při základní škole zřídit přípravný stupeň (vyhláška o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a o školských účelových zařízeních) Žák s těžkým zdravotním postižením n Za žáka s těžkým zdravotním postižením se považují žáci s n těžkým zrakovým postižením n těžkým sluchovým postižením n Těžkou poruchou dorozumívacích schopností n Hluchoslepí n Se souběžným postižením více vadami n S autismem n S těžkým tělesným nebo n Těžkým či hlubokým mentálním postižením Školy při zdravotnických zařízeních §4 n V mateřské a základní škole při zdravotnickém zařízení se vzdělávají n Žáci se zdravotním oslabením n Žáci dlouhodobě nemocní, pokud to charakter jejich nemoci dovoluje n Školy mohou poskytovat individuální konzultace ve všeobecně vzdělávacích předmětech i žákům středních škol n Rozsah a organizaci výuky určuje ředitel školy po dohodě s ošetřujícím lékařem Typy speciálních škol pro zrakově postižené §5 n Mateřská škola pro zrakově postižené n Základní škola pro zrakově postižené n Střední škola pro zrakově postižené n (střední odborné učiliště, odborné učiliště, praktická škola, gymnázium, střední odborná škola) n Konzervatoř pro zrakově postižené Typy speciálních škol pro sluchově postižené n Mateřská škola pro sluchově postižené n Základní škola pro sluchově postižené n Střední škola pro sluchově postižené n (střední odborné učiliště, odborné učiliště, praktická škola, gymnázium, střední odborná škola) Typy speciálních škol pro tělesně postižené n Mateřská škola pro tělesně postižené n Základní škola pro tělesně postižené n Střední škola pro tělesně postižené n (střední odborné učiliště, odborné učiliště, praktická škola, gymnázium, střední odborná škola) Typy speciálních škol pro děti/žáky s vadami řeči n Mateřská škola logopedická n Základní škola logopedická Typy speciálních škol pro mentálně postižené n Mateřská škola speciální n Základní škola praktická n Základní škola speciální n Odborné učiliště n Praktická škola Typy speciálních škol pro žáky se SPU nebo SPCH n Základní škola pro žáky se specifickými poruchami učení n Základní škola pro žáky se specifickými poruchami chování Vyhláška č. 72 ze dne 9. února 2005 o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních Poskytování poradenských služeb §1 Poradenské služby jsou poskytovány: n Dětem, žákům, studentům n Jejich zákonným zástupcům n Pedagogickým pracovníkům n Školám n Školským zařízením Školská poradenská zařízení §3 n Typy školských zařízení Ø Pedagogicko-psychologická poradna Ø Speciálně pedagogické centrum n Pedagogickým pracovníkům vykonávajícím pedagogickou činnost ve školách a školských poradenských zařízeních je poskytována odborná podpora za účelem zvýšení kvality poradenských služeb Školní poradenská pracoviště Ø Výchovní poradci Ø Školní psychologové Ø Školní speciální pedagogové Ø Školní metodici prevence Výchovní poradci n Pracují na všech školách Ø základních Ø středních Ø speciálních n Plní úkoly pedagogicko-psychologického poradenství Ø v oblasti výchovy a vzdělání Ø profesního poradenství (kariérového poradenství) q Činnost výchovných poradců Ø je dána vyhláškou 72/2005 Školní psychologové, speciální pedagogové, metodici školní prevence n Cíl jejich činnosti Ø Snižování rizika vzniku výchovných a výukových problémů Ø Negativních jevů ve vývoji žáka Ø Jedná se o primárně preventivní působení Specializovaná poradenská zařízení n Pedagogicko-psychologické poradny n Speciálně pedagogická centra n Střediska výchovné péče (zákon č.109/2002) n IPPP – Institut pedagogicko-psychologického poradenství Pedagogicko-psychologické poradny §5 n Samostatná poradenská zařízení zřizována podle vyhlášky 72/2005 n Zajišťují psychologické a speciálně pedagogické služby n Těžištěm práce poraden je Ø Psychologická péče, intervence Ø Poradenství Ø Odborné konzultace v otázkách osobnostního a vzdělávacího vývoje dětí a mládeže * Věk klientů - 3 roky az po střední a vyšší odbornou školu Speciálně pedagogická centra – SPC §6 n SPC se zřizují od roku 1990 převážně při speciálních školách pro děti a žáky ve věku od 3 let až po střední školu Standardní činnosti center n standardní činnosti společně n standardní činnosti speciální Ø centrum poskytující služby žákům s vadami řeči Ø se sluchovým postižením Ø se zrakovým postižením Ø s tělesným postižením Ø s mentálním postižením Ø s poruchami autistického spektra Ø žákům hluchoslepým Ø žákům s více vadami Činnost SPC n Žákům základních školy speciálních a školských zařízení jsou poradenské služby SPC poskytovány v rámci diagnostiky a kontrolní diagnostiky, příp. v rámci speciální individuální nebo skupinové péče, kterou nezajišťuje speciální škola n Činnost SPC se uskutečňuje ambulantně na pracovišti SPC, ve školách a školských zařízeních, popř. v rodinách Standardní činnosti speciálního pedagoga n depistážní činnosti n diagnostické a intervenční činnosti n metodické a koordinační činnosti Střediska výchovné péče n SVP zajišťují prevenci a terapii sociálně patologických jevů u dětí a mládeže a poradenství v této oblasti n Těžiště činnosti SVP Ø psychoterapeutická práce Ø Aktivní depistáž problémových jedinců a skupin q SVP se zřizují od roku 1991 q Od roku 1997 jsou SVP zařazena do nového systému pedagogicko-psychologického poradenství Činnosti SVP n Nabídnout klientům okamžitou pomoc při prvních signálech výchovných problémů n Rozvíjet spolupráci s rodinou n Poskytovat poradenské služby pedagogickým pracovníkům v oblasti péče o výchově ohrožené děti a mládež n Poskytovat všestrannou preventivně výchovnou péči dětem a mládeži s negativními jevy chování n Podílet se na prevenci zneužívání návykových látek ve školách a školských zařízeních Národnostní vzdělávání Sociokulturní klima Podpora klimatu je ve 3 rovinách: n Podpora integrace jedinců minoritních skupin do skupiny majoritní n Podpora uchování kulturních specifik minoritních skupin n Podpora multikulturní výchovy a její metodiky Multikulturní výchova –RVP ZV n Tématické okruhy: Ø Kulturní diference – respektování zvláštností různých etnik Ø Lidské vztahy – tolerantní vztahy, spolupráce s lidmi bez ohledu na jejich kulturní, sociální, náboženskou, zájmovou nebo generační příslušnost Ø Etnický původ – rovnocenost všech entických skupin a kultur Ø Multikulturalita – význam užívání cizího jazyka jako nástroje dorozumění a celoživotního vzdělávání Ø Princip sociálního smíru a solidarity Opatření MŠMT ČR n Přípravné třídy pro děti se sociálním znevýhodněním n Alternativní vzdělávací program pro žáky romského etnika n Nabídka alternativních vzdělávacích programů n Změna transformace zvláštních škol na školy základní Strategie zlepšení situace Romů n Podpora vzdělávání na všech stupních n Zaměstnanost Romů, sociální postavení n Rozvoj romské tradice a kultury n Podpora české společnosti k respektování etnika Strategie vzdělávání Romů n Předškolní vzdělávání – podceňováno romskou rodinou n Základní vzdělávání – zřizování přípravných tříd, individuální přístup učitelů formou doučování, stipendia, výukové programy- romské mikrotřídy, specializované třídy pro žáky s edukativními problémy, modifikace vzdělávacího programu Základní škola- již pozbyla platnost n Středoškolské vzdělávání n praktické školy, n učební obory, n kurzy pro doplnění vzdělání n Střední odborné školy n Vysokoškolské vzdělání Strategie v období vzdělávání n zřizování přípravných tříd, n individuální přístup učitelů formou doučování, n stipendia, n výukové programy- romské mikrotřídy, n specializované třídy pro žáky s edukativními problémy, modifikace vzdělávacího programu Základní škola n Spolupráce s romskými iniciativami Funkčnost přípravných tříd základní školy n součást systému předškolní přípravy dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí (zákon č. 561/2004), n umožňuje úspěšné začlenění jedinců do systému vzdělávání, n dle nové legislativy PT zřizovány při základních školách (vyhláška 14/2005, 48/2005 n obsah vzdělávání vymezuje Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP PV 2004), n PT vede k osvojení pravidel, struktury, mravního chování (Němec 2005), n zařazování prvků jazykové a multikulturní výchovy, n funkce vychovatele-asistenta učitele (Horňák 2005). Strategie v období povinné školní docházky n Zapracování multikulturní výchovy do vzdělávacích programů n Funkce asistentů pedagoga n Nepovinná výuka romského jazyka n Programy pro doplnění základního vzdělávání n Příprava žáků k přijímacímu řízení n Organizace vzdělávacích kurzů pro romské matky n Vytvořit institut poradce ve větších městech n Využití trávení volného času n Podpora umělecky nadaných dětí n Spolupráce s romskými iniciativami Asistent pedagoga n souhlas s ustanovením funkce asistenta žádá ředitel školy n Působí na základních školách (romský asistent) n pomáhá dětem překonávat komunikační, adaptační a další překážky Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání a jeho specifika Systém kurikulárních dokumentů n Národní program rozvoje vzdělávání v ČR – Bílá kniha (2001) n Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání n Systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 – 19 let – dvě úrovně Ø Státní úroveň – národní program vzdělávání NPV a rámcový vzdělávací program RVP Ø Školní úroveň – školní vzdělávací programy ŠVP a manuály Principy RVP pro základní vzdělávání ZV n Navazuje na RVP pro předškolní vzdělávání PV a je východiskem pro koncepci RVP pro střední vzdělávání n Vymezuje vše, co je společné a nezbytné v povinném základním vzdělávání n Specifikuje úroveň klíčových kompetencí n Vymezuje vzdělávací obsah – očekávané výstupy a učivo (pro MR – modifikované) n Zařazuje průřezová témata – závazná součást n Umožňuje modifikaci pro žáky se speciálními potřebami n Je závazný pro střední školy pro stanovení požadavků na přijímací řízení Vzdělávací oblasti RVP ZV n Jazyk a jazyková komunikace (Český jazyk a literatura a cizí jazyk) n Matematika a její aplikace n Informační a komunikační technologie n Člověk a jeho svět n Člověk a společnost (Dějepis, výchova k občanství) n Člověk a příroda (Fyzika, chemie, přírodopis, zeměpis) n Umění a kultura (Hudební výchova, výtvarná výchova) n Člověk a zdraví (Výchova ke zdraví, tě+lesná výchova) n Člověk a svět práce Klíčové kompetence n Klíčové kompetence – soubor znalostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění ve společnosti Ø Kompetence k učení Ø Kompetence k řešení problémů Ø Kompetence komunikativní Ø Kompetence sociální a personální Ø Kompetence občanské Ø Kompetence pracovní Pojetí základního vzdělání n Vzdělávací obsah je tvořen Ø očekávanými výstupy a Ø učivem ( u MR modifikovaný program) q Na 1. stupni je členěn na 1. období (1.-3. ročník) a 2. období (4.-5. ročník) q RVP ZV stanovuje očekávané výstupy na konci 3. ročníku jako nezávazné a na konci 5. a 9. ročníku jako závazné. q Učivo je strukturováno do tématických okruhů a je chápáno jako prostředek k dosažení očekávaných výstupů Průřezová témata n Reprezentují v RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa n Stávají se nedílnou součástí základního vzdělávání – jsou povinné n Jsou důležitým formativním prvkem základního vzdělávání n Vytvářejí příležitosti pro individuální uplatnění žáků i pro jejich spolupráci n Pomáhají rozvíjet osobnost žáka především v oblasti postojů a hodnot Vymezení průřezových témat n Osobnostní a sociální výchova n Výchova demokratického občana n Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech n Multikulturní výchova n Environmentální výchova n Mediální výchova Zrakové vady • 7O – 80 % informací • Orientace v prostředí • Rozlišování barev, velikosti, tvarů • Vliv na rozvoj paměti, pozornosti, myšlení • Postižení – ztráta získávání zkušeností - omezení v samostatnosti - vzdělávání a další uplatnění • Orgánová vada – slabozrací, zbytky zraku, nevidomí • Funkční vada – tupozrací, šilhaví Zrakové postižení • Žáci se zrakovým postižením se mohou vzdělávat podle ŠVP korespondujících s RVP ZV • Podmínky vzdělávání se liší z hlediska intenzity postižení Ø Žáci slabozrací Ø Se zbytky zraku Ø Nevidomí • Každá z těchto kategorií vyžaduje speciální pedagogický přístup a odlišné technické zázemí Specifika potřeb u těžce postižených n Potřebují tělesnou blízkost, aby mohli získat přímou zkušenost n Potřebují pedagoga/terapeuta, který jim přiblíží jejich životní prostředí co nejjednodušším způsobem n Potřebují pedagoga/terapeuta, který jim umožní pohyb a změnu polohy n Potřebují každého, který jim rozumí i bez řeči a spolehlivě se o ně stará a pečuje o ně Poskytnutí organizačních podmínek n těžce postižení žáci jsou přijímáni příslušnou speciální školou n pro žáky, kteří nejsou schopni navštěvovat školu, je třeba zajistit podporu jinak (např. doma) n režim dne musí vykazovat pravidelné střídání výuky a odpočinku, hry a rekreace, n odpovídající personální obsazení, n přiměřené vybavení a speciální architektonické předpoklady Bazální stimulace n Provádí se na základě podrobné diagnostiky - Odborníci – fyzioterapeut, ergoterapeut, sociální pracovnice, pedagog, lékař - Stimulace probíhá individuálně, důležité je navázání tělesných a psychických schopností Vzdělávání žáků s tělesným postižením a chronicky nemocných • Tělesné postižení omezuje ve větší míře pohyb, v nejtěžších případech vede až k celkové nehybnosti • Postiženy mohou být horní i dolní končetiny, mohou se vyskytovat i různé druhy amptuací a poúrazové stavy • Časté jsou různé formy dětské mozkové obrny, které mohou mít mnoho variant Tělesné postižení - jeho vliv • Tělesné postižení působí na psychické projevy člověka Ø Mění se životní rytmus Ø Dochází k poruchám aktivity Ø Změnám postojů a sebehodnocení Ø Objevují se komplexy méněcennosti Ø Zvýšená citlivost a vyšší míra závislosti • Tělesně postižený musí překonávat překážky Ø Primární architektonické Ø Sekundární společenské Chronická onemocnění • Mezi hlavní okruhy chronických onemocnění patří Ø Onkologická onemocnění Ø Nemoci žláz Ø Ledvin Ø Krevní onemocnění Ø Alergie Ø Psychiatrická a neurologická onemocnění • Situace dětí/žáků s chronickým onemocněním je složitá, jejich postižení často není vidět, a proto se zdá být méně závažné Tělesné postižení - Podmínky vzdělávání Ø Bezbariérový vstup do školy Ø Odpovídající technické vybavení pro pohyb žáků po škole – žáci musí být samostatní, výjimečně pomoc asistenta Ø Vhodné didaktické pomůcky (spolupráce s SPC) Ø Vybavení kompenzačními pomůckami (vozík, lehátka, vhodné stolky a židle) Ø PC/psací stroj pro žáky, kteří nemohou psát Diagnostika v inkluzivním prostředí n cílem diagnostiky není žáka „zaškatulkovat“, ale najít oblast specifických potřeb a tu se pokusit naplnit. Diagnóza z tohoto pohledu není ukončením procesu diagnostiky, ale spíše začátkem další cesty dítěte, na které ho doprovázíme (Hájková, V., Strnadová, I. 2010, s. 152) . V inkluzívním prostředí musí diagnostika sloužit především jako učitelův nástroj poznání specifických a individuálně probíhajících učebních procesů a podmínek vyučování diagnostikovaného žáka. n Inkluzívní diagnostiku lze z tohoto pohledu považovat za dlouhodobý proces, jehož zjištění je nutné konzultovat s dalšími pozorovateli žáka n V tomto kontextu je nově používán pojem podpůrná diagnostika (Förderdiagnostik), tj. diagnostika, která se namísto konstatování stavu a přidělení diagnózy zaměřuje na podpůrnou činnost, vývoj, změnu současného stavu k lepšímu Dělení speciálně pedagogické diagnostiky: dle spec. ped. disciplín: n diagnostika somatopedická n diagnostika psychopedická n diagnostikalogopedická n diagnostika surdopedická n diagnostika oftalmopedická n diagnostika etopedická n Dle časového sledu: n Vstupní, výstupní, průběžná n Dle cílů: n Globální – zkoumání jako celku ve VVP n Parciální – sledování dílčích úkolů n Diferenciální diagnostika Oblasti diagnostiky: n Oblast motorických schopností (hrubá a jemná motorika, graomotorika, kresba) n Lateralita n Oblast rozumových schopností n Oblast verbálních schopností n Oblast socializace, citového vývoje, volního jednání Diagnostika rodinného prostředí Diagnostika v PPP Obligatorní diagnózy a obligatorní diagnostika v PPP n Obligatorní diagnózy – vyplývají ze školského zákona obsahují: 1.Souhlas s vyšetřením (součást vyšetření, pracovník upozorní klienta na všechna rizika, sdělit přiměřeně rodičům zprávu z vyšetření (kompetence – schopnost verbalizovat, co zjistíme vyšetřením) n 2) Struktura a průběh vyšetření n 3) popis technických metod n 4) rozhovor n 5) diagnostika n 6) obligatorní diagnózy n 7) SPU, SPCH n 8) styly a strategie učení Základní metody v diagnostice SP Klinické metody: n Pozorování n Rozhovor n Anamnestické metody n Analýza výsledků činnosti Základní diagnostické metody: testy Ostatní: diagnostické zkoušky, kazuistika