Psychická zátěž a zdravotní rizika při práci učitelů Doc. PaedDr. Jana Škrabánková, Ph.D. Problémy učitelů a jejich profese jsou podobné po celém světě. ¢ ¢ ¢ Základním hlediskem pro analýzu učitelského povolání je rozbor objektivních a subjektivních činitelů, které určují obsah a charakter práce. Objektivní determinanty pracovní činnosti učitele ¢ Jedná se o makropodmínky, které vyplývají z legislativy a učitel je nemůže ovlivnit. Zahrnují: ¢odměňování učitelů ¢úvazek ¢normou daný počet žáků třídy ¢koncepce vzdělávání učitelů a jejich profesionální dráhu Objektivní determinanty pracovní činnosti učitele ¢ekonomické, politické a kulturní prostředí společnosti ¢společenská komunita - obec, město, jejich tradice, sociální složení, zvyky, životní úroveň. Působí nejen na pracovní výkon učitele, ale i na jeho chování ve volném čase. ¢rodinné prostředí - podmínky materiální (plat) a časové, lepší je když učitel pochází z učitelské rodiny, protože dochází k pochopení pro jeho povolání ¢podmínky pracovního zařazení Podmínky pracovního zařazení ¢způsob a styl řízení - učební plány a osnovy, učebnice, klasifikační řád pro učitele a další zákonné normy. Učitel zde potřebuje určitou volnost. ¢ ¢technologie, postup práce - v učitelské profesi je část činností určena normativně, některé jako doporučení. Postup práce si učitel stanoví sám. ¢ ¢organizace práce v instituci - dnes existuje samostatnost jednotlivých učitelů a dělba práce dle předmětů a stupňů škol. ¢ ¢hodnocení práce - práci učitele hodnotí: on sám, ostatní učitelé, školská inspekce, ředitel školy, veřejnost, žáci, rodiče, zaměstnavatelé a další typy škol ¢ ¢vnější pracovní podmínky - tj. uspořádání učeben, sboroven, architektura školy, osvětlení, množství žáků ve třídě, apod. ¢ ¢situační vlivy - tj. stabilita a výhled zajišťující dostatek klidu a jistoty Subjektivní determinanty pracovní činnosti učitele ¢ Jedná se o vnitřní podmínky vycházející z osobnosti jednotlivého učitele. Zahrnují: ¢charakterové vlastnosti ¢vnitřní motivaci ¢fyzickou a psychickou způsobilost k výkonu profese apod. Subjektivní determinanty pracovní činnosti učitele ¢odborná způsobilost - zvládnutí svého předmětu a zvládnutí způsobu, jak ho učit jiné ¢ ¢výkonová způsobilost - fyzická, neuropsychická, emocionální a volní odolnost vůči zátěži učitelského povolání ¢ ¢osobnostní způsobilost - jedná se o míru shody osobnostní stránky pracovníka s požadavky profese, jakými jsou zralost, vůle a charakter ¢ ¢společenská způsobilost - u učitele má významnou úlohu potřeba mezilidských vztahů, pedagogického působení a sebevzdělávání a zároveň potřeba odpovědnosti za žáky ¢ ¢motivační způsobilost - povaha učitelského povolání sdružuje dvě hlavní motivační úrovně. Zájem o vyučovací předmět a tvůrčí činnost. ¢ ¢ U učitelů umocňují možnost vzniku psychické zátěže jejich specifické profesní dovednosti, které jsou podmíněny nutností tvořivé práce učitele. Má-li být vyučování úspěšné, musí obsahovat následující tvořivé činnosti ¢myšlenková, abstraktní etapa činnosti, při níž učitel svou práci napřed promýšlí, představuje si ji a plánuje ji. Po skončení vyučování znovu rozebírá jeho průběh a výsledky a koriguje nebo strukturuje vyučovací program. ¢vysoký stupeň sociální interakce ¢promýšlení závěrů z analýzy vyučování pro další sebevzdělávání popř. jinou činnost Má-li být vyučování úspěšné, musí obsahovat následující tvořivé činnosti ¢schopnost úspěšně zvládat nestandardní situace, improvizace (stabilita, odolnost a síla) ¢učitel se spolupodílí na stanovení vzdělávacích cílů, obsahů a metod vyučování a jeho tvořivost se projevuje ve stupni osvojení učiva žáky ¢pracovní činnosti učitele se překrývají s mimopracovními (učitel pracuje i doma) ¢angažovanost celé osobnosti učitele, tj. vztahy k lidem, píle, zaujetí,... ¢ ¢ Nadměrná psychická zátěž redukuje pracovní výkon a snižuje rovněž jeho spolehlivost. Zátěž ¢ Zátěž se v psychologii práce a psychohygieně chápe jako nesoulad mezi požadavky na pracovníka a jeho možnostmi, tedy mezi tím, čemu je vystaven (expozice) a tím, jaké jsou jeho předpoklady tyto nároky zvládnout (dispozice). Klasifikace složek zátěže ¢senzorická zátěž - učitelé pracují při plném až vyostřeném vědomí, s vysokými nároky na zrak a sluch aj. ¢mentální zátěž – převážně je tvořena psychologickými problémy při práci s žáky, s řízením třídy, s poznáváním a formováním osobnosti žáka aj. Nesouvisí tolik s odbornou specializací či obsahem učiva. ¢emocionální zátěž – nejvýraznější. Vzniká z učitelovy emocionální angažovanosti na sociálních vztazích, vznikajících v jeho práci. K zátěžovým situacím patří ¢ ¢situace nepřiměřených úkolů a požadavků ¢situace problémové ¢situace frustrující ¢situace konfliktní ¢situace deprimující a stresové Hlavním zdrojem stresu učitelské profese jsou podle empirických výzkumů ¢žáci se špatnými postoji k práci a žáci vyrušující ¢rychlé změny vzdělávacích projektů a organizace školy ¢špatné pracovní podmínky včetně osobních vyhlídek na zlepšení postavení v práci ¢časový tlak ¢konflikty s kolegy ¢pocit společenského nedocenění práce učitele Mezi základní zdravotní rizika při učitelské práci lze zařadit ¢ ¢bolesti hlavy, migrény ¢onemocnění hlasivek ¢neurotické projevy ¢kouření, kofeinismus ¢alkoholismus V čem podle pedagogů tkví příčiny jejich stresu a psychické zátěže? ¢autorita – jak přirozená, tak „oficiální“, daná postavením učitelského povolání, která se od něho vyžaduje jako nezbytný předpoklad úspěšné výchovy ¢ ¢diskuse s nadřízenými ¢ ¢vztahy v pracovním týmu – zejména generační rozdíly a fakt, že na většině škol převažují ženy ¢ ¢náročnost profese spojená s vysokou profesionální zodpovědností ¢ ¢náročnost související s měnící se žákovskou populací a koncepcí vyučování ¢ ¢postupné zklamání a vyhasínání učitele vlivem trvalého vypětí Veřejnost a její pohled na učitele ¢učitel má být osobnost, která bude neochvějná ve svých společenských a politických postojích ¢ ¢učitel má mít vysokou úroveň znalostí ¢ ¢u učitelů se nejedná jen o osvojení potřebných poznatků, ale i o vytváření poznatků nových ¢ ¢učitel má na veřejnosti vystupovat s převahou a budit dojem minimálně chybujícího člověka Veřejnost a její pohled na učitele ¢učitel má mít interdisciplinární dovednosti ¢společnost očekává od učitelů příspěvek k jejímu rozvoji – poslání učitele ¢profesní kultura a učitelská etika se považují za samozřejmou ¢ ¢ ¢ ALE Zároveň tatáž společnost zlehčuje práci učitelů ¢zkušený učitel se nemusí připravovat na výuku ¢učitel si „odučí“ a má volno ¢učitelé nižších stupňů škol nepotřebují k výkonu profese hluboké odborné znalosti ¢u učitelů se projevuje zřetelná profesionální deformace Může učitel stres a další zátěže „regulovat“ přímo při výkonu práce? ¢ ¢vypětí ve vyučovacích hodinách vyvažovat o přestávkách odpočinkem v prostoru, kde je zachováno soukromí pro ty učitele, kteří preferují ticho a klid ¢ ¢v naprostém soukromí si zacvičit nebo jen uvolnit mimiku ¢ ¢omezit celodenní pobyt s kolegy ve sborovně či kabinetu, přestože poskytuje možnost vypovídat se z mnoha starostí (ale obvykle jen těm, kdo pobyt v kolektivu preferují) ¢ ¢kontaktovat se s psychoterapeutem ZÁVĚREM ¢ ¢ Pokud se nezačne bez odkladu a intenzivně řešit problematika stresu, deprivace a psychické zátěže učitelů, může nastat doba, ve které se bude na špičkové a zároveň empatické učitele jen vzpomínat.