1
PŘEHLED ZOBECNĚNÝCH ROZDÍLŮ
KVALITATIVNÍHO A KVANTITATIVNÍHO VÝZKUMU
(sestavila K. Vlčková, IVŠV PdF MU)
Rozlišovány bývají dvě základní paradigmata pedagogické metodologie, resp. kvantitativní a
kvalitativní metodologie. Dříve chápány jako kontradiktorní, v současnosti spíše jako
komplementární; využívá se vzájemného doplňování obou přístupů za účelem co nejlepšího
postižení výzkumného problému. Většina odborníků se shoduje na tom, že kombinace metod
obou přístupů umožňuje celistvější poznání.
Tabulka zobecněných rozdílů kvalitativního a kvantitativního výzkumu
kritérium kvantitativní výzkum kvalitativní výzkum
filozofický zdroj pozitivizmus fenomenologie, antropologie, hermeneutika
cíl získání objektivního důkazu, ověření
teorie/ hypotéz
porozumění chování lidí v přirozeném prostředí
charakter snaha o objektivnost subjektivní
vztah k teorii potvrzení či vyvrácení teorie tvorba teorie, generování hypotéz
myšlenkový
postup
prvotně dedukce prvotně indukce
východisko/
začátek výzkumu
vychází z teorie a hypotéz začíná vstupem do terénu
plánování
výzkumu
pečlivě se připravuje na začátku,
písemný projekt podle dané struktury
plán vzniká v průběhu práce, mohou se měnit
zkoumané otázky, a metody => je pružnější
průběh výzkumu plánovitě ověřuje hypotézy, zjišťuje
kauzální vztahy
shromažďuje obrovské množství údajů o
konkrétním chování lidí a o jeho kontextu,
zaznamenává se a interpretuje, v průběhu
výzkumu se vynořují hypotézy
počet
zkoumaných
osob
reprezentativní vzorek, preference
velkého množství
žák, třída, škola – „reprezentativnost“ ve smyslu
specifičnosti
techniky, metody experiment (manipulace s proměnnými),
dotazník, testy, standardizované
pozorování aj.
dlouhodobý terénní výzkum, pozorování s různou
mírou zúčastněnosti, spolupráce výzkumníka
s informanty při sběru údajů, bez zasahování do
dějů
zpracování dat kvantitativní, počítačové, statistické,
snaha o objektivní interpretaci dat
kvalitativní kódování, analýza, interpretace –
subjektivní porozumění
spolehlivost
výsledků
standardní postupy, zjišťována
statisticky (validita, reliabilita); výzkum
lze zopakovat
problematická - výsledky subjektivní; triangualce
dat, metod, výzkumníků, teorie (interpretace údajů
několika výzkumníky, porovnání podobných
výzkumů, podobných jedinců v podobném
kontextu, použití více metod, schválením
závěrečné zprávy účastníky)
výsledky,
podoba
závěrečné zprávy
zobecnění výsledků na populaci, zjištění
zákonitostí;
stručná, výstižná výzkumná zpráva, dle
zažité struktury: 1/ výzkumný problém,
2/ metodologie, 3/ analýza dat, 4/
diskuse výsledků
vysvětlování chování lidí v určitém kontextu;
detailní, interpretativní či jen deskriptivní zpráva,
hluboké vyprávění
platnost výsledků snaha o platnost pro celou populaci platnost pro danou třídu, žáka, školu
význam predikce, zákonitosti, deskripce, porozumění, smysl
2
KVANTITATIVNÍ VÝZKUM
(angl. quantitative research)
Ustálené, nikoli však výstižné, označení pro metodologii výzkumu v pedagogice a sociálních
vědách, která je založena na pozitivismu (k.v. je někdy nazýván „novopozitivistický“). Hlavní
znaky: Zdrojem poznání má být pouze objektivní/objektivizované a co možná nejpřesnější
zkoumání edukační reality, podobně jako v přírodních vědách. Cílem výzkumu je objasňování
jevů na základě vědecké teorie, ověřování z ní odvozených hypotéz a formulování zákonitostí.
Postup výzkumu je formalizován, jeho provádění lze popsat pomocí různých schémat a
modelů, které zaručují jeho opakovatelnost a verifikovatelnost. Sběr dat je stále častěji
prováděn on-line – časové, finanční výhody, zasažení i obtížně dosažitelných skupin,
multimediální možnosti, flexibilita. Výsledky jsou statisticky zpracovány a prezentovány tak,
aby splňovaly požadavek reliability, validity a reprezentativnosti výběru a pokud možno byly
vyjádřeny též kvantitativními daty. Dodržuje se standardní postup výzkumu a jeho etapy,
struktura projektu výzkumu i zprávy z výzkumu. Hlavní metody: experiment, dotazník,
strukturované pozorování/rozhovor.
Literatura
Gavora, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno : Paido, 2000. ISBN 80-85931-79-6.
Pelikán, J. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha : Karolinum, 1998.
Hendl, Jan Přehled statistických metod zpracování dat. Analýza a metaanalýza dat. Praha :
Portál, 2004. ISBN 80-7178-820-1
Kerlinger, F. N. Základy výzkumu chování. Pedagogický a psychologický výzkum. Praha :
Academia, 1972. bez ISBN
Převzato z:
Vlčková, K. Kvantitativní výzkum. MAŇÁK, J.; ŠVEC, V., ŠVEC, Š. (Eds.) Slovník pedagogické
metodologie. Brno : Paido, 2005. ISBN 80-210-3802-0.
3
Přehled metod pedagogického výzkumu
- nejčastěji je používán dotazník (což není optimální!!)
- rozhovor, pozorování, experiment, obsahová analýza, didaktické testy, test
Pelikán: metody empirického výzkumu:
Explorativní metody
a) dotazník
b) anketa
c) autobiografie
d) intreview
e) beseda
Ratingové metody
a) škály, posuzovací stupnice
b) expertní šetření
Metoda Q-třídění
Psychosémantické metody
a) sémantický diferenciál
Obsahová analýza
a) analýza osobní dokumentace
b) a. školské a školní dokumentace
c) a. školních ukazatelů
Testy
a) psychologické testy (testy inteligence, testy osobnosti)
b) psychomotorické testy
c) didaktické testy
Projektivní metody a techniky
a) verbální metody (slovní asociační experiment, testy nedokončených vět, projektivní
interview)
b) grafické (analýza dětské kresby)
c) manipulační techniky
Metody měření sociálních vztahů
a) sociometrické techniky
b) techniky zkoumající preferenční postoje
Behaviorální metoda
a) pozorování
b) pozorování jako východisko interakční analýzy
4
Experiment
Strategie etnografického výzkumu
Gavora:
metody kvalitativního výzkumu (participační pozorování, etnografické interview, výzkum
životního příběhu učitele)
Skalková:
1/ empirické m.
a) pozorování
b) experiment
c) dotazník
d) rozhovor
e) obsahová analýza dokumentů
f) techniky měření (ústní, písemné, praktické zkoušky, testy, škálování, měření v oblasti
sociálních vztahů)
2/ teoretické m.
a) analýza, syntéza + dedukce, indukce
b) modelování (myšlenkový experiment)
3/ historicko-srovnávací metody
a) m. genetická, srovnávací, historicko-srovnávací
b) m. historická
5
Mezinárodní srovnávací výzkumy výsledků vzdělávání s účastí ČR
RLS
1991 (ČR 1995): Výzkum čtenářské gramotnosti, 3. a 8. roč. ZŠ
TIMSS
1995: matematické a přírodovědné vědomosti a dovednosti,
3.+ 4. / 7.+ 8. roč. ZŠ
TIMSS-R
1999: opakování TIMSS, 8. roč. ZŠ
CivEd
1999: výzkum občanské výchovy, 8. roč. ZŠ, 3.roč. SŠ
PISA
2000: čtenářská, matematická a přírodovědná gramotnost, 15 a 17 let (OECD)
Př. TIMSS 1995
• Třetí mezinárodní výzkum matematického a přírodovědného vzdělávání (Third
International Mathematics and Science Study)
• šetření kurikulárních vědomostí a dovedností + šetření experimentálních dovedností
• provádí: IEA (International Association for the Evaluation of Educational Achievement)
• 43 zemí, v ČR 500 škol, 16 700 žáků, 1 120 učitelů, 485 ředitelů
• 4. roč. – matematické vědomosti (1. Singapur ø 625 bodů, 2. Korea, 3. Japonsko, 4.
Hongkong, 5. Nizozemsko, 6. ČR ø 567bodů // průměr: Kanada, VB, USA)
• 4.roč. přírodovědné vědomosti (1.Korea, 2. Japonsko, 3.USA, 4. Rakousko, 5. Austrálie,
6. Nizozemsko, 7. ČR)
• 8.roč. matematika (1. Singapur, 2. Korea, 3.Tchaj-wan, 4. Hongkong, 5. Japonsko, .. 8.
Slověnsko, 12. Rusko, 15. ČR, 19.USA)
• 8. roč. přírodovědné vědomosti (1.Singapur ø 607 bodů, 2.ČR ø 574 bodů, 3. Japonsko,
4.Korea, 5.Bulharsko, 6.Nizozemsko, ..17.USA, 18.Německo ø 531 bodů, 28. Francie ø
498 bodů)
Porovnání výsledků mezinárodních výzkumů: matematika
TIMSS 1995 TIMSS-R 1999
PISA 2000
1.
Korea Korea
Japonsko
2. Japonsko Japonsko Korea
3.
Česká republika
Maďarsko Nový Zéland
4. Maďarsko Kanada Finsko
5. Rusko Rusko Austrálie
6. Kanada Austrálie Kanada
6
7. Austrálie Finsko Velká Británie
8. Nový Zéland
Česká republika Česká republika
9. Velká Británie Lotyšsko USA
10. USA USA Maďarsko
11. Itálie VB Rusko
12. Lotyšsko Nový Zéland Lotyšsko
statisticky významně nad průměrem OECD (horní tmavá část)
statisticky významně pod průměrem OECD (dolní tmavá část)
Porovnání výsledků mezinárodních výzkumů: přírodovědné předměty
TIMSS 1995 TIMSS-R 1999
PISA 2000
1.
Česká republika Maďarsko
Korea
2. Japonsko Japonsko Japonsko
3.
Korea
Korea Finsko
4. Maďarsko
Austrálie
Velká Británie
5. Velká Británie
Česká republika
Kanada
6. Austrálie Velká Británie Austrálie
7. Rusko Finsko Nový Zéland
8. Kanada
Kanada Česká republika
9. USA Rusko USA
10. Nový Zéland USA Maďarsko
11. Itálie Nový Zéland Itálie
12. Lotyšsko Lotyšsko Rusko
statisticky významně nad průměrem OECD (horní tmavá část)
průměr zemí OECD (bíle)
statisticky významně pod průměrem OECD (dolní tmavá část)
Porovnání výsledků mezinárodních výzkumů: čtenářská gramotnost
RLS 1991 (ČR 1995) PISA 2000
1 Finsko 1 Finsko
2 Francie 2 Kanada
3 Švédsko 3 Nový Zéland
4 Nový Zéland 4 Irsko
5 Island 5 Švédsko
6 Švýcarsko 6 Belgie
7 Maďarsko 7 Island
8 USA 8 Norsko
9 Dánsko 9 Francie
10 Německo 10 USA
11 Portugalsko 11 Dánsko
7
12 Kanada 12 Švýcarsko
13
Česká republika
13 Španělsko
14 Norsko 14
Česká republika
15 Itálie 15 Itálie
16 Irsko 16 Německo
17 Řecko 17 Maďarsko
18 Španělsko 18 Řecko