žVystudoval odbornou psychologii na filosofické fakultě Masarykovy university – bohaté odborné znalosti ž25 let působil jako psychologický poradce pedagogické i klinické psychologie žPůsobil také jako psycholog dětského domova a jako vedoucí PPP – praktické zkušenosti žVýborný profil pro vědeckou činnost ž Studie se zabývá klasifikací a identifikací závad a poruch chování dětí a mládeže. Je charakterizováno deset diagnostických skupin závad chování a pojednává se o jejich diagnostice, prevenci a nápravě. žproblematika závad a poruch chování a prožívání patří mezi velmi závažné společenské problémy žžádoucí je adekvátní přístup a kompletní klasifikace a identifikace závad a poruch ž„obecným cílem výchovy je rozvinutá a osobnostně přiměřeně dané věkové etapě zralá harmonická osobnost“ žproblémový vývoj osobnosti vlivem různých faktorů žcílem věd o výchově je hledat cesty k účinné adaptaci dětí s psychickými poruchami žprvní, kdo má možnost rozpoznat tyto závady, je většinou pedagog žpedagog se zabývá především klasifikací a identifikací, příčinami až sekundárně ždůležitý je individuální přístup – pozitivní stimulace ž„Jiné typy výchovné stimulace budeme používat u dětí se zakomplexovanou osobností, jiné u žáků se sníženými mentálními schopnostmi atd. ž ž ž žza dificility považuje autor ty výchovné a výukové obtíže, které jsou ještě v rámci širší normy ždificility jsou částečně reverzibilní (vratné) žpři diagnostice dificilit vycházíme z projevů chování a prožívání dětí a mládeže žpodle vzdálenosti konkrétní formy chování od vlastní podstaty osobnosti můžeme projevy chování seřadit podle symptomů: 1.nahodilé - zcela necharakteristické pro osobnost 2.sekundární - nepodstatné projevy (věkové, skupinové) 3.centrální - přesně vyznačují specifickou individualitu 4.kardinální - významné, trvalé, rozhodující pro poznání dominujících vlastností osobnosti žna rozdíl od poruch osobnosti jsou dificility: 1.krátkodobější 2.jejich projevy jsou méně intenzivní 3.jsou společensky méně závadné 4.podmíněné spíše situačně 5.prognosticky jsou častěji reverzibilní žpodle projevovaných příznaků řadíme jednotlivé typy dětí podle závad chování a prožívání podle Mezinárodní klasifikace nemocí do deseti skupin: 1. ž 1. zvýšená psychická tenze 6. parciální nedostatky poznávacích procesů 2. psychomotorická instabilita 7. závady motoriky, lokomoce, praxie a laterality 3. infantilismus 8. sociální zanedbanost 4. sociálně pedagogicky anormativní chování 9. závady ve školské výkonnosti 5. zvýšená intropunitivita 10. závady studijní orientace a adaptace žfrekvence výskytu příznaků a intenzita je dána konkrétním psychickým i fyzickým stavem jedince a podmínkami jeho sociálního prostředí, které na něj působí žzvláštní skupinu dětí se zvýšenou psychickou tenzí tvoří děti psychicky a fyzicky týrané a zneužívané ž žokusování nehtů žbolest hlavy, nohou, břicha, žaludeční potíže žzávratě, pocity slabosti žpomočování, koktání žzměna barvy v obličeji, návaly krve, snadné zblednutí žzvýšené pocení žtřes rukou, hlasu žpřecitlivělost žroztěkanost,nesoustředěnost žpři ústním projevu „lapá po dechu“ žnadměrné puntičkářství žnepřítomnost, zasněnost žšpatná základní životní nálada žnejistota při jednání s lidmi žfobie z běžných věcí žtréma,stavy úzkosti žpocity nedostatečnosti, trapnosti žnereaguje na dotazy učitele, pracuje až písemně žnestejnoměrný pracovní výkon v některé projevy psychické tenze žmožno označit jako hyperkinetickou poruchu žpodmínkou je, že některé vybrané příznaky musí přetrvávat déle než 6.měsíců žporucha se objevuje před 7. rokem dítěte žjde o problematiku dětí s nedostatkem pozornosti a hyperaktivitou ždítě je velmi živé,pohyblivé žneklidné, hyperaktivní žčasto mění náladu bez zjevné příčiny žrádo běhá venku, hraje pohybové hry žuž v kojeneckém věku je velmi živé žmluví bez vyzvání žjedná zbrkle, bez rozmyslu žneuspokojivě spolupracuje žpohybuje se překotně, padá žimpulzivní, emočně dráždivé ž žmá percepční vady žnevydrží dlouho u jedné činnosti žnedovede se ovládnout žje nepozorné, pořád jej něco rozptyluje žzabývá se vedlejšími věcmi žbrzy se unaví žv kolektivu je divoké žpláče bez přiměřené příčiny žporuchy prostorové orientace žpotíže v psaní a kreslení v některé projevy psychomotorické instability žprojevuje se při nástupu do školy žmezi typické příznaky patří i.chování dítěte psychosociálně odpovídá nižšímu věku ii.dítě má často opožděný vývoj řeči iii.na svůj věk je nepřiměřeně hravé, mazlivé, naivní iv.emočně labilní, nesamostatné, egocentrické v.fantazijně zaměřené vi.nemá adekvátní zájem o školní práci vii.bývá nadměrně závislé na pomoci dospělých při práci a oblékání viii.obrací se často o radu k učiteli nebo k jiným dospělým ix.vyhledává přátelství převážně mladších děti x.často přichází do školy bez vypracovaných úkolů xi.klade často důraz na nápadnost v oblékání, účesu i obouvání xii. ždítě pro školu doposud nezralé, má při vyšetření v PPP např. tyto projevy chování i.nechce odejít od rodičů, pláče ii.nenavazuje kontakt, je negativistické, nemluví, je bázlivé iii.chová se bez zábran, má příliš uvolněné chování, tyká dospělým, je vtíravé iv.bez individuální pomoci není schopno plnit příkazy v.snadno se rozptýlí, je nesoustředěné, je příliš hravé vi.přerušuje práci, odmítá pokračovat, vstává z místa, zpívá si při úkolu, je s ním „těžká domluva“, jeví se jako rozumově opožděné vii.je zjevně neklidné, má slabý grafický projev, chování odpovídá nižšímu věku, nedostatečně rozvinuté hygienické návyky viii.do školy se doposud netěší ix. ix. žU dítěte se mohou vyskytovat například: i.urážlivost, výbuchy zlosti, zlomyslnost ii.zvýšená lhavost, podvádění, krádeže, drzost, vulgární vyjadřování, hrubost iii.negativismus vůči autoritám, hádky s dospělými, ztráta zájmu o školu a výuku iv.Záškoláctví, toulavost, přespávání mimo domov, žádný nebo malý pocit viny při přestupcích v.členství v závadové skupině, volba nevhodných kamarádů vi.vedení spolužáků k odporu proti učiteli, respektive vychovateli vii.poruchy v autoregulaci (sebeřízení) viii.nežádoucí hodnotová orientace, tetování, kouření, pití alkoholických nápojů, experimentování s drogami ix.předčasné sexuální zkušenosti, oplzlé řeči, morální deprivace, surovost, destruktivnost x.agresivita xi. žod této problematiky je třeba odlišit disociální poruchu osobnosti (ta se projevuje např. podrážděností, lhostejností k citům apod.) a vážnou poruchu chování žvelmi vážné symptomy: i.používání zbraně k ubližování (cihla, láhev, nůž, střelná zbraň…) ii.projevy krutosti k jiným lidem iii.úmyslné zakládání požárů iv.úmyslné páchání zločinů v.nucení jiné osoby k sexuální aktivitě žTyto děti bývají také označovány jako děti s komunikačními problémy žPříznaky: i.strach nebo nadměrný ostych před cizími lidmi ii.snížené sebevědomí, zvýšená citlivost až přecitlivělost iii.duševní zranitelnost, na neúspěchy přehnané reakce iv.potřebuje nadměrnou motivaci, při zkoušení mluví potichu v.nedovede uplatnit své znalosti, obtížně se přizpůsobuje vi.potřebuje často přesvědčit o správnosti svého postupu vii.chová se nejistě a „podezřele“ při vyšetřování přestupků ve třídě či výchovné skupině, i když je samo nevinné viii.má sklon k samotářství, je uzavřené, nesmělé, plaché ix.nedovede se s ostatními dětmi sblížit, je ostatními dětmi odmítáno žMezi symptomy této dificility patří: a)dyslexie – potíže ve čtení a jazykových předmětech b)zadrhování při čtení c)obtížné vyslovování cizích slov d)slabikování, nesledování obsahu čteného e)přehazování a vynechávání hlásek a slabik f)domýšlení koncovek g)přehazovaní pořadí hlásek a slabik ve slově h) h) i.přes úsilí mimořádně neúhledný písemný a kresebný projev ii.nápadně kostrbaté písmo s nepřiměřeným tlakem iii.neobratnost a nesamostatnost v sebeobsluze iv.manuální a tělesná nezručnost v.neuspořádanost pohybů při chůzi, časté upadnutí, úrazy vi.částečně ochrnutá ruka, noha, kulhání vii.přecvičená levá ruka, protože nelze používat ruku pravou viii.leváctví, překřížená lateralita, nevyhraněná lateralita ix.zhoršené vnímání vlastního těla x.nápadné grimasování xi.jinak nezvládnutelné pohyby xii.diskoordinace pohybů žrodina sociálně zanedbaných dětí bývá často primitivní a výchovně pravidelně nedostačivá žnarušená rodina vytváří horší předpoklady pro utváření osobnosti žhostilní vztah rodičů a dítěte vede často k týrání a neužívání žProjevy dítěte: ž i.těžkosti s učením ii.výukové nedostatky, ač je normálně rozumově nadané iii.těžko chápe výklad nové látky pro velké mezery v učivu iv.primitivní a vulgární formy sociální komunikace v.malá slovní zásoba vi.poruchy vývoje řeči vii.nedbalá úprava, nedostatky v osobní hygieně viii.častěji i opožděný somatický vývoj ix. žRozlišujeme: ž ža) Absolutní školní neúspěšnost §trvalejší a celková neúspěšnost ž žb) Relativní školní neúspěšnost §Žák vykazuje špatná prospěch z příčin mimointelektových žDítě se závadami ve školské výkonnosti: i.má často těžkosti v učení ii.dosahuje podprůměrných výsledků ve výuce, ač vyvíjí značné úsilí iii.neučí se racionálně iv.má nezřídka negativní vztah ke škole a k učení v.je nechápavé, má sklon k mechanickému učení vi.novou láku chápe pomaleji a těžkopádněji než spolužáci vii.zdá se být přetížené, duševně vyčerpané viii.mívá sníženou sebedůvěru, pocity nedostačivosti ix.bývá pasivně negativistické, intelektuálně pasivní x.má málo rozvinutou abstrakční schopnost xi.má nepřesné i běžné pojmy a představy xii. žobjevují se u volby povolání žmimořádnou pomoc společnosti vyžaduje při profesní a studijní orientaci mentálně a somaticky defektní mládež žproblematika závad profesní a studijní orientace se často objevuje u dětí parvuloidních, nezralých, s infantilními rysy osobnosti žZa závady profesní a studijní orientace autor považuje: i.když žák projevuje vysokou nerozhodnost v tom, jaké povolání nebo školu si má vybrat ii.neadekvátnost a nereálnost volby povolání – schopnosti, motivace iii.neangažovanost při volbě povolání iv.pasivita nebo lhostejnost k vlastní budoucnosti v.obtížná adaptace na obor vi.žák nemá k oboru patřičně kladný vztah vii.chce přestoupit na jiný obor nebo z oboru odejít viii.profesní labilita jedince v určité profesi žRozvoj osobnosti není u všech dětí stejný a často ani optimální žPedagogové a psychologové musí hledat cesty, jak s těmito dětmi co nejefektivněji pracovat žJe nutné odborné proškolení pedagogických pracovníků v této oblasti žDificility jsou řešitelné pedagogickými a psychologickými prostředky žPodmínky a příčiny vzniku závad chování mohou být: a)biogenní - vrozené faktory (dědičnost) b)sociogenní - parentogenie, pedagogenie c)psychogenní - intelektuální pasivita (v pubertě) ž žAby bylo výchovné působení účinné, je nutno nejprve děti ve výchovném a vzdělávacím procesu důkladně poznat