Strategie ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 1 Okruhy . Pojetí a klasifikace speciální pedagogiky 2. Integrativní/inkluzivní vzdělávání, vymezení pojmů integrace, inkluze 3. Žák se speciálními vzdělávacími potřebami, (žák se zdravotním postižením – mentálním, tělesným, zrakovým, sluchovým, narušenou komunikační schopností, poruchy artistického spektra, žák se zdravotním znevýhodněním, žák se sociálním znevýhodněním 4. Strategie ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (legislativní rámec pro integrativní/inkluzivní vzdělávání, podmínky pro vzdělávání) 5. Kurikulární dokumenty, systém kurikulárních dokumentů 6. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, příloha upravující vzdělávání žáků s LMP, Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání ZŠS 7. Multikulturní výchova jako příklad průřezového tématu 8. Kooperativní učení, heterogenní učební skupiny, team teaching 9. Systém poradenství v České republice (obsah činnosti speciálně pedagogického centra, pedagogicko- psychologické poradny, personální obsazení, kooperativní učení, individuální vzdělávací plán, heterogenní učební skupiny Literatura o BAROŇOVÁ, M. Edukace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Brno: Paido 2007 o BAROŇOVÁ, M., VÍTKOVÁ, M. PIPEKOVÁ, J. Strategie ve vzdělávání žáků a mentálním postižením na středním odborném učilišti. Brno MSD. 2007 o PIPEKOVÁ, J. Kapitoly ze speciální pedagogiky. 2. rozšířené a přepracované vydání. Brno: Paido 2006. ISBN 80-7315-120-0. o BAROŇOVÁ, M., VÍTKOVÁ, M.Strategie ve vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido. 2007 Speciální pedagogika vědní obor, který se zabývá zákonitostmi výchovy a vzdělávání a rozvojem jedinců, kteří jsou znevýhodnění vůči většinové populaci v oblasti fyzické, psychické nebo sociální a mají speciální výchovné potřeby“ (Fischer, S., Škoda, J. 2008) o je orientována na výchovu a vzdělávání, o na pracovní a společenské možnosti zdravotně postižených a sociálně znevýhodněných osob o na řešení výzkumných problémů oboru o Integrativní pedagogika o Inkluzivní pedagogika – koncept inkluzivního vzdělávání o používají termíny : postižený, handicapovaný (v překladu nevýhoda, nerovnost podmínek), o v období školního vzdělávání se můžeme setkat s termínem „dítě /žák se speciálními vzdělávacími potřebami“. o Především nastal posun ve formálně-právním posuzování postavení osob s postižením. Speciální pedagogika - pojem n v širším smyslu : používá se k označení každé pedagogiky vzhledem k pedagogice obecné, která je speciálně zaměřená např. podle věku, předmětu. n v užším smyslu: je SP věda o zákonitostech speciální výchovy a speciálního vzdělávání jedince, který z důvodu znevýhodnění vyžaduje při vzdělávání speciálně pedagogický přístup, podporu při pracovním a společenském uplatnění n Předmětem je: je zdravotně, eventuálně sociálně znevýhodněná osoba, která potřebuje podporu v oblasti výchovy, vzdělávání, při pracovním a společenském uplatnění. Pojem SP: n Minulost: speciální pedagogika úzce zaměřena jen na problematiku speciálního vzdělávání a profesní přípravu. n Současnost: zabývá se problematikou znevýhodněného jedince od jeho narození až po stáří. Se změnami ve společnosti se prohlubuje snaha po integraci/inkluzi handicapovaných/ jedinců se speciálními vzdělávacími potřebami do škol, školských zařízení a do společnosti. Klasifikace speciální pedagogiky n Psychopedie – (speciální) pedagogika osob s mentálním postižením n Somatopedie – (speciální) pedagogika osob s tělesným postižením, s chronickým a dlouhodobým onemocněním n Logopedie – (speciální) pedagogika osob s narušenou komunikační schopností n Surdopedie – (speciální) pedagogika osob se sluchovým postižením n Oftalmopedie – (speciální) pedagogika osob se zrakovým postižením n Etopedie – (speciální) pedagogika osob s poruchami chování n Edukace jedinců s více vadami (kombinovaným postižením) n Specifické poruchy učení nebo chování Speciální vzdělávací potřeby n Se vztahují k osobě, které má být poskytnutá podpora, a prostředí, které tuto podporu poskytuje. n Postižení nejsou pouze předmětem začleňování do společnosti, ale přispívají také k její rozrůzněnosti. Vzdělávání žáků se speciálními potřebami Ø Žáci se zdravotním postižením Ø Žáci se zdravotním znevýhodněním Ø Žáci se sociálním znevýhodněním Ø Žáci nadaní a mimořádně nadaní n RVP ZV platí pro všechny žáky se speciálními potřebami, pro žáky s MR platí příloha, RVP ZŠS Mezi hlavní znaky vzdělávání patří: n Pro žáky a studenty se zdravotním postižením a sociálním znevýhodněním se při přijímání ke vzdělávání a jeho ukončování stanoví vhodné podmínky odpovídající jejich potřebám, př. Švédsko – žáci, kteří potřebují spec.ped.podporu n Povinnost vzdělávat se platí pro všechny, neexistuje osvobození od školní docházky. n Povinná školní docházka trvá 9 let. n Nástup do školy může být odložen o dva roky, max. do 8. roku života. n Zajišťuje se právo na bezplatné vzdělávání vzhledem k jejich možnostem. n Žáci s těžkým mentálním postižením, žáci se souběžným postižením více vadami a žáci s autismem mají právo vzdělávat se v školách speciálních n Nově zřízena funkce asistenta pedagoga ve třídě, kde se vzdělává žák se speciálními vzdělávacími potřebami o Integrativní pedagogika o Inkluzivní pedagogika – koncept inkluzivního vzdělávání o používají termíny : postižený, handicapovaný (v překladu nevýhoda, nerovnost podmínek), o v období školního vzdělávání se můžeme setkat s termínem „dítě /žák se speciálními vzdělávacími potřebami“. o Především nastal posun ve formálně-právním posuzování postavení osob s postižením. Inkluze o používá její varianta nazývaná responsible inclusion (uvážlivé začlenění), která znamená využívání kontinua integrativních podpůrných procesů podle aktuální potřeby příslušného jedince. o V současné době se používají oba pojmy inkluze – integrace spíše synonymně. Inkluze se užívá ve smyslu nutnosti poukázat na potřebu rozšíření integrace a na realizaci optimální integrace pro každého žáka se speciálními vzdělávacími potřebami v praxi (srov. Pančocha, K. in Bartoňová, M., Vítková, M. 2008, s. 31 an.). o Inkluze - užívá se ve smyslu nutnosti poukázat na potřebu rozšíření integrace a na realizaci optimální integrace pro každého žáka se SVP v praxi o Inkluze (začlenění) se prosadila jako nový rozsáhlý koncept vedoucí k sociální integraci. o Pozice úplné inkluze se však ani v anglosaských zemích plně neujala o Inkluze = současný trend, z ang. „to be included“ = být úplnou součástí. Širší významový smysl než integrace. Didaktika přístupu při vzdělávání n Vyžaduje speciální principy při edukaci (zvláštnosti žáků) n Nové organizační formy práce (kooperativní vyučování…) n Organizační zabezpečení (otázka personální) Speciálně pedagogická podpora znamená: vzít na zřetel vývojové potřeby učení podmíněné postižením a dané v důsledku socializace. Podpora vstupuje do: o vývojových procesů, o životních zkušeností, o vzdělávacích nabídek o sociálních oblastí ve společném životě, ve společném světě, o speciálních potřeb žáků Je třeba, aby jedincům speciálně pedagogická podpora vyhovovala, aby tak nedošlo k dalšímu ohrožení jejich vývoje (Haupt, U. in Stein, R., Bless, D. O. Vítková, M. 2006). Práce ve skupině o všechny skupiny vykonávají stejnou činnost o Jednotlivé úkoly o Soupeření skupin o Střídavé zadání, jednotlivé úkoly, konečný výsledek – celé zadání Tvoření skupin o Velká skupina – větší jistota správnosti, více zkušeností o Potřeba méně času na obejití skupiny o Malé- více činností ve třídě proběhne, o menší pasivita o ideální – 4-5 lidí o Náhoda, (žákovi se přidělí číslo) Podmínky vzdělávání o Odstraňovat architektonické bariéry o Uplatňovat princip diferenciace a individualizace vzdělávacího procesu o Používat kompenzační pomůcky, vhodné učebnice a učební pomůcky o Uplatňovat alternativní formy komunikace – znaková řeč, Braillovo písmo, AAK o Využívat působení druhého pedagoga o Spolupracovat s rodiči o Spolupracovat s poradenskými pracovníky Itegrované/inkluzivní prostředí ZŠ o Společné soužití otevírá šanci vyrovnat se s odlišnostmi o Společné prostředí respektující individuální pedagogická a terapeutická opatření, vhodné motivační podněty o Rodiče považují společnou podporu o postižené a intaktní dětí za sociální zkušenost, příprava na školu Kompetence pedagoga o Kompetence vyplývají z obecného charakteru požadavků na základní a střední vzdělávání a ze speciálních potřeb integrovaných žáků o Přístup vychází z individuálních zvláštností a potřeb dítěte s postižením o Rámcové podmínky stanovuje RVP ZV, G, OU, SOŠ vzhledem k dětem se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním a sociálním znevýhodněním Změna vyhlášek MŠMT ČR 2005 Vyhláška č. 73 ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Speciální vzdělávání žáků a žáků mimořádně nadaných se uskutečňuje s pomocí podpůrných opatření Ø Která jsou odlišná Ø Nebo se poskytují nad rámec individuálních opatření poskytovaných v běžné škole Podpůrná opatření §1 Při speciálním vzdělávání žáků se využívá: n Speciální metody, postupy, formy a prostředky n Kompenzační, rehabilitační a reedukační pomůcky n Speciální učebnice, didaktické materiály n Zařazení vyučovacích předmětů speciálně pedagogické péče n Poskytování poradenských služeb n Zajištění služeb asistenta pedagoga (§16, odst 9 školského zákona) n Snížení počtu žáků ve třídě, oddělení nebo studijní skupině n Jiná úprava organizace vzdělávání žáků se speciálními potřebami Podpůrná opatření Při vzdělávání žáků mimořádně nadaných se využívá: n Speciální metody, postupy, formy a prostředky vzdělávání n Didaktické materiály n Pedagogicko-psychologické služby n Jiná úprava organizace vzdělávání žáků se speciálními potřebami Speciální vzdělávání Zásady a cíle §2 n Cílem speciálního vzdělávání žáků je dosažení nejvyššího možného stupně vzdělání a zvýšení kvality jejich života n Speciální vzdělávání se poskytuje žákům se speciálními vzdělávacími potřebami diagnostikovanými školským poradenským zařízením n Rozsah potřeb a jejich závažnost opravňuje žáky do režimu speciálního vzdělávání Formy speciálního vzdělávání §3 n Speciální vzdělávání žáků se zdravotním postižením je zajišťováno: n Formou individuální integrace n Formou skupinové integrace n Ve škole speciální (samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením) n Kombinací forem Skupinová integrace n Skupinovou integrací se rozumí vzdělávání žáka ve třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené pro žáky se zdravotním postižením Ø V běžné škole Ø Ve speciální škole pro žáky s jiným druhem zdravotního postižením n Ve vybraných vyučovacích předmětech se žáci se zdravotním postižením mohou vzdělávat společně s ostatními žáky a být zapojeni do všech činností mimo vyučování Individuální vzdělávací plán n Individuální vzdělávací plán (§18 školského zákona) je v případě potřeby n Vzdělávacím programem pro individuálně integrovaného žáka n Žáka s hlubokým mentálním postižením n Pro žáka skupinově integrovaného n Pro žáka speciální školy Asistent pedagoga §7 n Náplň práce asistenta stanoví ředitel školy (§2, odst. 2, písm. f, školského zákona 2004): n pomoc žákům při přizpůsobení se školnímu prostředí n pomoc pedagogickým pracovníkům při edukaci n při komunikaci se žáky n při spolupráci s rodiči n při spolupráci s komunitou, odkud žák pochází Organizace speciálního vzdělávání §8 n Pro stanovení formy a obsahu speciálního vzdělávání žáka a míry podpůrných opatření je určující rozsah speciálních vzdělávacích potřeb žáka n Speciální vzdělávání a podpůrná opatření doporučení školským poradenským zařízením zabezpečuje škola ve spolupráci se školským poradenským zařízením n Výuku předmětů speciální pedagogické péče zajišťuje další pedagogický pracovník – speciální pedagog. n Ve třídách určených pro žáky s těžkým zdravotním postižením, ve třídách škol při dětských psychiatrických zařízeních mohou souběžně působit tři pedagogičtí pracovníci, z toho jeden asistent pedagoga. n Pro přípravu na vzdělávání dětí s těžkým mentálním postižením, souběžným postižením více vadami nebo autismem, lze při základní škole zřídit přípravný stupeň (vyhláška o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a o školských účelových zařízeních) Žák s těžkým zdravotním postižením n Za žáka s těžkým zdravotním postižením se považují žáci s n těžkým zrakovým postižením n těžkým sluchovým postižením n Těžkou poruchou dorozumívacích schopností n Hluchoslepí n Se souběžným postižením více vadami n S autismem n S těžkým tělesným nebo n Těžkým či hlubokým mentálním postižením Školy při zdravotnických zařízeních §4 n V mateřské a základní škole při zdravotnickém zařízení se vzdělávají n Žáci se zdravotním oslabením n Žáci dlouhodobě nemocní, pokud to charakter jejich nemoci dovoluje n Školy mohou poskytovat individuální konzultace ve všeobecně vzdělávacích předmětech i žákům středních škol n Rozsah a organizaci výuky určuje ředitel školy po dohodě s ošetřujícím lékařem Typy speciálních škol pro zrakově postižené §5 n Mateřská škola pro zrakově postižené n Základní škola pro zrakově postižené n Střední škola pro zrakově postižené n (střední odborné učiliště, odborné učiliště, praktická škola, gymnázium, střední odborná škola) n Konzervatoř pro zrakově postižené Typy speciálních škol pro sluchově postižené n Mateřská škola pro sluchově postižené n Základní škola pro sluchově postižené n Střední škola pro sluchově postižené n (střední odborné učiliště, odborné učiliště, praktická škola, gymnázium, střední odborná škola) Typy speciálních škol pro tělesně postižené n Mateřská škola pro tělesně postižené n Základní škola pro tělesně postižené n Střední škola pro tělesně postižené n (střední odborné učiliště, odborné učiliště, praktická škola, gymnázium, střední odborná škola) Typy speciálních škol pro děti/žáky s vadami řeči n Mateřská škola logopedická n Základní škola logopedická Typy speciálních škol pro mentálně postižené n Mateřská škola speciální n Základní škola praktická n Základní škola speciální n Odborné učiliště n Praktická škola Typy speciálních škol pro žáky se SPU nebo SPCH n Základní škola pro žáky se specifickými poruchami učení n Základní škola pro žáky se specifickými poruchami chování Vyhláška č. 72 ze dne 9. února 2005 o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních Poskytování poradenských služeb §1 Poradenské služby jsou poskytovány: n Dětem, žákům, studentům n Jejich zákonným zástupcům n Pedagogickým pracovníkům n Školám n Školským zařízením Školská poradenská zařízení §3 n Typy školských zařízení Ø Pedagogicko-psychologická poradna Ø Speciálně pedagogické centrum n Pedagogickým pracovníkům vykonávajícím pedagogickou činnost ve školách a školských poradenských zařízeních je poskytována odborná podpora za účelem zvýšení kvality poradenských služeb Školní poradenská pracoviště Ø Výchovní poradci Ø Školní psychologové Ø Školní speciální pedagogové Ø Školní metodici prevence Výchovní poradci n Pracují na všech školách Ø základních Ø středních Ø speciálních n Plní úkoly pedagogicko-psychologického poradenství Ø v oblasti výchovy a vzdělání Ø profesního poradenství (kariérového poradenství) q Činnost výchovných poradců Ø je dána vyhláškou 72/2005 Školní psychologové, speciální pedagogové, metodici školní prevence n Cíl jejich činnosti Ø Snižování rizika vzniku výchovných a výukových problémů Ø Negativních jevů ve vývoji žáka Ø Jedná se o primárně preventivní působení Specializovaná poradenská zařízení n Pedagogicko-psychologické poradny n Speciálně pedagogická centra n Střediska výchovné péče (zákon č.109/2002) n IPPP – Institut pedagogicko-psychologického poradenství Pedagogicko-psychologické poradny §5 n Samostatná poradenská zařízení zřizována podle vyhlášky 72/2005 n Zajišťují psychologické a speciálně pedagogické služby n Těžištěm práce poraden je Ø Psychologická péče, intervence Ø Poradenství Ø Odborné konzultace v otázkách osobnostního a vzdělávacího vývoje dětí a mládeže * Věk klientů - 3 roky az po střední a vyšší odbornou školu Speciálně pedagogická centra – SPC §6 n SPC se zřizují od roku 1990 převážně při speciálních školách pro děti a žáky ve věku od 3 let až po střední školu Standardní činnosti center n standardní činnosti společně n standardní činnosti speciální Ø centrum poskytující služby žákům s vadami řeči Ø se sluchovým postižením Ø se zrakovým postižením Ø s tělesným postižením Ø s mentálním postižením Ø s poruchami autistického spektra Ø žákům hluchoslepým Ø žákům s více vadami Činnost SPC n Žákům základních školy speciálních a školských zařízení jsou poradenské služby SPC poskytovány v rámci diagnostiky a kontrolní diagnostiky, příp. v rámci speciální individuální nebo skupinové péče, kterou nezajišťuje speciální škola n Činnost SPC se uskutečňuje ambulantně na pracovišti SPC, ve školách a školských zařízeních, popř. v rodinách Standardní činnosti speciálního pedagoga n depistážní činnosti n diagnostické a intervenční činnosti n metodické a koordinační činnosti Střediska výchovné péče n SVP zajišťují prevenci a terapii sociálně patologických jevů u dětí a mládeže a poradenství v této oblasti n Těžiště činnosti SVP Ø psychoterapeutická práce Ø Aktivní depistáž problémových jedinců a skupin q SVP se zřizují od roku 1991 q Od roku 1997 jsou SVP zařazena do nového systému pedagogicko-psychologického poradenství Činnosti SVP n Nabídnout klientům okamžitou pomoc při prvních signálech výchovných problémů n Rozvíjet spolupráci s rodinou n Poskytovat poradenské služby pedagogickým pracovníkům v oblasti péče o výchově ohrožené děti a mládež n Poskytovat všestrannou preventivně výchovnou péči dětem a mládeži s negativními jevy chování n Podílet se na prevenci zneužívání návykových látek ve školách a školských zařízeních Národnostní vzdělávání Sociokulturní klima Podpora klimatu je ve 3 rovinách: n Podpora integrace jedinců minoritních skupin do skupiny majoritní n Podpora uchování kulturních specifik minoritních skupin n Podpora multikulturní výchovy a její metodiky Multikulturní výchova –RVP ZV n Tématické okruhy: Ø Kulturní diference – respektování zvláštností různých etnik Ø Lidské vztahy – tolerantní vztahy, spolupráce s lidmi bez ohledu na jejich kulturní, sociální, náboženskou, zájmovou nebo generační příslušnost Ø Etnický původ – rovnocenost všech entických skupin a kultur Ø Multikulturalita – význam užívání cizího jazyka jako nástroje dorozumění a celoživotního vzdělávání Ø Princip sociálního smíru a solidarity Opatření MŠMT ČR n Přípravné třídy pro děti se sociálním znevýhodněním n Alternativní vzdělávací program pro žáky romského etnika n Nabídka alternativních vzdělávacích programů n Změna transformace zvláštních škol na školy základní Strategie zlepšení situace Romů n Podpora vzdělávání na všech stupních n Zaměstnanost Romů, sociální postavení n Rozvoj romské tradice a kultury n Podpora české společnosti k respektování etnika Strategie vzdělávání Romů n Předškolní vzdělávání – podceňováno romskou rodinou n Základní vzdělávání – zřizování přípravných tříd, individuální přístup učitelů formou doučování, stipendia, výukové programy- romské mikrotřídy, specializované třídy pro žáky s edukativními problémy, modifikace vzdělávacího programu Základní škola- již pozbyla platnost n Středoškolské vzdělávání n praktické školy, n učební obory, n kurzy pro doplnění vzdělání n Střední odborné školy n Vysokoškolské vzdělání Strategie v období vzdělávání n zřizování přípravných tříd, n individuální přístup učitelů formou doučování, n stipendia, n výukové programy- romské mikrotřídy, n specializované třídy pro žáky s edukativními problémy, modifikace vzdělávacího programu Základní škola n Spolupráce s romskými iniciativami Funkčnost přípravných tříd základní školy n součást systému předškolní přípravy dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí (zákon č. 561/2004), n umožňuje úspěšné začlenění jedinců do systému vzdělávání, n dle nové legislativy PT zřizovány při základních školách (vyhláška 14/2005, 48/2005 n obsah vzdělávání vymezuje Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP PV 2004), n PT vede k osvojení pravidel, struktury, mravního chování (Němec 2005), n zařazování prvků jazykové a multikulturní výchovy, n funkce vychovatele-asistenta učitele (Horňák 2005). Strategie v období povinné školní docházky n Zapracování multikulturní výchovy do vzdělávacích programů n Funkce asistentů pedagoga n Nepovinná výuka romského jazyka n Programy pro doplnění základního vzdělávání n Příprava žáků k přijímacímu řízení n Organizace vzdělávacích kurzů pro romské matky n Vytvořit institut poradce ve větších městech n Využití trávení volného času n Podpora umělecky nadaných dětí n Spolupráce s romskými iniciativami Asistent pedagoga n souhlas s ustanovením funkce asistenta žádá ředitel školy n Působí na základních školách (romský asistent) n pomáhá dětem překonávat komunikační, adaptační a další překážky Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání a jeho specifika Systém kurikulárních dokumentů n Národní program rozvoje vzdělávání v ČR – Bílá kniha (2001) n Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání n Systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 – 19 let – dvě úrovně Ø Státní úroveň – národní program vzdělávání NPV a rámcový vzdělávací program RVP Ø Školní úroveň – školní vzdělávací programy ŠVP a manuály Principy RVP pro základní vzdělávání ZV n Navazuje na RVP pro předškolní vzdělávání PV a je východiskem pro koncepci RVP pro střední vzdělávání n Vymezuje vše, co je společné a nezbytné v povinném základním vzdělávání n Specifikuje úroveň klíčových kompetencí n Vymezuje vzdělávací obsah – očekávané výstupy a učivo (pro MR – modifikované) n Zařazuje průřezová témata – závazná součást n Umožňuje modifikaci pro žáky se speciálními potřebami n Je závazný pro střední školy pro stanovení požadavků na přijímací řízení Vzdělávací oblasti RVP ZV n Jazyk a jazyková komunikace (Český jazyk a literatura a cizí jazyk) n Matematika a její aplikace n Informační a komunikační technologie n Člověk a jeho svět n Člověk a společnost (Dějepis, výchova k občanství) n Člověk a příroda (Fyzika, chemie, přírodopis, zeměpis) n Umění a kultura (Hudební výchova, výtvarná výchova) n Člověk a zdraví (Výchova ke zdraví, tě+lesná výchova) n Člověk a svět práce Klíčové kompetence n Klíčové kompetence – soubor znalostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění ve společnosti Ø Kompetence k učení Ø Kompetence k řešení problémů Ø Kompetence komunikativní Ø Kompetence sociální a personální Ø Kompetence občanské Ø Kompetence pracovní Pojetí základního vzdělání n Vzdělávací obsah je tvořen Ø očekávanými výstupy a Ø učivem ( u MR modifikovaný program) q Na 1. stupni je členěn na 1. období (1.-3. ročník) a 2. období (4.-5. ročník) q RVP ZV stanovuje očekávané výstupy na konci 3. ročníku jako nezávazné a na konci 5. a 9. ročníku jako závazné. q Učivo je strukturováno do tématických okruhů a je chápáno jako prostředek k dosažení očekávaných výstupů Průřezová témata n Reprezentují v RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa n Stávají se nedílnou součástí základního vzdělávání – jsou povinné n Jsou důležitým formativním prvkem základního vzdělávání n Vytvářejí příležitosti pro individuální uplatnění žáků i pro jejich spolupráci n Pomáhají rozvíjet osobnost žáka především v oblasti postojů a hodnot Vymezení průřezových témat n Osobnostní a sociální výchova n Výchova demokratického občana n Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech n Multikulturní výchova n Environmentální výchova n Mediální výchova Zrakové vady • 7O – 80 % informací • Orientace v prostředí • Rozlišování barev, velikosti, tvarů • Vliv na rozvoj paměti, pozornosti, myšlení • Postižení – ztráta získávání zkušeností - omezení v samostatnosti - vzdělávání a další uplatnění • Orgánová vada – slabozrací, zbytky zraku, nevidomí • Funkční vada – tupozrací, šilhaví Zrakové postižení • Žáci se zrakovým postižením se mohou vzdělávat podle ŠVP korespondujících s RVP ZV • Podmínky vzdělávání se liší z hlediska intenzity postižení Ø Žáci slabozrací Ø Se zbytky zraku Ø Nevidomí • Každá z těchto kategorií vyžaduje speciální pedagogický přístup a odlišné technické zázemí Zrakové postižení - Obsah vzdělávání Specifické potřeby jednotlivých skupin Žáci s lehčí zrakovou vadou Ø Mohou s pomocí optických pomůcek zvládnout všechny nároky základního vzdělávání Žáci s těžkou zrakovou vadou a nevidomí Ø Musí mít upravené podmínky ke vzdělávání Ø Vhodné technické vybavení učeben Ø Personální zajištění výuky oftalmopedy Druhy sociálních kompetencí • Schopnost interakce-oční kontakt, empatie, tolerance • Schopnost spolupráce • Schopnost odhadnout následky jednání • Schopnost sebehodnocení • Umění se vyrovnat s konflikty • Sebeovládání • Soustředění, přesnost, pečlivost Vzdělávání: • Střediska rané péče • Speciálně pedagogická centra • mateřské školy pro ZP • základní školy pro ZP • střední školy pro ZP • střední odborné školy, stř. od. učiliště pro ZP, praktická škola • konzervatoř pro ZP Zrakové postižení - Specifika v edukaci • U žáků je třeba rozvíjet samostatné myšlení, zvládat běžné situace • Adaptabilitu • Přiměřené reagování na změny okolního prostředí • Překonávání překážek technické povahy Zrakové postižení - podmínky vzdělávání • Podnětné prostředí, individuální přístup • Nižší počet žáků ve třídě • Vhodné materiální a technické vybavení školy (odstranění bariér, speciální osvětlení, speciální učebnice, zvětšené písmo, přepis do Brailla, optické pomůcky) • Možnost užívání didaktických kompenzačních pomůcek (plastické modely, měřící přístroje, televizní lupy, PC) • Výuka předmětů speciální péče • Seznámení spolužáků a jejich rodičů s problematikou zrakově postižených Problematika osob se sluchovým postižením • Žáci se sluchovým postižením se vzdělávají na základě ŠVP korespondujících s RVP ZV • Podmínky se liší podle stupně a druhu jejich postižení • Vady sluchu můžeme rozdělit podle Ø Závažnosti – nedoslýchavost a hluchota Ø Podle doby vzniku – prelingvální a postlingvální q Nedoslýchavost, ohluchlost a prelingvální hluchota jsou tři rozdílná postižení Systém vzdělávání jedinců • Střediska rané péče – Tamtam Praha, Olomouc • SPC – Brno, Olomouc • MŠ pro SP • ZŠ pro sluchově postižené, integrace, (př.ročník) • Střední odborné školy – gymnázia, průmyslová škola oděvní, střední pedagogická škola, • SOU pro SP, praktická škola • Beroun – Národní institut neslyšících- zdravotnická škola, hluchoslepí Sluchové postižení - obsah vzdělávání • Nedoslýchaví zvládnou požadavky RVP ZV • Žáci s těžkou sluchovou vadou a prelingválně neslyšící se většinou vzdělávají ve speciálních školách nebo třídách se speciální péčí • Obsah vzdělávání – odlišný přístup u jazykových předmětů a v předmětu hudební výchova, často nahrazovanou hudebně dramatickou výchovou • K nejzávažnějším rozdílům dochází v komunikaci, rozdíly jsou zejména v auditivním vnímání a vyjadřování hlasitou řečí, těžiště se přesouvá do písemného projevu • Využívá se informačních technologií • Volba jazyka komunikace – vzdělávací jazyk může být i jazyk vizuálně motorický – znaková řeč Sluchové postižení - Podmínky vzdělávání • Právo na výběr vzdělávací cesty Ø Bilingvální program Ø Orální program Ø Program totální komunikace • Nižší počet žáků ve třídě, možnost 10 leté docházky • Znalost problematiky sluchového postižení všemi pedagogy, individuální přístup • Možnost úpravy obsahu učiva vybraných předmětů • Znalost speciálních metod a jejich používání ve výuce • Pokračování v logopedické péči • Materiální a technické vybavení, kompenzační pomůcky • Běžné i speciální učebnice, videoprogramy, didaktické pomůcky Žáci s vícenásobným postižením n Společným znakem je mentální retardace. MR je determinujícím faktorem pro nejvýše dosažitelný stupeň vzdělání a pro dosažitelnou míru výchovy. Proto je při rozhodování o způsobu vzdělávání pokládána za vadu dominantní n Kombinace vad tělesných, smyslových a vad řeči. Specifickou skupinu tvoří hluchoslepí. n Děti a žáci s dg. autismus a s autistickými rysy Okruh osob n Za těžké postižení se považuje zvlášť těžká forma nějakého druhu postižení n Těžké postižení představuje komplex omezení člověka jako celku ve všech jeho prožitkových sférách a výrazových možnostech n Podstatně jsou omezeny schopnosti emocionální, kognitivní a tělesné, ale také sociální a komunikační Specifika potřeb u těžce postižených n Potřebují tělesnou blízkost, aby mohli získat přímou zkušenost n Potřebují pedagoga/terapeuta, který jim přiblíží jejich životní prostředí co nejjednodušším způsobem n Potřebují pedagoga/terapeuta, který jim umožní pohyb a změnu polohy n Potřebují každého, který jim rozumí i bez řeči a spolehlivě se o ně stará a pečuje o ně Poskytnutí organizačních podmínek n těžce postižení žáci jsou přijímáni příslušnou speciální školou n pro žáky, kteří nejsou schopni navštěvovat školu, je třeba zajistit podporu jinak (např. doma) n režim dne musí vykazovat pravidelné střídání výuky a odpočinku, hry a rekreace, n odpovídající personální obsazení, n přiměřené vybavení a speciální architektonické předpoklady Bazální stimulace n Provádí se na základě podrobné diagnostiky - Odborníci – fyzioterapeut, ergoterapeut, sociální pracovnice, pedagog, lékař - Stimulace probíhá individuálně, důležité je navázání tělesných a psychických schopností Vzdělávání žáků s tělesným postižením a chronicky nemocných • Tělesné postižení omezuje ve větší míře pohyb, v nejtěžších případech vede až k celkové nehybnosti • Postiženy mohou být horní i dolní končetiny, mohou se vyskytovat i různé druhy amptuací a poúrazové stavy • Časté jsou různé formy dětské mozkové obrny, které mohou mít mnoho variant Tělesné postižení - jeho vliv • Tělesné postižení působí na psychické projevy člověka Ø Mění se životní rytmus Ø Dochází k poruchám aktivity Ø Změnám postojů a sebehodnocení Ø Objevují se komplexy méněcennosti Ø Zvýšená citlivost a vyšší míra závislosti • Tělesně postižený musí překonávat překážky Ø Primární architektonické Ø Sekundární společenské Chronická onemocnění • Mezi hlavní okruhy chronických onemocnění patří Ø Onkologická onemocnění Ø Nemoci žláz Ø Ledvin Ø Krevní onemocnění Ø Alergie Ø Psychiatrická a neurologická onemocnění • Situace dětí/žáků s chronickým onemocněním je složitá, jejich postižení často není vidět, a proto se zdá být méně závažné Tělesné postižení - Podmínky vzdělávání Ø Bezbariérový vstup do školy Ø Odpovídající technické vybavení pro pohyb žáků po škole – žáci musí být samostatní, výjimečně pomoc asistenta Ø Vhodné didaktické pomůcky (spolupráce s SPC) Ø Vybavení kompenzačními pomůckami (vozík, lehátka, vhodné stolky a židle) Ø PC/psací stroj pro žáky, kteří nemohou psát Okruh jedinců s MP n Klasifikace MP – 10. revize MKN n Typický znak MP : - potřeba celoživotního vedení - omezená potřeba zvídavosti - čím těžší postižení, tím větší závislost na dospělých n Profesní, partnerská role není vždy naplněna, sexuální výchova Žáci s mentálním postižením n Vzdělávání dle speciálních vzdělávacích programů n Vzdělávání dle stupně postižení n MŠ speciální, základní škola praktická, základní škola speciální,odborné učiliště, praktická škola Podmínky vzdělávání: n snížené počty žáků ve třídách; n vhodně upravené prostředí; n speciální učební metody; n výběr učiva odpovídající úrovni rozumových schopností žáků; n učitele se speciálně pedagogickou kvalifikací; n speciálním zařízení a kompenzační pomůcky v závislosti na potřebách žáků a závažnosti jejich postižení; n učebnice, které odpovídají úrovni rozumových schopností žáků (existují pro všechny předměty). Autismus - edukace n Speciální třídy při ZŠ n Běžná základní škola – integrace – individuálně vzdělávací program n Podmínky: - speciálně upravené strukturované prostředí - strukturované učení - speciálně pedagogický přístup Podmínky vzdělávání: n speciálně upravené školní prostředí, zamezit rušivé vlivy(samostatná lavice, někdy odděleně od ostatních spolužáků), n přísně individuální přístup a přesné strukturování prostoru i času, n počítač pro ty žáky (autisty), kteří preferují komunikaci s počítačem a který se může stát významným prostředkem jejich vzdělávání, n učitele vzdělané v problematice autismu a práci s autistickými žáky. Diagnostika v inkluzivním prostředí n cílem diagnostiky není žáka „zaškatulkovat“, ale najít oblast specifických potřeb a tu se pokusit naplnit. Diagnóza z tohoto pohledu není ukončením procesu diagnostiky, ale spíše začátkem další cesty dítěte, na které ho doprovázíme (Hájková, V., Strnadová, I. 2010, s. 152) . V inkluzívním prostředí musí diagnostika sloužit především jako učitelův nástroj poznání specifických a individuálně probíhajících učebních procesů a podmínek vyučování diagnostikovaného žáka. n Inkluzívní diagnostiku lze z tohoto pohledu považovat za dlouhodobý proces, jehož zjištění je nutné konzultovat s dalšími pozorovateli žáka n V tomto kontextu je nově používán pojem podpůrná diagnostika (Förderdiagnostik), tj. diagnostika, která se namísto konstatování stavu a přidělení diagnózy zaměřuje na podpůrnou činnost, vývoj, změnu současného stavu k lepšímu Dělení speciálně pedagogické diagnostiky: dle spec. ped. disciplín: n diagnostika somatopedická n diagnostika psychopedická n diagnostikalogopedická n diagnostika surdopedická n diagnostika oftalmopedická n diagnostika etopedická n Dle časového sledu: n Vstupní, výstupní, průběžná n Dle cílů: n Globální – zkoumání jako celku ve VVP n Parciální – sledování dílčích úkolů n Diferenciální diagnostika Oblasti diagnostiky: n Oblast motorických schopností (hrubá a jemná motorika, graomotorika, kresba) n Lateralita n Oblast rozumových schopností n Oblast verbálních schopností n Oblast socializace, citového vývoje, volního jednání Diagnostika rodinného prostředí Diagnostika v PPP Obligatorní diagnózy a obligatorní diagnostika v PPP n Obligatorní diagnózy – vyplývají ze školského zákona obsahují: 1.Souhlas s vyšetřením (součást vyšetření, pracovník upozorní klienta na všechna rizika, sdělit přiměřeně rodičům zprávu z vyšetření (kompetence – schopnost verbalizovat, co zjistíme vyšetřením) n 2) Struktura a průběh vyšetření n 3) popis technických metod n 4) rozhovor n 5) diagnostika n 6) obligatorní diagnózy n 7) SPU, SPCH n 8) styly a strategie učení Základní metody v diagnostice SP Klinické metody: n Pozorování n Rozhovor n Anamnestické metody n Analýza výsledků činnosti Základní diagnostické metody: testy Ostatní: diagnostické zkoušky, kazuistika