Zpracovala: Markéta Ježová

                                              ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE

Česká školní inspekce v předškolních zařízeních, ve školách, školských zařízeních, ve střediscích praktického vyučování a v pracovištích praktického vyučování (dále jen školách a školských zařízeních) zjišťuje a hodnotí:

•         výsledky vzdělávání a jeho průběh vzhledem k platným učebním plánům a učebním osnovám, popřípadě k jiným schváleným učebním dokumentům,
•         personální a materiálně technické podmínky vzdělávací činnosti vzhledem ke schváleným učebním dokumentům,
•         efektivnost využívání finančních prostředků přidělených ze státního rozpočtu vzhledem k účelu jejich poskytnutí a vzhledem ke schváleným učebním dokumentům.

Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání vychází zejména z hospitační činnosti v jednotlivých předmětech (případně skupinách předmětů) nebo složkách výchovy a vzdělávání, z vyhodnocení všech podkladových materiálů, z rozhovorů s pedagogickými a vedoucími pracovníky, z prohlídky prostor, ze studia povinné a vnitřní dokumentace škol a školských zařízení. Hospitační činnost se zaměřuje na hodnocení plánování a přípravy vzdělávání, podmínek vzdělávání, forem a metod vzdělávání, motivace a hodnocení, interakce a komunikace, případně i na výsledky vzdělávání.

Výsledky zjištění a hodnocení jsou zaznamenány formou inspekčních zpráv. Výsledky kontrolních zjištění jsou zaznamenány do protokolů.

Komplexní inspekce (někdy je nazývána mezi učiteli jako hloubková, pozn. J. Vávra)

Kompletní inspekci vykonává vždy tým školních inspektorů a kontrolních pracovníků ČŠI. Hodnocení kvality profilující výuky školy musí být provedeno na odborné úrovni vzhledem k poskytovanému vzdělání (základní, střední odborné, úplné střední, úplné střední odborné a vyšší odborné), k druhu školy (např. ZŠ, SOU, G, SOŠ) a k odborné přípravě diferencované podle druhu střední a vyšší odborné školy a oborům podle zařazení do sítě škol.

Průběh komplexní inspekce

Vlastní inspekční činnost zahrnuje zpravidla činnost hospitační, rozhovory se členy vedení, s vedoucími předmětových komisí, s výchovným poradcem a s ostatními pedagogickými pracovníky a se žáky, prohlídku a kontrolu prostor a materiálně technického vybavení, studium žákovských prací, studium povinné a vnitřní dokumentace, účast při hospitační činnosti ředitele (zástupce ředitele, předsedy předmětové komise) a jejím hodnocení, účast na jednáních pedagogické rady, předmětových komisí, rady školy atd.

 Osnova komplexní inspekce

Osnova komplexní inspekce je členěna do pěti základních částí:

1. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání
2. Hodnocení podmínek vzdělávání
3. Hodnocení efektivnosti využívání prostředků přidělených ze státního rozpočtu vzhledem k účelu jejich poskytnutí a vzhledem k učebním dokumentům
4. Další významná zjištění
5. Závěr.

Pro hodnocení kvality průběhu, výsledků a podmínek vzdělávání jsou stanoveny sledované jevy, které jsou hodnoceny v dané stupnici.

3. SLEDOVANÉ JEVY - UKAZATELÉ HODNOCENÍ PRÁCE UČITELE

•         Odpovídá struktura hodin věku žáků a výukovým cílům?
•         Jsou nezbytné organizační pokyny jasné, srozumitelné a přiměřené věku a možnostem  žáků?
•         Je výběr, sled a množství informací přiměřený náročnosti učiva, věkovým zvláštnostem  a specifickým podmínkám třídy?
•         Sleduje učitel, čeho mají žáci v průběhu vyučování dosáhnout?
•         Sleduje učitel, na co žáci navazují, pro jakou komplexnější vědomost či dovednost si  vytvářejí předpoklady?
•         Je využíváno rozmanitých vyučovacích metod?
•         Jsou rozvíjeny techniky podporující zapamatování učiva?
•         Je využívání učebnic, pomůcek a didaktické techniky účinné?
•         Jsou ve výuce zohledňovány individuální potřeby a schopnosti žáků?
•         Jsou ve výuce zohledňováni žáci se specifickými poruchami učení a chování?
•         Je při výuce vytvořen prostor pro samostatné a aktivní učení?
•         Je při výuce účelně využíváno dalších zdrojů informací?
•         Je ve výuce vytvořen prostor pro vyjadřování vlastního názoru?
•         Umožňuje organizace výuky všem žákům úspěšné uplatnění?
•         Umožňují vyučující žákům alternativní způsoby řešení úkolů?
•         Umožňuje organizace výuky žákům pracovat individuálním tempem?
•         Jsou žáci vedeni ke schopnosti aplikovat učivo?
•         Vytváří organizace výuky prostor pro individuální nebo skupinové aktivity?
•         Odpovídá organizace hodin psychohygienickým požadavkům?
•         Jsou ve výuce vhodně uplatňovány kooperativní techniky učení?
•         Je v hodinách efektivně využit vyučovací čas?
•         V jaké kvalitě a rozsahu je navozována samostatná aktivita žáků?
•         Je učivo v souladu se současným stavem teorie a praxe v dané oblasti?
•         Je učivo interpretováno věcně správně?
•         Je využíváno vstupních motivačních metod?
•         Je v průběhu výuky využíváno aktualizace učiva?
•         Je v průběhu výuky využíváno mezipředmětových vztahů?
•         Jsou ve výuce uváděny příklady z praxe (využívání životních zkušeností žáků)?
•         Je ve výuce využíváno motivačních výzev?
•         Je ve výuce využíváno pozitivního posilování?
•         Prověřuje učitel výchozí znalosti a dovednosti?
•         Jsou průběžně vyhodnocovány výsledky učení?
•         Jsou prováděny korekční postupy výsledků učení?
•         Jsou učitelovy otázky při zkoušení a opakování zaměřeny na pamětní zvládnutí učiva,  na pochopení vztahů a souvislostí nebo na aplikaci učiva?
•         Má zkoušení charakter vytváření zpětné vazby (pro učitele i pro žáky) s ucelenou myšlenkovou strukturou nebo má roztříštěný, epizodický charakter?
•         Má zkoušení a opakování návaznost na probírané učivo?
•         Je hodnocení výkonu objektivní, spravedlivé, učitelem zdůvodněné?
•         Ověřují vyučující pochopení zadávaných úkolů a upozorňují na klíčová úskalí?
•         Je při řešení úkolů poskytována žákům pomoc?
•         Je při zadávání úkolů respektována zásada přiměřenosti?
•         Jsou žáci vedeni k sebekontrole, sebehodnocení a odpovědnosti?
•         Jsou při hodnocení respektovány individuální dispozice žáků, je oceňována snaha  a pokrok?
•         Je hodnocení zaměřeno převážně pozitivně a není jen hledáním chyb a nedostatků?
•         Je v závěru hodiny prováděno hodnocení (sebehodnocení) výkonu žáků?
•         Obsahuje hodnocení analýzu chyb?
•         Využívá se metody práce s chybou?
•         Je respektována osobnost žáka?
•         Je komunikace založena na vzájemné důvěře?
•         Je vytvořen prostor pro diskusi?
•         Je připouštěna různost názorů?
•         Jsou rozvíjeny komunikativní schopnosti žáků?
•         Jsou rozvíjeny myšlenky obsažené v žákovských odpovědích?
•         Ovlivňují vyučující pozitivně psychosociální podmínky výuky (vývoj pozitivních vztahů  mezi učitelem a žáky, mezi žáky navzájem, prostředí důvěry, spolupráce, přiměřené  tolerance)?
•         Jaká je verbální a neverbální komunikace učitele?
•         Jak učitel zvládá projevy nežádoucího chování žáků?
•         Projevují žáci pozitivní vztah k výuce?

1.      HODNOCENÍ

Závěrečná hodnocení musí vyplývat ze zjištění a hodnocení v jednotlivých kapitolách. V závěru se rovněž uvedou změny v činnosti od předchozí inspekce.

Školní inspektor provede závěrečné shrnutí výsledků inspekční činnosti podle jednotlivých kapitol. Hodnocení jednotlivých kapitol inspekční zprávy se provede na základě uvedené hodnotící stupnice.

Hodnotící stupnice:

A co o školních vztazích říkají Murphyho zákony ?

Rovnice doc. Shattera: Žák druhé třídy může beztrestně umlátit třídní učitelku logaritmickým pravítkem - umlátí-li však týmž pravítkem učitelka žáka, ocitne se na poměrně dlouhou dobu v nápravném výchovném zařízení.

Baffleův podotek: Učitelka nesmí umlátit žáka logaritmickým pravítkem dokonce ani v sebeobraně.

Zákon ing. Jerkina:Učitelé by měli místo křídy a ukazovátka fasovat neprůstřelné vesty, ale na to nemá školství dostatek prostředků.

Chalkův dodatek:Školství nemá mnohdy dostatek prostředků ani na ty křídy.

Bullyova úměrka: Stejně jako jsou učitelé týráni žáky, jsou také žáci týráni svými učiteli.

Majoritní dodatek: Žáci mají ovšem nad učiteli vždy početní převahu.